Přejít k obsahu

Cestovní ruch ve Středočeském kraji v roce 2022

9. 2. 2023

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji v roce 2022

V roce 2022 se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 49,5 %, počet přenocování byl vyšší o 37,7 %. Počet hostů se vrátil na úroveň dosahovanou v předcovidovém období, počet přenocování byl dokonce nejvyšší za posledních deset let.  Vzhledem k částečným opatřením proti pandemii koronaviru v roce 2021 vzrostla v roce 2022 návštěvnost výrazně v první polovině roku. Návštěvnost ve druhé polovině roku rostla sice pomaleji, zato byla nejvyšší za poslední dekádu. Tuzemští hosté tvořili v roce 2022 více než 82 % klientely ubytovacích zařízení, výrazně vyšší meziroční nárůst však zaznamenali zahraniční hosté, kterých přijelo 2,5krát více než v předchozím roce. Zahraniční návštěvníci přijížděli nejčastěji z Německa a Slovenska. Mezi nejčastěji přijíždějící hosty ze zahraničí patřili pouze ti z evropských zemí.

Podle předběžných údajů přijelo v průběhu roku 2022 do hromadných ubytovacích zařízení1 (dále jen HUZ) ve Středočeském kraji celkem 1 168,7 tis. návštěvníků2, což bylo nejvíce za poslední tři roky a téměř shodně jako v době před pandemií koronaviru (oproti roku 2019 bylo hostů o 0,4 % méně).

V porovnání s předchozím rokem 2021 se ubytovalo o 386,9 tis. hostů více, což představovalo meziroční nárůst počtu hostů v kraji o 49,5 %. Meziročně vyšší návštěvnost zaznamenaly všechny kraje; nejvyšší hl. m. Praha (nárůst o 153,8 %), nejnižší Jihočeský kraj (nárůst o 31,2 %). Nárůst ve Středočeském kraji byl o 21,5 p. b. nižší než celorepublikový průměr a z mezikrajského pohledu devátý nejvyšší.

 

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v roce 2022
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích v roce 2022

Na celkovém počtu ubytovaných hostů v ČR se Středočeský kraj podílel z 6,0 %. Nejvíce turistů bylo ubytováno v Praze (podíl na ČR 30,7 %), nejméně v Pardubickém kraji (2,6 %), podíl Středočeského kraje byl pátý nejvyšší.

Počet hostů v ubytovacích zařízeních ve Středočeském kraji ve všech měsících roku 2022 oproti předchozímu roku vzrostl. Výrazné, až několikanásobné meziroční nárůsty v počtu návštěvníků proběhly v měsících prvního pololetí, kdy se na této statistice projevil slabý cestovní ruch v předchozím roce způsobený omezeními v důsledku pandemie koranaviru; téměř pětinásobně vzrostly počty v lednu a květnu, v únoru sedminásobně a v březnu a dubnu dokonce desetinásobně. Ve druhé polovině roku nebyly meziroční nárůsty počtu hostů už tak vysoké, v případě letních měsíců šlo o nárůst jen v rozmezí 1–3 %. Z pohledu desetiletého období se však u pěti ze šesti měsíců druhého pololetí jednalo o rekordní počty hostů a v případě srpna o druhý nejvyšší počet.

S počtem návštěvníků se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil na hodnotu 2 792,7 tis. i celkový počet přenocování, a to o 37,7 %. Z mezikrajského pohledu se jednalo o osmý nejvyšší meziroční relativní nárůst. Počet přenocování v roce 2022 byl vyšší než před pandemií koronaviru (oproti roku 2019 o 3,5 %) a nejvyšší za posledních deset let. Podobně jako u počtu hostů zaznamenalo přenocování ve Středočeském kraji z pohledu měsíčních statistik výrazný meziroční nárůst v první polovině roku; nejvýrazněji v březnu a dubnu (sedminásobně). Září jako v jediný měsíc v roce zaznamenal pokles v počtu přenocování (o 3,2 %).

 

Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2016–2022
Měsíční vývoj počtu přenocování hostů HUZ ve Středočeském kraji v letech 2016–2022

Průměrná délka pobytu jednoho hosta se v roce 2022 v kraji meziročně snížila z 2,59 na 2,39 nocí a v porovnání s celorepublikovým průměrem (2,60) byla kratší. Nižší průměrnou délku mezi kraji zaznamenaly už jen hl. m. Praha (2,24) a Jihomoravský kraj (2,04), naopak nejdelší pobyty v rámci ČR vykázali návštěvníci Karlovarského kraje (3,76).

Mezi nejčastější hosty ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji patřili v roce 2022 tuzemští návštěvníci, tzv. rezidenti3 (82,4 %), kterých se ubytovalo o 260,7 tis. (tj. o 37,1 %) více než v roce 2021. Podíl rezidentů na počtu ubytovaných v kraji byl vyšší než celorepublikový průměr (62,2 %). Hostů přijíždějících ze zahraničí, tzv. nerezidentů4, přijelo do kraje o 126,3 tis. více než v předchozím roce, což představovalo 160,1% meziroční nárůst.

Největší skupinu hostů ze zahraničí (podle státního občanství) tvořili občané Německa (podíl 31,3 % ze všech zahraničních hostů), následovali návštěvníci ze Slovenska (17,2 % nerezidentů), Polska (8,0 %), Rakouska (5,7 %) a Ukrajiny (5,5 %).

 

Hosté v HUZ podle zemí v roce 2022
Hosté v HUZ podle zemí v roce 2022

 

Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji v letech 2016–2022
Hosté v HUZ podle zemí ve Středočeském kraji v letech 2016–2022

Další informace naleznete v Rychlé informaci ČSÚ, ve Veřejné databázi a v krajských tematických tabulkách.

 

Kontakt:
Bc. Ondřej Junášek
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
infoservisstc@csu.gov.cz



1 Hromadné ubytovací zařízení (HUZ) – zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod. 

2 Pojmem „návštěvník (host) v ubytovacím zařízení“ rozumíme každou osobu (včetně dětí), která využila služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování. Mezi hosty nezapočítáváme občany ČR ani cizince, kteří využijí ubytovacích služeb pro přechodné ubytování za účelem zaměstnání.

3 Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země nebo cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi.

4 Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině.

Do celkových výsledků návštěvnosti jsou započítány údaje týkající se ukrajinských státních příslušníků, kteří si ubytování hradili sami. Vzhledem k válečnému konfliktu na Ukrajině však nebylo ve všech případech možné na straně provozovatelů ubytovacích zařízení rozlišit, zda jde o turistu či uprchlíka. Do počtu návštěvníků tak mohly být započítány i osoby, které nelze objektivně považovat za účastníka cestovního ruchu dle mezinárodních doporučení.