Přejít k obsahu

Zásady identifikace sporných funkcí (CZ-COFOG)

Většinu výdajů vládních institucí lze v klasifikaci přidělit k jediné funkci, sporné případy je nutno posuzovat jednotlivě a důsledně je zvažovat. Uvádíme některé případy, které se mohou v praxi vyskytnout.


1. Skrytý účel

Dotace a půjčky průmyslovým, zemědělským aj. podnikům, kde skrytým účelem takové podpory může být např. zajištění dostupnosti kapacit důležitých pro obranu státu, případně podpora důležitých profesních skupin, jako jsou horníci, zaměstnanci železniční dopravy apod., nebo poskytnutí trvalého zaměstnání pracovníkům v plně nevyužitých nemocnicích. Tyto výše uvedené „skryté“ politické cíle nelze zaměňovat s funkcemi jako termínem používaným v této klasifikaci.

Například dotace určené průmyslovému podniku pro výrobu letadel jsou správně řazeny k funkci třídy 04.4.2 „Průmyslová výroba“, půjčky zemědělcům jako funkce 04.2.1 „Zemědělství“. Dotace uhelným dolům jsou zařazeny jako funkce 04.3.1 „Uhlí a ostatní tuhá paliva“. Účelové dotace nemocnicím jsou zařazeny do příslušné třídy oddílu 07 „Zdraví“. Výjimka z tohoto pravidla se vztahuje na programy, dotace a půjčky určené zejména pro všeobecné zvýšení pracovních příležitostí, založené např. na odstraňování diskriminace se zřetelem na pohlaví nebo zaujatost vůči postiženým osobám. Takové programy jsou většinou zasazeny do širšího rámce problematiky a mohou se dotýkat i více oddílů CZ-COFOG. Patří sem např. programy pro regiony se zvýšenou nezaměstnaností a programy pro nedostatečně rozvinuté regiony. Přestože tyto programy se nezaměřují na jediný oddíl, s ohledem na skutečnost, že všechny obsahují podstatný prvek týkající se zaměstnání, jsou řazeny pouze do jedné třídy 04.1.2 „Všeobecné pracovní záležitosti“.

Pro některé druhy analýz by mohlo být vhodné klasifikovat výdaje podle tak širokých účelů, jako je „podpora průmyslu aj. činností souvisejících s obranou“, „snížení nezaměstnanosti ve výrobě“, či dokonce „udržování politické podpory“. Jelikož klasifikace CZ-COFOG není pro takové analýzy určena, je možné výdaje na tak široké účely identifikovat pouze na základě záznamů jednotlivých položek. Před vlastním rozhodnutím o zařazení je nezbytné podrobit tyto záznamy podrobné analýze při respektování výše uvedených zásad.


2. Ochrana životního prostředí

Celkové výdaje na ochranu životního prostředí (centrální a podnikatelské zdroje) co do objemu představují v souhrnu cca 1,5 HDP. Z pohledu výdajů v rámci jednotlivých správních úřadů (jejichž působnost může mít zcela rozdílné funkce) však prostředky vynaložené na ochranu životního prostředí představují malé položky. Například realizuje-li ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti program monitorování vlivu pesticidů na životní prostředí, nebo ministerstvo dopravy a spojů provádí studie o účincích výstavby nových silnic na životní prostředí, nebo případně ministerstvo průmyslu vytvoří výbor pro studium emisí plynů ovlivňujících vznik skleníkového efektu apod.

Je zřejmé, že důležitost ochrany životního prostředí v dalším období poroste, což s sebou přinese i nutnost dalšího upřesňování klasifikace CZ-COFOG.

Poznámka:

V rámci EU do budoucna je předpokládáno vypracování speciálního plánu týkajícího se zpřesnění oddílu 05 co do umístění všech výše uvedených výdajů.


