Charakteristiky okresů

Okres Havlíčkův Brod leží v severní části kraje Vysočina. Na severovýchodě sousedí s okresem Chrudim z Pardubického kraje, na jihovýchodě a jihu s okresy Žďár nad Sázavou a Jihlava. Jihozápadní hranici má společnou s okresem Pelhřimov a na severozápadě hraničí se Středočeským krajem, s okresy Kutná Hora a z malé části i Benešov.

Svou rozlohou se řadí až na čtvrté místo v kraji za okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. Menší je pouze okres Jihlava. Na celkovém počtu obyvatel v kraji se okres podílí méně než pětinou, což představuje přibližně 95 000 obyvatel. Pro okres je charakteristická velmi rozdrobená sídelní struktura.

Hlavním a převládajícím geologickým útvarem na celém okrese je Českomoravská vrchovina. Na severním okraji okresu zasahují na jeho území Železné hory. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 500 m. Nejvyšším místem okresu je Melechov u Trpišovic o výšce 709 m nad mořem, naopak nejníže položené místo je na Doubravce (253 m nad mořem). Podnebí okresu je poněkud chladnější, průměrná teplota stoupá od východu k západu v souladu s klesající nadmořskou výškou. Území okresu patří do povodí řeky Sázavy, která protéká krajinou v délce asi 75 km. Dalšími významnými toky jsou Doubrava, Chrudimka, Šlapanka a Želivka. Na vodních tocích jsou vybudovány nádrže, které slouží převážně jako zdroje pitné vody.

V hospodářství okresu hraje důležitou roli průmysl a zemědělství. Nejvýznamnější podniky se zabývají textilní a oděvní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Objem výroby je ale ovlivňován množstvím zakázek. Ve většině podniků se počet zaměstnanců za posledních 10 let výrazně snížil, někde byla výroba přerušena úplně. Na zaměstnanosti v okrese se však významně podílí i stavebnictví a terciární sektor. V zemědělství má významnou úlohu obilnářství a pěstování brambor.

V rámci kraje Vysočina se okres vyznačuje druhou nejnižší mírou registrované nezaměstnanosti (po okrese Pelhřimov), která však v poslední době mírně vzrostla, stejně jako počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo.

Havlíčkův Brod patří k okresům s relativně zdravým životním prostředím a nižší úrovní znečištění, což má mimo jiné příznivý vliv i na rozvoj cestovního ruchu. Nejnavštěvovanějšími oblastmi v okrese jsou přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě a Údolí Doubravy. Mezi významné památky patří hrad v Lipnici nad Sázavou, spojený s postavou Jaroslava Haška, i hrad v Ledči nad Sázavou. Místo úmrtí neporaženého husitského vojevůdce Jana Žižky z Kalicha připomíná mohyla u obce Žižkovo Pole.

Okres Jihlava se nachází v centrální části Českomoravské vrchoviny. Leží na obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Sousedí s okresy Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč a s jihočeským okresem Jindřichův Hradec.

Území okresu je velmi členité, spadá převážně do oblasti Jihlavských vrchů. Nejnižší polohu má údolí řeky Jihlavy u Dolního Smrčného (422 m), nejvyšší nadmořskou výšku Javořice 837 m, která je zároveň nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 540 m. Vzhledem k tomu je podnebí okresu po větší část roku drsné a chladné. Okresem prochází hlavní evropské rozvodí Černého a Severního moře. Vlivem toho je okres na vodní toky chudý. Největšími z nich jsou řeka Jihlava a říčka Brtnice.

Jihlavský okres je v kraji rozlohou nejmenší, z jeho plochy připadá na zemědělskou půdu téměř šest desetin a na lesy téměř třetina. Na zemědělské půdě mají poměrně vysoké zastoupení trvalé travní porosty. Zornění zemědělské půdy se pohybuje kolem 75 %, což je stupeň pro Vysočinu typický.

Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrální částí nově zřízeného kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.
Nosným odvětvím hospodářství je v okrese průmysl strojírenský, významný podíl má potravinářský, dřevozpracující a kovodělný průmysl. Dalším důležitým zdrojem zaměstnanosti je oblast stavebnictví, dopravy a obchodu. Ale i podíl zemědělství a lesnictví na zaměstnanosti je v celorepublikovém měřítku nadprůměrný, což ostatně platí o celém kraji.

Okres se vyznačuje podprůměrnou mírou nezaměstnanosti, která však stejně jako jinde v posledním období vzrostla. Poměrně vysoká intenzita bytové výstavby na Jihlavsku je ovlivněna především výstavbou v krajském městě a jeho zázemí, kde se projevuje proces suburbanizace.

