Okres Kroměříž je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky na základě Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Okres Kroměříž se rozprostírá v severozápadní části Zlínského kraje a sousedí se všemi zbývajícími okresy v kraji – na severovýchodě s okresem Vsetín, na východě s okresem Zlín a na jihovýchodě s okresem Uherské Hradiště. Na severozápadě a severu hraničí s okresy Prostějov a Přerov, které náleží do Olomouckého kraje. Na jihu a jihozápadě pak sousedí s okresy Hodonín a Vyškov z Jihomoravského kraje. Rozlohou 796 km² i počtem obyvatel je okres Kroměříž nejmenším okresem Zlínského kraje. Pokrývá 20 % jeho území a na 1 km² připadá 131 obyvatel.
Převážnou většinu okresu tvoří úrodná rovina Hané, která místy přechází v pahorkatinu. Kopce Hostýnských vrchů lemují okres na severu, Chřibů pak na jihu. Nejvyšší horou je Kelčský Javorník (865 m n. m.). Územím okresu protéká řeka Morava, do které se vlévají jen menší přítoky – říčky Haná, Kotojedka, Moštěnka, Rusava. Nachází se zde přírodní park Záhlinické rybníky - významné stanoviště a hnízdiště vodních i tažných ptáků.
Haná nemá nerostné suroviny. Na jejím území se těží jen cihlářské hlíny, písek, štěrkopísek a vápenec. Nížinná oblast, převážně kolem toku řeky Moravy, vytváří dobré podmínky pro pěstování ovoce, zeleniny i náročnějších zemědělských plodin.
V okrese se nachází 79 obcí, z nichž 7 má statut města (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Morkovice-Slížany) a 1 statut městyse (Litenčice). K 31. 12. 2023 bylo v okrese evidováno 104 410 obyvatel (tedy 18 % z celkového počtu obyvatel kraje).
Na základě Zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno sedm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Morkovice-Slížany) a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž), které jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, jež do jejich správního obvodu přísluší.
Kroměřížsko je region s perspektivou rozvoje cestovního ruchu. Nacházejí se zde významné architektonické památky. Mezi nejznámější patří Arcibiskupský zámek v Kroměříži se svou obrazárnou a k zámku přiléhající Podzámecká a Květná zahrada. Tento komplex byl v roce 1995 zařazen mezi národní kulturní památky České republiky a v roce 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. O rok dříve, tj. v roce 1997, byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky. Již v 19. stolení byla nazývána „Hanáckými Athénami", a to pro množství historických památek, škol a soustředění bohatého kulturního i uměleckého života.
Z lidové tvorby se zachovala místní hanácká technika zdobení velikonočních kraslic slámou. Také hanácký kroj patří na Moravě k jednomu z nejhonosnějších.
Hojně navštěvovaným je Svatý Hostýn – nejvýše položené mariánské poutní místo na Moravě, s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, křížovou cestou, vyhlídkovou věží a také větrnou elektrárnou. Svatý Hostýn je díky rovinaté krajině Hané vidět již zdaleka. V Holešově se nachází Šachova synagoga, jediná synagoga s dochovalou tzv. polskou výzdobou, a židovský hřbitov s hrobem významného židovského učence, rabína Šacha. V okrese Kroměříž lze navštívit zříceninu gotického hradu Cimburk či lovecký zámek v Chropyni, který je spjat se známou pověstí o hanáckém králi Ječmínkovi. V Rymicích se nachází skanzen hanácké lidové architektury – roubené domy s hliněnou omítkou či z nepálených cihel a doškovými střechami. Volný čas lze aktivně trávit v oblasti Hostýnských vrchů, kde jsou ideální podmínky pro cykloturistiku. Podél řeky Moravy vede cyklotrasa Moravská stezka, která prochází celým územím okresu. V zimě jsou lyžařům v Chřibských a Hostýnských vrších k dispozici sjezdovky (např. ski areály Rusava, Tesák, Troják) a běžecké trasy.
Okres Uherské Hradiště je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky na základě Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Okres Uherské Hradiště se nachází v jihozápadní části Zlínského kraje, v jehož rámci sousedí se dvěma dalšími okresy - na severozápadě s kroměřížským a na severovýchodě se zlínským. Jihovýchodní hranice okresu je součástí státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Na jihozápadě je sousedem okres Hodonín, patřící do Jihomoravského kraje. Rozlohou 991 km² je okres Uherské Hradiště druhým nejmenším okresem Zlínského kraje. Pokrývá 25 % jeho území a na 1 km² připadá 143 obyvatel.
