· Počet ekonomicky aktivních osob se meziročně snížil o 1 %

Úbytky zaměstnaných spolu s nízkým nárůstem počtu osob, které nebyly zaměstnané a aktivně hledaly práci (podle metodiky ILO byl průměrný roční nárůst počtu nezaměstnaných 0,1 %, ale v první polovině roku počet ještě rostl o 7,7 %) se projevily v celkově nižším počtu ekonomicky aktivních osob, do níž obě skupiny patří (viz tab. č. 1 a graf č. 1). Tato část obyvatel ve věku 15 a více let setrvávající na trhu práce se na konci roku 2000 snížila ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 54,4 tis. osob na konečný stav 5 181,4 tis. osob, relativně nižší o 1,0 %.

Graf č. : 1 Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v roce 2000

· Zvyšoval se podíl ekonomicky neaktivních osob

V členění obyvatelstva podle jeho ekonomického postavení soustavně rostl, i když mírným tempem, počet ekonomicky neaktivních osob, jejichž podíl na celkové populaci starší 15 let se přiblížil koncem roku 2000 počtem 3 416,6 tisíc osob 40 procentům. V důsledku toho se míra aktivně zapojených na pracovním trhu, vyjadřující podíl zaměstnaných i nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let, dostala pod hranici 61 %, na které setrvávala téměř celý rok 1999. Snižování míry ekonomické aktivity je způsobeno růstem počtu ekonomicky neaktivních osob v nejmladší a nejstarší věkové skupině (viz graf č. 2).

Tab. č. : 2 Ekonomické postavení obyvatelstva v tis. osob

	1 9 9 9				2 0 0 0
	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q
Populace starší 15 let	8542,5	8551,0	8559,6	8568,0	8575,1	8582,5	8590,2	8598,0
- ekonomicky aktivní	5208,3	5203,7	5225,1	5235,8	5201,1	5176,5	5185,5	5181,4
- ekonomicky neativní	3334,2	3347,3	3334,5	3332,2	3374,0	3406,0	3404,7	3416,6
Míra ekon. akt. v %	61,0	60,9	61,0	61,1	60,7	60,3	60,4	60,3

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

· Ekonomicky neaktivní byli nejčastěji důchodci, učni a studenti

Osobami, které již netvoří nabídku pracovních sil byli nejčastěji důchodci v počtu 2 206,5 tis.osob na konci roku 2000, meziročně zvýšeném o 2,2 % (průměrné celoroční tempo růstu bylo 2,8 %) a mladí lidé v učení nebo studující na školách. Počet učňů a studentů se zvýšil v posledním čtvrtletí oproti předchozímu ve sledovaném roce 2000 o více než 30 tisíc na vykázaných 695,2 tis. osob. Žen na mateřské dovolené nebo v domácnosti bylo v roce 2000 celkově méně než v roce minulém. Až v závěru roku se jejich počet 343,8 tis. osob přiblížil úrovni roku 1999.

Graf č. : 2 Složení ekonomicky neaktivního obyvatelstva

Zdroj: VŠPS

· Pokračovalo zvyšování zaměstnanosti v sektoru služeb

V zaměstnanosti obyvatel v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním se projevovaly v odvětvové a sektorové struktuře, vzhledem k probíhající restrukturalizaci ekonomiky, významné rozdíly. Pokračoval pokles zaměstnanosti v primárním i sekundárním sektoru, naopak více uvolněných pracovníků absorboval sektor služeb. Z odvětvového pohledu pracovalo v roce 2000, i přes pokles zaměstnanosti, nejvíce lidí ve zpracovatelském průmyslu (27,1 %), v obchodu a opravnách (13,0 %), ve stavebnictví (9,3 %) a v dopravě, skladování a spojových službách (7,9 %). Nejvíce byly stavy pracovníků meziročně redukovány v odvětví dobývání nerostných surovin (o 8,8 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny (o 7,4 %), ale ve fyzickém vyjádření nejvíce lidí odešlo ze zpracovatelského průmyslu (o 6,3 tisíc), přestože relativní úbytek byl jen 2,0 procenta. V terciárním sektoru, jako jediném v národním hospodářství, pokračoval nárůst zaměstnanosti meziročně o 17,6 tisíc osob na stav 2 622,5 tisíc s největším přírůstkem osob ve zdravotnictví (14,0 tisíc), školství (12,3 tisíc) a 9,5 tisíc osob přibylo na trhu s nemovitostmi, ve službách pro podniky a ve výzkumu a vývoji.