Okres má ucelenou silniční síť. Nejvýznamnější komunikací procházející okresem je dálnice D1 – spojnice Prahy a Brna, na kterou je výhodně napojena především samotná Jihlava. Okresem procházejí též dva silniční tahy I. třídy. Jediné letiště Jihlava- Henčov slouží pouze sportovním účelům.

Ráz krajiny vybízí k autoturistice, cyklistice a agroturistice. Dobré podmínky jsou pro letní i zimní rekreaci a sporty, zejména v oblasti Čeřínku a Jihlavských vrchů. Bohatá je i nabídka architektonických a přírodních památek, muzejních expozic a uměleckých sbírek.

Historické jádro města Jihlavy je městskou památkovou rezervací, ve které se na ploše 30 ha nachází přes 200 chráněných objektů. Masarykovo náměstí (3,6 ha) patří k největším historickým náměstím u nás i ve Střední Evropě. Cenné jsou především stavby a interiéry měšťanských domů kolem náměstí. Zajímavým dokladem gotického stavitelství jsou jihlavské katakomby, které vznikly propojením sklepů. Dochovány jsou i části městských hradeb. Ve městě Polná, v severní části okresu, se nachází děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, který patří k jednomu z největších barokních kostelů v České republice. Jihovýchodně od Jihlavy se rozkládá město Brtnice, kde stojí za povšimnutí dva barokní mosty ozdobené sochami světců. Stále živé je v Třešti (jižně od Jihlavy) betlemářství, které zde má téměř dvousetletou tradici.

Městská památková rezervace Telč byla v roce 1992 zařazena do seznamu památek chráněných UNESCO. Unikátní je celistvé historické náměstí s podloubím a kašnami, renesanční zámek, dvě vyhlídkové věže a premonstrátský klášter. Na okraji Telče se nachází rozhledna Oslednice. Ve městě se koná každoročně folkový festival Prázdniny v Telči a řada dalších akcí.

Okres Pelhřimov se rozkládá v západní části Českomoravské vrchoviny. Leží v západní části kraje Vysočina a kromě okresů Havlíčkův Brod a Jihlava ze svého kraje sousedí ještě s okresy Jindřichův Hradec a Tábor z kraje Jihočeského a okresem Benešov ze Středočeského kraje. V současném uspořádání vznikl při územní reorganizaci v roce 1960 z velké části někdejších okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. Rozlohou se řadí na třetí místo v kraji, ovšem vzhledem k nejnižšímu počtu obyvatel má zdaleka nejmenší hustotu obyvatelstva ze všech pěti okresů kraje.

Celé území okresu má výrazně podhorský ráz. Je pro ně charakteristická bohatá členitost terénu s průměrnou nadmořskou výškou 550-600 metrů. Plochy pod 500 m nad mořem se nacházejí jen ojediněle a v nesouvislých celcích většinou podél vodních toků v severní části okresu. Nejníže položenou obcí je Želiv s nadmořskou výškou 406 m, nejvyšším bodem je vrchol Křemešníku ve výšce 765 m nad mořem. Vzhledem k těmto podmínkám jsou klimatické poměry v okrese drsné, vyznačují se větším množstvím vodních srážek a prodlouženou dobou vegetačního klidu.

Na území okresu se nachází významný vodní předěl – rozvodí dvou evropských veletoků Dunaje a Labe, které odvádějí vody do Černého a Severního moře. Pelhřimovský okres má sice značné množství povrchových vodních toků, jde však o potoky a řeky s poměrně malým vodním průtokem, čímž je omezena možnost jejich využívání. Na území okresu též pramení Želivka, která poskytuje pitnou vodu pro značnou část Prahy i okresu Pelhřimov. Z hlediska národohospodářského je okres poznamenán absencí přírodních surovinových zdrojů i přirozené úrodnosti půdy.

Dopravní síť okresu je tvořena zhruba jedním tisícem kilometrů státních silnic, traťovým úsekem železnice Horní Cerekev–Tábor, úzkokolejnou železniční tratí Obrataň–Jindřichův Hradec a okrajovými úseky trati Jihlava–Veselí nad Lužnicí a Humpolec–Havlíčkův Brod. Na železniční síť jsou napojena všechna města, kromě toho má železniční stanici asi dvacet dalších obcí nebo částí obcí. Síť autobusových linek je poměrně hustá, města i větší obce okresu jsou spojeny dálkovými linkami s řadou větších měst republiky.

Okres Pelhřimov se v rámci kraje dlouhodobě vyznačuje nejnižší mírou nezaměstnanosti, která však i v jeho případě v poslední době mírně vzrostla.

