Charakteristiky SO ORP

Správní obvod Bystřice nad Pernštejnem se nachází ve východní části Kraje Vysočina. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě je krátká hranice s Pardubickým krajem, na západě sousedí s obcemi správního obvodu Nového Města na Moravě a na jihu s obcemi správního obvodu Velké Meziříčí. Správní území zahrnuje celkem 39 obcí, což odpovídá průměru v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí téměř 4 procenty a na území kraje něco přes 5 procent. V jediném městě Bystřice nad Pernštejnem žije kolem 40 procent obyvatel správního obvodu. Asi jednu třetinu území pokrývají lesy, více než polovinu tvoří zemědělská půda.

Území leží v Hornosvratecké vrchovině, kde Žďárské vrchy navazují na Nedvědickou vrchovinu, která je snad nejčlenitější částí celé Vysočiny, což je dáno vysokým převýšením, které místy přesahuje i 300 metrů. K nejatraktivnějším místům pak patří údolí řeky Svratky. Vrchy kolem této řeky vytvářejí hřebeny, kde lze nalézt nejvyšší místa správního území. V severní části se nachází nejvyšší bod, což je Horní les (774 m), nejníže položený bod je v jižní části v místě, kde řeka Svratka protíná hranice správního obvodu. Tato řeka odvodňuje celé území a jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou Bystřice, Fryšávka, Loučka a Nedvědička. Kolem vodních toků se zachovala celá řada hradních zřícenin např. Dalečín, Pyšolec, Zubštejn, Skály, Aueršperk, Hradisko, Mitrov, Víckov, Košíkov, Rysov či Bukov. Jednou z nejkrásnějších staveb Bystřicka je kamenný kostelík nad obcí Vítochov, který pochází zřejmě ze 13. století. Architektonickou perlou oblasti je kostel sv. Václava ve Zvoli. Kostel s půdorysem řeckého kříže vystavěl na počátku 18. století stavitel Jan Blažej Santini-Aichel. Na řece Svratce byly v padesátých letech minulého století, poblíž obce Vír, vybudovány dvě přehradní nádrže. Velký význam má zejména Vír I., který svojí hrází vysokou 76,5 m vytváří v krajině výraznou dominantu a slouží jako zásobník pitné vody pro Brno. Pro rekreační účely jsou vyhledávané i rybníky, zejména Skalský a Domanínský. Podstatná část přírodního parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996, se nachází právě na správním území Bystřice nad Pernštejnem. Kromě toho se zde vyskytuje ještě celá řada přírodních rezervací a přírodních památek. V oblasti Bystřicka působila a působí řada malířů a výtvarníků, např. akademický malíř Alois Lukášek, jeden z nejlepších krajinářů Vysočiny Josef Jambor a malíř Stanislav Bělík.

Správní obvod Havlíčkův Brod leží v severní části Vysočiny. Na severu úzkým výběžkem sousedí se Středočeským krajem. Ostatní hranice již probíhají uvnitř Kraje Vysočina. Na severovýchodě je to obvod Chotěboř, na severozápadě Světlá nad Sázavou, směrem na východ Žďár nad Sázavou a na západní straně Humpolec. Na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Jihlava. Z rozlohy kraje zabírá Havlíčkobrodsko asi 9 procent.

Správní území zahrnuje celkem 56 obcí spadajících pod pověřené úřady Havlíčkův Brod, Přibyslav a Golčův Jeníkov. Nejstarší obcí jsou Habry doložené již z roku 1101, dále pak Lipnice nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Většina obcí je písemně zmiňována až ve 14. a 15. století. Počtem obyvatel je obvod třetí největší v kraji a na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí zhruba 10 procenty. Ve čtyřech městech - Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkův Brod a Přibyslav žije asi 60 procent obyvatel správního obvodu.
Krajina Havlíčkobrodska má typicky vrchovinný ráz. Výjimku tvoří severní výběžek kolem Golčova Jeníkova, který má lepší podnební i půdní podmínky pro zemědělství. V této části území leží i nejníže položená obec Zvěstovice (288 m n.m.), která je zároveň i jednou z nejmladších. Naopak nejvýše bydlí obyvatelé Lipnice nad Sázavou (590 m n.m.) na hranici se Světelskem a obyvatelé Havlíčkovy Borové na opačné, východní straně.
Havlíčkobrodsko je nejméně zalesněný obvod na Vysočině, naopak podíl zemědělské půdy (přes 66 %) je po Moravských Budějovicích druhý největší. Vysoký je i podíl zastavěných ploch.
V souvislosti s vysokým podílem po staletí zemědělsky využívané půdy jsou přírodní krásy soustředěny spíše do sousedních obvodů. Turistickou atrakcí je Lipnický hrad, kde je umístěna expozice sklářství. Lipnice nad Sázavou je neoddělitelně spjata se jménem světoznámého humoristy Jaroslava Haška, který zde napsal svoje nejslavnější dílo. Návštěvníci Havlíčkova Brodu si mohou prohlédnout stálou expozici o životě a díle Karla Havlíčka Borovského, okresní vlastivědné muzeum nebo galerii výtvarného umění. Významnými rodáky byli také hudební skladatel Jan Václav Stamic a malíř Otakar Štáfl. Za zmínku stojí i muzeum hasičského hnutí v Přibyslavi. Havlíčkův Brod jako okresní město je sídlem několika středních škol, z nichž zejména brodské gymnázium má staletou tradici. Studovala zde řada osobností jako byli Josef Dobrovský, Bedřich Smetana, Jan Zrzavý i Karel Havlíček Borovský, jehož jméno nese Brod od roku 1945.