Tab. č. : 3 Vývoj zaměstnanosti v NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním v ČR

	1 9 9 9		2 0 0 0		Změna 2000/1999 v %
	V tis.osob	Podíl v %	V tis.osob	Podíl v %
Celkem zaměstnaní	4 764,1	100,0	4 731,6	100,0	-0,7
zemědělství, lesnictví, rybolov	247,3	5,2	240,7	5,1	-2,7
průmysl celkem	1 468,7	30,8	1 429,4	30,2	-2,7
- dobývání nerostných surovin	77,2	1,6	70,4	1,5	-8,8
- zpracovatelský průmysl	1 307,8	27,4	1 281,5	27,1	-2,0
- výroba a rozvod elektřiny	83,7	1,8	77,5	1,6	-7,4
stavebnictví	443,2	9,3	439,0	9,3	-0,9
služby celkem	2 604,9	54,7	2 622,5	55,4	0,7
- obchod, opravy motor. vozid.a spotř. zboží	640,6	13,4	612,9	13,0	-4,3
- pohostinství a ubytování	157,4	3,3	156,4	3,3	-0,6
- doprava, skladování, pošty a telekomunik.	371,0	7,8	373,2	7,9	0,6
- peněžnictví a pojišťovnictví	98,8	2,1	99,6	2,1	0,8
- nemovitosti, pronájem, služby pro podniky	256,5	5,4	266,0	5,6	3,7
- veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení	336,5	7,1	342,9	7,2	1,9
- školství	286,7	6,0	299,0	6,3	4,3
- zdravotnictví, veterinární a soc.činnosti	276,7	5,8	290,7	6,1	5,1
- ostatní služby	180,7	3,8	181,8	3,9	0,6

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) prováděné v domácnostech. Údaje jsou vypočteny jako průměr čtvrtletních šetření v jednotlivých letech.

Zvyšovala se zaměstnanost v podnicích se zahraničními vlastníky

Diferencovaný byl vývoj zaměstnanosti v roce 2000 v ekonomických subjektech civilního sektoru s 20 a více zaměstnanci v českých firmách a ve společnostech pod zahraniční kontrolou. Celkově stav zaměstnanců v těchto subjektech podnikatelské sféry a všech organizacích ve výši 3 117,4 tis. osob klesl tempem 2,8 % oproti minulému roku o 89,3 tisíc. Zatímco v českých veřejných a soukromých nefinančních firmách byl stav zaměstnanců meziročně nižší o 7,0 % a v peněžních institucích o 9,6 %, nefinanční podniky s převahou zahraničního kapitálu zaznamenaly 22,1procentní přírůstek (fyzicky 61,5 tis. osob) a zahraniční peněžní instituce zvýšily stavy zaměstnanců o 1,9 tisíc při dynamice 26,0 %. Společnosti ovládané cizím kapitálem se v roce 2000 podílely na celkové zaměstnanosti v civilním sektoru 11,4 procenty, oproti roku 1999 vyšším podílem o 2,4 procentních bodů.

Graf č. : 3 Zaměstnanost v českých a zahraničních firmách podnikatelské sféry

· Podíl cizinců na domácím pracovním trhu vzrostl hlavně zásluhou Slováků

Kromě domácích obyvatel byli v České republice legálně zaměstnáni v roce 2000 také cizinci. Na povolení k zaměstnání vydávaná úřady práce pracovalo u nás 40,1 tisíc cizích státních příslušníků, což bylo meziročně méně o 0,6 % a proti roku 1996, kdy počet evidovaných cizích zaměstnanců dosáhl dosud nejvyšší úrovně, je to nižší stav o 43,6 %. Pokles způsobilo přísnější udělování pracovních povolení a od 2. pololetí 2000 také zavedení vízové povinnosti pro občany některých republik bývalého SSSR. Nejvyšší zastoupení v celkovém počtu zaměstnaných cizinců měli lidé s dělnickým povoláním (73,8 %), následoval počet cizinců s vysokoškolskou kvalifikací (18,6 %) a 7,6 % z nich mělo středoškolské vzdělání. Nejčastěji se nechávali zaměstnat v České republice lidé z Ukrajiny (39,3 %), Polska (19,2 %) a Bulharska (3,8 %), čtvrtou pozici zaujali Němci (3,6 %) a šestou Američané (3,4%). Jinou kategorii cizinců tvoří občané Slovenska, kteří měli největší zájem o pracovní uplatnění v ČR. Celkovému počtu 63,6 tisíc Slováků, meziročně vyššímu o 19,6 %, totiž postačuje k nastoupení do zaměstnání jen registrace na úřadech práce.

