Charakteristiky okresů

Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje. Na západě sousedí s okresem Příbram, na severu s okresy Praha-západ a Praha-východ, na východě s okresem Kutná Hora a Havlíčkův Brod (Kraj Vysočina), na jihu pak s okresy Pelhřimov (Kraj Vysočina) a Tábor (Jihočeský kraj).

Svojí rozlohou 1 475 km² zaujímá okres 13,5 % z rozlohy Středočeského kraje a je druhým největším okresem v kraji. Zemědělská půda tvoří 61,2 %, lesy 28,1 % z rozlohy okresu. Se 103,4 tisíci obyvateli (7,1 % obyvatel kraje) však patří k podprůměrným okresům a hustota zalidnění 70,1 obyvatel na km² je druhá nejnižší v kraji.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Benešov, Vlašim, Votice) a 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Benešov, Sázava, Týnec nad Sázavou, Vlašim, Votice).

V současné době náleží do okresu Benešov 114 obcí, z nichž 10 má statut města (Benešov – 17,0 tis. obyvatel, Vlašim, Týnec nad Sázavou, Votice, Bystřice, Sázava, Neveklov, Pyšely, Trhový Štěpánov, Miličín) a 11 obcí bylo stanoveno městysem (Divišov, Čechtice, Netvořice, Načeradec, Vrchotovy Janovice, Maršovice, Louňovice pod Blaníkem, Zdislavice, Neustupov, Křivsoudov, Český Šternberk).

Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří náležející do geomorfologického podcelku Votická vrchovina v jižní části okresu. Nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (713 m n. m.).

Část přirozených hranic okresu tvoří na severozápadě tok Vltavy až po Slapskou nádrž a z východní strany do Vltavy přitékající Sázava. Vybudováním Slapské přehrady na Vltavě a nádrže Švihov na Želivce změnila část těchto vodních toků zcela svůj charakter. Slapská vodní nádrž představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve středních Čechách. Nádrž Švihov slouží jako zásobárna pitné vody.

Území okresu mělo dříve vysloveně zemědělský charakter. V současné době se stal důležitým odvětvím průmysl (potravinářství, strojírenství) a stavebnictví. K 31. 12. 2023 bylo v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 24 430 subjektů (7,2 % subjektů kraje). Podle převažující činnosti tvoří zemědělství a lesnictví 7,8 %, průmysl 12,1 %, stavebnictví 13,6 %, velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel) 18,3 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Benešov evidováno 1 228 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (4,2 % dosažitelných uchazečů kraje). Podílem nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku), který činil 1,94 %, vykazoval okres Benešov třetí nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje. Tuto relativně příznivou situaci ovlivňuje mimo jiné rozvoj průmyslových zón, ale zejména dobrá dopravní dostupnost do hlavního města Prahy.

Okresem prochází dva celorepublikově významné silniční tahy – dálnice D1 a z ní odbočující silnice I. třídy I/3 vedoucí do jižních Čech a Rakouska. Jihozápadní částí okresu prochází ještě silnice regionálního významu I/18 propojující okresy Příbram a Benešov. Nejvýznamnější železniční tratí na území okresu je trať 220 a 221 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice, která je součástí IV. tranzitního koridoru.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 414 bytů (6,2 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 504 bytů (8,3 % zahájených bytů kraje).

Benešovsko představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části Benešovska se nachází chráněná krajinná oblast Blaník o rozloze 40 km². Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. Ve vyvážené harmonické krajině dominují zalesněné skalnaté vrcholy Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Hadce u Želivky je národní přírodní památka. Národní přírodní rezervace Ve Studeném, 2 km od města Sázavy, má zachovány porosty pralesovitého charakteru. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice – největší na okrese – kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků.

Národními kulturními památkami jsou romanticky přestavěný zámek Konopiště s anglickým parkem, který patří k nejnavštěvovanějším v Čechách, dále gotický hrad Český Šternberk a Sázavský klášter (4. nejstarší klášter v Čechách). Dále se v okrese nachází například barokní zámek Jemniště s anglickým parkem, zámky Komorní Hrádek, Líšno, Vrchotovy Janovice nebo románský hrad v Týnci nad Sázavou.

Okres Beroun leží v západní části Středočeského kraje. Svojí východní hranicí sousedí s okresem Praha-západ, na jihu s okresem Příbram, na západě s okresem Rokycany (Plzeňský kraj) a na severu s okresy Rakovník a Kladno. Dálnice D5 Praha – Plzeň rozděluje okres téměř souměrně na dvě poloviny.

Okres patří k nejmenším okresům kraje. Svojí rozlohou 704 km² (představující 6,4 % z rozlohy kraje) i počtem obyvatel 101,7 tisíc (7 % obyvatel kraje) je okres Beroun třetí nejmenší ve Středočeském kraji. Zemědělská půda tvoří 48,8 %, lesy 38,8 % z rozlohy okresu. Hustotou zalidnění 144,6 obyvatel na km² však patří k nadprůměrným okresům kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Beroun, Hořovice), ty jsou zároveň i správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

V současné době náleží do okresu Beroun 85 obcí. Z celkového počtu obcí má 6 přiznán statut města (Beroun – 21,3 tis. obyvatel, Králův Dvůr, Hořovice, Zdice, Žebrák, Hostomice) a 4 byly stanoveny městysem (Komárov, Liteň, Cerhovice, Karlštejn).

Povrch okresu má charakter pahorkatiny. Rovinatější části se nacházejí v několika enklávách západně od Berouna, dále pak v oblasti Hostomic, Neumětel a Litně. Nejníže položeným místem okresu je hladina Berounky při jejím výtoku z území okresu za Zadní Třebaní o nadmořské výšce 211 metrů. Nejvyšším místem je vrch Jivina (620 m n. m.) v jižní části okresu. Z morfologického hlediska patří Berounsko převážně k Českému krasu (Barrandien). Je to vápencová oblast, rozkládající se přibližně kolem toku Berounky v úseku od Berouna ku Praze. Je zde vytvořeno mnoho zajímavých přírodních útvarů, a to především skalnaté útesy, lemující břehy Berounky, a také četné jeskyně. Z nich nejznámější jsou Koněpruské jeskyně, které mají bohatou krápníkovou výzdobu.

Více než třetinu území okresu zaujímají lesy. Ty tvoří převážně souvislé celky, ať již kopcovité Hřebeny a Brdy s nadmořskou výškou kolem 600 m, nebo lesy Křivoklátské, které jsou poměrně v rovině. Celé území okresu je odvodňováno řekou Berounkou.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Beroun zapsáno celkem 23 893 subjektů v registru ekonomických subjektů (7,0 % subjektů kraje). Podle převažující činnosti tvoří zemědělství a lesnictví 4,5 %, průmysl 11,7 %, stavebnictví 12,9 %, velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel) 15,8 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Beroun evidováno 2 246 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (7,8 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku), který činil 3,51 %, byl v rámci kraje šestý nejnižší. Situaci na trhu práce na Berounsku do značné míry ovlivňuje blízkost a dobrá dopravní dostupnost do hlavního města Prahy. Hlavní dopravní tepnu představuje dálnice D5 spojující Prahu s Plzní a vedoucí na hranici s Německem. Nejvýznamnější železniční tratí celostátního i mezinárodního významu je trať 170 a 171 z Prahy přes Beroun a Plzeň do Chebu a dále do Německa, která je součástí III. železničního koridoru.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 687 bytů (10,4 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 387 bytů (6,4 % zahájených bytů kraje).

Berounsko je nesmírně bohaté na historické památky, najdeme zde 4 národní kulturní památky - hrad Karlštejn, který je jedním z nejnavštěvovanějších v celé republice, zámek v Hořovicích, zříceniny hradů Žebrák a Točník a klášterní kostel ve Svatém Janu pod Skalou. Dále se v okrese nachází například barokní kostel v Tetíně či Jungmannův rodný domek v Hudlicích.

