Vývoj trhu práce byl v druhé polovině devadesátých let ovlivněn výrazným zpomalením transformace ekonomiky. Dosavadní ekonomický růst byl doprovázen extrémně nízkou nezaměstnaností, pomalou mikroekonomickou restrukturalizací, velmi nízkým počtem bankrotů, zejména v průmyslovém sektoru. Modernizace českého hospodářství - útlum těžkého průmyslu a zavádění nových technologií - se zastavila. Urychlení změn vyvolané snahou po opětovném nastartování ekonomického růstu se začalo projevovat až v závěru devadesátých let, což vedlo m.j. k neustálému postupnému nárůstu počtu nezaměstnaných.

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se od roku 1995 postupně zvyšoval. V rozložení nezaměstnanosti podle jednotlivých měsíců byla patrná opakující se tendence ve všech letech sledovaného období. Zahájení roku bylo doprovázeno nárůstem nezaměstnanosti. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se v lednu, ve srovnání se závěrem předchozího roku, prudce zvýšil. S nástupem sezónních prací a umísťováním nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce se pak nezaměstnanost snižovala a začala se opět zvyšovat koncem školního roku, kdy byla ovlivněna vstupem čerstvých absolventů škol na trh práce. Nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání byl tradičně vykazován v závěru roku. Tato tendence, s výjimkou roku 1995, je patrná z tabulky č. 1.

Tabulka č. 1

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání

v tis. osob

	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červec	srpen	září	říjen	listop.	prosin.
1995	177,8	173,7	161,5	151,0	143,2	144,0	152,3	155,3	154,0	146,1	148,0	153,0
1996	164,4	164,0	159,2	148,7	141,2	144,1	158,3	163,0	169,0	170,5	175,8	186,3
1997	205,2	206,7	199,6	195,0	193,4	202,6	222,4	230,3	247,6	249,5	254,1	268,9
1998	287,3	289,2	284,1	277,6	275,3	289,5	313,8	330,0	350,7	351,8	362,8	386,9
1999	416,9	428,0	433,3	423,9	421,6	435,0	456,7	465,5	469,8	464,1	466,0	487,6
2000	508,5	506,1	493,4	471,2	453,8	451,4

Počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce se za sledované období (leden 1995 - červen 2000) více než 2,5násobil. V lednu 2000 poprvé v historii České republiky přesáhl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání hranici 500 tis. osob. Již od února letošního roku dochází k trvalému poklesu počtu evidovaných nezaměstnaných, jejichž počet se za 1. pololetí 2000 snížil o více než 10 %, tj. o 57 tis. osob. Příznivý vývoj na trhu práce byl v 1. pololetí 2000 ovlivněn oživením ekonomiky a růstem poptávky po pracovní síle ze strany zahraničních investorů, ale i aktivní politikou zaměstnanosti úřadů práce a také příznivými povětrnostními podmínkami. Největší meziměsíční pokles počtu nezaměstnaných v období leden 1995 - červen 2000 byl úřady práce vykázán v dubnu 2000, kdy se nezaměstnanost proti předchozímu měsíci snížila o více než 22 tis. osob.

Míra nezaměstnanosti se zvýšila z 3,40 % v lednu 1995 na 8,66 % v červnu 2000. V lednu 2000 činila míra nezaměstnanosti 9,76 %, což je maximální výše od doby sledování nezaměstnanosti na úřadech práce. Od února dochází k jejímu postupnému snižování. V dubnu letošního roku byla míra nezaměstnanosti na úrovni dosažené v září roku 1999 a v červnu 2000 byla o cca 0,3 procentního bodu vyšší než ve stejném období minulého roku.

Téměř každý desátý ekonomicky aktivní občan České republiky byl v závěru roku 1999 evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Nejvážnější situace je v oblastech, kde v minulosti měla významné zastoupení zaměstnanost v dobývání nerostných surovin nebo v zemědělství a lesnictví. Jsou to okresy Most, Karviná, Chomutov, Ostrava, Teplice, Louny, Ústí nad Labem, Bruntál, Frýdek-Místek, kde míra nezaměstnanosti překročila hranici 14 % při celorepublikové míře 8,66 % v červnu letošního roku, v okrese Most dokonce přesáhla 21 % tzn., že nezaměstnanosti byl postižen každý pátý ekonomicky aktivní občan okresu. Na druhé straně okresy Praha-západ, Praha-východ, Benešov a hl. m. Praha mají již tradičně velice nízkou míru nezaměstnanosti, která se v červnu 2000 pohybovala v rozmezí 2,76 % - 3,50 %. Nejvyšší míru nezaměstnaností v polovině roku 2000 vykázal Ústecký kraj s 15,57 %, nejnižší Budějovický kraj 5,37 % resp. hlavní město Praha s 3,50 %.