Tab. č. : 4 Zaměstnanost cizinců počet osob

	1 9 9 9	2 0 0 0	Změna v %
Zaměstnaní celkem, v tom:	151 852	164 987	8,6
- počet povolení k zaměstnání	40 312	40 080	-0,6
- živnostenská oprávnění	58 386	61 340	5,1
- občané Slovenska	53 154	63 567	19,6

Zdroj: MPSV a MPO

· Mezi zaměstnanými a živnostníky bylo nejvíce Ukrajinců

Kromě cizinců na pracovní povolení pracovali v republice ve zvýšené míře také cizinci se živnostenským oprávněním, jejichž počet 61,3 tisíc byl oproti minulému roku o 5,1 % vyšší. Nejpočetnější skupinou živnostníků (stejně jako zaměstnanců) byli k 31. 12. 2000 Ukrajinci v počtu 21,4 tisíc, následovaní Vietnamci (19,3 tisíc) a s velkým odstupem Slováky (6,7 tisíc). Více než jeden tisíc oprávnění k podnikání bylo vydáno podle pořadí Rusům, Jugoslávcům, Bulharům a Polákům. Podnikat do ČR přišli občané států všech světadílů.

Legálně v České republice pobývá asi čtvrt milionu cizinců a někteří z nich dostanou šanci se tady usadit trvale a získat české občanství. Podle navrhovaného projektu MPSV "řízená migrační politika", zaměřeného na aktivní výběr zahraničních pracovníku, by se během roku prověřily možnosti výběru cizinců pro jejich trvalé přesídlení a integraci v ČR. Při posuzování schopnosti kandidáta začlenit se na trhu práce by měli mít přednost mladí a kvalifikovaní lidé, kteří by si mohli po získání trvalého pobytu přivést i rodinu a omladit tak populaci. Pilotní projekt by měl zabránit ilegálnímu zaměstnávání cizinců, měl by pomoci zvýšit zaměstnanost hlavně mladých lidí, kteří nezatěžují sociální systém, ale přispívají do něho jako každý zaměstnaný Čech. Český národ stárne a podle odhadů MPSV by mělo na českém trhu práce chybět v roce 2030 zhruba 420 tisíc lidí v produktivním věku.

3.2 Nezaměstnanost

3.2.1 Celkové tendence

· Nezaměstnanost se začala snižovat

Postupné zmírňování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle přispělo k příznivějšímu vývoji nezaměstnanosti v roce 2000 než se odhadovalo. Snižování nezaměstnanosti probíhalo prakticky po celý rok, ale výrazněji v jeho druhé polovině, kdy registrovaná míra nezaměstnanosti byla ke konci září i prosince 2000 při shodných 8,8 % nižší v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 0,2 a 0,6 procentního bodu. Koncem 1. pololetí 2000 totiž dosažená míra nezaměstnanosti 8,7 % ještě převyšovala stejné období předchozího roku o 0,3 procentního bodu a na konci 1. čtvrtletí byl přírůstek vyšší dokonce o 1,1 procentního bodu. Pozitivní vývoj uchazečů o zaměstnání, jejichž počet se od počátku roku snížil při dynamice 6,2 % o 30,2 tisíc osob, ovlivnilo hlavně oživení domácí ekonomiky a nárůst pracovních příležitostí u zahraničních investorů i menších domácích firem podporovaný aktivní politikou zaměstnanosti.

Tab. č. : 5 Poptávka a nabídka na trhu práce

	1 9 9 9				2 0 0 0
	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q
Uchazeči o zaměst. 1)	433,3	435,0	469,8	487,6	493,4	451,4	458,3	457,4
meziroč. změna v %	52,5	50,3	34,0	26,0	13,9	3,8	-2,4	-6,2
Míra nezaměst. v%	8,4	8,4	9,0	9,4	9,5	8,7	8,8	8,8
Počet volných míst	32 966	34 451	36 650	35 117	38 365	47 951	53 097	52 060
meziroč. změna v %	-48,7	-40,8	-28,7	-6,7	16,4	39,2	44,9	48,2
Uchazeči o 1 místo	13,1	12,6	12,8	13,9	12,9	9,4	8,6	8,8
meziroč. změna v %	197,7	152,0	88,2	35,0	-1,5	-25,4	-32,8	-36,7