Na Berounsku se nacházejí tři chráněné krajinné oblasti – Křivoklátsko (biosférická rezervace UNESCO), Brdy a Český kras. Nejvýznamnější částí chráněné krajinné oblasti Český kras je oblast národních přírodních rezervací Karlštejn a Koda o rozloze 20,5 km², kde se v Císařské rokli nacházejí pěnovcová jezírka a v celé oblasti rostou nejrůznější druhy chráněných rostlin, například lýkovec, dřín, tařice skalní, hlaváček jarní, koniklec načernalý či lomikámen trsnatý. Kromě toho se u vrchu Bacína, který je nejvyšším bodem Českého krasu – 499 m n.m., nachází archeologické naleziště. V rámci CHKO Český kras najdeme také největší jeskynní systém v Čechách – Koněpruské jeskyně a národní přírodní památky Zlatý kůň, vrch Kotýz a Klonk. V rámci CHKO Křivoklátsko se nachází 2 národní přírodní rezervace Týřov a Vůznice.

Berounsko, zvláště údolí Berounky, je vyhledávaným místem rekreace a odpočinku. Obyvatelé Prahy zde využívají množství rekreačních chat a chalup.

Okres Kladno leží na severozápadě Středočeského kraje. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, obklopeného ze všech stran specifickými regiony. Na východě rovinatým Mělnickem a příměstskou oblastí okresu Praha-západ, na jihu malebným Berounskem, na západě lesnatým Rakovnickem a na severu podřipskou částí Litoměřicka a okresem Louny (Ústecký kraj).

Svojí rozlohou 720 km² zaujímá okres Kladno až 9. místo ve Středočeském kraji a představuje jen 6,6 % z jeho rozlohy. Počtem obyvatel 170,3 tisíc (11,7 % obyvatel kraje) však stojí Kladensko na druhém místě, takže výsledná hustota zalidnění 236,6 obyvatel na km² jej charakterizuje jako třetí nejzalidněnější okres ve Středočeském kraji. Především díky největšímu městu celého Středočeského kraje – statutárnímu městu Kladno. Zemědělská půda zabírá 65,9 %, lesy 20,3 % z rozlohy okresu. Intenzivní zemědělská výroba těží z dobrých podmínek okresu s vysokým stupněm zornění půdy.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Kladno, Slaný) a 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kladno, Slaný, Unhošť, Velvary).

V současné době náleží do okresu Kladno 100 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 8 přiznáno statut města (statutární město Kladno – 69,1 tis. obyvatel, Slaný, Stochov, Unhošť, Buštěhrad, Libušín, Velvary, Smečno) a 2 obce jsou městysem (Zlonice, Vraný).

Z hlediska horopisného je Kladensko součástí Českého masivu. Povrch okresu má poměrně malé výškové rozdíly. Nejvyšší body jsou v Lánské pahorkatině (součást geomorfologického celku Křivoklátská vrchovina) v jižní části okresu - Tuchonín (488 m n. m.) a Vysoký vrch (486 m n. m.) u Malých Kyšic.

Z geologického hlediska měla pro dalekou budoucnost Kladenska veliký význam doba prvohorní. Během milionů let se zde vytvořily mohutné vrstvy kamenného uhlí. Z historicky dochovaných záznamů se začalo s dolováním uhlí v 16. století na Buštěhradském panství u Vrapic a pak v Otvovickém údolí.

Rozvoj kladenského okresu byl v největším rozsahu ovlivněn odvětvím těžby uhlí a hutnictvím železa, ale tradici zde má též průmysl elektrotechnický, strojírenský a potravinářský. Zásadní pro situaci na okrese byl útlum těžby černého uhlí, omezení hutnictví a výroby oceli.

K 31. 12. 2023 bylo zapsáno 35 256 subjektů v registru ekonomických subjektů (10,4 % subjektů kraje). Podle převažující činnosti tvoří odvětví zemědělství a lesnictví 3,5 %, průmysl 12,4 %, stavebnictví 12,4 %, velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel) 17,8 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Kladno evidováno 4 615 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (15,9 % uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 4,29 %, což představuje pátou nejvyšší nezaměstnanost mezi okresy kraje. Stále doznívá na trhu práce problém uplatnění bývalých pracovníků útlumových odvětví. Mnoho obyvatel Kladenska řeší situaci na trhu práce dojížděním za prací do hlavního města Prahy, s níž mělo Kladno, vzhledem k blízkosti, vždy nadstandardní vazbu. Propojení s Prahou zajišťují dálnice D6 a D7 (resp. silnice I. třídy I/7). Územím okresu procházejí ještě silnice I. třídy I/16 a I/61. Vlakové spojení s Prahou je zajištěno po trati 120 Praha – Kladno – Rakovník.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 686 bytů (10,3 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 1 164 bytů (19,3 % zahájených bytů kraje).

Větší část krajiny kladenského okresu byla silně poznamenaná průmyslovou výrobou, těžbou černého uhlí i intenzivním zemědělstvím. Kvalita životního prostředí doznává díky útlumu těžby a průmyslové výroby postupného zlepšování.

Do okresu Kladno zasahuje částečně chráněná krajinná oblast Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO, která kontrastuje s plně kultivovanou krajinou Kladenska a Slánska. V rámci CHKO Křivoklátsko zasahuje do okresu Kladno část národní přírodní rezervace Vůznice. Dále se zachovalo několik cenných, avšak malých ploch. Nejvýznamnější jsou národní přírodní památka Bílichovské údolí, ve které je chráněna ohrožená populace kýchavice černé a národní přírodní památka Cikánský dolík, která byla zřízena k ochraně kriticky ohrožených rostlinných druhů svahových slatin na prameništích.

Význam pro celou zemi má zámek v Lánech, který se stal od roku 1921 trvalým sídlem našich prezidentů. Jako první prezident zde pobýval T. G. Masaryk, a to až do své smrti 14. 9. 1937. Na zdejším hřbitůvku je také pochován spolu se svou ženou Charlotou a synem Janem. Hrobka T. G. Masaryka byla v roce 2019 prohlášena za národní kulturní památku. Nedaleko Kladna se nachází další národní kulturní památka - Areál Lidice, v místech, kde stála obec vypálená v červnu 1942 jako projev pomsty za atentát na Heydricha. Nachází se zde základy vypálených staveb, kostela, Horákův statek, bývalý hřbitov, Pomník dětských obětí války. Jako památka na vyhlazení Lidic byl vystavěn Památník, jehož součástí je muzeum, při jehož vstupu je umístěn Růžový sad.

Dalšími místy jsou například pozůstatky přemyslovských správních hradů Budeč (národní kulturní památka) a Libušín. Památkou z doby románské je rotunda sv. Mikuláše ve Vrapicích, z doby pozdní gotiky například chrám sv. Gotharda ve Slaném. Z památek barokní architektury je možno uvést kostel Nejsvětější Trojice ve Slaném a také morový sloup ve Velvarech. Na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi – Cífkův statek ze 17. století.

Okres Kolín leží ve východní části Středočeského kraje. Má protáhlý tvar od západu k východu. Východní hranici tvoří okresy Hradec Králové a Pardubice. Na severu hraničí s okresem Nymburk, na západě s okresem Praha-východ a na jihu s Kutnou Horou.

Rozlohou 748 km² zaujímá okres 8. místo ve Středočeském kraji a představuje 6,8 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda tvoří 73,9 % rozlohy okresu, což je nejvíce mezi středočeskými okresy. Plochou lesů 12,7 % je Kolínsko naopak nejméně zalesněným okresem v kraji. Počtem obyvatel 107,7 tis., který představuje 7,4 % obyvatel kraje, a hustotou zalidnění 144,1 obyvatel na km² patří k průměrným okresům kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Kolín, Český Brod) a 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Kolín, Český Brod, Pečky, Týnec nad Labem, Kouřim).

Z celkového počtu 90 obcí má 6 přiznán statut města (Kolín – 33,2 tis. obyvatel, Český Brod, Pečky, Týnec nad Labem, Zásmuky, Kouřim) a 3 byly stanoveny městysem (Plaňany, Červené Pečky, Cerhenice).

Reliéf okresu je rovinný až mírně zvlněný, pozvolna stoupající od severu k jihu a od východu k západu. Severní část zabírá Středolabská tabule, a to Českobrodská tabule a zčásti i Nymburská kotlina, přecházející směrem k východu do tabule Chlumecké. Od jihu sem zasahuje Dobříšská pahorkatina a zčásti Kutnohorská plošina. Nejvyšším vrcholem je Kamenný vrch (456 m n.m.) v jihozápadní části okresu. Nejníže položeným místem okresu je v severní části hladina řeky Labe (187 m n.m.), v jejímž okolí se rozkládá úrodná polabská nížina.

