Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Soupis ploch osevů k 31. 5. 2024 a odhad sklizně k 10. 6. 2024

Na základě prvních odhadů, provedených k 10. červnu, se v Ústeckém kraji očekává nižší úroda základních obilovin. Propad u obilovin se ve srovnání s loňskou sklizní předpokládá u většiny druhů s výjimkou ječmene jarního, ovsa a tritikale. Podle předpokladu by měla být nižší i produkce řepky.

Výměra zemědělské obhospodařované půdy v Ústeckém kraji, zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu letošního roku, dosahuje 220 700 hektarů a oproti předchozímu roku se její plocha zvýšila o 565 ha, tzn. o 0,3 %. K meziročnímu nárůstu obhospodařované zemědělské půdy došlo ještě v dalších čtyřech krajích – Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém.

Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá nejvyšší podíl orná půda, v letošním roce dosahuje v Ústeckém kraji 152 066 ha, její podíl na obhospodařované zemědělské půdě je 68,9 % (v roce 2023 to bylo 69,0 %). Na celorepublikové úrovni dosahuje procento zornění obhospodařované zemědělské půdy 71,4 % a je stejné jako v předchozím roce.

Podíl orné půdy na celkové obhospodařované zemědělské půdě podle krajů v roce 2024

Druhé místo ve struktuře zemědělské půdy zaujímají trvalé travní porosty, v kraji na ně připadá 63 719 ha, na obhospodařované zemědělské půdě zaujímají 28,9 %. V porovnání s předchozím rokem jejich plocha vzrostla o 358 ha (o 0,6 %).

Z celorepublikového pohledu je v Ústeckém kraji významné pěstování chmele. Podíl celkových ploch chmelnic dosahuje 57,3 % z pěstební výměry ČR a byl stejný jako v roce 2023. V letošním roce je v Ústeckém kraji chmel pěstován na 3 195 ha, v celé ČR je to 5 574 ha.

Úhor (Orná půda ležící ladem, která není využitá k produkci zemědělských plodin v průběhu sledovaného roku. Zahrnuje ornou půdu bez porostu, přírodně osemeněnou, s porostem vyseté plodiny nebo s porostem trav a jiných bylinných pícnin) dosahuje v kraji 8 276 ha a reprezentuje 5,4 % ze sledované výměry orné půdy. V porovnání s celostátní úrovní je její podíl o 1,1 p. b. vyšší. Meziročně plocha orné půdy v klidu vzrostla v Ústeckém kraji o 448 ha (o 5,7 %) a v České republice to bylo o 950 ha (o 0,9 %).

Ve struktuře osevních ploch, které v Ústeckém kraji zaujímají 143 790 hektarů, mají ve všech krajích jednoznačně prioritu obiloviny. V Ústeckém kraji jsou v letošním roce v kraji pěstovány na 86 212 hektarech, jejich výměra meziročně vzrostla o 32 ha. Podíl na osevní ploše dosáhl 60,0 % proti 59,9 % v roce 2023 a byl o 6,3 p. b. vyšší než v celé ČR. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice ozimá, která v kraji zaujímá 66,9 % ploch obilovin (proti ČR je její podíl vyšší o 9,2 p. b.).  Na celorepublikové i krajské úrovni však podíl ploch pšenice ozimé na obilovinách meziročně poklesl (v ČR o 1,0 %, v Ústeckém kraji o 1,3 %).

Druhou nejrozšířenější skupinou ve struktuře osevních ploch jsou technické plodiny, pěstované v kraji na 30 166 ha (21,0 % osevních ploch, celorepublikově zaujímaly 18,4 %), které jsou z 97,4 % reprezentované olejninami, zejména pak řepkou pěstovanou na 79,2 % ploch olejnin. V porovnání s rokem 2023 plocha technických plodin v kraji poklesla o 10,7 %, v ČR o 6,6 %. K snížení ploch došlo i u olejnin – v Ústeckém kraji o 9,7 %, v ČR o 6,8 %. Pokles ploch v našem kraji i v ČR byl ovlivněn hlavně snížením výměry řepky (o 10,8 resp. 9,6 %), slunečnice na semeno (o 20,2 % v kraji a o 16,4 % v ČR), hořčice na semeno (o 24,2 % v kraji, o 25,6 % v ČR). Naproti tomu více než dvojnásobně vzrostla v Ústeckém kraji plocha máku (o 122,0 %), v ČR se osevní plocha zvýšila o 40,6 %.