Správní obvod Humpolec se rozkládá v severozápadní části Vysočiny. Na severní straně sousedí se Středočeským krajem a se správním obvodem Světlá nad Sázavou, na východě s obcemi správního obvodu Havlíčkův Brod, na jižní straně má krátkou hranici se správním obvodem Jihlava a nejdelší hranici má na západě, kde se nalézá správní obvod Pelhřimov. V rámci správního území se nachází celkem 25 obcí, což je pod krajským průměrem a tento strávní obvod patří mezi nejmenší v kraji. Na celkovém počtu obyvatel a na území kraje se podílí více než třemi procenty. V jediném městě, kterým je Humpolec, žije kolem 63 procent obyvatel správního obvodu. Necelou třetinu území pokrývají lesy a méně než dvě třetiny tvoří zemědělská půda.

Správní obvod v západní části Českomoravské vysočiny má zvlněný povrch. Nejvyšším bodem je Krásná vyhlídka (663 m), která se nachází poblíž Humpolce. Nejnižším bodem je naopak místo, kde řeka Želivka překračuje hranice správního území. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Želivka, ostatní vodní toky jsou podstatně menší a mají charakter potoků jako např. Jalovčí, Lohenický, Pstružný a Rápotický. Na území zasahuje i konec vodní nádrže Švihov (Želivka), která je zdrojem pitné vody pro Prahu. Ostatní vodní díla jsou poměrně malá, jedná se o drobné rybníky roztroušené po celém správním obvodu. K větším patří Beruš, Dusilovský, Dvorek, Pařez, Plačkovský a Závršský. Slouží jak k rekreaci, tak i k chovu ryb. Z přírodních zajímavostí je na hranici se správním obvodem Havlíčkův Brod přírodní rezervace Kamenná trouba, kde se v okolí Pstružného potoka nachází mokřadní rostlinná a živočišná společenstva, u rybníku Pařez je luční rašeliniště s výskytem cenných rostlin. Z kulturních památek se v Humpolci nachází secesní radnice s portálem z hradu Orlíka. Stará radnice, kde v současné době sídlí knihovna, byla projektována Josefem Zítkem. V nejbližším okolí se tyčí zřícenina hradu Orlík s 20 metrů vysokým torzem hranolové věže. Komplex budov Želivského kláštera, založeného roku 1139 knížetem Soběslavem, náleží mezi nejcennější umělecké soubory v Čechách. K nejznámějším rodákům tohoto regionu patří světoznámý antropolog Aleš Hrdlička (Humpolec) a neméně známý hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler (Kaliště).

Správní obvod Chotěboř leží v severní části Vysočiny. Na jihu a západě sousedí s obcemi správního obvodu Havlíčkův Brod, na jihovýchodě krátkou hranicí přiléhá ke správnímu obvodu Žďár nad Sázavou a na severovýchodě je sousedem Pardubický kraj. Obvod se řadí k menším v kraji jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Správní území zahrnuje 31 obcí, což je pátý nejmenší počet v rámci kraje.

Na celkovém počtu obyvatel kraje se obvod podílí více než čtyřmi procenty, na území kraje téměř pěti procenty. Ve městech Chotěboř a Ždírec nad Doubravou žije více než polovina obyvatel správního obvodu. V minulých letech docházelo k nárůstu celkového počtu obyvatel obvodu vlivem vyššího počtu přistěhovalých osob. Jako o první obci z Chotěbořska se písemná zmínka objevuje o Vilémovu (k roku 1119), zatímco samotná Chotěboř je zmiňovaná až o více než sto let později.
Necelá třetina území je pokryta lesy a více než 60 procent tvoří zemědělská půda. Chotěbořsko leží v podhůří Železných hor. Téměř polovina obcí má nadmořskou výšku větší než 500 m n.m. Nejvyšším místem je vrch Babylon – 673 m.n.m . V obvodu je soustředěno nejvíce chráněných území z celého okresu Havlíčkův Brod. Územím protéká řeka Doubrava, která zde postupným prohlubováním řečiště v tvrdém rulovém podloží vytvořila kaňonovité údolí, tvořící nepochybně nejkrásnější část obvodu – přírodní rezervaci Údolí Doubravy. Další přírodní rezervací je Staré Ransko uchovávající porosty starých olšin s bohatým výskytem chráněných rostlin, obojživelníků a drobných ptáků. Poblíž je i národní přírodní rezervace Ranská bahna s dominantním výskytem bledule jarní a chráněné území Ranská jezírka. Řeka je název přírodní rezervace jižně od Krucemburku zahrnující komplex rašelinných luk v okolí rybníka Řeka. Území plní i vodohospodářskou funkci a samotný rybník je přístupný ke koupání.