Okres lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský. Je zde řada větších i menších podniků, reprezentujících různá odvětví. Převažuje zaměření elektrotechnické, strojírenské, chemické a polygrafické. Zásadní změnou ekonomického potenciálu okresu je však vybudování průmyslové zóny Kolín – Ovčáry s dominující továrnou TPCA s.r.o., na výrobu osobních automobilů. Intenzivní zemědělská rostlinná výroba těží z výborných výrobních podmínek v Polabí.

K 31. 12. 2023 bylo v celém okrese evidováno 22 350 subjektů v registru ekonomických subjektů (6,6 % subjektů kraje). Podle převažující činnosti tvoří 4,7 % zemědělství a lesnictví, 12,1 % odvětví průmyslu, 16,7 % stavebnictví, a 15,9 % tvoří velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Kolín evidováno 2 940 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (10,2 % uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku), činil 4,33 % a okres Kolín se tak stal okresem se čtvrtou nejvyšší nezaměstnaností v kraji.

V severní části zasahuje na dvou místech území okresu dálnice D11. Napojení okresu na Prahu dále zajišťují silnice I. třídy I/2 a I/12. Okresem prochází i 3. nejdelší silnice na území Česka  I/38 spojující sever Čech s jihem Moravy a pokračující dále do Rakouska. Okresem také prochází jedna z nevytíženějších železničních tratí České republiky (010, 011) Praha – Kolín – Česká Třebová, která je součástí prvního a zároveň třetího tranzitního železničního koridoru spojujících jak sever republiky s jihem (I. koridor), tak západ s východem (III. koridor) a pokračujících všemi směry dále do zahraničí.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 497 bytů (7,5 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 336 bytů (5,6 % zahájených bytů kraje).

Ačkoliv okres Kolín nepatří mezi turisticky nejpřitažlivější, nachází se na jeho území řada míst, která uspokojí i náročné obdivovatele přírodních krás a historických památek. Národními přírodními památkami jsou Žehuňský rybník a pozoruhodný vodní a mokřadní ekosystém V Jezírkách. Na území okresu zasahují 2 národní přírodní rezervace – Libický luh a Kněžičky. NPR Libický luh je největším souvislým komplexem úvalového lužního lesa v Čechách.

Největší koncentraci historicky cenných památek má centrum okresního města Kolín, které je zapsáno do seznamu městských památkových rezervací. Na stavbě gotického chrámu sv. Bartoloměje (národní kulturní památka), která započala v roce 1260, se podílel i Petr Parléř. Autorem nejcennějšího obrazu v chrámu „Mučení sv. Bartoloměje“ je světoznámý Petr Brandl. Významnou kulturní památkou města je i starý židovský hřbitov a synagoga. Národní kulturní památkou je dále městské opevnění v Kouřimi.

Nad částí obce Lipany stojí mohyla na památku bitvy u Lipan, která zde byla svedena v roce 1434 a skončila porážkou husitských polních vojsk. Za obcí Křečhoř a na vrchu Bedřichov jsou památníky slavné bitvy u Kolína, v níž byl v roce 1757 poražen pruský král Bedřich II. vojsky rakouské císařovny Marie Terezie.

Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Je okrajovým okresem Středočeského kraje, leží v jeho jihovýchodním cípu. Na severu hraničí s okresem Kolín a Praha-východ, na jihozápadě s okresem Benešov, na jihovýchodě s okresem Havlíčkův Brod z Kraje Vysočina a na východě s okresy Pardubice a Chrudim z Pardubického kraje.

Rozlohou 917 km² zaujímá okres 4. místo v rámci Středočeského kraje a 8,4 % z jeho celkové rozlohy. Zemědělská půda tvoří 64,8 % rozlohy okresu a lesy 23,9 %. Počet obyvatel 78,4 tisíc (5,4 % obyvatel kraje) je však druhý nejnižší mezi okresy, a tak se Kutnohorsko řadí s hustotou zalidnění 85,5 obyvatele na km² mezi nejřidčeji osídlená území Středočeského kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Kutná Hora, Čáslav) a 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Kutná Hora, Čáslav, Uhlířské Janovice, Zruč nad Sázavou).

V současné době náleží do okresu 88 obcí. Z celkového počtu získaly 4 obce statut města (Kutná Hora – 21,6 tis. obyvatel, Čáslav, Zruč nad Sázavou, Uhlířské Janovice) a 7 bylo stanoveno městysem (Suchdol, Malešov, Nové Dvory, Kácov, Žehušice, Bílé Podolí, Rataje nad Sázavou).

Území okresu nemá jednotný přírodní ráz. Na jeho podobě se uplatňovaly mnohé a rozmanité geologické vlivy. Patří ke třem horopisným celkům – Českomoravské vrchovině, Čáslavské kotlině a Polabské nížině. Nejníže položené místo okresu (198 m n.m.) je v jeho severní části, kde potok Klejnárka opouští území okresu, nejvyšší je vrch Březina (555 m n.m.) u Žandova.

V minulosti Kutnohorsko nepatřilo k průmyslovým oblastem středních Čech, převažovala zde zemědělská výroba. V poválečném období došlo postupně k rozšiřování nejen stávajících průmyslových kapacit, ale i k budování nových. Na počátku 90. let se průmyslová výroba realizovala v řadě odvětví, zejména ve strojírenství, potravinářství, tabákovém průmyslu, sklářství, textilním a obuvnickém průmyslu. V průběhu 90. let někteří z významných zaměstnavatelů omezili svoji činnost, případně zanikli, některým se podařilo najít vhodného investora a výrobu udržet či rozšířit. Díky zahraničnímu investorovi má velmi dobré výsledky Philip Morris ČR a.s. s produkcí tabákových výrobků.

V okrese Kutná Hora bylo k poslednímu dni roku 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno 15 525 subjektů (4,6 % subjektů kraje). Podle převažující činnosti tvoří zemědělství a lesnictví 6,8 %, průmysl 12,3 %, stavebnictví 16,0 % a velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel) 15,3 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Kutná Hora evidováno 1 752 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (6,1 % dosažitelných uchazečů kraje). Podílem nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku), který činil 3,59 %, vykazoval okres Kutná Hora šestou nejvyšší nezaměstnanost mezi okresy kraje.

Nejvýznamnějšími komunikačními tahy zajišťujícími napojení na Prahu jsou železniční trať 230 přes Kolín a silnice I. třídy číslo I/2 a I/38. Na území okresu vede ještě silnice I. třídy I/17 z Čáslavi do východních Čech.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 328 bytů (4,9 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 198 bytů (3,3 % zahájených bytů kraje).

Na Kutnohorsku se nachází mnoho kulturních památek nesmírné historické hodnoty, najdeme zde nejvíce (5) národních kulturních památek mezi všemi středočeskými okresy. Historické jádro města Kutné Hory je prohlášeno za státní památkovou rezervaci a město je zapsáno i do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jádro této památkové rezervace tvoří stavební celek vyšlý z gotického středověku, který přesvědčivě dokumentuje prosperitu báňského podnikání. Ve čtrnáctém a patnáctém století byla Kutná Hora skutečnou pokladnicí státu, žilo zde šedesát tisíc lidí. Za prací ve zdejších stříbrných dolech a hutích přicházeli lidé z celé Evropy.

Jednou z nejstarších památek je kostelík sv. Jana Pavla v Malíně u Kutné Hory, pocházející z 10. století. Důležitou událostí architektonického rázu bylo založení cisterciánského kláštera v Sedlci v roce 1142, kde původně existoval románský kostel. Národními kulturními památkami jsou stavby ze 14. století katedrála sv. Barbory, Vlašský dvůr a kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře. Významnou památkou je i kostnice v Sedlci a klášter Voršilek. Kromě toho má město Kutná Hora celou řadu překrásných měšťanských domů.

Po obrovském rozvoji města Kutné Hory ve středověku jeho význam v pozdějších staletích postupně upadal. V současné době se město stalo významným turistickým i kulturním centrem celostátního významu.

Na území okresu se však nachází i celá řada dalších kulturních památek. Národními kulturními památkami jsou empírový zámek Kačina, ve kterém je nyní zemědělské muzeum, a zámek Žleby.