Ve střední části Uherskohradišťska se rozprostírá nížina Dolnomoravského úvalu, která přechází v podhorská pásma - na západě do Chřibského pohoří s nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na severovýchodě do území Vizovických vrchů a na jihovýchodě do nízkého podhůří Bílých Karpat s nejvyšším vrcholem Velkou Javořinou (970 m n. m.), který leží na moravskoslovenské hranici.
Klimatická různorodost je dána členitostí terénu okresu, který lze rozdělit na teplejší nížinnou část a chladnější část Bílých Karpat. Téměř celé území se nachází v povodí řeky Moravy, nejvýznamnějším přítokem je řeka Olšava. Po vytěžení štěrkopísku u Ostrožské Nové Vsi vznikla nádrž, která slouží k zásobování vodou značné části okresu.
V okrese se nachází 78 obcí, z nichž 7 má statut města (Bojkovice, Hluk, Kunovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh) a 3 statut městyse (Buchlovice, Osvětimany, Polešovice). K 31. 12. 2023 bylo v okrese evidováno 141 736 obyvatel (téměř čtvrtina z celkového počtu obyvatel kraje).
Na základě Zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Bojkovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh) a dva správní obvody obcí s rozšířenou působností (Uherské Hradiště, Uherský Brod), které jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, jež do jejich správního obvodu přísluší.
Z hlediska nerostných surovin patří Uherskohradišťsko k velmi chudým oblastem. Těží se zde pouze štěrkopísky, cihlářské hlíny a kámen. Ve východní části okresu se vyskytují minerální vody. Sirnaté vody se nacházejí na území celého okresu, ale k léčbě pohybového ústrojí a kožních chorob jsou využívány jen v lázních Ostrožská Nová Ves.
Nížinná oblast kolem toku řeky Moravy je vhodná pro pěstování cukrovky, obilí, kukuřice, ovoce a zeleniny. Nacházejí se zde ovocné sady a rozlehlé vinice. Kopcovitá východní i západní část okresu poskytuje dobré podmínky pro dobytkářství a pastevectví. V důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu, přibližně od poloviny 90. let 20. století, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice okresu i celé východní Moravy. Územím prochází mezinárodní železniční trať.
Uherskohradišťsko je nazýváno krajem slunce a vína. Je známé svou pohostinností, dochovanými lidovými tradicemi a také významnými kulturně-historickými památkami. A to zejména komplexem církevních staveb na Velehradě, který je poutním místem spojeným s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Památník Velké Moravy ve Starém Městě dokládá kulturu Velkomoravské říše, která již v 9. století ovládala střední Evropu. Archeologický skanzen v Modré představuje podobu slovanského opevněného sídliště téže doby. Bohaté dějiny tohoto území připomínají hrad Buchlov či architektonický komplex barokního zámku v Buchlovicích.
Okres Uherské Hradiště je součástí Slovácka - oblasti, která je kromě bohaté historie proslulá i dochovanými lidovými tradicemi. Např. každoroční Jízda králů ve Vlčnově je od roku 2011 zapsána do seznamu UNESCO jako nehmotné dědictví lidstva, festival masopustních tradic Fašank ve Strání či Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově. Novou tradicí jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, které zahrnují vystoupení desítek folklórních souborů, cimbálových muzik i dechových kapel včetně velkolepého průvodu krojovaných tanečníků a muzikantů městem.
V okrese Uherské Hradiště lze navštívit KOVOZOO Staré Město - jedinou kovovou ZOO v Evropě tvořenou zvířaty v životní velikosti ze starého kovového šrotu, a to v netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru. V Kunovicích se nachází Letecké muzeum, kde je možné se do vystavených exponátů podívat a současně se jich dotknout. Zrekonstruovaný Baťův plavební kanál je využíván zejména pro vodní turistiku a jeho malebné okolí umožňuje poznat udržovaná cyklostezka.
Okres Vsetín je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky na základě Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Okres Vsetín se nachází v severní části Zlínského kraje a sousedí se dvěma jeho dalšími okresy – na západě s okresem Kroměříž a na jihozápadě s okresem Zlín. Na severozápadě hraničí s okresem Přerov z Olomouckého kraje, na severu a severovýchodě sousedí s okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek, které náleží do kraje Moravskoslezského. Na jihovýchodě je součástí státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou.
Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, byly k 1. 1. 2021 přesunuty z okresu Vsetín do okresu Zlín obce Valašské Příkazy a Študlov s celkovou výměrou 11,76 km². Rozloha okresu Vsetín se tak k 1. 1. 2021 zmenšila z 1 143 km² na 1 131 km², přesto zůstává největším okresem kraje. Pokrývá téměř 29 % jeho území. K 31. 12. 2022 na 1 km² připadalo 126 obyvatel, což je nejnižší hustota obyvatel mezi okresy Zlínského kraje.