¹⁾ v tis. osob Zdroj: MPSV

· Rostl počet volných pracovních míst

O zmírňování napětí mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou v průběhu roku 2000 svědčí postupné zvyšování počtu volných míst hlášených zaměstnavateli na úřadech práce (od počátku roku o 16,9 tisíc nabízených míst navíc na celkových 52,1 tisíc) a snižující se počet registrovaných osob bez práce. Rozdílný, ale příznivý vývoj obou veličin ovlivňujících vývoj na trhu práce také zásadním způsobem, v pozitivním smyslu, změnil počet uchazečů o jedno nabízené pracovní místo. Na konci roku 2000 připadalo na jedno volné místo v celé ČR průměru 8,8 neumístěných pracovníků, když o rok dříve bylo na jedno místo o 5,1 zájemců více.

Graf č. : 4 Vývoj nezaměstnanosti a volných míst

Stejný pozitivní trend vývoje na pracovním trhu pokračoval i v prvním čtvrtletí 2001. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání za tři měsíce 2001 dosáhl stavu 451,5 tisíc osob a proti konci minulého roku se snížil o 5,9 tisíc a 1,3 %. Míra nezaměstnanosti v ČR se snížila o 0,1 p. b. na 8,7 %, což znamená, že každý dvanáctý ekonomicky aktivní občan hledá práci. Vzhledem k vyšší poptávce po pracovní síle (nabízí se celkem 55 677 pracovních míst, od konce roku 2000 vyšší nabídka o 3 617 míst hlavně zásluhou dřívějšího rozběhu sezónních stavebních a zemědělských prací a vzniku nových perspektivních míst u zahraničních podnikatelů) a nižší nabídce neumístěných se zaměstnavatelům zredukoval výběr adeptů na jedno volné pracovní místo z 8,8 na 8,1 uchazeče.

· Prohlubovaly se regionální rozdíly v nezaměstnanosti

Z regionálního hlediska zaznamenal nejvyšší míru nezaměstnanosti na konci roku 2000 kraj Ústecký (16,2 %) a Ostravský (15,1 %), kde také jen v těchto dvou případech míra nezaměstnanosti meziročně vzrostla (o 0,2 - 0,3 p.b.). V ostatních 12 krajích došlo v meziročním srovnání k poklesu, nejvyššímu v kraji Jihlavském ( -1,7 p.b.) a Královéhradeckém (-1,6 p.b.), nejnižšímu o -0,1 p.b. v regionu Praha. V uvedených lokalitách s vysokým počtem lidí bez práce se z nedostatku pracovních příležitostí ucházelo o jedno nabízené místo i nejvíce zájemců, v Ústeckém kraji to bylo 23,8 osob (meziroční zlepšení o 8,8 %) a v kraji Ostravském 31,8 osob (příznivější meziroční vývoj o 42,3 %). Míru nezaměstnanosti vyšší než 10 procent vykázal ještě Olomoucký kraj (11,9 %), naopak nejnižší míru (na úrovni 3,4 %) měl tradičně kraj Praha, s počtem neumístěných na jedno volné místo 4,5 osob. Vývoj na trhu práce v regionální struktuře je znázorněn na grafu č. 5.

Graf č. : 5Nezaměstnanost a volná místa podle krajů k 31. 12. 2000

Také výsledky prvních tří měsíců roku 2001 ukazují, že regionální nezaměstnanost je pro ekonomiku zátěží. Počet uchazečů o práci k 31. březnu sice proti závěru roku 2000 o 5,9 tisíc klesl a míra nezaměstnanosti se snížila z 8,8 % na 8,7 %, ale regionální diferenciace spíše ještě narostla. Oblasti s bývalým těžkým průmyslem a koncentrací zaměstnanosti v zemědělství zůstávají trvale na špičce počtu nezaměstnaných, protože tato odvětví byla nejvíce postižena restrukturalizací. V Ústeckém kraji je každý šestý ekonomicky aktivní ve frontě na úřadech práce, v Ostravském kraji je to jen nepatrně lepší (zhruba každý sedmý). V těchto nejpostiženějších regionech vykázaly nejvyšší míru nezaměstnanosti v Čechách okresy Most (21,6 %) a Louny (16,4 %) a na Moravě okresy Karviná (17,7 %) a Bruntál (17,1 %). V severočeském regionu pomáhá zvýšené nabídce pracovních míst např. stavba železničního koridoru Děčín - Břeclav či nábor pracovníků v Chomutově a Klášterci nad Ohří. Na bruntálském úřadě práce nabízí volná místa závod Osram, kde je investorem německý koncern Siemens. Oživení ekonomiky v minulém roce se totiž týkalo převážně oblastí, ve kterých existuje průmysl s výrazným podílem práce ve mzdě určené pro export. Vývoz tzv. zušlechťovacího styku se v minulém roce zvýšil o více než 30 %.