Kutnohorsko má i několik významných přírodních památek. Největší je Žehušická obora o rozloze 246 ha, kde se daří jak domácím listnatým stromům, tak i cizím druhům jehličnanů. Skupiny stromů jsou zde zavlažovány důmyslnou sítí vodních cest. Nechybí zde ani rozsáhlé porosty luk s pasoucími se bílými jeleny a černou mutací daňka skvrnitého. Národní přírodní památka Kaňk je světově nejproslulejší paleontologická lokalita svrchní křídy, jihovýchodní svah vrchu pak pokrývá teplomilná vegetace trávníků, ve kterých roste např. válečka prapořitá, sveřep přímý, šalvěj luční. Národní přírodní památka Rybníček u Hořan je jedinou lokalitou v republice s výskytem rdestice hustolisté.

Území okresu Mělník leží v severní části středních Čech a je rozloženo téměř souměrně kolem soutoku Labe a Vltavy. Svojí jižní hranicí sousedí s oběma pražskými okresy, na západě s Kladenskem, na východě s Mladoboleslavskem, na severozápadě s okresem Litoměřice (Ústecký kraj) a na severu s okresem Česká Lípa (Liberecký kraj).

Svojí rozlohou 701 km² je okres Mělník druhým nejmenším ve Středočeském kraji a zabírá 6,4 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zaujímá 65,4 % rozlohy okresu a na 19,0 % se rozprostírají lesy. Počtem obyvatel 114,1 tisíc (7,8 % obyvatel kraje) je Mělnicko šestým nejlidnatějším okresem. Hustota zalidnění 162,8 obyvatel na km² je v kraji čtvrtá nejvyšší.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice) a 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Mělník, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Mšeno).

V současné době náleží do okresu 69 obcí. Z celkového počtu obcí má 7 statut města (Mělník - 20,4 tis. obyvatel, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Kostelec nad Labem, Veltrusy, Mšeno, Liběchov) a 1 obec byla stanovena městysem (Všetaty).

Povrch území je většinou rovinatý, má nížinný charakter, pouze v severní části převládají výše položené lesní oblasti chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Nejvýše položeným místem je Vrátenská hora u Mšena o nadmořské výšce 508 metrů, nejnižším místem Mělnicka je koryto řeky Labe v katastru obce Horní Počaply (153 m n.m.), což je současně nejnižší bod celého Středočeského kraje.

Pro příhodnou polohu v povodí velkých řek v nížinné oblasti a úrodnost půdy bylo území okresu až do poloviny minulého století především zemědělskou oblastí. Vybudováním mohutné základny chemického průmyslu po druhé světové válce se však původní zemědělský charakter okresu výrazně změnil. Rozhodujícími průmyslovými odvětvími vedle chemického se stalo i odvětví energetické a potravinářské. Mělnicko patří k zemědělským produkčním oblastem středních Čech. Vedle tradičních zemědělských odvětví má význam zelinářství a ovocnářství. Je také jedinou oblastí středočeského regionu, kde se pěstuje ve větším měřítku vinná réva.

V okrese Mělník bylo k 31. 12. 2023 zapsáno v registru ekonomických subjektů celkem 24 973 subjektů (7,3 % subjektů kraje), z nichž tvoří 4,9 % odvětví zemědělství a lesnictví, 12,1 % průmysl, 12,8 % činnosti ve stavebnictví a 19,2 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Mělník evidováno 3 229 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (11,2 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 4,47 %, což představovalo druhou nejvyšší nezaměstnanost mezi okresy kraje.

Územím okresu prochází dálnice D8 a silnice I. třídy I/9 propojující okres s Prahou a severními Čechami. Dále vede okresem silnice I/16 spojující Středočeský kraj s východními Čechami. Celostátní význam má železniční trať 090, která je součástí I. tranzitního koridoru propojující sever Čech přes Prahu s jižní Moravou a vedoucí dále do zahraničí. Územím okresu dále procházejí celostátně významné tratě 070 a 072.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 382 bytů (5,8 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 667 bytů (11,0 % zahájených bytů kraje).

Z hlediska kvality životního prostředí patří okres Mělník k nejvíce postiženým oblastem ve středních Čechách a v řadě ukazatelů patří k nejhorším v republice. Hlavní příčinou je chemický průmysl a výroba energie. Přesto se situace v posledním desetiletí značně zlepšila.

Relativně dobré životní prostředí je v lesnaté chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, která se rozkládá v severní části okresu a zasahuje i do sousedních okresů Mladá Boleslav, Litoměřice a Česká Lípa. Jádrem oblasti je mělnické území, které je dokladem počátečního stadia rozpadu kvádrových pískovců. Botanicky je oblast zajímavá výskytem vlhkomilných horských a podhorských rostlin na níže položených místech, suchomilných a teplomilných rostlin na horních slunných plošinách. V rozsáhlých lesních porostech se vyskytují některé vzácné druhy ptactva, srnčí, kančí a nasazené mufloní zvěře. Jde o krajinu dosud málo narušenou lidskou činností s roubenými, hrázděnými a kombinovanými lidovými stavbami i skalními obydlími. Tato romantická krajina je v současné době významnou rekreační oblastí. Národními přírodními památkami jsou Polabská černava a Holý vrch.

Mělnicko má celou řadu významných kulturních památek. Hrad Kokořín (národní kulturní památka) ze 14. století patří k místům v republice nejnavštěvovanějším. Národní kulturní památkou je také barokní zámek Veltrusy s rozsáhlým parkem. V renesančním zámku v Nelahozevsi je muzeum A. Dvořáka, který se v Nelahozevsi narodil, dále je zde umístěna obrazová galerie, která je největší soukromou sbírkou ve střední Evropě. Dalšími památkami jsou například zámek v Liblicích z roku 1699 či zámek v Liběchově (je určen pro orientální sbírky Náprstkova muzea). Renesanční zámek v okresním městě Mělníku s okolními vinohrady stojí nad soutokem řek Labe a Vltavy. Dominantu města tvoří kromě zámku také pozdně gotický chrám sv. Petra a Pavla, kde je v podzemí kostela umístěna krypta s pozůstatky 10 - 15 tisíci osob, většinou obětí středověkých morových epidemií.

Okres Mladá Boleslav se nachází v severní části Středočeského kraje. Řekou Jizerou je rozdělen přibližně na dvě stejné části. Je protáhlého tvaru ve směru od severu k jihu, kde téměř zasahuje až k samému Labi. Na jihu sousedí s okresem Praha-východ a Nymburk, na západě s Mělníkem, na severu s okresy Česká Lípa, Liberec a Semily z Libereckého kraje a na východě s okresem Jičín (Královéhradecký kraj).

Svojí rozlohou 1 023 km² zaujímá okres 3. místo ve Středočeském kraji a zabírá 9,4 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda tvoří 62,4 % a lesy 26,1 % z rozlohy okresu. Počet obyvatel 136,5 tisíc (9,4 % obyvatel kraje) je čtvrtý nejvyšší v kraji, hustotou zalidnění 133,4 obyvatel na km² se však Mladoboleslavsko řadí k průměrným okresům.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště) a 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem).

V současné době náleží do okresu Mladá Boleslav 120 obcí. Z toho má 8 obcí statut města (Mladá Boleslav – statutární město 46,4 tis. obyvatel, Mnichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou, Bakov nad Jizerou, Kosmonosy, Bělá pod Bezdězem, Dobrovice, Dolní Bousov) a 5 obcí bylo stanoveno městysem (Chotětov, Brodce, Březno, Bezno, Sovínky).

Povrch území je členitý. V severní části převládají nízké pahorkatiny, které jsou součástí Českého ráje, jižní část je rovinatá. Nejvyšším bodem je v severní části okresu vrch Mužský se 463 m nadmořské výšky a nejnižším bodem koryto řeky Jizery před jejím ústím do Labe (170 m n.m.).

Hospodářský vývoj regionu byl v minulosti určován z velké části jeho zeměpisnou polohou. Zatímco severní část s hojnou a levnou vodní silou a dostatkem pracovních sil měla všechny předpoklady k rozvoji textilního, papírenského a kovodělného průmyslu, tak jih území byl ryze zemědělskou oblastí.

