VÝVOJ ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ A VYBRANÝCH UKAZATELŮ ZADLUŽENOSTI NEFINANČNÍCH PODNIKŮ V OBDOBÍ 1997 AŽ 2000

Metodický úvod

Stručná analýza je orientována na základní charakteristiku vývoje vybraných finančních ukazatelů z oblasti zdrojů financování aktiv a zadluženosti v období 1997 až 2000 podle stavu ke konci 3. čtvrtletí příslušného roku a lze ji považovat za určitý doplněk ke kapitolám o finančním hospodaření publikovaným ve čtvrletním Bulletinu ČSÚ. Obsah do značné míry navazuje na "Vývoj zdrojů financování, rentability a zadluženosti větších nefinančních podniků v letech 1997 až 1999" (viz Statistické analýzy ČSÚ č. 2/1999, blok finanční hospodaření), což v příslušných částech umožňuje aktualizaci, respektive korekci údajů hodnocených v minulém roce za období 1997 až 1999. Do hodnocení vývoje v letech 1997 až 2000 je zařazena i problematika záporného vlastního jmění, které se vyskytuje v některých podnicích a vývoje dluhu na vlastní jmění, propočteného jako poměr cizích zdrojů k vlastnímu jmění.

Využity jsou revidované údaje za roky 1997 až 1999 a publikované údaje za 1. až 3. čtvrtletí 2000 ze čtvrtletního zpracování výkazů P 3-04 za nefinanční podniky (právnické i fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku) s počtem zaměstnanců 100 a více. Tyto údaje byly následně transformovány do databáze v podmínkách roku 2000, takže jsou metodicky (z hlediska obsahové náplně ukazetelů, z hlediska zařazení jednotek do souboru větších nefinančních podniků a alokace do příslušné OKEČ i z hlediska uplatnění dopočtových metod) srovnatelné. Nepodstatné diference proti výsledkům publikovaným v roce 2000 vyplývají z toho, že výběr jednotek do analýzy (více než 99,99 zaměstnanců) byl proveden bez ohledu na mutaci výkazu, stejně jako v analýze za období 1997 až 1999. Veškeré údaje jsou uváděny v běžných cenách. V porovnání s údaji v podmínkách roku 1999 došlo k nejvýznamnější revizi dříve publikovaných dat v ukazatelích souvisejících s propočtem prvotní platební neschopnosti. Na základě podrobné analýzy zjišťovaných a výstupních dat byly v této oblasti provedeny nezbytné změny, respektive potlačení dopočtových metod v některých specifických případech.

Zdroje financování jsou pojaty jako zdroje krytí netto aktiv (po odpočtu oprávek a opravných položek) v desagregaci na vlastní jmění (kapitál) a cizí zdroje (závazky). Vlastní jmění je tvořeno základním jměním, kapitálovými fondy, fondy ze zisku, nerozděleným hospodářským výsledkem minulých let a hospodářským výsledkem běžného roku. Cizí zdroje obsahují závazky z obchodního styku, ostatní závazky, bankovní úvěry a výpomoci, rezervy (zákonné rezervy na krytí rizik a ztrát z podnikání a účelové rezervy, např. na opravy hmotného majetku a na kurzové rozdíly) a ostatní pasiva - přechodné účty pasiv (výdaje a výnosy příštích období, kurzové rozdíly a dohadné účty pasivní).

Prvotní platební neschopnost větších nefinančních podniků je vymezena a propočtena jako zadluženost podnikatelských subjektů, jejichž závazky po lhůtě splatnosti, tj. po smluvně sjednaném termínu úhrady příslušného závazku, jsou vyšší než jejich pohledávky po lhůtě splatnosti. Nejedná se tudíž o rozdíl závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti za nefinanční podniky celkem, respektive za subsektorovou nebo odvětvovou agregaci.