3. Zpracování výdajů ministerstev a úřadů

Ministerstva jsou všeobecně zodpovědná za formulaci, řízení, koordinaci a monitoring všech záměrů, plánů, programů a rozpočtů a dále za přípravu a posílení legislativy a zpracování a rozšíření všeobecných informací, technické dokumentace a statistik. Při zapracování jejich výdajů podle CZ-COFOG je nutno zdůraznit, že ne vždy se lze řídit stejným postupem a v jednotlivých případech je nutno vzít ohled na následující skutečnosti: ministerstva zaměřená na finance a zahraniční věci jsou přiřazena jednoznačně do odpovídající třídy. Ministerstva zabývající se obranou, veřejným pořádkem a bezpečností, ochranou životního prostředí, bydlením, zdravím, rekreací, kulturou a náboženstvím, vzděláním a sociálními věcmi jsou zařazena do „jinde neuvedených” tříd příslušného oddílu. Ministerstva zabývající se průmyslem nejsou zařazena do žádné třídy. Proto výdaje těchto ministerstev musí být rozděleny podle tříd, ke kterým přísluší. Např. výdaje ministerstva dopravy musí být děleny mezi silniční, vodní, drážní a leteckou dopravu, potrubní přepravu a ostatní systémy dopravy.

Administrativní výdaje na všeobecné služby, jako jsou personální služby, služby dodávky a nákupu, služby účetnictví a auditu, služby počítačové a zpracování dat, prováděné ministerstvy, správními orgány, úřady, programovými jednotkami, kancelářemi a podobnými jednotkami v rámci ministerstev, je nutno klasifikovat na pokud možno nejpodrobnější úrovni, tj. ve třídách. Jestliže administrativní výdaje překrývají dvě nebo více tříd, je třeba se pokusit ve všech případech rozdělit výdaje mezi třídy, kterých se týkají. Pokud tato metoda není realizovatelná, musí být souhrn výdajů přidělen do té třídy, která zahrnuje největší část celkových výdajů a dalších položek. Administrativní výdaje, které nemohou být umístěny do konkrétní třídy podle věcné příslušnosti, jsou zahrnuty do třídy s názvem „jinde neuvedené” v rámci příslušného oddílu.


4. Sociální věci

Sociální věci jsou důležitou oblastí jednotného zpracování v rámci klasifikace CZ-COFOG. Při zatřiďování se lze setkat s problémem, kdy některé z věcných sociálních dávek, které jsou v klasifikaci CZ-COFOG uvedeny v oddíle Sociální věci, mohou být v CZ-COICOP umístěny do jeho jiných částí. Je zřejmé, že např. potravinové poukázky na nákup potravin za sníženou cenu lze jasně zařadit pod oddíl Sociální věci. Při některých analýzách by mohlo být užitečné mít údaje zařazené přímo do oddílu, kam svou věcnou povahou patří (např. Potraviny a nealkoholické nápoje), s cílem přímo určit jejich celkovou spotřebu. Pro poskytování údajů u tohoto druhu analýz je možné využít následujícího zjednodušení: vykazovat tyto významné položky v oddílu Sociální věci jako poznámkové položky. Klasifikace CZ-COFOG se pro tento druh poznámkových položek stává identickou s oddíly CZ-COICOP. Tak např. celková hodnota poskytovaných potravinových poukázek by mohla být uvedena jako Potraviny a nealkoholické nápoje v rámci oddílu Sociální věci se zdůrazněním, že jsou uvedeny jako poznámkové položky v rámci oddílu Sociální věci, dokonce i když klasifikují aktuální individuální spotřebu pod CZ-COICOP. V tomto případě je zřejmé, že se nejedná o reklasifikaci potravinových poukázek z CZ-COFOG oddílu Sociální věci do oddílu CZ-COICOP Potraviny a nealkoholické nápoje.


5. Spotřeba fixního kapitálu

Spotřeba fixního kapitálu pro potřeby národního účetnictví je většinou pravidelně určována podle metod nepřetržité inventarizace (PIM). Ačkoliv odhady PIM by v zásadě mohly být vytvářeny pro dílčí funkční jednotky, v praxi jsou někdy požadována souhrnná čísla o stavu kapitálu vládních institucí a o jejich kapitálové spotřebě.

V těchto případech musí být použity přibližné metody pro zařazení spotřeby fixního kapitálu podle funkce. Jednou z možností může být rozdělení spotřeby fixního kapitálu podle účetní hodnoty opotřebení, a to v případě, jestliže jsou údaje o fixním kapitálu dílčích organizačních jednotek v rámci vládních institucí k dispozici. Další metodou může být rozdělení spotřeby fixního kapitálu mezi funkce v poměru k výdajům na hrubý přírůstek fixního kapitálu, prováděné v průběhu mnoha minulých let.