Již v roce 1895 byla založena Akciová společnost pro automobilový průmysl v Mladé Boleslavi, která se přes závod Laurin a Klement a Automobilové závody až po dnešní Škoda Auto a.s., zabývala výrobou automobilů. V současné době je tato továrna podnikem celostátního významu a zásadně ovlivňuje ekonomickou situaci regionu. Intenzivní zemědělská rostlinná výroba těží z výborných výrobních podmínek v jižní části okresu, převážná část orné půdy je využívána k pěstování obilovin a cukrovky. Některé zemědělské podniky pěstují ve větší míře i zeleninu.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 26 728 subjektů (7,9 % subjektů kraje), z toho tvoří 4,1 % zemědělství a lesnictví, 12,5 % činnosti v průmyslu, 10,4 % ve stavebnictví, a 22,2 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Mladá Boleslav evidováno 2 195 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (7,6 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 2,54 %, což představovalo čtvrtou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje.

Územím okresu prochází celostátně významné silniční tahy – dálnice D10 a silnice I. třídy I/16 a I/38. Železniční trať 070 propojuje Mladoboleslavsko s Prahou a severními Čechami, trať 071 vede na Nymbursko, trať 080 na Českolipsko.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 466 bytů (7,0 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 597 bytů (9,9 % zahájených bytů kraje).

Mladoboleslavsko má bohatý fond historických a kulturních památek. Jsou zde zastoupeny všechny stavební slohy. Od románského přes gotický, renesanční, barokní i stavební slohy moderní doby. Památkami románské architektury jsou kostely ve Vinci (národní kulturní památka), v Mohelnici a Michalovicích. Mladoboleslavsko je bohaté počtem hradů a zámků. K nejznámějším patří knížecí hrad v Mladé Boleslavi, zříceniny středověkých hradů v Michalovicích, Zvířeticích, Dražicích a jinde. Ze zámeckých staveb renesance a baroka to jsou zámky v Mnichově Hradišti (národní kulturní památka), v Kosmonosech, Benátkách nad Jizerou, Bezně, Vlčím Poli, Neměřicích, Skalsku, Košátkách a v řadě dalších míst. V roce 2017 byla za třetí národní kulturní památku v okrese vyhlášena Střední strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi. Škola sídlí v budově, kterou navrhl akademický architekt Jiří Kroha, je ukázkou dobové architektury. Zachovala si původní stavební stav i autentické původní vybavení.

Turisty lákají především Drábské světničky (pevnostní soustava světniček vyhloubených v pískovcové skále) či Jabkenická obora s myslivnou, kde žil Bedřich Smetana. Na Mladoboleslavsko zasahují chráněné krajinné oblasti Český ráj a Kokořínsko. Dále zde najdeme 4 národní přírodní památky: Rečkov, kde se vyskytuje vzácná popelivka sibiřská, Klokočka, Radouč (jediný výskyt devaterky poléhavé v Čechách). Nejnověji (v roce 2020) byla národní přírodní památkou vyhlášena NPP Mladá jako unikátní mozaika travinných a křovinných ekosystémů luk, pastvin, mělkých půd, vřesovišť a lesních ekosystémů. Nacházejí se zde biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Okres Nymburk se rozkládá ve východní části Středočeského kraje v Polabské nížině. Jeho severním sousedem je Mladoboleslavsko a Jičínsko (Královéhradecký kraj), na východě hraničí s královéhradeckým okresem, na západě s okresem Praha-východ a jižním sousedem je Kolínsko.

Rozlohou 846 km² zaujímá okres 6. místo ve Středočeském kraji a představuje 7,7 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda tvoří 69 % a lesy 17,5 % z rozlohy okresu. Počtem obyvatel 106,6 tis., který představuje 7,3 % obyvatel kraje, i hustotou zalidnění 125,9 obyvatel na km² patří Nymbursko k podprůměrným okresům kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem) a 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem, Sadská, Městec Králové).

Z celkového počtu 86 obcí má 7 statut města (Nymburk – 15,5 tis. obyvatel, Poděbrady, Milovice, Lysá nad Labem, Sadská, Městec Králové, Rožďalovice) a 3 obce byly stanoveny městysem (Kounice, Loučeň, Křinec).

Povrch Nymburska je málo členitý s charakterem výrazně rovinného typu. Největší část okresu leží v nížině pod 200 m nad mořem a jen na severovýchodě území mírně stoupá do výšky nad 290 m nad mořem u Chroustova. Zde se nachází i nejvyšší místo okresu – vrch Na kostele (299 m n.n.). Nejnižší místo je při odtoku Labe z okresu – 173 m n.m.

Pro příhodnou polohu a úrodnost půdy bylo Nymbursko v minulosti ryze zemědělskou oblastí. Rozvoj průmyslu nastal až s výstavbou železniční tratě Praha – Olomouc. Mohutný rozvoj železniční dopravy - Nymburk leží na tzv. „severozápadní dráze“ (Havlíčkův Brod – Nymburk - Ústí nad Labem - Děčín) - působil na založení železničních opraven s celorepublikovým významem. Tradici na okrese má průmysl strojírenský, potravinářský, gumárenskoosinkový a sklářský. V rámci středočeského regionu má význam nymburské zemědělství, z hlediska intenzity zemědělské výroby patří k předním okresům v kraji.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 23 328 subjektů (6,9 % subjektů kraje), z toho tvoří 5,3 % zemědělství a lesnictví, 13,9 % činnosti v odvětví průmyslu, 12,2 % ve stavebnictví a 17,3 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Nymburk evidováno 2 946 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (10,2 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 4,40 %, což představovalo třetí nejvyšší nezaměstnanost mezi okresy kraje.

Jižní částí okresu prochází dálnice D11. Nejvýznamnějšími silnicemi jsou silnice I. třídy I/38 spojující sever Čech s jihem Moravy a pokračující dále do Rakouska, dále silnice I/32 a I/11. Významné je železniční propojení okresu s Prahou po trati 231 nebo 060. Tratě 061 a 071 spojují Nymbursko s dalšími oblastmi Středočeského kraje a Čech.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 569 bytů (8,6 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 351 bytů (5,8 % zahájených bytů kraje).

Okres Nymburk nepatří mezi turisticky nejpřitažlivější, ale i zde je celá řada zachovalých kulturních a zejména historických památek, dokumentujících bohatou minulost. Okres je známý především svým lázeňským městem Poděbrady. Historie města sahá ještě před počátky českého státu, kdy se obec jmenovala „pode brody“. V druhé polovině 13. století zde Přemysl Otakar II. nechal postavit hrad, který byl později přebudován na zámek. Přístupná je pamětní síň krále Jiřího z Poděbrad, který se zde roku 1420 narodil. Poděbrady mají i svůj krásný lázeňský park, kde jsou květinové hodiny. Léčí se zde především choroby srdce, dále pak zažívacího a pohybového ústrojí.

V Nymburce jsou zajímavé dochované městské cihlové hradby se šesti hranolovými baštami pocházejícími ze 14. století. Dominantou města je gotický cihlový kostel sv. Jiljí. Městec Králové vznikl jako hrazené městečko ve 13. století, které bylo rodištěm Přemysla Otakara II. V Lysé nad Labem je barokní zámecká zahrada, barokní farní kostel s plastikami Matyáše Brauna. V současné době je Lysá nad Labem známá díky svému výstavišti, kde se pořádá mnoho tematických výstav. Přerov nad Labem je známý Polabským muzeem v přírodě – skanzenem polabské lidové architektury, Libice nad Cidlinou jako sídlo mocného rodu Slavníkovců. Slovanské hradiště Slavníkovců v Libici je národní kulturní památkou. V roce 2017 byly v okrese vyhlášeny další dvě národní kulturní památky – krematorium v Nymburce a vodní elektrárna v Poděbradech. V roce 2023 se národní kulturní památkou v Poděbradech stal také pomník Jiřího z Poděbrad – jezdecká socha stojící na náměstí.

Národními přírodními památkami jsou Hrabanovská černava vzniklá zazemňováním slepých ramen a meandrů Labe, Dlouhopolsko, Kopičácký rybník, Slatinná louka u Velenky a nejnověji (v roce 2020) byla národní přírodní památkou vyhlášena NPP Mladá jako unikátní mozaika travinných a křovinných ekosystémů luk, pastvin, mělkých půd, vřesovišť a lesních ekosystémů. Nacházejí se zde biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

V okrese se nachází tři národní přírodní rezervace - Libický luh s lužními lesy, Čtvrtě s flórou a faunou charakteristickou pro polabské pahorkatinné lesy a Kněžičky s žehuňskou oborou jako významným biocentrem.