Desagregace nefinančních podniků je prováděna podle subsektorů SNA za 101 - veřejné nefinanční podniky, 102 - soukromé nefinanční podniky a 103 - nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou. Nepodstatné rozdíly mezi úhrnem za nefinanční podniky a součtem uvedených subsektorů představují hodnotu příslušného údaje za sektor 800 - Domácnosti, tj. za fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které zaměstnávají 100 a více pracovníků. Členění podle kategorií, resp. agregací kategorií OKEČ je vyčerpávající (včetně fyzických osob zahrnutých do příslušného odvětví).

Bilanční suma nefinančních podniků

Celková pasiva nefinančních podniků vzrostla za tři roky o 8,5 %. Za pozitivní je možné považovat směrování podstatné části přírůstku zdrojů financování do nefinančních aktiv a v jejich rámci především do nehmotného a hmotného investičního majetku, což vyplývá z výsledků čtvrtletního zjišťování i z doposud známých výsledků ročního strukturálního šetření finančních ukazatelů za roky 1997 až 1999.

Z desagregace bilanční sumy podle subsektorů je zřejmé, že na dosaženém přírůstku bilanční sumy nefinančních podniků za sledované období se rozhodující měrou podílely nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž celková pasiva podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 2000 vzrostla proti stejnému období roku 1997 o cca 115 %. Jejich podíl na celkových pasivech nefinačních podniků se zvýšil ze 7,6 % ke konci září 1997 na 15,1 % ke konci 3. čtvrtletí 2000, částečně i v důsledku změn vlastníků s rozhodujícím vlivem, tj. přesunů ze soukromých nefinančních podniků.

Soukromé nefinanční podniky měly ve sledovaném období ve struktuře bilanční sumy podle subsektorů nejvyšší váhu, i když jejich podíl poklesl z 57,4 % k 30.9.1997 na 46,8 % ke konci září 2000. Absolutní pokles hodnoty pasiv v tomto subsektoru je, kromě uvedených přesunů do subsektoru pod zahraniční kontrolou, důsledkem prohlubujících se potíží některých podniků tohoto subsektoru, často řešených vyhlášením konkursu nebo likvidací daného podnikatelského subjektu. Dalším podstatnějším faktorem je probíhající restrukturalizace těchto podniků, zejména zbavování se některých ekonomicky nevýhodných činností a s nimi souvisejícího majetku, což je provázeno odpovídající redukcí příslušných zdrojů krytí.

Podíl veřejného subsektoru (rozhodující vliv státu) na celkových pasivech nefinančních podniků byl v průběhu prvních třech let sledovaného období relativně stabilizovaný a pohyboval se nad 34 %, v roce 2000 vzrostl na téměř 38 %. Absolutní přírůstek bilanční sumy veřejných nefinančních podniků za tři roky dosáhl cca 189 mld. Kč, což zhruba odpovídalo výši absolutního poklesu tohoto ukazatele v subsektoru soukromých nefinančních podniků.

Ve struktuře celkové bilanční sumy nefinančních podniků podle odvětvových kategorií došlo k nejvýraznějšímu poklesu podílu zpracovatelského průmyslu (o 1,82 bodu při porovnání stavu ke konci září 2000 a 1997), i když celková pasiva této kategorie ve sledovaném období vzrostla o 44 mld. Kč a zachovala si nejvyšší váhu podílu na celkové bilanční sumě.

K významnějšímu poklesu podílu na celkových pasivech nefinančních podniků došlo i v případě agregace ostatních tržních služeb (pokles za tři roky o 1,46 bodu), agregace zemědělství, lesnictví a rybolovu (-1,24 bodu) a stavebnictví (-1,22  bodu). Pokles podílu kategorie dobývání nerostných surovin (-0,23 bodu) byl nevýrazný.

Naopak se ve struktuře celkové bilanční sumy nefinančních podniků ve sledovaném období značně zvýšil podíl kategorie dopravy, skladování a spojů (o 3,13 bodu) a. kategorie výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 2,33 bodu) V obou případech se jedná o kategorie odvětví s vysokým podílem veřejného sektoru a s vysokou váhou hmotného investičního majetku ve vlastních aktivech, respektive vlastního jmění v pasivech. Nárůst podílu agregace obchodu, pohostinství a ubytování byl mírnější (0,51 bodu) a souvisel i se zvyšujícím se vlivem zahraničních, zejména obchodních podnikatelských subjektů pod zahraniční kontrolou.

