Charakteristika SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
Území leží v Hornosvratecké vrchovině, kde Žďárské vrchy navazují na Nedvědickou vrchovinu, která je snad nejčlenitější částí celé Vysočiny, což je dáno vysokým převýšením, které místy přesahuje i 300 metrů. K nejatraktivnějším místům pak patří údolí řeky Svratky. Vrchy kolem této řeky vytvářejí hřebeny, kde lze nalézt nejvyšší místa správního území. V severní části se nachází nejvyšší bod, což je Horní les (774 m), nejníže položený bod je v jižní části v místě, kde řeka Svratka protíná hranice správního obvodu. Tato řeka odvodňuje celé území a jejími nejvýznamnějšími přítoky jsou Bystřice, Fryšávka, Loučka a Nedvědička. Kolem vodních toků se zachovala celá řada hradních zřícenin např. Dalečín, Pyšolec, Zubštejn, Skály, Aueršperk, Hradisko, Mitrov, Víckov, Košíkov, Rysov či Bukov. Jednou z nejkrásnějších staveb Bystřicka je kamenný kostelík nad obcí Vítochov, který pochází zřejmě ze 13. století. Architektonickou perlou oblasti je kostel sv. Václava ve Zvoli. Kostel s půdorysem řeckého kříže vystavěl na počátku 18. století stavitel Jan Blažej Santini-Aichel. Na řece Svratce byly v padesátých letech minulého století, poblíž obce Vír, vybudovány dvě přehradní nádrže. Velký význam má zejména Vír I., který svojí hrází vysokou 76,5 m vytváří v krajině výraznou dominantu a slouží jako zásobník pitné vody pro Brno. Pro rekreační účely jsou vyhledávané i rybníky, zejména Skalský a Domanínský. Podstatná část přírodního parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996, se nachází právě na správním území Bystřice nad Pernštejnem. Kromě toho se zde vyskytuje ještě celá řada přírodních rezervací a přírodních památek. V oblasti Bystřicka působila a působí řada malířů a výtvarníků, např. akademický malíř Alois Lukášek, jeden z nejlepších krajinářů Vysočiny Josef Jambor a malíř Stanislav Bělík.