V samotné Chotěboři stojí za návštěvu městské muzeum, které sídlí v chotěbořském zámku. Muzeum patří k nejstarším regionálním muzeím v Čechách. Za zmínku stojí sbírka výtvarného umění zdejšího rodáka Zdeňka Rykra a malíře Jindřicha Pruchy, archeologické, geologické a národopisné sbírky. Slavným chotěbořským rodákem je spisovatel Ignát Herrmann, autor humoristicky laděného románu “U snědeného krámu".

Správní obvod Jihlava leží přímo ve středu Vysočiny. Na severu sousedí s obcemi správního obvodu Havlíčkův Brod a Humpolec, směrem na západ se nachází správní obvod Pelhřimov. Na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Telč a Třebíč a na východě s obcemi správních obvodů Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Správní území zahrnuje 79 obcí, což je druhý nejvyšší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel kraje se podílí více než 19 procenty, ale na území kraje méně než 14 procenty. Ve městech Brtnice, Jihlava, Polná a Třešť žijí téměř dvě třetiny obyvatel správního obvodu, zde se projevuje vliv krajského města. Necelá třetina území je pokryta lesy a tři pětiny tvoří zemědělská půda.

Oblast správního obvodu se rozkládá na území Českomoravské vrchoviny. Charakteristická je kopcovitá krajina s lesními porosty a údolními pánvemi s množstvím rybníků a potoků. Nejvyšším bodem správního obvodu je Čeřínek (761 m), naopak nejníže leží místo, kde řeka Jihlava překračuje hranice správního území. Tato řeka je i nejvýznamnějším vodním tokem, z celé řady vodních ploch patří mezi největší vodní nádrž Hubenov a rybníky Jezdovický, Kukle, Maršovský, Pávovský, Peklo a Vaňkovský. Dvě území - Velký Špičák u Třeště a rybník Zhejral v Jihlavských vrších - jsou zařazeny do kategorie národní přírodní památka. Důvodem ochrany jsou zbytky přirozeného smíšeného lesa, rulová balvanitá skaliska a zachování posledního zbytku rozsáhlých rašelinišť v pramenné části Studénského potoka. V blízkosti Jihlavy se rozkládá přírodní park Čeřínek s cennými mrazovými sruby a srázy, kamennými moři, rašelinnými loukami. Jihlava, stříbrná pokladnice českých králů, patří mezi naše nejstarší horní města. Poprvé ve střední Evropě zde bylo vedle městského práva kodifikováno horní právo. Obdélníkové náměstí patří k největším historickým náměstím v našich zemích. Je zde zachováno čtrnáct raně gotických domů. Pod městským historickým jádrem se nachází podzemní labyrint chodeb, který je částečně přístupný. Kolem města byly vybudovány mohutné hradby, jejichž zbytky patří k nejzachovalejším stavbám tohoto druhu v České republice. V Polné se nachází jeden z největších barokních kostelů v republice, dominantou Brtnice je renesanční zámek a poblíž města stojí známá hradní zřícenina Rokštejn. V Třešti je v bývalé židovské synagoze umístěna expozice třešťského betlemářství, které zde má téměř dvousetletou tradici . V Jihlavě se nachází i známá zoologická zahrada, která se proslavila jako „ZOO bez mříží“. Byla v ní vybudována zdařilá kopie typické africké vesnice tzv. matongu.

Správní obvod Moravské Budějovice leží v jižní části Vysočiny. Na jihu sousedí s Jihomoravským krajem a na západě s Jihočeským krajem. Na severozápadě se nachází správní obvod Telč a na severovýchodě správní obvod Třebíč. Správní území zahrnuje celkem 47 obcí, což je v rámci kraje průměr. Na celkovém počtu obyvatel se podílí necelými pěti procenty, na území kraje šesti procenty. Ve městech Jemnice a Moravské Budějovice žije přibližně polovina obyvatel správního obvodu. Čtvrtinu území pokrývají lesy, zemědělská půda zabírá přes 68 procent, což je nejvíce v rámci kraje. Je zde i nejvyšší zastoupení orné půdy.