Vlastní a cizí zdroje, záporné vlastní jmění a dluh na vlastní jmění

Rozhodujícím zdrojem krytí majetku by mělo být vlastní jmění, které představuje vlastní zdroje majitelů vložené, respektive vytvořené od počátku činnosti. Zvýšení vlastních zdrojů může být dosaženo posílením základního jmění (např. novou emisí akcií nebo dodatečným vkladem některého vlastníka v případě, že byl schválen ostatními spolumajiteli), zejména by se však mělo zvyšovat zásluhou tvorby hospodářského výsledku včetně související možnosti posilování fondů ze zisku, respektive kapitálových fondů. Úbytek vlastního jmění obvykle signalizuje hospodářské potíže daného podnikatelského subjektu, zejména v případech, kdy výsledkem hospodaření v delším časovém horizontu je ztráta. K úbytku vlastního jmění však může dojít i v případě pozitivního hospodářského výsledku, například při snížení hodnoty emitovaných akcií nebo vrácení vkladu vloženého původně některým z majitelů příslušného podniku.

Cizí zdroje zahrnované do pasiv a jejich vývoj jsou převážně závislé na možnostech daného podniku v přístupu k bankovním úvěrům a výpomocem v závislosti na jeho bonitě, kterou posuzuje příslušný peněžní ústav. Na druhé straně bariérou pro zájemce o bankovní úvěr může být cena úvěrových peněz, t.j. výše úroku z poskytnutého bankovního úvěru. Významnou část cizích zdrojů tvoří závazky z obchodního styku, které jsou v podstatě obchodním úvěrem poskytovaným na sjednanou dobu odběrateli produkce nebo služeb. Pokud je podnik schopen bez problémů svoje závazky splácet, může nárůst podílu cizích zdojů znamenat pozitivní faktor a ve svém důsledku vyšší zhodnocení vlastních zdrojů vložených do podnikání. Součástí cizích zdrojů (závazků) jsou v této analýze (ale i v účetní praxi podle mezinárodních standardů) i rezervy a ostatní - přechodné účty pasiv.

Ve sledovaném období vlastní jmění nefinančních podniků vzrostlo z 1 452 mld. Kč ke konci 3. čtvrtletí 1997 na 1 552,1 mld. Kč dosažených k 30.9. 2000, což znamenalo přírůstek o 6,9 % v běžných cenách. Příčinou pomalejšího nárůstu vlastního kapitálu (proti dosaženému přírůstku celkové bilanční sumy) byla zejména nedostatečná dynamika zisku a vynucené snižování jmění v případech ztráty.

Na celkovém absolutním přírůstku vlastního jmění nefinančních podniků za tři roky o 100,1 mld. Kč se rozhodující měrou podílely veřejné nefinanční podniky(+101,2 mld. Kč), jejichž podíl na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků vzrostl za sledované období o 3,70 bodu.

Přírůstek vlastního jmění nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou za sledované období dosáhl 83 mld. Kč, což představovalo téměř zdvojnásobení stavu za tři roky a zvýšení jejich podílu na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků téměř o 5 procentních bodů.

Stav vlastního jmění soukromých nefinančních podniků koncem září 2000 byl v porovnání se stavem ke stejnému období výchozího roku 1997 nižší o více než 85 mld. Kč a v důsledku toho se jejich podíl na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků snížil o 8,73 bodu.