Právě s ohledem na přírodní krásy a výše zmíněnou poměrnou nedotčenost krajiny – rozlehlé lesy, rybníky, vodní toky, členitý terén - patří okres Pelhřimov k vyhledávaným rekreačním oblastem. Svědčí o tom též značný počet lůžek v ubytovacích zařízeních, kterým se v kraji zařadil na druhé místo hned za vyhlášený okres Žďár nad Sázavou. K nejnavštěvovanějším rekreačním místům v okrese patří např. oblast Malé a Velké přehrady na Želivce, okolí Trnávky, Křemešník, rybníky Hejlov a Valcha, Lipické údolí. Z chráněných přírodních výtvorů jmenujme Křemešník, rybník Pařez, údolí potoka u Dolské myslivny, rašelinné louky v Proseči-Obořišti a Jankovský potok.

Okres Třebíč se nachází v jihovýchodní části kraje v sousedství okresů Jihlava a Žďár nad Sázavou, dále sousedí s jihočeským okresem Jindřichův Hradec a jihomoravskými okresy Znojmo a Brno-venkov. Svou rozlohou patří k velkým okresům (v kraji druhý největší), na druhé místo se řadí i počtem obyvatel a hustotou osídlení. Území okresu tvoří pahorkatiny jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, do nichž se hluboko zařezávají údolí řek Jihlavy, Oslavy a Rokytné. To jsou hlavní, ale nepříliš vodnaté toky okresu i jinak chudého na vodu, kterou však zachycuje také kolem 250 rybníků a též přehrady u Dalešic a Mohelna (zdroje vody pro Jadernou elektrárnu Dukovany), jež v polovině sedmdesátých let zatopily velkou část malebného údolí řeky Jihlavy.

Ze všech okresů kraje je třebíčský nejvíce odlesněn, lesy zaujímají jen něco přes čtvrtinu jeho rozlohy. Rozsáhlejší lesní komplexy nalezneme na západě a severozápadě okresu, ale i na východě a jihovýchodě podél toků Jihlavy, Oslavy, Chvojnice a Rokytné a na jihu pod Dešovem a Novými Syrovicemi. Smrkové lesy na Třebíčsku v uplynulých letech těžce postihla kůrovcová kalamita.

Podnebí je suchozemské, drsnější a vlhčí ve vyšších polohách severní a severozápadní části okresu, sušší a teplejší na východě a jihovýchodě. Dlouhodobý teplotní průměr okresu činí 7,2-7,9 stupňů Celsia a srážkový průměr kolem 500 mm (z toho ve vegetačním období asi 375 mm), výši srážek negativně ovlivňuje srážkový stín Jihlavských vrchů.

Dopravní síť okresu tvoří pouze dvě jednokolejné železniční trati Okříšky-Znojmo a Jihlava-Brno s jedním lokálním spojem (Studenec-Křižanov) a síť silnic - většinou III. třídy. Významnější silniční tahy představují pouze silnice Brno-České Budějovice a Znojmo-Jihlava. Největším dopravním problémem (nepočítáme-li neutěšený stav řady komunikací) je napojení okresního města na dálnici a jeho spojení s krajským městem. První problém  alespoň částečně ulehčila rekonstrukce silnice Třebíč-Velké Meziříčí, částečných úprav se dočkal i tah na Jihlavu.

Na hospodářskou situaci a zaměstnanost v okrese těžce dolehly důsledky transformace hospodářství po roce 1989. Důsledkem likvidace nebo alespoň dramatického omezení výroby v největších podnicích okresu – na prvním místě je třeba jmenovat BOPO Třebíč – se stala vysoká nezaměstnanost, k níž přispělo i propouštění v ostatních podnicích a úřadech. Postupný vznik nových pracovních míst v malých a menších soukromých firmách a v podnicích zahraničních vlastníků sice vedl ke zlepšení situace, přesto však relativně vysoká nezaměstnanost zůstává jedním z hlavních problémů třebíčského okresu. Zvlášť tíživá je situace na vesnicích, kde se k obecným problémům přidružuje ještě útlum zemědělství a špatná dopravní obslužnost.

Vzhledem ke své malebné, do značné míry zachované a ekologicky poměrně málo zatížené krajině, řadě přírodních i historických památek (včetně památky UNESCO, komplexu třebíčského Židovského města, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa) – v širší veřejnosti ovšem většinou málo známých - má třebíčský okres předpoklady k rozvoji turistického ruchu, zejména agroturistiky a cykloturistiky, které však dosud zůstávají jen málo využity.