Mírně zvlněná krajina správního území se rozkládá mezi Jevišovickou pahorkatinou na východě a Javořickou vysočinou na západě. Nejvyšším bodem je vrch Hory (624 m) nacházející se mezi Martínkovem a Meziříčkem. Naopak nejnižší místo je pod hrází rybníka Polepšil poblíž Zvěrkovic. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou menší říčky Jevišovka, Rokytka a Želetavka. Celá řada vybudovaných rybníků slouží k chovu ryb i k rekreaci. K nejznámějším a největším patří Bohušický, Nový, Nový u Háje a Vidlák. Z přírodních památek stojí za zmínku přírodní rezervace Černá blata, Habrová seč (jedná se o zbytek staré bučiny s velmi hustým porostem a s vzácnými druhy jako je např. brambořík evropský), Suchá hora a U lusthauzu (s výskytem ohrožené bledule jarní), všechny se nachází v Syrovickém lese. Mezi významnější kulturní památky patří především zámky v Moravských Budějovicích (s historickou expozicí a souborem nálezů archeologa Jaroslava Palliardiho) a v Jemnici (původně gotický městský hrad). Historické jádro Jemnice, obehnané dvojitými hradbami je městskou památkovou zónou a vytváří dobovou kulisu, pro lidovou slavnost Barchan, která se zde každoročně koná a jejíž tradice přetrvává od 16. století. V Častohosticích je zdaleka viditelný kostel sv. Barbory, který vznikl z původní válcové rotundy, ta zůstala zachovaná uprostřed hlavní lodi. K významným rodáků patří světoznámý indolog Vincenc Lesný (Komárovice), v Jemnici působil spisovatel Jan Vrba.

Správní obvod Náměšť nad Oslavou leží na jihovýchodním okraji Vysočiny. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem a na severu s obcemi správního obvodu Velké Meziříčí. Nejdelší hranici má na západě a jihu se správním obvodem Třebíč. Správní území zahrnuje 27 obcí, což je druhý nejmenší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel i území se podílí přibližně třemi procenty. V jediném městě, Náměšti nad Oslavou, žije více než třetina obyvatel správního obvodu. Více než polovina výměry připadá na zemědělskou půdu, na třetině uzemí se rozkládají lesy.

Území leží na Jevišovické pahorkatině. Jeho mírně zvlněný povrch je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími dvou řek a jedné říčky, terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším místem je Zelený kopec (491m) nacházející se mezi Mohelnem a Kramolínem, naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeky Oslava a Jihlava protínají hranice správního území. Nejvýznamnější řekou je Jihlava, na které byla vybudována vodní nádrž Dalešice. Toto vodní dílo vytváří jihozápadní hranici se správním obvodem Třebíč. Dalšími vodními toky jsou řeka Oslava a říčka Chvojnice. V severozápadní části byla vybudována i řada rybníků, které slouží k chovu ryb i k rekreaci. K největším a nejznámějším patří Dubovec, Netušil, Stejskal a Rathan. Hluboké kaňonovité údolí Oslavy a Chvojnice se stalo přírodní rezervací. Na strmých svazích říčního údolí roste téměř přirozený, převážně dubový, habrový a bukový les. Mezi chráněná území patří i Mohelenská hadcová step, kde zvláštní mikroklima vytvořilo podmínky pro život celé řady jinde se nevyskytujících druhů rostlin a hmyzu. Nejvzácnější je výskyt kapradiny podmrvky jižní. V oboře přiléhající k náměšťskému zámku se nachází asi 100 třistaletých dubů a pod zámkem je zachován tzv. Žižkův dub, který je starý kolem 1000 let a s obvodem kmene téměř deset metrů je to nejstarší dub na Moravě. Z kulturních památek je asi nejznámější renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou, který je výraznou dominantou města. Známý je i vystaveným souborem gobelínů francouzského a vlámského původu. V letech 1946 a 1947 sloužil jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Ke stavebním památkám města patří i kamenný barokní most přes Oslavu s dvojitou galerií soch. Mimořádný kulturní význam mají Kralice nad Oslavou, v tamní tvrzi sídlila bratrská tiskárna, z níž vzešla mj. i Bible kralická.

Správní obvod Nové Město na Moravě se nachází na severovýchodě Vysočiny. Na severu sousedí s Pardubickým krajem. Na ostatních světových stranách je ohraničen správními obvody Vysočiny. Na západě je to Žďár na Sázavou, na východě Bystřice nad Pernštejnem a na jihu Velké Meziříčí. Správní území zahrnuje celkem 30 obcí, což je pod průměrem kraje. Na celkovém počtu obyvatel i území kraje se podílí přibližně čtyřmi procenty. Jediným městem je Nové Město na Moravě, v němž žije zhruba 54 procent obyvatel správního obvodu. Více než jedna třetina území je pokryta lesním porostem a necelých 56 procent zabírá zemědělská půda.