K podstatnému navýšení vlastního jmění došlo v kategorii dopravy, skladování a spojů, kde stav ke konci 3. čtvrtletí 2000 byl o 74,8 mld. Kč vyšší v porovnání se stavem k 30. září 1997. Podíl této kategorie na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků vzrostl ve sledovaném období o 3,42 bodu. Výraznější nárůst vlastního jmění byl dosažen rovněž v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (+44,5 mld. Kč) provázený zvýšením podílu na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků o 1,76 bodu. Přírůstek u obou odvětvových agregací souvisel i se vstupem nových subjektů (radiokomunikace, jaderná energetika). Vlastní jmění vzrostlo (+12,7 mld. Kč) i v kategorii obchodu a ubytování, jejíž podíl na vlastním jmění nefinančních podniků se pozitivně změnil o 0,53 procentního bodu.

Ve všech dalších sledovaných kategoriích se stav vlastního jmění k 30.9. 2000 proti stavu ke konci 3. čtvrtletí 1997 snížil a současně poklesl podíl těchto kategorií na celkovém vlastním jmění nefinančních podniků, z toho nejvýznamněji ve zpracovatelském průmyslu (-2,68 bodu), v ostatních tržních službách (-1,89 bodu) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (-0,71 bodu).

Záporné vlastní jmění se ke konci 3. čtvrletí roku 2000 vyskytovalo celkem ve 283 nefinančních podnicích podnicích, což představovalo cca 6,7 % jednotek z tohoto souboru. V porovnání se stejným obdobím roku 1997 byl uvedený podíl o 0,9 procentního bodu nižší, avšak absolutní částka záporného vlastního jmění se za tři roky zhruba zdvojnásobila a dosáhla v roce 2000 více než -39 mld.Kč. Z uvedeného úhrnného objemu ke konci září roku 2000 téměř 82 % připadalo na soukromé nefinanční podniky, téměř 13 % na nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou a více než 5 % se podílely nefinanční podniky veřejného subsektoru.

V průměru (za nefinanční podniky celkem) připadalo na jednotku se záporným vlastním jměním -138,5 mil. Kč, zatímco v roce 1997 tento průměr dosahoval cca -54 mil. Kč. V subsektoru veřejných nefinančních podniků průměr na jednotku představoval -177,8 mil. Kč (v roce 1997 činil -193,3 mil. Kč). V soukromých nefinančních podnicích se v roce 2000 jednalo o průměrnou částku ve výši -133,2 mil. Kč (v roce 1997 necelých -50 mil. Kč). V zahraničně ovládaném subsektoru se průměr na jednotku -44,7 mil. Kč dosažený k 30.9.1997 zvýšil na -86,2 mil. Kč ke konci září 2000.

Z odvětvového hlediska bylo více než 62% záporného vlastního jmění propočteného ke konci září roku 2000 koncetrováno ve zpracovatelském průmyslu a vícenež 36 % v tržních službách službách celkem (obchod, pohostinství a ubytování cca 26 %, doprava, skladování a spoje cca 2% a ostatní tržní služby zhruba 8 %)

Cizí zdroje (dlouhodobé a krátkodobé závazky z obchodního styku, k bankovním subjektům, k ostatním subjektům mimo obchodní styk, rezervy a ostatní - přechodné účty pasiv), které se významnou měrou podílejí na financování majetku nefinančního sektoru, se ve sledovaném období výrazně zvyšovaly především v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolu a ve veřejných nefinančních podnicích. Jejich celkový objem ( za všechny subsektory nefinančních podniků) dosáhl ke konci září 2000 cca 1 587 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 1997 se tak zvýšil o 146 mld. Kč, t.j. o 10,1 %. Dosažená dynamika celkových závazků za tři roky byla o 3,2 procentního bodu rychlejší než přírůstek vlastního jmění za stejné období.

Objem cizích zdrojů veřejných nefinančních podniků ke konci 3. čtvrletí 2000 se v porovnání se stejným období roku 1997 zvýšil o 87,7 mld. Kč, což znamenalo přírůstek ve výši cca 24 %. Nárůst cizích zdrojů v tomto subsektoru tak byl podstatně dynamičtější než přírůstek vlastního jmění ve stejném období (cca 16 %). Podíl veřejného subsektoru na celkových cizích zdrojích nefinančních podniků se do roku 1999 postupně snižoval, celkově za tři roky však vzrostl o 3,20 bodu. Nárůst v roce 2000 pravděpodobně souvisel i s někrerými zásahy státu, např. ve formě poskytnutí úvěru Konsolidační bankou.