Okres Praha-východ sousedí na západě s hlavním městem Prahou a okresem Praha-západ, na jihu s Benešovskem, na východě s Nymburskem, Kolínskem a Kutnohorskem a konečně na severu s okresy Mladá Boleslav a Mělník.

Svojí rozlohou 755 km² zaujímá okres 7. místo ve Středočeském kraji a 6,9 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 62,9 % a lesy 22,5 % z rozlohy okresu. Nejvyšším počtem obyvatel 202,1 tisíc (13,9 % obyvatel kraje) a druhou nejvyšší hustotou zalidnění 267,5 obyvatel na km² se řadí Praha-východ k nejhustěji osídleným okresům kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany) a 7 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Čelákovice, Kamenice, Kostelec nad Černými lesy, Odolena Voda, Úvaly).

V současné době náleží do okresu Praha-východ celkem 110 obcí. Z celkového počtu obcí má 8 přiznán statut města (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – 20,1 tis. obyvatel, Říčany, Čelákovice, Úvaly, Odolena Voda, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice, Klecany) a 4 byly stanoveny městysem (Nehvizdy, Škvorec, Lázně Toušeň, Zápy).

Charakteristická podoba okresu, tvořící svým excentrickým tvarem část kruhu okolo Prahy, má výrazně protáhlý tvar ve směru sever-jih. Jeho netradiční vzhled, nejzřetelnější v grafické podobě na mapě, dokládají údaje o vzdálenostech. Zatímco z jižního cípu okresu na jeho severní protějšek je přibližně 80 km, na nejužším místě okresu v katastru obce Úvaly činí jeho šířka pouhé 3 km.

Severní část okresu, jako součást Brandýské plošiny, je nížinného charakteru s nejnižší nadmořskou výškou 166 m v oblasti Labe. Do jižní části okresu již svými výběžky zasahuje Středočeská pahorkatina, která je součástí Českého masivu. Zde je terén již značně členitý a v blízkosti Ondřejova se nachází nejvyšší vrch Pecný s nadmořskou výškou 545 m.

Dějiny průmyslu na území dnešního okresu začínají vybudováním Ringhoferova hamru na tavení mědi v obci Kamenice v roce 1825. Byl to začátek tradice zpracování barevných kovů v této oblasti. Vedle hutnictví barevných kovů má na okrese tradici průmysl strojírenský, potravinářský a dřevozpracující. Díky poloze okresu v těsné blízkosti Prahy došlo v okrese k soustředění několika vědecko-výzkumných pracovišť.

Spolu s okresem Praha-západ má okres v republice naprosto výjimečné postavení, které dokládá většina sociálně-ekonomických charakteristik. Tyto dva okresy, uzavírající ve svém středu hlavní město Prahu – mezinárodní metropoli – tvoří spolu pražskou středočeskou aglomeraci a slouží Praze jako její zázemí. Jsou pro Prahu zdrojem pracovních sil, doplňují pražský průmysl, stavebnictví a služby, zásobují Prahu potravinami, poskytují Praze svůj rekreační potenciál. Naopak na území obou okresů probíhá od poloviny 90. let minulého století masivnější výstavba především rodinných domků. Probíhá zde proces tzv. suburbanizace. Pražské ekonomicky silné obyvatelstvo se stěhuje do zázemí metropole s cílem zlepšení kvality bydlení. V důsledku tohoto suburbanizačního procesu dochází v obou okresech k významnému nárůstu počtu obyvatel migrací.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 55 566 subjektů (16,3 % subjektů kraje). Z tohoto počtu tvoří 3,3 % odvětví zemědělství a lesnictví, 10,6 % činnosti z odvětví průmyslu, 11,7 % ze stavebnictví, 16,6 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel). Oproti ostatním okresům vynikají okresy Praha-východ a Praha-západ vysokým podílem odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, v případě okresu Praha-východ se jedná o 15,4 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Praha-východ evidováno 1 796 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (6,2 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 1,42 % a okres Praha-východ tak byl okresem s nejnižší nezaměstnaností v kraji. Příznivou situaci na trhu práce zásadně ovlivňuje blízkost hlavního města Prahy.

Okresem prochází řada významných silničních tahů propojujících Prahu s ostatními částmi republiky - dálnice D1, D8, D10 a D11 a silnice I. třídy I/2, I/3, I/9 a I/12. Stejně tak procházejí okresem i hlavní dálkové železniční tahy vedoucí přes Prahu – tranzitní železniční koridory (I., III. a IV.) propojující republiku se zahraničím.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 1 278 bytů (19,3 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 788 bytů (13,0 % zahájených bytů kraje). Okres Praha-východ patří spolu s okresem Praha-západ k územím s nejvyšší intenzitou bytové výstavby.

Na území okresu se nachází dvě národní přírodní rezervace. Voděradské bučiny jsou rozsáhlým lesním komplexem na pravém břehu Jevanského potoka, kde hlavním předmětem ochrany jsou bukové porosty. Větrušická rokle je známá svými skalnatými srázy na pravém břehu Vltavy.

I přesto, že na území okresu nejsou památky mající celostátní význam, je území na kulturní a historické památky poměrně bohaté. Největší historický význam má v okrese souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, kde se nacházejí všechny 4 národní kulturní památky okresu. Ve Staré Boleslavi se jedná o Baziliku svatého Václava (založenou Břetislavem I.) spolu s kostelem sv. Klementa, který je nejstarší stojící budovou ve Staré Boleslavi a náleží k nejstarším chrámovým stavbám v českých zemích. Další národní kulturní památkou je zámek v Brandýse nad Labem, vybudovaný na místě původního gotického hradu. Zámek byl až do roku 1918 císařským majetkem a je znám jako oblíbené sídlo Rudolfa II. Národní kulturní památkou je v Brandýse nad Labem také poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 17. století. Jedná se o nejstarší české mariánské poutní místo, ve kterém se nachází kovový reliéf Madony s dítětem Palladium země české. Palladium bylo v roce 2015 zařazeno mezi národní kulturní památky.

Známým hradním objektem v okrese je zřícenina Jenštejna, který byl ve 14. století vybudován arcibiskupem Janem z Jenštejna. V řadě míst se nacházejí větší i menší zámecká sídla, jako např. Jirny, Otice, Panenské Břežany, Měšice, Štiřín.

Nacházejí se zde některé z nejvýznamnějších archeologických nalezišť celých Čech, jako je třeba sídliště Homo erectus, člověka vzpřímeného, staré cca 700 000 let na Zlatém kopci u Přezletic.

Území okresu tvoří půlměsíc obepínající ze západu hlavní město Prahu. S Prahou má okres nejdelší - východní hranici. Na severovýchodě a jihovýchodě sousedí s okresem Praha-východ, na jihu s Příbramskem a Benešovskem, na západě s Berounskem a Kladenskem a na severu s okresem Mělník.

Svojí rozlohou 580 km² je okres Praha-západ nejmenším okresem ve Středočeském kraji, zaujímá pouze 5,3 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 57,1 % a lesy 27,5 % z rozlohy okresu. Třetím nejvyšším počtem obyvatel 160,6 tisíc (11,0 % obyvatel kraje) a nejvyšší hustotou zalidnění 276,8 obyvatel na km² se řadí Praha-západ k nejhustěji osídleným okresům kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 je v okrese 1 správní obvod obce s rozšířenou působností (Černošice) členící se na 6 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Černošice, Roztoky, Hostivice, Mníšek pod Brdy, Jílové u Prahy, Jesenice).

V současné době náleží do okresu Praha-západ 79 obcí. Z celkového počtu obcí má 11 přiznán statut města (Jesenice – 10,5 tis. obyvatel, Hostivice, Chýně, Roztoky, Černošice, Mníšek pod Brdy, Rudná, Jílové u Prahy, Dobřichovice, Řevnice, Libčice nad Vltavou) a 2 obce byly stanoveny městysem (Štěchovice, Davle).

Povrch území tvoří řada vzájemně odlišných geomorfologických oblastí, jako jsou Turská, Bělohorská a Průhonická plošina, pahorkatiny Středočeského krasu a Dobříšsko-Štěchovická, Zdická a Pražská kotlina, oblast Jílovsko-Neveklovská, střední Povltaví, Benešovská pahorkatina a konečně vrchovina Hřebenů. Nejnižší místo – koryto Vltavy – je u Dolan 169 m n.m. a nejvyšší vrch Skalka se nachází u Mníšku pod Brdy o nadmořské výšce 553 m.