Území leží v Hornosvratecké vrchovině, kde charakteristický ráz dodávají krajině Žďárské vrchy, které se rozkládají v celé severní části správního území a zde lze nalézt i nejvyšší body. Největší nadmořská výška je naměřena u Devíti skal (836 m), naopak nejníže položený bod je v jižní části, kde říčka Bobrůvka protíná hranice správního obvodu. Nejvýznamnějším vodním tokem je na severu řeka Svratka, která s přítokem Fryšávkou vytváří hluboká údolí. Mezi další významnější vodní toky patří např. Bystřice a Bobrůvka. Pro rekreační účely jsou vyhledávány i rybníky z nichž nejznámější jsou Medlov, Sykovec, Milovský nebo Zuberský rybník. Na území tohoto správního obvodu se nachází i část chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která byla vyhlášena v roce 1970 a patří mezi naše největší chráněná území. Jedná se o ekologicky a biologicky vyváženou krajinu s celou řadou přírodních rezervací a přírodních památek. Protože krajina je mírně zvlněná a porostlá rozsáhlými lesy, vytváří příznivé podmínky pro letní i zimní turistiku. Klimatické podmínky, které jsou dány nadmořskou výškou 500-800 m n. m., jsou velice příznivé i pro rekondiční pobyty. V Novém Městě na Moravě má tradici výroba lyží a to spolu s přírodními podmínkami dělá z tohoto města centrum klasického lyžování nejenom na Vysočině, ale i v celé republice. Pořádání lyžařských závodů má více než stoletou tradici a od roku 1934 se zde každoročně pořádá známý závod „Zlatá lyže Českomoravské vysočiny“, který se od počátku 80. let téměř pravidelně stává součástí Světového poháru v běhu na lyžích. Mezi známé rodáky z Nového Města patří např. sochaři Jan Štursa, Vincenc Makovský nebo malíř Karel Němec. V Jimramově se narodili známí spisovatelé Jan Karafiát a bratři Alois a Vilém Mrštíkovi.

Správní obvod Pacov leží v západní části Vysočiny. Na západě sousedí s Jihočeským a Středočeským krajem. Z ostatních světových stran je obklopen obcemi správního obvodu Pelhřimov. Správní území zahrnuje celkem 24 obcí, což je v rámci kraje nejmenší počet. Na celkovém počtu obyvatel se podílí zhruba dvěma procenty, na území kraje téměř třemi a půl procenty. Jediným městem tohoto správního celku je Pacov, ve kterém žije více než padesát procent obyvatel správního obvodu. Asi třicet procent území pokrývají lesy a přes šedesát procent připadá na zemědělskou půdu.

Území má členitý povrch a nachází se na západním okraji Českomoravské vysočiny. Nejvyšším bodem je vrch Strážiště (744 m), který se nachází severně od Pacova poblíž obce Bratřice. Nejníže položené je naopak místo, kde řeka Trnava na východě překračuje hranici správního území. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří řeka Trnava a potoky Kejtovský, Martinický, Novodvorský, Novomlýnský a Vodický. Po celém území jsou roztroušeny malé rybníky, z nichž k největším patří Dvořiště, Machát a Valcha.
K nejznámějším kulturním památkám patří zámek v Pacově, který byl původně vystavěn jako barokní klášter (dnes sídlo městského úřadu) a zejména hrad Kámen, kde je připraveno několik stálých expozic, hrad je však známý především jako Muzeum motocyklů. Nachází se zde historické unikáty tohoto technického oboru. Hrad obklopuje park, jehož dominantou je rozsáhlé přírodní alpinium.
Motorismus má v Pacově tradici, protože v roce 1906 se na tzv. Pacovském okruhu jelo motocyklové mistrovství světa a v roce 1904 byla v hostinci „Na panské“ založena mezinárodní motocyklová federace FIM. K technickým památkám tohoto regionu patří i úzkorozchodná železnice, která vede z Jindřichova Hradce přes Kamenici nad Lipou do Obrataně.
Mezi nejvýznamnější rodáky patří básník Antonín Sova, který svému kraji věnoval nejkrásnější a nejpodstatnější část svého uměleckého odkazu a jehož dílo a život dokumentuje literární expozice Městského muzea. Pacovským rodákem je i malíř Jan Autengruber.

Správní obvod Pelhřimov leží v západní části kraje Vysočina. Na západě a jihu sousedí s Jihočeským krajem a krátce se správním obvodem Telč. Na severozápadě sousedí s obcemi správního obvodu Pacov, na severu úzkým výběžkem hraničí se Středočeským krajem a na východě se nachází správní obvody Humpolec a Jihlava. Správní území zahrnuje celkem 71 obcí, což je třetí největší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí necelými devíti procenty, na území kraje asi 12 procenty. Necelou třetinu území pokrývají lesy a kolem 60 % připadá na zemědělskou půdu.