Podniky soukromého subsektoru měly v průběhu sledovaného období pravděpodobně větší než průměrné problémy s přístupem k cizím, především bankovním, zdrojům a výsledkem byl pokles stavu cizích zdrojů těchto podniků za tři roky ve výši 106,5 mld. Kč, tj. o 11,4 %. Současně s procesem postupného oddlužování soukromých podniků docházelo v některých případech i ke snižování vlastního jmění. Potvrzuje to velmi podobná dynamika vlastního jmění, které se v porovnání s výchozím rokem 1997 pokleslo o 11,7 %. Podíl soukromých nefinančních podniků na celkových cizích zdrojích nefinančních podniků se za tři roky snížil o 12,65 %.

Výrazný nárůst objemu cizích zdrojů v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou je ovlivněn snadnějším přístupem k bankovním úvěrům, který je však limitován cenou úvěrových prostředků. Významnou roli ve vývoji závazků tohoto subsektoru představuje pravděpodobně i spolupráce s mateřskými zahraničními firmami, které formou půjček ve skupině posilují finanční zdroje svých dceřiných společností působících na našem území. Absolutní změna objemu cizích zdrojů v subsektoru podniků pod zahraniční kontrolou za tři roky dosáhla téměř 170 mld. Kč, což představovalo zhruba dvojnásobek absolutní změny vlastního jmění tohoto subsektoru za sledované období. Podíl subsektoru pod zahraniční kontrolou na celkových cizích zdrojích nefinančních podniků v roce 2000 vzrostl proti roku 1997 téměř o deset bodů.

K absolutnímu poklesu objemu cizích zdrojů podle stavu ke konci září 2000 proti stejnému období výchozího roku 1997 došlo ve stavebnictví (-26 mld. Kč), v zemědělství, lesnictví a rybolovu (-20,7 mld. Kč) a v ostatních tržních službách (-10,1 mld. Kč). Podíl na celkových cizích zdrojích nefinančního sektoru se ve sledovaném období snížil v případě stavebnictví o 2,33 bodu, zemědělství, lesnictví a rybolovu o 1,70 bodu a ostatních tržních služeb o 1,04 bodu. V těchto odvětvových kategoriích převažují poměrně výrazně tuzemské soukromé podniky a na vývoj ve sledovaném období tak působily faktory popsané v rámci tohoto subsektoru.

Ve všech ostatních odvětvových kategoriích dosáhl objem cizích zdrojů ke konci 3. čtvrletí roku 2000 vyšších hodnot než představoval výchozí stav v roce 1997. Vysoký absolutní přírůstek byl dosažen v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (62,3 mld. Kč), dopravy, skladování a spojů (61,9 mld. Kč), zpracovatelského průmyslu (50,3 mld. Kč) a obchodu,pohostinství a ubytování (26.6 mld. Kč). Absolutní změna stavu závazků v kategorii dobývání nerostných surovin za tři roky byla nepatrná a její podíl na celkových cizích zdrojích nefinančních podniků poměrně stabilizovaný ve všech letech sledovaného období. Podstatná změna ve struktuře celkových cizích zdrojů nefinančních podniků byla dosažena v případě výroby elektřiny a rozvodu elektřiny, plynu a vody a v případě dopravy, skladovaní a spojů (nárůst u obou kategorií za tři roky cca o 3 procentní body).

Za celý soubor nefinančních podniků se převážně mírně snižoval podíl vlastního jmění na financování aktiv a průměrná změna za tři roky ve prospěch podílu cizích zdrojů dosáhla 0,74 bodu. Ve sledovaném období se podíl vlastního jmění na zdrojích krytí aktiv snížil ve všech subsektorech, nejvýrazněji v subsektoru pod zahraniční kontrolou (-2,83 bodu).