Území okresu Praha-západ nikdy nepatřilo v průmyslové činnosti k rozhodujícím oblastem středních Čech, vždy se zde však nacházela řada rozmanitých a zajímavých výrobních kapacit, zejména v odvětví hutnictví neželezných kovů, výroby stavebních hmot.

Okres má spolu s okresem Praha-východ v republice naprosto výjimečné postavení, které dokládá většina sociálně-ekonomických charakteristik. Tyto dva okresy – uzavírající ve svém středu hlavní město Prahu, mezinárodní metropoli, tvoří spolu s Prahou pražskou středočeskou aglomeraci a slouží Praze jako její zázemí. Jsou pro hlavní město zdrojem pracovních sil, doplňují pražský průmysl, stavebnictví a služby, zásobují Prahu potravinami, poskytují Praze svůj rekreační potenciál. Naopak na území obou okresů probíhá od poloviny 90. let minulého století masivnější výstavba především rodinných domků. Probíhá zde proces tzv. suburbanizace. Pražské ekonomicky silné obyvatelstvo se stěhuje do zázemí metropole s cílem zlepšení kvality bydlení. V důsledku tohoto suburbanizačního procesu dochází v obou okresech k významnému nárůstu počtu obyvatel migrací.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 47 642 subjektů (14,0 % subjektů kraje). Z tohoto počtu tvoří 3,1 % zemědělství a lesnictví, 12,1 % činnosti z odvětví průmyslu, 9,0 % ze stavebnictví, a 17,3 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel). Oproti ostatním okresům vynikají okresy Praha-západ a Praha-východ vysokým podílem odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, v případě okresu Praha-západ se jedná o 16,7 %.

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Praha-západ evidováno 1 585 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (5,5 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 1,58 %, což představovalo druhou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje. Příznivou situaci na trhu práce tak, stejně jako v okrese Praha-východ, ovlivňuje zcela jednoznačně blízkost hlavního města Prahy.

Okresem prochází významné silniční tahy vedoucí do Prahy ze západu a z jihu. Dálnice D1, D4, D5, D6 a D7 a silnice I. třídy I/4. Územím prochází III. tranzitní železniční koridor a železniční tratě propojující oblasti Středočeského kraje (Kladensko, Rakovnicko, Berounsko) s Prahou.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 725 bytů (10,9 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 541 bytů (8,9 % zahájených bytů kraje). Okres Praha-západ patří spolu s okresem Praha-východ k územím s nejvyšší intenzitou bytové výstavby.

Okres je významnou rekreační oblastí. Podél železničních tratí a v povodí řek vyrůstaly v minulosti rekreační vily jako letní sídla pražských měšťanů. Masového měřítka dosáhla rekreační výstavba mezi dvěma válkami a v poválečném období. Podél Berounky, Vltavy i Sázavy vyrostly celé chatové kolonie. Území patří v hustotě objektů individuální rekreace na přední místo v republice.

Do okresu zasahuje území chráněné krajinné oblasti Český kras - vápencové území se zachovanými společenstvy teplomilných dubových a dubohabrových lesů s mnoha druhy rostlin a živočichů jinde vyhubených nebo silně ohrožených. Součástí Českého krasu je národní přírodní památka Černé rokle. Druhou národní přírodní památkou na území okresu je Medník – rozsáhlý lesní komplex s přirozenou skladbou flory v kaňonu Sázavy.

V době, tzv. „neolitické revoluce“, kdy při získávání obživy docházelo k přechodu k zemědělství a s tím spojenému žďáření (vypalování) lesa, pěstování plodin a chovu dobytka, zanechávaly starověké kultury na svých sídlištích charakteristicky zdobenou keramiku. Lokalita této kultury se nachází v obci Statenice – Černý Vůl. Z následného období existují nálezy řivnáčské kultury - Řivnáč u Levého Hradce a kultury zvoncovitých pohárů, jejíž lokalita je v Kněževsi.

Jednou z nejstarších památek je Levý Hradec, prohlášený za národní kulturní památku. Místo bylo osídleno již ve starší době kamenné a v 9. století zde vzniklo opevněné hradiště s podhradím. Místo bylo střediskem kmene Čechů a sídlem přemyslovského knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily před přesídlením na Pražský hrad. V Okoři je zřícenina mohutného hradu z druhé poloviny 14. století. Působivé okolí hradu Okoř se stalo centrem krajinářské malířské školy, jejímž hlavním představitelem byl A. Slavíček.

Národní kulturní památkou je průhonický zámek v rozlehlém parku s více než tisíci druhy rostlin, keřů a stromů. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších parků v ČR patřící k turisticky nejnavštěvovanějším místům v okolí Prahy. Průhonický zámek a park byly zapsány do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Navštívit můžeme také renesanční zámek v Mníšku pod Brdy.

Příbramsko se rozprostírá v jihozápadní části Středočeského kraje a jako okrajová oblast sousedí na jihu s krajem Jihočeským - s okresy Písek, Strakonice a Tábor, na západě s krajem Plzeňským - s okresy Rokycany a Plzeň-jih. Severní hranici tvoří Berounsko a okres Praha-západ, východní pak Benešovsko.

Svojí rozlohou 1 563 km² je okres Příbram největším okresem ve Středočeském kraji, zaujímá 14,3 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 47,8 % z rozlohy okresu a lesy 40,7 %. Svými 636 km² lesů je nejvíce zalesněnou oblastí v kraji. Svou hustotou zalidnění 75,6 obyvatel na km² se naopak řadí mezi tři nejřidčeji osídlené okresy kraje. Počet obyvatel 118,2 tisíc (8,1 % obyvatel kraje) je 5. nejvyšší v kraji.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 se okres člení na 3 správní obvody obcí s rozšířenou působností (Příbram, Dobříš, Sedlčany). Ty se v současné době dělí na 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Příbram, Dobříš, Sedlčany, Rožmitál pod Třemšínem, Březnice). Vojenský újezd Brdy, který fungoval rovněž jako správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem, zanikl k 31. 12. 2015.

V současné době náleží do okresu Příbram 120 obcí. Z celkového počtu obcí jich má 8 přiznán statut města (Příbram - 33,0 tis. obyvatel, Dobříš, Sedlčany, Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Sedlec-Prčice, Nový Knín, Krásná Hora nad Vltavou) a 2 obce byly stanoveny městysem (Jince, Vysoký Chlumec).

Příbramský region je značně členitý s výrazným zalesněním krajiny. V západní a severozápadní části tvoří přirozenou hranici pásmo Brd. Krajina se vyznačuje terénním zvlněním. Pozvolné stoupání vede ze širokých údolí na táhlé hřebeny a plošiny, které přesahují výšku 800 m. Nachází se zde nejvyšší místa středních Čech – vrchy Tok (865 m n.m.), Praha (862 m n.m.) a Třemšín (827 m n.m.). V jižní části okresu najdeme Středočeskou pahorkatinu. Nejníže položený bod okresu se nachází nedaleko soutoku říčky Křeničné s Vltavou u Čími – 271 m. Napříč územím protéká řeka Vltava, která je dělí na dvě nestejné části. Na tomto vodním toku jsou dvě přehrady -  Orlická a Kamýcká. Přehrada Orlík je, co do objemu vody, největší přehradou v republice.

Nerostné bohatství v hlubinách země na úpatí Brd pod Třemošnou zajistilo městu Příbrami i celému regionu světové jméno. Historie města je již od dávných dob spjata s hornickou činností. Za svůj rozvoj po druhé světové válce vděčí Příbramsko rovněž báňské činnosti, a to těžbě uranových rud, což však na druhé straně přineslo současným generacím vážné ekologické problémy. Vedle uranového průmyslu byl pro oblast charakteristický průmysl strojírenský, potravinářský a hutnictví neželezných kovů. V průběhu 90. let se stal zásadním pro situaci na okrese útlum uranového průmyslu. Část zaměstnavatelů z ekonomických důvodů musela omezit svoji činnost nebo zanikla. Některým se podařilo výrobu zracionalizovat, udržet, případně rozšířit.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 28 667 subjektů (8,4 % subjektů kraje). Z tohoto počtu tvoří 6,3 % zemědělství a lesnictví, 12,3 % činnosti z odvětví průmyslu, 15,0 % ze stavebnictví a 18,3 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Příbram evidováno 3 313 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (11,4 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 4,51 % a okres Příbram tak byl okresem s nejvyšší nezaměstnaností v kraji.