3.2.2 Struktura uchazečů o zaměstnání

· Všechny disproporce se nepodařilo odstranit

Přes uvolňování situace na trhu práce nepostihovala nezaměstnanost v roce 2000 všechny skupiny obyvatel stejně. Nedošlo k odstranění disproporcí mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v regionální ani kvalifikační struktuře, prohloubil se problém dlouhodobě nezaměstnaných, ale došlo k mírnému zlepšení aktivního hledání místa u absolventů škol.

· Největší problémy měli lidé bez kvalifikace nebo s nižším vzděláním

Změny v nabídce a poptávce pracovních sil, které jsou důsledkem procesu restrukturalizace ekonomiky přinesly na konci roku 2000, stejně jako v roce předcházejícím, největší problémy na trhu práce lidem s nejnižším vzděláním nebo bez kvalifikace. Struktura nezaměstnaných potvrzuje, že význam kvalifikace roste. Nejvíce bylo z práce uvolněno a tím nejvyšší poptávku po zaměstnání měli lidé vyučení i v učebních oborech s maturitou (celkem 208 589 osob s podílem 45,6 % na úhrnném počtu nezaměstnaných) a zájemci s nejnižším, tj. s neukončeným nebo se základním vzděláním (v počtu 144 592 osob a podílem 31,6 procent na celkovém stavu uchazečů o práci). Mírně meziročně klesl podíl uchazečů se středním odborným a všeobecným vzděláním (na konci roku 2000 zhruba 16,8 %) a nezměněn zůstal podíl uchazečů s vyšším a vysokoškolským vzděláním vč. vědecké výchovy (3,4 %). I při vysokém podílu vyučených na celkové poptávce po pracovním umístění měla tato skupina poměrně vysokou šanci se na trhu práce uplatnit, protože nabídka zaměstnavatelů na pracovní místa s touto kvalifikací byla ze všech nabídek nejvyšší (meziročně vzrostla o 52,6 %) a na jedno volné místo připadalo pouze 7,2 zájemců. Nejobtížnější pozici v umisťování uchazečů měli i při výrazném meziročním snížení počtu o 13,1 % středoškoláci s odborným i všeobecným vzděláním, protože i vyšší než 50procentní meziroční nabídka pracovních míst jim umožnila uplatnit se jen s malou pravděpodobností (pouze jednomu ze 13,2 uchazečů). Nejméně uchazečů o jedno nabízené místo a tím největší šanci dostat práci měly osoby s vyšší a vysokoškolskou kvalifikací, kde měl příležitost k uplatnění zhruba každý pátý.

Tab. č. : 6 Přehled nezaměstnaných a volných míst podle kvalifikační struktury

	1 9 9 9			2 0 0 0			Změna 2000/1999
	Počet uchaz	Volná místa	Os.na 1 mís.	Počet uchaz.	Volná místa	Os.na 1 mís.	Počet uchaz.	Volná místa
	Počet osob nebo míst				Procenta
Počet celkem	487 623	35 117	13,9	457 369	52 060	8,8	-6,2	48,2
- základní vč. neukonč.	146 283	9 155	16,0	144 592	13 150	11,0	-1,2	43,6
- vyučení (i s maturitou)	225 060	19 095	11,8	208 589	29 136	7,2	-7,3	52,6
- střední bez maturity	11 482	920	12,4	11 781	908	13,0	2,6	-1,3
- odborné a všeobecné	88 430	3 820	23,2	76 813	5 820	13,2	-13,1	52,4
- vyšší a vysokošk. 1)	16 368	2 113	7,7	15 594	3 030	5,1	-4,7	43,4
- ostatní	-	14	-	-	16	-	-	14,3