Podíl vlastního jmění na zdrojích krytí se ve sledovaném období (za tři roky) významě zvýšil v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 7,94 bodu), ve stavebnictví (o 5,36 bodu) a mírněji i v obchodě, pohostinství a ubytování (o 1,10 bodu). S výjimkou agregace kategorií obchodu, pohostinství a služeb se jednalo o kategorie odvětví, ve kterých zároveň podstatně poklesl absolutní objem celkové bilanční sumy.

Nadprůměrná změna ve prospěch podílu cizích zdrojů ve zdrojích krytí byla dosažena v ostatních tržních službách (+5,82 bodu), ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (+4,50 bodu), v dopravě, skladování a spojích (+3,52 bodu) a ve zpracovatelském průmyslu (+2,06 bodu). V kategorii dobývání nerostných surovin byla změna ve prospěch cizích zdrojů (+0,59 bodu) pod průměrem dosaženým za tři roky v nefinančních podnicích celkem.

Dluh na vlastní jmění, propočtený jako poměr cizích zdrojů (závazků včetně rezerv a ostatních - přechodných účtů pasiv) k vlastnímu jmění, má obdobnou vypovídací schopnost jako podíl cizích zdrojů na krytí aktiv, lépe však vystihuje zadlužení vlastníků na jimi investovaný, respektive vytvořený kapitál. Při existenci záporného vlastního jmění a zejména dalších specifik souvisejících s problematikou financování v podmínkách trasformující se české ekonomiky, zejména její podnikatelské části, je reálná hodnota tohoto ukazatele v jednotlivých subsektorech a odvětvových kategoriích značně odlišná.

V průměru za nefinančí podniky se od roku 1998 dluh na vlastní jmění pohyboval nad hranicí 100 %, v subsektoru pod zahraniční kontrolou v průměru překračoval hranici 180 %. V odvětvích s nejvyšší zadlužeností vlastního jmění (stavebnictví a obchod) se od roku 1998, zejména ve stavebnictví projevilo postupné zlepšování úrovně tohoto ukazatele.

Závazky a pohledávky po lhůtě splatnosti, prvotní platební neschopnost

V nefinančních podnicích celkově převažují pohledávky po lhůtě splatnosti nad závazky po lhůtě splatnosti. Znamená to, že větší nefinanční podniky jako celek jsou v této oblasti závazků a pohledávek věřitelem ostatních hospodářských subjektů, případně věřitelem již neaktivních nefinančních podniků.

Celkové závazky nefinančních podniků po lhůtě splatnosti poklesly ze 124,7 mld. Kč na konci 3. čtvrtletí 1997 na 110,9 mld. Kč ke konci stejného období roku 2000, tj. o 11,1 %. Celkové pohledávky nefinančních podniků po lhůtě splatnosti se za tři roky snížily z 202,1 mld. Kč na 174,1 mld. Kč, tj. o 13,9 %. Věřitelská pozice nefinančních podniků (převýšení pohledávek po lhůtě splatnosti nad závazky po lhůtě splatnosti) se tak snížila ze 77,4 mld. Kč v roce 1997 na 63,2 mld. Kč koncem září 2000.

V nefinančních podnicích zařazených do veřejného subsektoru závazky po lhůtě splatnosti poklesly z 24,1 mld. Kč na ke konci září 1997 na 16,8 mld. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 2000. Ve stejném období se v tomto subsektoru snížily pohledávky po lhůtě splatnosti ze 45,6 mld. Kč na 41,6 mld. Kč. Převýšení pohledávek nad závazky po lhůtě splatnosti ke konci září 2000 dosáhlo 24,8 mld. Kč a v porovnání s rokem 1997 bylo o 3,3 mld. Kč vyšší.