Okres Vsetín patří k nejhornatějším a nejlesnatějším v České republice. Lesy zde pokrývají více než polovinu celkové plochy. Čertův mlýn (1 206 m n. m.) – nejvyšší hora Zlínského kraje leží v Moravskoslezských Beskydech, v severní části okresu. V jižní části se rozprostírají výběžky Vizovické vrchoviny, ze západu zasahuje větev Hostýnských vrchů, která pokračuje Vsetínskými vrchy. Státní hranice mezi okresem a Slovenskou republikou probíhá po vrcholech Javorníků.
Území odvodňuje řeka Bečva, která vzniká soutokem Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy ve městě Valašské Meziříčí. Po tento soutok je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Charakter podnebí je výrazně ovlivňován členitostí terénu. Průtoky řek kulminují při tání sněhu a přívalových srážkách, přičemž mohou vznikat rozsáhlé povodně. Vodohospodářský význam mají zejména přehradní nádrže Bystřička a Karolinka.
Ložiska nerostných surovin jsou poměrně chudá. Okrajově do severovýchodní části okresu zasahuje ložisko černého uhlí, které se nachází v okolí Frenštátu pod Radhoštěm (v Moravskoslezském kraji). Jeho těžba by však byla obtížná vzhledem ke geologickým podmínkám a k poloze na pokraji CHKO Beskyd. Místní význam má těžba pískovce a stavebního kamene. Horské louky a pastviny poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví.
V okrese se nachází 59 obcí (k 1. 1. 2021 byly přesunuty obce Študlov a Valašské Příkazy do okresu Zlín, tj. došlo ke snížení počtu obcí z 61 na 59), z nichž 6 má statut města (Karolinka, Kelč, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zubří) a 1 statut městyse (Nový Hrozenkov). K 31. 12. 2023 bylo v okrese evidováno 142 301 obyvatel (téměř čtvrtina z celkového počtu obyvatel kraje).
Na základě Zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Horní Lideč, Karolinka, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín) a tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín), které jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, jež do jejich správního obvodu přísluší.
Vsetínsko je atraktivní oblastí pro rekreaci s dynamicky se rozvíjející nabídkou služeb ve sféře cestovního ruchu. Nejcennějším bohatstvím regionu je její krajina. CHKO Beskydy - největší chráněná krajinná oblast v České republice, která se jen v okrese Vsetín rozkládá na ploše větší než 555 km2, poskytuje, kromě horské přírody s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin, možnosti aktivního sportovního vyžití - turistiky, lyžování, cykloturistiky. Území CHKO Beskydy bylo zařazeno mezi nejhodnotnější evropské přírodní lokality.
V Rožnově pod Radhoštěm lze navštívit největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě - Valašské muzeum v přírodě. Je zde rozmístěno kolem 100 památkových objektů. Valašsko je známé salašnickou tradicí extenzivního pastevectví koz, které bylo později vystřídáno chovem ovcí. Již počátkem 19. století Valaši dosahovali špičkové kvality v plátenictví, které jim sloužilo k jejich obživě.
K nejnavštěvovanějším místům vsetínského okresu patří Pustevny – ojedinělý areál dřevěných staveb, postavených v lidovém slohu, a to včetně nejznámějších chalup Libušín a Maměnka. Na hřebenu Radhoště pak stojí socha pohanského boha Radegasta a na vrcholu Radhoště (1 129 m n. m.) nejvýše položená církevní stavba v České republice - kaple svatého Cyrila a Metoděje.
Okres Zlín je součástí Zlínského kraje, který vznikl k 1. lednu 2000 jako jeden ze čtrnácti krajů České republiky na základě Ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Okres Zlín se nachází v centrální části Zlínského kraje a sousedí se všemi jeho zbývajícími okresy – na jihozápadě s Uherským Hradištěm, na severozápadě s Kroměříží a na severovýchodě se Vsetínem. Na jihovýchodě tvoří státní hranici se Slovenskou republikou.
Na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, byly k 1. 1. 2021 přesunuty z okresu Vsetín do okresu Zlín obce Valašské Příkazy a Študlov s celkovou výměrou 11,76 km². Rozloha okresu Zlín se tak k 1. 1. 2021 zvětšila z 1 034 km² na 1 045 km² a zůstává druhým největším okresem Zlínského kraje. Pokrývá 26 % jeho území. Na 1 km² k 31. 12. 2022 připadalo 184 obyvatel, což je nejvyšší hustota obyvatel mezi okresy Zlínského kraje.
