Kulturní zařízení v Kraji Vysočina

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (jako např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovatelem je stát (Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo jiná ministerstva a územně samosprávné celky) a dále kulturní zařízení zřizovatelů církevních, občanských sdružení, obecně prospěšných společností, podnikatelů (právnických i fyzických osob) aj.



Na konci roku 2012 bylo na Vysočině v provozu 525 knihoven a 73 poboček. Čtenáři si mohli vybírat z téměř 2,9 milionu knihovních jednotek. Registrováno bylo 76 tisíc čtenářů, na jednu knihovnu včetně poboček tak připadalo 127 čtenářů. Registrovaný čtenář si v průměru v roce 2012 vypůjčil 52 knih, přičemž počet výpůjček meziročně dlouhodobě klesá.

Na jednu knihovnu včetně poboček připadalo v roce 2012 na Vysočině 856 obyvatel a počet registrovaných čtenářů tvořil 14,9 % středního stavu obyvatel. Pokud bychom tento ukazatel chtěli využít jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém a Středočeském kraji (10,2 %), nejvyšší pak v Praze (17,8 %), podíl 14,9 % v Kraji Vysočina byl 4. nejvyšší.

Kromě knihovního fondu jsou ve veřejných knihovnách k dispozici také počítače. V Kraji Vysočina bylo v roce 2012 pro návštěvníky knihoven připraveno 870 počítačů, z toho 807 počítačů bylo připojeno k internetu a tuto službu využilo 118 tisíc čtenářů.



V roce 2012 byl sice nejvyšší počet knihoven včetně poboček evidován ve Středočeském kraji (869), nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl ale v Praze, a to 221 tisíc osob. V Praze také v průměru připadalo nejvíce registrovaných čtenářů na 1 knihovnu (2 511). Nejaktivnější čtenáři v roce 2012 byli ve Zlínském a Ústeckém kraji, v průměru zde připadalo 58, resp. 56 výpůjček na čtenáře.



K památkám zpřístupněných návštěvníkům za vstupné patří hrady, zámky, kláštery, kostely apod., památky, které jsou ve správě muzeí či galerií, sem zařazeny nejsou. V roce 2012 celkem 18 památek v Kraji Vysočina navštívilo 272 tisíc osob a proti roku 2011 se jejich počet zvýšil o 10 tisíc osob. Jednu památku tak vidělo v průměru více jak 15 tisíc návštěvníků.

V Kraji Vysočina k památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné patří např. hrady Roštejn, Kámen, zříceniny hradu Lipnice, Orlík, zámky Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou, Žďár nad Sázavou, bazilika sv. Prokopa v Třebíči, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře nebo kláštery Želiv a Nová Říše.

V roce 2012 bylo na Vysočině na těchto zpřístupněných památkách uspořádáno 222 kulturních akcí, na které přišlo 126 tisíc návštěvníků.

Nejvíce zpřístupněných památek v mezikrajském srovnání bylo v roce 2012 evidováno ve Středočeském kraji (46), v Praze byl evidován jak nejvyšší počet návštěvníků kulturních památek (3,7 mil. Kč) tak i nejvyšší průměr návštěvníků na jednu památku (154 tisíc osob).
Na území Kraje Vysočina bylo v roce 2012 zpřístupněno 34 muzeí včetně památníků a 6 galerií, ve kterých bylo pro návštěvníky připraveno celkem 124 expozic a realizováno 247 výstav. Tyto akce v roce 2012 zhlédlo 260 tisíc návštěvníků, což představuje v průměru 700 návštěvníků.

Další informace naleznete v publikaci Kulturní zařízení v ČR v roce 2012