Výdaje na ochranu životního prostředí v Ústeckém kraji v roce 2023

V roce 2023 se na území Ústeckého kraje investovalo do ochrany životního prostředí 3 663,6 mil. Kč, což bylo o 39,0 % více než v předchozím roce. V přepočtu na 1 obyvatele představovaly investice 4 508 Kč, tedy o 1 253 Kč více než v roce 2022.

Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části), jejichž hlavním účelem je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků. Zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úprava nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakákoliv další degradace životního prostředí a jsou výsledkem provozních aktivit podniku.

Investoři se sídlem na území Ústeckého kraje vynaložili v roce 2023 na ochranu životního prostředí na investicích a neinvestičních nákladech celkem 10 160,5 mil. Kč, což bylo o 880,8 mil. Kč (o 9,5 %) více než v přechozím roce. Největší část těchto výdajů směřovala do neinvestiční oblasti, a to 8 663,4 mil. Kč, což představovalo 85,3 % z celkového objemu výdajů na životní prostředí. Převaha neinvestičních výdajů je patrná ve všech krajích republiky, z toho nejvyšší podíl na celkových nákladech do životního prostředí zaujímaly v Karlovarském a Libereckém kraji (91,5 resp. 90,3 %), naopak nejnižší podíl evidovali v Kraji Vysočina (60,1 %). Podíl neinvestičních výdajů v Ústeckém kraji byl třetí nejvyšší.

Celkové investice na ochranu životního prostředí (hodnoceno podle sídla investora) dosáhly v roce 2023 v Ústeckém kraji objemu 1 497,1 mil. Kč a proti předchozímu roku byl vyšší o 245,8 mil. Kč, tj. o 19,6 %. K meziročnímu nárůstu došlo ve většině krajů s výjimkou pěti krajů – Jihočeského, Karlovarského, Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého, z nich nejvyšší pokles zaznamenali v Karlovarském kraji (o 62,3 %).

V mezikrajovém srovnání byly investice do životního prostředí investorů se sídlem na území Ústeckého kraje páté nejnižší, nejvyšší objem vynaložených investic vidíme u investorů se sídlem v hlavním městě Praze, naproti tomu nejnižší evidujeme u investorů sídlících v Karlovarském kraji.

Ve struktuře investičních výdajů podle kraje sídla investora, které zahrnují všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tj. takové výdaje, které se vztahují k činnostem na ochranu životního prostředí, jejichž hlavním cílem je snižování negativních vlivů způsobených v důsledku podnikatelské činnosti, směřuje nejvyšší objem investic investorů sídlících v Ústeckém kraji dlouhodobě do ochrany ovzduší a klimatu[1], v loňském roce představoval jejich podíl 42,2 % celkových investičních výdajů. Investice na nakládání s odpadními vodami[2] dosáhly 21,1 %, nakládání s odpady[3] zaujímalo v roce 2023 15,2 %, zbývajících 21,6 % směřovalo do ostatních investic, jako jsou ochrana krajiny a biodiverzity, ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod, omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť), ochrany proti záření, výzkum a vývoj a ostatní aktivity.

V oblasti neinvestičních nákladů, představujících tzv. běžné výdaje, především mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu, energie, za opravy, udržování atd., byly jak v roce 2023, tak i dlouhodobě, největší položkou výdaje spojené s nakládáním s odpady, které představovaly u investorů sídlících na území Ústeckého kraje 41,2 %, druhou nejvýznamnější položku neinvestičních nákladů tvořilo nakládání s odpadními vodami (39,0 %), 10,5 % neinvestičních výdajů směřovalo do ochrany ovzduší a klimatu a zbývajících 9,3 % představovaly ostatní neinvestiční náklady.

Nejčastějším zdrojem pro financování investic byly vlastní zdroje a rozpočtové prostředky investorů, které v roce 2023 dosáhly u investorů se sídlem na území Ústeckého kraje 88,2 % celkového objemu investic. Druhou nejvyšší položkou byly granty a dotace z veřejných rozpočtů, které vloni představovaly 7,6 %, následovaly úvěry, půjčky, finanční výpomoci a ostatní zdroje dosahující 3,8 %, zbývajících 0,4 % zaujímaly ostatní granty a dotace, v případě našeho kraje se jednalo o granty a dotace ze zahraničí. Obdobné rozvržení struktury zdrojů financování investic vidíme i ve většině ostatních krajů.

Investice na ochranu životního prostředí podle kraje místa investice, tzn. bez ohledu na sídlo investora, přestavovaly na území Ústeckého kraje 3 663,6 mil. Kč, meziročně vzrostly o 1 027,5 mil. Kč, tj. o 39,0 %. V mezikrajovém srovnání byl objem investic čtvrtý nejvyšší po krajích Moravskoslezském, Středočeském a hlavním městě Praze. Jejich podíl na celkovém objemu investic ČR představoval ve zmíněných krajích – 14,9 resp. 13,4 resp. 10,8 % a v Ústeckém kraji 10,0 %.

Zohledníme-li počet obyvatel, potom bylo v Ústeckém kraji v roce 2023 na ochranu životního prostředí investováno 4 508 Kč na 1 obyvatele, což byla v mezikrajovém srovnání třetí nejvyšší hodnota po Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meziročně vzrostl objem investic na obyvatele Ústeckého kraje o 1 253 Kč, tj. o 38,5 %.

Od roku 2000, tj. od vzniku kraje, byly v roce 2023 jak celkové investice do životního prostření, tak investice v přepočtu na 1 obyvatele, vynaložené na území Ústeckého kraje páté nejvyšší po letech 2017, 2016, 2018 a 2015.