S růstem nezaměstnanosti se zvyšoval i počet osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti. Jestliže v roce 1995 měsíční průměr počtu osob pobírajících tento příspěvek činil 70,6 tis., v r. 1997 to bylo 113,0 tis., v r. 1999 již 194,4 tis. osob. V první polovině roku 2000 dochází k jeho poklesu na 184,3 tis. osob, což ve srovnání s rokem 1999 znamená snížení o cca 10 tis. osob v průměru měsíčně. Podíl počtu osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti se na celkovém počtu neumístěných pohyboval v rozmezí 34,5 % (květen 2000) až 53,2 % (říjen 1997). Nejvyšší průměrný měsíční podíl počtu osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti byl v r. 1997, kdy více než polovina uchazečů o zaměstnání (50,7%) pobírala tento příspěvek, nejnižší byl v roce 1999 (pouze 43,5 %) resp. v 1. polovině roku 2000 (38,3 %), což souvisí s růstem dlouhodobé nezaměstnanosti a přechodem této skupiny nezaměstnaných na sociální dávky.

Mezi nezaměstnanými v ČR převládají ženy, jejichž podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných měl klesající tendenci. Nejvyšší podíl žen na celkové nezaměstnanosti byl úřady práce vykázán v srpnu 1995, kdy dosáhl 62,7 %. Od této doby se postupně snižoval a v současné době se ženy na celkové nezaměstnanosti podílejí 51,7 %, tzn. že podíl žen se snížil o 11 procentních bodů, i když v absolutním vyjádření se jejich počet zvýšil ze 100 tis. v lednu 1995 na 234 tis. v červnu 2000. Pozitivně se na snížení podílu žen na celkové nezaměstnanosti projevila jednak úprava zákona č.117/1995 o státní sociální podpoře, která umožnila prodloužit výplatu rodičovského příspěvku ze tří na čtyři roky věku dítěte, a tudíž oddálila nástup žen na trh práce, tak i urychlení restrukturalizačního procesu, zasahujícího odvětví s převážně mužskou populací v závěru devadesátých let. Nejvíce jsou nezaměstnaností postiženy ženy ve věkové kategorii 20 až 29 let, tzn. ženy, které z důvodu péče o malé děti nemohou být flexibilní vůči požadavkům zaměstnavatele. Podíl této věkové skupiny na celkové nezaměstnanosti žen se postupně zvyšoval z 27,4 % v prosinci 1995 na 34,3 % v červnu 2000, v absolutním vyjádření vzrostl z 24,1 tis. na 80,1 tis. žen.

Nezaměstnanost nejvíce postihuje osoby s nejnižším vzděláním, tj. se základním vzděláním, vyučené nebo bez vzdělání. Jejich podíl na evidované nezaměstnanosti se za sledované období snížil ze 78,2 % v r. 1995 na 70,7 % v červnu 2000, v absolutním vyjádření se však jejich počet více než 2,6násobil (119,6 tis. v prosinci 1995 proti 319,4 tis. v červnu 2000). Postupně se zvyšuje podíl uchazečů o zaměstnání s vysokoškolským vzděláním. Podíl této skupiny nezaměstnaných se od prosince 1995 do června 2000 zvýšil o pouhých 1,2 procentního bodu, v absolutním vyjádření se však zvýšil více než 4,5násobně tzn. nárůst z 3,3 tis. na 15,2 tis. osob.