Pro region jsou typické přírodní i klimatické rozmanitosti. Větší část povrchu je tvořena pahorkovitým a kopcovitým terénem, který místy přechází v hornatinu – na severu v Hostýnské vrchy a na východě v Bílé Karpaty, kde se nachází Průklesy (836 m n. m.) – nejvyšší bod okresu. Klimaticky nejpříznivější oblastí je úzký pruh nížiny Pomoraví v západní části okresu. Převažující východní část náleží do mírně teplé oblasti. Okrajová část okresu s Hostýnskými vrchy a Bílými Karpaty patří do chladné oblasti. Územím protéká jedna z největších českých řek – Morava, do které se v Otrokovicích vlévá v regionu pramenící řeka Dřevnice.
Zlínsko je chudé na nerostné suroviny. Nejvýznamnějšími zde jsou ložiska cihlářské hlíny v Malenovicích a v Biskupicích u Luhačovic. V malém měřítku se těží štěrkopísek a stavební kámen. Bez průmyslového využití je prozatím výskyt ropy a zemního plynu. Okres je však poměrně bohatý na minerální prameny. Vyskytují se zde uhličité vody. V lázeňském městě Luhačovice se nacházejí známé minerální prameny vyvěrající na povrch – např. Vincentka, Ottovka, Aloiska či Pramen Dr. Šťastného. Na různých místech okresu se vyskytují sirné prameny. Svažitost a členitost pozemků do značné míry ztěžují obdělávání půdy. V důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu, přibližně od poloviny 90. let 20. století, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice okresu i celé východní Moravy.
V okrese se nachází 91 obcí (k 1. 1. 2021 byly z okresu Vsetín přesunuty obce Študlov a Valašské Příkazy, tj. došlo k navýšení počtu obcí z 89 na 91), z nichž 10 má statut města (Brumov-Bylnice, Fryšták, Luhačovice, Napajedla, Otrokovice, Slavičín, Slušovice, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín) a 1 statut městyse (Pozlovice). K 31. 12. 2023 bylo v okrese evidováno 192 297 obyvatel (téměř třetina z celkového počtu obyvatel kraje).
Na základě Zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, bylo na území okresu vytvořeno osm správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brumov-Bylnice, Luhačovice, Napajedla, Otrokovice, Slavičín, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín) a pět správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín), které jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, jež do jejich správního obvodu přísluší.
V okrese se setkávají národopisné prvky tří etnografických oblastí, které na území kraje existují – úrodné Hané, pohostinného Slovácka a malebného, zároveň drsného, Valašska. Celý okres nabízí řadu možností k rekreaci a odpočinku. Kopcovitý terén s krásnými přírodními scenériemi poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. Příznivé klima a léčivé prameny největších moravských lázní Luhačovic vyhledávají návštěvníci z celé Evropy. Lázeňské domy zde byly postaveny ve stylu lidové secese podle projektu Dušana Jurkoviče. Pro svou přívětivost i kulturní aktivity (koncerty, galerie, divadlo) bývají Luhačovice častým cílem víkendových výletů, stejně tak jako menší lázně s moderním golfovým hřištěm v Kostelci u Zlína nebo stálá expozice obuvi v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. K nejvíce navštěvovaným však patří zoologická zahrada se zámkem v Lešné.
Centrem okresu i celého kraje je město Zlín, kterému Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století vtiskl podnikatelského ducha a funkcionalistickou architekturu. Na jednoduchosti a nápaditosti urbanistického řešení městské aglomerace se podíleli architekti Gahura, Lorenc, Kotěra a Karfík. Ve 30. letech 20. století byly také vystavěny zlínské filmové ateliéry, jejichž dnešní tvorba navazuje na působení slavných předchůdců Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Pro rozvoj regionu má velký význam vznik Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ta vznikla v roce 2000 a jde o jedinou vysokou školu ve Zlínském kraji s veřejnoprávním statutem. Každoročně se ve městě koná Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, přičemž se jedná o nejstarší a největší filmovou přehlídku svého druhu ve světě. Hojně navštěvované jsou Barum Czech Rally Zlín - soutěž českého mistrovství v rally a mistrovství Evropy, Masters of Rock - největší mezinárodní rockový open-air festival v České republice či Vizovické Trnkobraní – hudební festival s originální soutěží v pojídání švestkových knedlíků. Rušnému centru kontrastuje klidná příroda biosférické rezervace UNESCO v Bílých Karpatech s unikátní flórou, která patří mezi nejhodnotnější evropské přírodní lokality.