Napojení Příbramska na Prahu zajišťuje dálnice D4, na území okresu se dále nacházejí silnice I. třídy I/4 (navazující na D4), I/18, I/19 a I/66. Okresem prochází jedna významnější železniční trať 200 Zdice – Protivín, ostatní tratě mají převážně lokální význam.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 393 bytů (5,9 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 397 bytů (6,6 % zahájených bytů kraje).

Příbramsko je pro své přírodní krásy i příhodnou polohu vyhledávaným turistickým teritoriem. Nachází se zde celá řada rekreačních ubytovacích zařízení. Velice oblíbené a využívané je okolí vodní nádrže Orlík.

Minulost Příbramska je bezprostředně spjata s hornickou tradicí. V samotné Příbrami je vybudován hornický skanzen, který ukazuje nejen slavné doby hornického města, ale i neutěšené postavení obyčejných kovkopů. Soubor hornických památek štol a dolů byl prohlášen za národní kulturní památku.

Starou poutní slávu připomíná nad městem významné poutní místo Svatá hora (národní kulturní památka), kde je chrám, který byl v letech 1658 – 1675 přebudován v barokním stylu. Je dílem italského stavitele C. Luragha, autorem sochařské výzdoby portálu je známý M. Brokoff. Dále je to městys Jince, jehož historie je psána především železářskou výrobou. Nejstarší písemný doklad je znám z roku 1390. První vysoká pec je uváděna z roku 1646. V roce 1810 tu hrabě Rudolf Vrbna buduje vysokou pec Barboru, která na svém místě stojí dodnes. Nad obcí Jince je vrch Plešivec s největším brdským prehistorickým hradištěm z období knovízské kultury. V Dobříši je proslulý zámek s francouzskou zahradou, Sedlčany patří k nejstarším městům v Čechách a v době posledních Přemyslovců byly trhovou rožmberskou vsí se zlatými doly, které patřily českým králům. Známý zámek i zbytek židovské čtvrti lze navštívit v Březnici (národní kulturní památka) a v Rožmitále pod Třemšínem hrad, postavený v polovině 14. století Arnoštem z Pardubic.

Na Příbramsku se nachází chráněná krajinná oblast Brdy, národní přírodní rezervace Drbákov – Albertovy skály – jeden z nejúplnějších a nejlépe zachovaných souborů ekosystémů význačných pro říční fenomén střední Vltavy, ve kterém můžeme obdivovat přirozená společenstva skalních srázů v údolí Vltavy i zachovalé suťové lesy s hojným výskytem tisu. Dále je na Příbramsku celá řada drobných přírodních památek.

Okres Rakovník se nachází v západní části Středočeského kraje. Hranice na severu, východě i jihu tvoří přirozené útvary – terénní předěly, lesy, řeka. Pouze západní hranice není výrazná podle přírodních útvarů. Na východě a jihovýchodě sousedí okres s okresy Kladno a Beroun, na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň-sever v Plzeňském kraji a na severu s okresem Louny v Ústeckém kraji.

Svojí rozlohou 896 km² zaujímá okres Rakovník páté místo ve Středočeském kraji a tvoří 8,2 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 52,3 % a lesy 38,1 % z rozlohy okresu. S nejmenším počtem obyvatel 56,4 tisíc (3,9 % obyvatel kraje) a nejnižší hustotou zalidnění 62,9 obyvatel na km² je Rakovnicko nejřidčeji osídleným okresem v rámci kraje.

Od reformy veřejné správy z 1. ledna 2003 je v okrese 1 správní obvod obce s rozšířenou působností (Rakovník) členící se na 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (Rakovník, Křivoklát, Jesenice, Nové Strašecí).

V současné době náleží do okresu Rakovník 83 obcí. Z celkového počtu obcí mají 3 přiznán statut města (Rakovník – 15,7 tis. obyvatel, Nové Strašecí, Jesenice) a 6 obcí bylo stanoveno městysem (Senomaty, Pavlíkov, Kněževes, Mšec, Slabce, Křivoklát).

Povrch rakovnického území tvoří převážně mírně zvlněné plošiny a pahorkatiny. Na severu vystupuje plošina Džbán až do nadmořské výšky 535 m. Střed tvoří Rakovnická pánev s průměrnou výškou kolem 350 m, kterou na západě, jihu a východě obklopuje Rakovnická plošina přesahující nadmořskou výšku 500 m. Na jihovýchodě se rozkládá Křivoklátská vrchovina prolomená hlubokým údolím řeky Berounky se strmými a místy skalnatými svahy. Zde leží i nejvyšší bod okresu vrch Vlastec - 612 m n.m. Nejníže položeným místem je koryto Berounky u Račic – 224 m n.m.

Rakovnicko je v republice známé svým chemickým a keramickým průmyslem. Chemický průmysl je reprezentován výrobou pracích prášků a čisticích prostředků, keramický průmysl je spojen s obkladovými dlaždicemi. Zemědělství v severní a střední části okresu má díky kvalitním půdám červenicím ideální podmínky pro pěstování chmele. Chmelařství má také na okrese dlouholetou tradici. V jižní části okresu na písčitých půdách se pěstují brambory a obilí.

V okrese bylo k 31. 12. 2023 v registru ekonomických subjektů zapsáno celkem 11 526  subjektů (3,4 % subjektů kraje). Z tohoto počtu tvoří 8,8 % zemědělství a lesnictví, 12,7 % činnosti z odvětví průmyslu, 12,5 % ze stavebnictví a 17,0 % velkoobchod a maloobchod (vč. oprav a údržby motorových vozidel).

K 31. 12. 2023 bylo v rámci okresu Rakovník evidováno 1 108 dosažitelných uchazečů o zaměstnání (3,5 % dosažitelných uchazečů kraje). Podíl nezaměstnaných osob (tj. podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na obyvatelstvu celkem ve stejném věku) činil 3,17 %, což představovalo pátou nejnižší nezaměstnanost mezi okresy kraje.

Okresem prochází silnice I. třídy I/6, která ještě před hranicí s okresem Kladno přechází v dálnici D6 mířící do Prahy. Další silnice I. třídy jsou I/16 a I/27. Nejvýznamnější železniční trať představuje trať 120 vedoucí z Rakovníka přes Kladno do Prahy, dále trať 174 ve směru na Beroun.

V roce 2023 bylo v okrese dokončeno 209 bytů (3,2 % dokončených bytů kraje) a zahájeno 115 bytů (1,9 % zahájených bytů kraje).

Přírodní krásy a památky Rakovnicka poskytují velké možnosti pro aktivní turistický ruch. Téměř celé Rakovnicko je oblastí poměrně silné individuální rekreace. V Lužné u Rakovníka je největší železniční muzeum v České republice.

Rakovnicko je prostoupeno hustou sítí značených pěších a cyklistických cest a naučných stezek. Život i příroda ve zdejším kraji významně ovlivnily osobnosti, jako byl např. spisovatel a sportovní novinář Ota Pavel, nebo Václav Rabas, malíř prostých venkovských zákoutí. Rakovník je spjat se jménem spisovatele Zikmunda Wintera a jeho „Nezbedného bakaláře“.

Nejvýznamnější historickou památkou je národní kulturní památka hrad Křivoklát, vynikající příklad středověké obytné a pevnostní stavby. Vznikl jako raně gotický hrad v letech 1250 – 1270. Dalšími památkami jsou zřícenina hradu Krakovce, odkud se v roce 1414 vydal do Kostnice Jan Hus, či zřícenina hradu Týřova.

Nejvíce památek se nachází v Rakovníku. Je to např. gotický kostel sv. Bartoloměje s pískovcovou kazatelnou z roku 1504 od M. Rejska – pozoruhodné dílo vladislavské gotiky. Zachovaly se zbytky městského opevnění, hřbitovní kaple sv. Rocha, kostelík sv. Jiljí a další památky. Národní kulturní památkou byla v roce 2017 vyhlášena sokolovna u městských sadů v blízkosti centra města.

V okrese se rozkládá chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, které bylo vyhlášeno za biosférickou rezervaci UNESCO. V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. Na území okresu se nacházejí 4 národní přírodní rezervace – Týřov, Vůznice, Velká Pleš a Pochválovská stráň.