Podstatně nejvyšší objem závazků po lhůtě splatnosti je soustředěn v subsektoru soukromých nefinančních podniků. Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 1997 se jednalo o 87,9 mld. Kč, ke konci září 2000 se stav závazků po lhůtě splatnosti snížil na 79,3 mld. Kč. Ve stejném období poklesly pohledávky soukromých nefinančních podniků po lhůtě splatnosti ze 139,8 mld. Kč (v roce 1997) na 105,1 mld. Kč (v roce 2000). Celkově věřitelská pozice tohoto subsektoru koncem 3. čtvrtletí 2000 tak dosáhla 25,8 mld. Kč, zatímco koncem září 1997 byla propočtena ve výši 51,9 mld. Kč.

V nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou byl objem závazků po lhůtě splatnosti ve výchozím roce 1997 ve výši 12,1 mld. Kč, koncem 3. čtvrtletí 2000 vzrostl na 14,4 mld. Kč. Pohledávky po lhůtě splatnosti v tomto subsektoru vzrostly ve sledovaném období z 16 mld. Kč na 26,7 mld. Kč a převýšení pohledávek nad závazky po lhůtě splatnosti ze 3,9 mld. Kč v roce 1997 na 12,3 mld. Kč v roce 2000.

Převaha závazků po lhůtě nad pohledávkami se v úhrnu nevyskytovala v žádné ze sledovaných kategorií, respektive agregací kategorií. Celkové převýšení pohledávek po lhůtě splatnosti nad objemem závazků po lhůtě splatnosti bylo koncem září 2000 nejvyšší ve zpracovatelském průmyslu (21,6 mld. Kč) a v obchodě, pohostinství a ubytování (16,5 mld. Kč). V těchto odvětvích se však zároveň projevoval nejvyšší objem prvotní platební neschopnosti, propočtené za ty podniky, jejichž závazky po lhůtě splatnosti převyšovaly objem ve smluvně dohodnutém termínu nezaplacených pohledávek.

	Prvotní platební neschopnost podle stavu k 30.9. v mld. Kč				Meziroční změna stavu prvotní platební neschopnosti v mld. Kč
	1997	1998	1999	2000	1998	1999	2000
Nefinanční podniky celkem	41,8	37,1	40,2	41,3	-4,7	+3,1	+1,1
v tom:A+B - zemědělství, lesnictví a rybolov	1,2	0,8	1,0	0,8	-0,4	+0,2	-0,2
C - dobývání nerostných surovin	0,5	0,4	1,8	0,1	-0,1	+1,4	-1,7
D - zpracovatelský průmysl	24,4	24,4	24,5	26,6	0,0	+0,1	+2,1
E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody	1,2	1.3	1,9	0,8	+0,1	+0,6	-1,1
F - stavebnictví	1,6	2,4	2,3	2,5	+0,8	-0,1	+0,2
G+H - obchod, pohostinství a ubytování	7,0	6,3	5,4	6,7	-0,7	-0,9	+1,3
I - doprava, skladování a spoje	4,6	0,6	0,9	2,0	-4,0	+0,3	+1,1
K až Q - ostatní tržní služby	1,3	0,9	2,4	1,8	-0,4	+1,5	-0,6

Prvotní platební neschopnost za nefinanční podniky celkem nepatrně poklesla ze 41,8 mld. Kč v roce 1997 na 41,3 mld. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 2000. Poměr prvotní platební neschopnosti k vlastnímu jmění nefinančních podniků se mírně zlepšil, a to ze 2,88 % v roce 1997 na 2,66 % v roce 2000.Z celkové prvotní platební neschopnosti nefinančních podniků ke konci 3. čtvrletí 2000 připadalo 4,4 mld. Kč na veřejný subsektor (10,7 %), 32,5 mld. Kč na soukromý subsektor (78,7 %) a podíl subsektoru pod zahraniční kontrolu dosáhl 4,3 mld. Kč (10,3 %).