Pelhřimovsko leží v předhůří Českomoravské vrchoviny a bývá nazývané bránou Vysočiny. Nejvyšším bodem správního území je Křemešník (765 m), který je výletním a lyžařským střediskem a je to i známé poutní centrum. Nejníže položené je naopak místo, kde řeka Trnava překračuje hranice správního území. Evropské rozvodí dělí celou oblast na úmoří Severního moře a na úmoří Černého moře. Mezi nejvýznamnější vodní toky patří Bělá, Hejlovka, Kamenička, Nemojovka, Popelištná, a Trnava (zde je vybudována vodní nádrž Želiv, která se nachází na hranicích se správním obvodem Humpolec). Zejména jižně od Pelhřimova se nachází celá řada drobných rybníků, z nichž k největším patří Dvouhrázný, Jistební, Hejlovský, Hladový a Pacovský. Poblíž Zachotína se nachází rybníky Dolní a Horní Kladiny. Z přírodních zajímavostí lze jmenovat přírodní rezervaci na Křemešníku, kde se vyskytují typická lesní společenstva, Jankovský potok, který tvoří část hranice se správním obvodem Jihlava, přírodní rezervace Krčil je rozsáhlým rašeliništěm kolem rybníka, Musilova sosna je památný strom starý asi 200 let a od něj je výhled na Pelhřimovsko, Křemešník a Javořici. V Kamenici nad Lipou roste v zámeckém parku lípa stará asi 900 let, která se dostala do názvu města. Ke kulturním památkám patří městská památková zóna v Kamenici nad Lipou se zámkem a židovským hřbitovem. Na Křemešníku je barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice, na vrcholu se tyčí nově vybudovaná rozhledna vysoká 53 m a ke kapli u radioaktivního pramene vede Křížová cesta od Antonína Bílka. V Pelhřimově je městské jádro, tvořené centrálním náměstím s gotickými a renesančními domy, vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Zachovala se zde i část městských hradeb a v dolní bráně bylo v roce 1994 zřízeno Muzeum rekordů a kuriozit. V zámku lze zhlédnout expozici muzea a nacházejí se zde fresky s biblickými výjevy. Dominantou města je věž kostela sv. Bartoloměje vysoká 61 metrů a nejstarší stavbou je kostel sv. Víta ze 13. století, který slouží jako koncertní a výstavní síň.

Správní obvod Světlá nad Sázavou leží v severozápadní části Vysočiny. Na jihu sousedí s obcemi správního obvodu Humpolec, na východě se správním obvodem Havlíčkův Brod a na západní a severní straně hraničí se Středočeským krajem. Správní území zahrnuje celkem 32 obcí, což je pod průměrem kraje. Na celkovém počtu obyvatel i území kraje se podílí asi čtyřmi procenty.

Rozlohou i počtem obcí patří správní obvod spíše k těm menším v kraji. Nejstarší obcí je město Ledeč nad Sázavou, které je poprvé písemně zmiňováno v roce 1257. Obvod má druhý největší podíl lesních pozemků v kraji, zemědělská půda zabírá 56 procent. Územím protéká řeka Sázava, jejíž koryto a okolí tvoří přírodní rezervaci Stvořidla – nejstarší v okrese Havlíčkův Brod. Nejvýše položeným místem je vrch Melechov (709 m n.m.) se zděnou rozhlednou na vrcholu.

Obyvatelstvo obvodu je starší než je průměr Vysočiny. Rovněž vývoj celkové bilance obyvatel probíhá nepříznivě. Vefauny v Pavlově nebo nejstarší tis ve střední Evropě, který roste v zahradě vilémovického zámečku.městech žije většina obyvatel, více než 60 % obyvatel správního obvodu.

Celá oblast Světelska a Ledečska patří k nejkrásnějším partiím Vysočiny a slavná kniha Jaroslava Foglara „Hoši od Bobří řeky“ se zčásti odehrává právě zde, v romantickém údolí Sázavy u Vilémovic. K významným osobnostem spojeným s tímto krajem patří např. autor životopisných vzpomínek na Jaroslava Haška spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj nebo malíř Jaroslav Panuška.
Pro turisty je oblast přitažlivá zejména pro již zmíněnou rezervaci Stvořidla, ale navštívit mohou i městské muzeum v ledečském hradu, zříceninu v Chřenovicích nebo tamní kostel, který je nejstarší dochovanou stavbou Ledečska. Zafauny v Pavlově nebo nejstarší tis ve střední Evropě, který roste v zahradě vilémovického zámečku.zmínku stojí i Stanice ochrany fauny v Pavlově nebo nejstarší tis ve střední Evropě, který roste v zahradě vilémovického zámečku.

Správní obvod Telč se nachází v jihozápadní části Vysočiny. Jižní a západní stranou hraničí s Jihočeským krajem, na severu sousedí s obcemi správních obvodů Jihlava a Pelhřimov a na východě se nachází správní obvody Moravské Budějovice a Třebíč. Správní území zahrnuje celkem 45 obcí, což je přibližně průměr v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí téměř třemi procenty, na území kraje přibližně čtyřmi procenty. Jediným městem je Telč, ve které žije více než čtyřicet procent obyvatel správního obvodu. Necelou třetinu území pokrývají lesní porosty a tři pětiny tvoří zemědělská půda.