Okres Žďár nad Sázavou leží ve východní části Českomoravské vrchoviny, na horních tocích řek Sázavy, Oslavy, Svratky a Chrudimky. Na jihu sousedí s okresy Třebíč a Brno-venkov, na východě s okresem Blansko, na severu s okresy Svitavy a Chrudim a na západě s okresy Havlíčkův Brod a Jihlava. Nynější území žďárského okresu bylo vytvořeno v rámci reformy administrativního členění republiky v roce 1960 spojením částí několika menších okresů. Vznikl tak velký okres, jehož území se však výrazně zmenšilo v roce 2005 přesunem více než dvaceti obcí k Jihomoravskému kraji.

Žďárský okres má tvar nepravidelného šestiúhelníku orientovaného v ose od severozápadu k jihovýchodu. Převážně se rozkládá ve vrcholové části Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška je 561 m. Nejvyšším bodem žďárského okresu je Devět skal (836 m n. m.) a nejvýše položenou základní sídelní jednotkou Studnice (784 m n. m.). Žďárským okresem prochází hlavní evropské rozvodí dělící od sebe úmoří Černého a Severního moře. Z 84,7 % plochy okresu odvádí vody řeka Svratka, Bobrůvka a Oslava do Dyje, Moravy a pak Dunajem do Černého moře. Zbytek plochy odvodňují řeky Sázava, Chrudimka a Doubrava patřící do povodí Labe.

Při pohledu z letadla je zelený koberec lesů protkán modrými perlami rybníků. Ty vytváří na Vysočině řadu příležitostí k rekreaci a odpočinku. Na své si přijdou také sportovní rybáři neboť řada z nich je určena právě pro tuto zálibu. Největší z nich, Velké Dářko, o rozloze 206 ha, ležící v nadmořské výšce 616 m n.m., byl založen už v roce 1480 Viktorinem z Kunštátu k pohonu železných hamrů. Ale také další jména rybníků jako Rendlíček, Milovy, Medlov, Sykovec či Pilská nádrž jsou symbolem čisté vody, slunce a pohody. Hluboká údolí řeky Svratky a Oslavy vytvořila vhodné profily pro založení údolních přehrad. Vírská údolní nádrž (212 ha) má druhou nejvyšší hráz v České republice (71 m).

I přes uvedenou územní změnu zůstává okres Žďár nad Sázavou největším a nejlidnatějším okresem Vysočiny s průměrnou hustotou osídlení.

Okres Žďár nad Sázavou je typický vysokým podílem obyvatel bydlících ve venkovských obcích do dvou tisíc obyvatel a nižším podílem obyvatel bydlících ve městech s deseti tisíci a více obyvateli. V okrese je šest obcí se statutem města. Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš a Velké Meziříčí, v nichž žije o málo více než polovina populace okresu.

I pro žďárský okres je typický průmyslově-zemědělský charakter, tak charakteristický pro celou Vysočinu. Průmyslová výroba s významným podílem strojírenství se soustřeďuje hlavně do měst, z nichž významné místo zaujímají centra v blízkosti dálnice (Velké Meziříčí, Velká Bíteš). Zemědělství se na Žďársku vzhledem k přírodním podmínkám vyznačuje relativně nižším zorněním a vyšším podílem trvalých travních porostů.

Nezaměstnanost je v okrese Žďár nad Sázavou relativně vysoká, po Třebíčsku druhá nejvyšší v kraji. Značně tíživá je na Žďársku dlouhodobá nezaměstnanost.

Hospodářský rozvoj okresu výrazně podporují komunikace. Železnice Žďárska mají délku zhruba 150 km a jsou tvořeny v podstatě hlavní osou, tratí Havlíčkův Brod – Brno, s odbočkou původní jednokolejné trati ze Žďáru nad Sázavou přes Nové Město na Moravě a Bystřici nad Pernštejnem do Tišnova a odbočkou z Křižanova do Velkého Meziříčí.
Silniční síť Žďárska je poměrně hustá, ovšem pouze dálnice procházející jižní částí okresu odpovídá soudobým parametrům mezinárodní dopravy.

Turisticky přitažlivá oblast Žďárska, plná přírodních zajímavostí, je vyhledávaná k letní i zimní rekreaci a na okres tak připadá podstatná část ubytovacích kapacit kraje. Ze známějších letovisek lze uvést zejména Velké Dářko, Fryšavu, Tři Studně, Devět skal, Žákovu horu, Jimramov, Milovy a Nové Město na Moravě. Oblast Žďárských vrchů byla v roce 1970 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. Z kulturních památek okresu Žďár nad Sázavou lze uvést především goticko-barokní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zařazený mezi památky UNESCO.