Podíl základních plodin na celkové osevní ploše podle krajů v roce 2024

porovnání struktury osevních ploch na mezikrajové úrovni vyplývá, že Ústecký kraj má:

-       druhý nejvyšší podíl ploch obilovin (60,0 %) po Jihomoravském kraji (61,4 %)

-       nejvyšší podíl ploch pšenice celkem (41,5 %) i pšenice ozimé (40,1 %)

-       druhý nejvyšší podíl ploch technických plodin (21,0 %) po Moravskoslezském kraji (21,8 %)

-       nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (11,5 %)

Následující graf ukazuje vývoj celkových osevních ploch a základních druhů plodin v jednotlivých krajích mezi roky 2024 a 2023. V Ústeckém kraji jsme zaznamenali:

-       pátý nejnižší pokles osevních ploch z 9 krajů s poklesem

-       jediný nepatrný nárůst ploch obilovin ze všech krajů

-       třetí nejvyšší pokles technických plodin

-       pátý nejvyšší nárůst ploch sklízených na zeleno

Meziroční růst/pokles vybraných ploch podle krajů mezi roky 2024 a 2023

Zelenina je v letošním roce v Ústeckém kraji pěstovaná na 1 366 hektarech, což představuje 0,9 % celkové osevní plochy v kraji. V rámci celé České republiky se zelenina pěstuje na 11 924 ha, tj. 0,5 % osevních ploch.

Na základě výše uvedených výsledků soupisu ploch osevů byl k 10. 6. 2024 proveden první odhad výnosů a produkce základních obilovin (obiloviny bez kukuřice na zrno a ostatních obilovin) a řepky.

Podle uvedeného odhadu by v Ústeckém kraji mělo být sklizeno celkem 496 162 tun základních obilovin při výnosu 5,90 t/ha. V případě produkce to je o 47 184 tun (o 8,7 %) méně, než bylo sklizeno v roce 2023, u hektarového výnosu představuje snížení 0,56 t/ha (8,6 %).

Nižší produkce se očekává u pšenice – při výnosu 6,19 t/ha a při nižší ploše o 3,3 % by měla úroda dosáhnout 369 530 tun (-11,4 % v porovnání s loňskou sklizní). Úroda ječmene by měla představovat 107 702 tun, tzn. pokles produkce o 0,9 %. Nárůst ploch ječmene o 7,1 % nevyrovná meziroční pokles očekávaného výnosu zrna z jednoho hektaru o 7,5 % (5,44 t/ha). Sklizeň tritikale ve výši 7 159 tun by měla být vyšší o 39,7 %, a to výhradně vlivem nárůstu osevní plochy o 50,4 %. Očekávaný hektarový výnos 4,82 t/ha je o 7,1 % nižší než skutečnost minulého roku. Vzhledem k poklesu osevních ploch o 15,0 % a nižšímu odhadovanému výnosu o 15,6 % se očekává meziroční propad produkce žita o 28,2 %, očekávaná sklizeň by tak měla dosáhnout 6 982 tun při hektarovém výnosu 4,15 tun. Naproti tomu téměř dvojnásobnou sklizeň očekáváme u ovsa, a to 4 790 tun, na vyšší produkci se podílí jak rozšíření osevních ploch o 54,8 %, tak o 25,1 % vyšší předpokládaný výnos (3,49 t/ha) než dosažená skutečnost loňského roku.

Nižší úroda se očekává u řepky, při hektarovém výnosu 2,99 tun by měla dosáhnout 69 485 tun (pokles o 23,0 %). Důvodem nižší sklizně je meziroční pokles ploch o 11,0 % i nižší odhadovaný výnos z jednoho hektaru o 13,4 % než skutečnost roku 2023.

Hektarové výnosy vybraných plodin v Ústeckém kraji

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@csu.gov.cz
tel.: 605 452 027