V severozápadní části správního obvodu se rozkládají Jihlavské vrchy, kde se nachází i nejvyšší body, tím úplně nejvyšším je Javořice (837 m ) a současně je to i nevyšší místo celého kraje. Jihovýchod území patří do Křižanovské vysočiny. Povrch je zvlněný až kopcovitý. Nejníže položené místo je na jihu, kde řeka Moravská Dyje protíná hranice správního obvodu. Tato řeka je i nejvýznamnějším vodním tokem celého regionu. K ní se řadí ještě Myslůvka, Vápovka a Otvrňský potok. Ve sledované oblasti se nachází řada rybníků, z nichž k největším patří Černíčský, Olešský, Roštějnský, Smíchov, Velký pařezitý a Žibřid. Přímo v Telči se nachází tři rybníky Staroměstský, Štěpnický a Ulický, které obklopují historické jádro a zámecký areál. Z přírodních zajímavostí se zde nachází chráněné přírodní výtvory jako jsou Údolí Prokopky, Údolí Vápovky a Olšanský potok. Vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin jako je bledule jarní, dřípatka horská a pérovník pštrosí, současně mají rašeliniště sloužit jako biokoridor a genetická plocha pro záchranu mizejících rostlin. Kulturní památky se nacházejí především v Telči. Zdejší městská památková rezervace s převážně renesanční architekturou je tvořena protáhlým náměstím se zámeckým komplexem a kostelem. V roce 1992 byla Telč zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO, protože se zde prolínají stavební skvosty z prostředí církevního, měšťanského a šlechtického a památky různých stavebních slohů, od gotického až po klasicistní. Náměstí je charakteristické především podloubím, které je tvořené půlkruhovými arkádami na pilířích. Renesanční zámek je vybaven dobovým nábytkem a součástí areálu je muzeum a galerie Jana Zrzavého. Věž sv. Ducha je vybudována z poměrně velkých kvádrů a je nejstarší stavební památkou ve městě. Severně od Telče se nachází hrad Roštejn, kde jsou v současné době vystaveny sbírky Muzea Vysočiny a přístupná je i 28 metrů vysoká věž. Již tradičně se o prázdninách pořádá hudební festival „Prázdniny v Telči“, který přitahuje příznivce folkové hudby z celé republiky pro svoji neopakovatelnou atmosféru.

Správní obvod Třebíč se nachází v jižní části Vysočiny. Na východě hraničí se správním obvodem Náměšť nad Oslavou, na sever se nachází správní obvod Velké Meziříčí, na severozápad Jihlava a na západě přiléhají obce správních obvodů Telč a Moravské Budějovice. Z jižní strany je hranice s Jihomoravským krajem. Správní území zahrnuje celkem 93 obcí, což je nejvíc v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí téměř patnácti procenty, na území kraje více než dvanácti procenty. Ve městech Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou a Třebíč žije necelých 58 procent obyvatel správního obvodu. Asi 27 procent území pokrývají lesy a 65 procent tvoří zemědělská půda.

Území leží částečně v Křižanovské vrchovině a částečně v Jevišovické pahorkatině. Krajina je mírně zvlněná a terén postupně klesá k jihovýchodu. Nejvyšším bodem je hora Mařenka (711 m), která se nachází téměř na západní hranici správního území a nejníže položeným bodem místo, kde na jihu protíná říčka Rokytná hranice území. Celá oblast se nachází ve srážkovém stínu a patří k nejméně vodnatým místům republiky. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Jihlava, na které byly vybudovány vodní nádrže Dalešice a Mohelno, přičemž sypaná hráz Dalešické přehrady je nejvyšší v republice (100 m). Přečerpávací vodní elektrárna, která zde funguje slouží k výrobě tzv. špičkové elekrické energie a jako zdroj vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany. V jižní části se nachází říčka Rokytná, v jejímž okolí byl vyhlášen stejnojmenný přírodní park. Nádrž Lubí a řada rybníků slouží k rekreaci a chovu ryb, k nejznámějším patří Studenecký (ten je i největší), Steklý, Opatský a Okrouhlík. Severně od Třebíče se rozkládá „Přírodní park Třebíčsko“ zřízený v roce 1983. Jedná se o kulturní krajinu s lesíky, remízky, rybníky, loukami, balvanitými ostrůvky, skalami a písčitými poli s mezemi. Na jeho území se nachází i přírodní památky Syenitové skály u Pocoucova a Ptáčovský kopeček s hojným výskytem chráněného koniklece velkokvětého. Mezi nejcennější kulturní památky patří bazilika sv. Prokopa a Židovské město se hřbitovem, které pro svoji jedinečnost byly zapsány mezi Památky světového dědictví UNESCO. K dalším zajímavostem patří i zámky v Budišově (se stálou zoologickou expozicí Moravského zemského muzea), Jaroměřicích (kde v 18. století vznikla a byla uvedena první původní česká opera) a Třebíči, který vznikl z původního benediktinského opatství, jednoho z nejstarších v českých zemích. Nepřehlédnutelnou dominantou Třebíče je mohutná městská věž vysoká 75 m, na níž jsou největší hodiny v České republice. Každý ze čtyř ciferníků má průměr 6,1 m. V blízkosti Hrotovic se nachází významná archeologická lokalita – zaniklá středověká osada Mstěnice.

Správní obvod Velké Meziříčí leží ve východní části Vysočiny. Na severu sousedí se správními obvody Bystřice nad Pernštejnem, Nové město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Na západě hraničí se správním obvodem Jihlava, na jihu se nachází správní obvody Náměšť nad Oslavou a Třebíč a na východ sousedí s obcemi Jihomoravského kraje. Správní území zahrnuje celkem 57 obcí, což je třetí nejvyšší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel i území kraje se podílí zhruba sedmi procenty. Ve městech Velká Bíteš a Velké Meziříčí žije asi 46 procent obyvatel správního obvodu. Na necelé třetině území se rozkládají lesy, zemědělská půda zabírá přes 61 procent.