Negativní vývoj prvotní platební neschopnosti se ve sledovaném období (zvýšení v roce 2000 v porovnání s rokem 1997) se projevil v ostatních službách (+0,5 mld. Kč), ve stavebnictví (nárůst téměř o 1 mld. Kč) a zejména ve zpracovatelském průmyslu (přírůstek více než 2 mld. Kč). V ostatních kategoriích se objem prvotní platební neschopnosti za tři roky snížil, z toho výrazně v kategorii dopravy, skladování a spojů (-2,6 mld. Kč) v důsledku jednorázového oddlužení v roce 1998, zatímco v dalších dvou letech prvotní platební neschopnost v této agregaci postupně narůstala.

Více než 80 % prvotní platební neschopnosti bylo koncem září roku 2000 soustředěno ve zpracovatelském průmyslu a obchodě, pohostinství a ubytování, zatímco ve stejném období roku 1997 tento podíl jen mírně přesahoval 75 %.V úhrnu za tyto kategorie byl také dosažen vysoce nadprůměrný poměr prvotní platební neschopnosti k vlastnímu jmění, konkrétně 5,45 % v roce 1997 a 5,72 % v roce 2000.

Na prvotní platební neschopnosti nefinančních podniků k 30. září 2000 ve výši 41,3 mld. Kč se podílely jak ztrátové, tak neztrátové (podniky s dosaženým ziskem před zdaněním nebo s nulovým hospodářským výsledkem). Podíl neztrátových podniků dosáhl 46 % (ve stejném období 1997 pouze 33,7 %).Takový vývoj by mohl signalizovat i možnost, že některé podniky zneužívají např. monopolní postavení ve vztahu k (sub)dodavatelům a řeší tímto způsobem problematiku související s druhotnou platební neschopností, případně takto využívají levný doplňkový zdroj financování svých potřeb.

Průměrná prvotní platební neschopnost připadající na jeden podnik vzrostla z 34,6 mil. Kč v roce 1997 na 40,9 mil. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 2000. Průměrná zadluženost na jeden neztrátový podnik se ve stejném období zvýšila o cca 29 % (z 23,6 mil. Kč na 30,5 mil. Kč) a průměrná platební neschopnost připadající na jeden podnik hospodařící se ztrátou dosáhla koncem září 2000 cca 57,5 mil. Kč, což bylo zhruba o 27 % více než ve stejném období výchozího roku 1997.

Stručné shrnutí

Bilanční suma nefinančních podniků za tři roky vzrostla o 8,5 %, z toho vlastní jmění pouze o 6,9 %. Výrazněji nadprůměrnou dynamiku dosáhly nefinanční podniky pod zahraniční kontolou, zatímco v subsektoru soukromých nefinančních podniků došlo k absolutnímu poklesu stavu celkových pasiv i vlastního jmění. Průběžně se zvyšovala absolutní částka záporného vlastního jmění, i když počet jednotek se záporným vlastním jměním klesal.

Vzhledem k tomu, že dynamika vlastního jmění nefinančních podniků zaostávala za tempem přírůstku jejich celkové bilanční sumy, došlo ve sledovaném období ke změně struktury zdrojů financování ve prospěch cizích zdrojů. Od roku 1998 dluh na vlastní jmění v průměru přesahoval hranici 100 %, v subsektoru podniků pod zahraniční kontrolou v průměru za sledované období překračoval 180 %, zřejmě i vlivem půjček od mateřských společností ze zahraničí.

Pohledávky nefinančních podniků po lhůtě splatnosti ve sledovaném období převyšovaly stejnou kategorii závazků. Celková prvotní platební neschopnost se za tři roky výrazněji nezměnila, trvale však narůstala její průměrná hodnota připadající na jeden podnik v prvotní platební neschopnosti. Projevil se také nárůst podílu neztrátových podniků na celkové prvotní zadluženosti nefinančních podniků.

Vypracoval: Odbor čtvrtletních národních účtů

Ředitel odboru: Ing. Jan Heller

Autoři: Ing. Rudolf Břicháček, Ing. Jan Hrbáč, CSc.,linka 2169, 2562

© Český statistický úřad, 2001