Přejít k obsahu

Společné tiskové prohlášení Českého statistického úřadu a Spolkového statistického úřadu Německa k rozdílům mezi českými a německými výsledky zahraničního obchodu (16.11.2005)


16. 11. 2005

Společné tiskové prohlášení
Českého statistického úřadu a Spolkového statistického úřadu Německa
k rozdílům mezi českými a německými výsledky zahraničního obchodu

Zahraniční obchod mezi Českou republikou a Německem se v minulých letech vyvíjel velmi dynamicky. Německé vývozy do ČR vzrostly v letech 1993 až 2004 více než třiapůlkrát, dovozy z ČR se zvýšily dokonce více než pětkrát. Nejdůležitější skupinou zboží v obchodu mezi ČR a Německem jsou stroje, automobily a jejich díly. Česká republika je v pořadí nejdůležitějších obchodních partnerů Německa ve vývozu i dovozu na 12 místě. Z českého pohledu je Německo s velkým náskokem nejdůležitější partnerskou zemí v obou směrech toku zboží.

V zrcadlových statistikách českého a německého zahraničního obchodu však existují rozdíly, které se po vstupu České republiky do Evropské unie významně zvýšily. V obou směrech – zejména u pohybu zboží z ČR do Německa – jsou české výsledky výrazně vyšší než zrcadlově odpovídající německé údaje. V roce 2004 převyšovaly údaje o českém vývozu do Německa údaje o německém dovozu z ČR o 17 %. Příčiny tohoto vývoje proto v rámci společné iniciativy zkoumal Spolkový statistický úřad Německa a Český statistický úřad.

Zvýšení rozdílů nepochybně souvisí se změnou metody sběru dat po rozšíření EU. Pohyb zboží mezi ČR a Německem se již nedá zjišťovat z podkladů celních úřadů, ale zjišťuje se přímo od příslušných podniků v rámci systému Intrastat. Na rozdílech se podílejí především následující důvody:

1. Tranzit
Český podnik například prodá zboží německému odběrateli. Zboží je odesláno do Německa a odtud je bez zastávky nebo pouze po zastávce podmíněné dopravou, odesláno do jiné země EU. Z německého pohledu jde o tranzit, který se neuvádí do Intrastatu, nevyplňuje se tedy hlášení, ani pro přijetí, ani pro odeslání zboží. Český podnik však vykáže Německo jako zemi určení, protože konečnou zemi určení nezná. Tento jev nemohl před vstupem ČR do EU nastat, protože zboží bylo procleno na německé hranici a propuštěno do volného oběhu. Při celním řízení byl v Německu vždy nahlášen dovoz. Následně měl německý podnik povinnost nahlásit odeslání do jiné země určení v EU.

2. Zušlechťovací operace
Zušlechťovací operace, které mají důležitou roli ve výměně zboží mezi ČR a Německem, jsou další významnou příčinou rozdílů v zrcadlovém srovnání. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že hodnota zboží překračující hranice v rámci zušlechtění, není obsažena ve vnitrounijních hlášeních o pořízení/dodání pro daňové účely. Tím pro tento druh pohybu zboží odpadá jinak běžná možnost kontroly a porovnání údajů o zahraničním obchodě s údaji daňovými. Proto nemůže být vyloučeno podhodnocení. Před vstupem ČR do EU bylo zjišťování zaručeno celním dohledem. Nyní v úvahu přicházejí i metodické rozdíly. Přestože vykazování zušlechťovacích operací v zásadě upravují stejné předpisy EU v ČR i Německu, existuje prostor pro jejich různý výklad. Při užším výkladu, aplikovaném německými statistiky, nejsou menší opracování považována za zušlechtění, nýbrž pouze za dočasné umístění zboží do zahraničí, které se neuvádí do Intrastatu. Při širším výkladu pojmu, aplikovaném českými statistiky, se naopak do Intrastatu vykazují.

3. Prahové hodnoty
Použití prahů, které při celním řízení neexistovaly, je rovněž důvodem rozdílů v zrcadlovém srovnání. Nezachycený pohyb zboží může být na celkovou hodnotu spolehlivě dopočten na základě daňových hlášení. Nedá se však zjistit, jak se efekt nezachyceného zboží projeví u jednotlivých partnerských zemí. Tento efekt je zřejmě u sousedních zemí, jako ČR a Německo, díky příhraničnímu obchodu, nad průměrem.

4. Přesuny majetku
Další důvod rozdílů spočívá v odlišném vykazování často bezplatného přesunu zboží v majetku německých podniků s jejich pobočkami v ČR.

Zvýšení zrcadlových rozdílů mezi českou a německou statistikou zahraničního obchodu tedy vyplývá ze systémových změn při sběru dat. Nelze se jim stoprocentně vyhnout ani v budoucnu. Vyskytují se ostatně i ve srovnání s jinými zeměmi. Oba statistické úřady však vyvíjejí v těsném kontaktu řadu aktivit, aby rozdíly snížily. Možná zlepšení se budou koncentrovat na výše uvedené hlavní příčiny.


Tiskový odbor
Spolkového statistického úřadu
Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