Území leží na Bítešské vrchovině. Krajina je zvlněná s táhlými hřbety a mělkými sníženinami. Hluboký zářez vytváří údolí řeky Oslavy. Terén postupně klesá od Arnoleckých hor směrem k jihovýchodu. Nejvyšší vrchy se nacházejí v severozápadní části území, z nich nejvyšší je Havlina (706 m). Nejnižším bodem je naopak místo, kde řeka oslava protíná hranice správního obvodu.
Nejvýznamějším vodním tokem Velkomeziříčska je již zmiňovaná Oslava, která se svými přítoky odvodňuje téměř celou oblast. Mezi hlavní přítoky patří Balinka, kde jsou vytvořeny četné jezy a peřeje. Dolní část toku byla vyhlášena jako „Přírodní park Balinské údolí“. V plochých sníženinách v oblasti Křižanova a Netína se nacházejí četné rybníky, z nichž největší jsou, Netínský, Sklenský, Velký Chlostov, Rudský a Velký Navrátil. V roce 1961 byla na řece Oslavě postavena přehradní nádrž Mostiště. Jedná se o sypanou hráz vysokou 34 m, která vytváří umělé jezero v délce 5,4 km. Zadržená voda je jedním ze zdrojů pitné vody pro Třebíč a pro dalších více než 100 obcí.
K přírodním zajímavostem patří i Nesměřské údolí na řece Oslavě a u obce Níhov se nacházející romantické údolí Halda, vytvořené říčkou Loučkou.Celý správní obvod protíná dálnice D1. Přímo ve Velkém Meziříčí se nachází jedna z největších mostních staveb v ČR, kterou je dalniční most vysoký 76 m a dlouhý 426 m. Mezi nejvýznamnější stavby patří zámek, který byl přestavěn z hradu pocházejícího v jádru ještě z románské doby. Zajímavou urbanistickou koncepci má historické jádro starobylé Velké Bíteše.

V oblasti panuje mírně teplé podnebí, což v létě umožňuje rekreaci u řady vodních ploch a v zimě, která je většinou bohatá na sníh, lze na výše položených místech lyžovat. Vleky jsou např. na Dědkovské hoře nebo přímo ve Velkém Meziříčí.

Správní obvod Žďár nad Sázavou leží v severovýchodní části Vysočiny. Na severu hraničí s Pardubickým krajem, na západě sousedí s obcemi správních obvodů Havlíčkův Brod, Chotěboř a Jihlava, na jihu se nachází správní obvod Velké Meziříčí a východní hranice je se správním obvodem Nové Město na Moravě. Správní území zahrnuje celkem 48 obcí, což je průměr v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel se podílí více než osmi procenty, na území kraje necelými sedmi procenty. Ve městech Svratka a Žďár nad Sázavou žije kolem 55 procent obyvatel správního obvodu. Dvě pětiny území pokrývají lesy, což je v rámci kraje nejvíce. Polovina výměry připadá na zemědělskou půdu.

Území leží převážně v Bítešské vrchovině ale zasahuje i do Křižanovské vrchoviny, Žďárských vrchů a nepatrně i do Havlíčskobrodské pahorkatiny. Oblast jižně od Žďáru je mírně zvlněná s rozsáhlými plošinami s velkým množstvím rybníků. Severní část správního obvodu je velice členitá a nachází se zde i nejvyšší místo, které je na hranici se správním obvodem Nové Město na Moravě, poblíž vrcholu Devět skal (836 m). Nejnižší bod se nachází na jihu v místě, kde řeka Oslava překračuje hranice. Oblast je významná z vodohospodářského hlediska, protože zde pramení pět řek. Do Černého moře odtéká Svratka a Oslava a do Severního moře Doubravka, Chrudimka a Sázava. Z rybníků je nejznámější Velké Dářko, Veselský a Matějovský rybník nebo Pilská nádrž, přehrada Staviště ( z roku 1959) a Stržská nádrž (z roku 1954) slouží jako zdroje pitné vody. Příroda na Žďársku není tolik poškozená jako v jiných regionech a nachází se zde řada národních a přírodních rezervací i památek. Nejvýznamnější chráněnou krajinnou oblastí jsou Žďárské vrchy (zřízena v roce1970). Patří mezi naše největší chráněná území se zachovalými přírodními společenstvy a s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedním ze zalesněných vrcholů je Žákova hora, kde se na jižním svahu nachází národní přírodní rezervace jako ukázka přirozeného jedlobukového pralesa. V národní přírodní rezervaci Dářko se rozkládá nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny. Z kulturních památek je nejznámější poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (architekt Jan Blažej Santini-Aichel), který je zapsán mezi Památkami světového dědictví UNESCO. Nedaleko stojící zámek vznikl přestavbou původního cisterciáckého kláštera. Mezi známé rodáky patří spisovatel J.V.Pleva (Moravská Svratka), ale i hokejový reprezentant Jaroslav Jiřík (Vojnův Městec), který jako první Evropan hrál zámořskou NHL.