Tabulka č. 2

Věková struktura uchazečů o zaměstnání

		do 19 let	20 - 29 let	30 - 39 let	40 - 49 let	50 - 59 let	nad 60 let
Stav k 31.12.1995	tis. osob	20,4	41,7	35,0	36,4	19,4	0,3
	podíl v %	13,3	27,2	22,8	23,8	12,7	0,2
Stav k 31.12.1996	tis. osob	24,1	50,0	40,5	44,9	26,5	0,4
	podíl v %	13,0	26,8	21,7	24,1	14,2	0,2
Stav k 31.12.1997	tis. osob	33,4	79,2	55,4	61,7	38,6	0,5
	podíl v %	12,4	29,5	20,6	23,0	14,4	0,2
Stav k 31.12.1998	tis. osob	32,6	142,8	77,1	81,8	51,8	0,8
	podíl v %	8,4	36,9	19,9	21,1	13,4	0,2
Stav k 31.12.1999	tis. osob	23,5	183,8	101,9	16,6	70,9	0,9
	podíl v %	4,8	37,7	20,9	21,9	14,5	0,2
Stav k 30.6.2000	tis. osob	16,1	166,2	96,1	99,9	72,0	1,1
	podíl v %	3,6	36,8	21,3	22,1	15,9	0,3

Nezaměstnanost zasahuje především nižší věkové skupiny. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání zůstává kategorie do 29 let, jejíž podíl se v období prosinec 1995 až červen 2000 nepatrně snížil, absolutně se však jejich počet téměř ztrojnásobil, tj. vzrostl z 62,1 tis. na 182,3 tis. osob. Trvale se zvyšuje procento uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii nad 50 let. Za sledované období se jejích podíl zvýšil o 3,3 procentního bodu, tj. nárůst v absolutním vyjádření z 19,7 tis. na 73,1 tis. osob. Pozitivní skutečností je postupné snižování podílu nezaměstnaných ve věkové kategorii do 19 let. V červnu t. r. se tato skupina podílela na celkové nezaměstnanosti pouze 3,6 % proti 13,3 % v prosinci 1995, avšak stále přetrvávají značné problémy s jejich uplatněním na trhu práce, zejména pro chybějící praxi, kvalifikaci či absenci základních pracovních návyků. Problém chybějící praxe, který je často hlavním důvodem, proč absolventi škol nacházeli na trhu práce jen těžko uplatnění, by měl být částečně řešen od poloviny roku 2000. V rámci opatření aktivní politiky zaměstnanosti by měla být vytvořená praktikantská místa, která by umožnila cca 80 tis. absolventům získat praktické zkušenosti ve státních službách - na úřadech, ve školství či zdravotnictví.

Průměrná délka evidované nezaměstnanosti se neustále prodlužovala. Zatímco v prosinci 1995 se kategorie nezaměstnaných nad 6 měsíců podílela na nezaměstnanosti 39,5 %, v prosinci 1999 52 %, v červnu 2000 již 59,3 %. Absolutně se jejich počet zvýšil z 60,5 tis. v prosinci 1995 na 267,8 tis. v červnu 2000. Z údajů zpracovaných MPSV je patrné, že pokud se uchazeči o zaměstnání nepodaří do 3 měsíců najít vhodné zaměstnání, je velká pravděpodobnost, že se ocitne mezi dlouhodobě evidovanými uchazeči o zaměstnání.

Problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností i přes vynakládané finanční prostředky na zřizování chráněných dílen a pracovišť přetrvávají. Přestože se počet vytvořených míst (s výjimkou let 1996 a 1997, kdy byl přijatý balíček úsporných opatření) zvyšoval z 824 v r. 1995 na 1059 v r. 1999, možnost nalézt pro ně vhodné zaměstnání byla velice omezená. Zdravotně handicapovaní občané, evidovaní na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání, jejichž počet se v období od ledna 1995 do června 2000 zvýšil z 22,7 tis. na 57,8 tis., patří na trhu práce k nejvíce ohroženým. Částečné zlepšení možnosti řešení otázky zaměstnanosti této skupiny obyvatel umožňuje novela zákona o zaměstnanosti, která mění jak podmínky zaměstnávání osob se ZPS, tak povinnost zaměstnavatele, v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání občanů se ZPS na celkovém počtu zaměstnanců, odvádět příslušnou finanční částku do státního rozpočtu.

Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst nebyl ve sledovaném období příznivý. Od srpna 1996 do ledna 2000 docházelo k jeho trvalému snižování. Od února letošního roku již opět se počet volných pracovních míst zvyšuje a ke konci června bylo úřady práce vykázáno téměř 48 tis. volných míst. Nejvyšší počet volných pracovních míst byl úřady práce hlášen v červnu 1996 (109,8 tis.), v závěru r. 1997 již bylo evidováno 62,3 tis. a v závěru r. 1999 pouhých 35,1 tis. volných míst, i když v tomto roce se vývoj stabilizoval na průměrný měsíční stav 35,7 tis. míst. S poklesem počtu volných míst se zhoršuje i poměr počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo. Jestliže v prosinci 1995 v průměru na jedno volné pracovní místo připadalo 1,7 uchazečů o zaměstnání, v prosinci 1997 to bylo 4,3, v prosinci 1999 již 13,9 osob. V důsledku postupného zvyšování počtu hlášených volných pracovních míst v průběhu 1. pololetí 2000 a snižování počtu evidovaných nezaměstnaných se snižuje počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo. V červnu na jedno volné pracovní místo připadalo 9,4 uchazeče, což je úroveň dosažená v závěru roku 1998. Stejně jako u míry nezaměstnanosti jsou i v počtu volných pracovních míst výrazné meziokresní rozdíly. Zatímco v Praze do ledna 1998 poptávka po pracovních silách převyšovala nabídku, v okresech s vysokou mírou nezaměstnanosti na jedno volné pracovní místo připadal několikanásobně vyšší počet uchazečů než byl celorepublikový průměr. Např. v prosinci 1999 v Ostravě na jedno volné místo připadalo 81,8 uchazeče, zatímco v okrese Praha - východ pouhých 1,2 osoby.

Důležitým faktorem, který tlumil vyšší nárůst nezaměstnanosti byla i aktivní politika zaměstnanosti úřadů práce, která byla v minulém období zaměřena především na vytváření pracovních míst s trvalým charakterem, tj. na společensky účelná pracovní místa, dále na veřejně prospěšné práce a na zřizování míst pro odbornou praxi absolventů škol a mladistvých. Nejrozšířenějším opatřením aktivní politiky zaměstnanosti byly veřejně prospěšné práce, které byly organizovány převážně u obecních a městských úřadů, u technických služeb a v menší míře u charitativních organizací a církví. K 30. červnu 2000 bylo od počátku roku 1995 celkem vytvořeno 74 425 míst na veřejně prospěšné práce a na tato místa bylo umístěno 75 622 uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší počet vytvořených míst byl v 1. polovině roku 2000, a to 15 557 míst. Za sledované období (leden 1995 až červen 2000) bylo vytvořeno 50 010 společensky účelných pracovních míst a na ně umístěno 50 722 uchazečů, pro absolventy škol a mladistvé bylo vytvořeno 39 693 míst a umístěno 38 567 absolventů škol. Jedním z nejefektivnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byly rekvalifikace. Úřady práce pomocí rekvalifikací řešily nerovnováhu mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a požadavky na kvalifikaci pracovní síly na trhu práce a tím pomáhaly snižovat rostoucí nezaměstnanost. Od počátku ledna 1995 do konce června 2000 bylo nově zařazeno do rekvalifikací 93 827 uchazečů o zaměstnání a vyřazeno 93 486 uchazečů.

I když nezaměstnanost v tuzemsku se zdá být stále dramaticky vysoká - z někdejších tří procent vystoupala koncem června letošního roku na 8,7 % - v porovnání s ostatními tzv. tranzitivními zeměmi je stále jedna z nejnižších. Rostoucí počet lidí bez práce ve střední Evropě totiž souvisí především s útlumem některých tradičních průmyslových odvětví, která v těchto zemích byla z hlediska zaměstnanosti velmi významná. Nejvyšší nezaměstnanost je na Slovensku, kde zasahuje téměř každého pátého ekonomicky aktivního občana. Pokud jde o srovnání se státy Evropské unie, míra nezaměstnanosti dosažená v ČR za měsíc březen 2000 byla o cca 0,5 - 1procentní bod nižší než v Belgii, Francii, Německu, ale vyšší o několik procentních bodů proti míře nezaměstnanosti uvedené za Rakousko, Dánsko.

Main Economic Indicators (OECD - june 2000)

© Český statistický úřad, 2001