¹⁾ vč. vědecké výchovy Zdroj: MPSV

· Prohluboval se problém dlouhodobě nezaměstnaných

Na nové uplatnění čekalo v evidenci úřadů práce bez úspěchu a stále delší dobu podstatně více nezaměstnaných, než v předchozích letech. Průměrná doba nezaměstnanosti dosáhla koncem roku 2000 už 14 měsíců, což se projevilo ve výrazném zvýšení počtu uchazečů dlouhodobě hledajících práci (nad 12 měsíců) k 31. prosinci 2000 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 21,3 %. Tento problém se týkal téměř každého třetího uchazeče žádajícího o práci, protože jejich podíl na celkově evidovaných nezaměstnaných dosáhl dosud nejvyšších 38,4 % (viz graf č. 6). Podíly uchazečů hledajících práci kratší dobu meziročně klesaly. Během šesti měsíců, po které existuje nárok na podporu v nezaměstnanosti, nesehnala práci méně než polovina uchazečů (43,8 %), naopak nadpoloviční většina své uplatnění našla.

Graf č. : 6 Struktura uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2000 podle délky registrace

· Počet uchazečů s vyplácenou podporou klesl

S nárůstem počtu dlouhodobě nezaměstnaných klesal i počet uchazečů pobírajících podporu. Tato skupina neumístěných na trhu práce se meziročně snížila o téměř 40 tisíc osob a 20,6 % a její podíl na všech evidovaných uchazečích klesl ze 42,4 % v roce 1999 na 35,9 % v závěru roku 2000 . Výše průměrné měsíční dávky poskytované více než 164 tisícům uchazečů činila 2 830 Kč, což je o 195 Kč vyšší příspěvek než v prosinci minulého roku. V globále bylo na podporách v nezaměstnanosti vyplaceno za rok 2000 celkem 5,7 mld. Kč, což je o 29 mil. Kč nižší částka, než v roce předcházejícím.

Tab. č.: 7 Uchazeči pobírající dávky v nezaměstnanosti

	1 9 9 9				2 0 0 0
	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q	1. Q	2. Q	3. Q	4. Q
Poč. uchazečů pobírající přísp. v tis.os.	193,0	181,4	201,0	206,8	190,6	157,8	168,4	164,1
meziroč. změna v %	37,9	37,5	13,2	8,6	-1,2	-13,0	-16,2	-20,6
Prům. měs. dávka v nezaměst. v Kč	2 508	2 513	2 453	2 635	2 784	2 778	2 733	2 830

Zdroj: MPSV

· Bez zaměstnání byly nejčastěji ženy

Častěji a již dlouhou dobu trpí ztrátou zaměstnání ženy. U nich byla na konci roku 2000 vykázána míra 10,0 % proti 7,8 % u mužů, ženy jsou také početnější skupinou s délkou nezaměstnanosti nad 12 měsíců (53,2 %) a z toho titulu jich také méně (jen 49,1 %) pobíralo příspěvek v nezaměstnanosti.

· Nejvíce ohroženi byli lidé nad 50 let

Nejpočetnější skupinu nezaměstnaných podle věkové struktury představovali mladí lidé ve věku 20 až 34 let, kterých bylo v prosinci 2000 přes 217 tisíc a zaujímali v počtu nezačleněných na trhu práce téměř polovinu (47,6 %). Pozitivní vývoj byl zaznamenán na konci roku 2000 u uchazečů v mladších věkových kategoriích do 19 let, kteří jsou svojí nízkou kvalifikací i praxí pokládáni za rizikovější skupinu. Jejich počet se meziročně snížil o výrazných 31,4 %, stejně jako klesl počet absolventů škol všech stupňů vzdělání (o 18,1 %). Opačný směr vývoje měl, tj. jednoznačně nejohroženější byla věková skupina neumístěných nad 50 let, do které patří téměř každý šestý evidovaný uchazeč a meziročně se tato skupina zvýšila o 3,2 %.

Tab. č. : 8 Věková struktura uchazečů o zaměstnání

	1 9 9 9		2 0 0 0		Změna 2000/1999
	Počet	Podíl v %	Počet	Podíl v %	Počtu v %	Podílu v p.b.
Počet celkem	487 623	100,0	457 369	100,0	-6,2	x
- 15 - 19 let	23 551	4,8	16 167	3,5	-31,4	-1,3
- 20 - 34 let	237 868	48,8	217 587	47,6	-8,5	-1,2
- 35 - 49 let	154 415	31,7	149 503	32,7	-3,2	1,0
- 50 - 59 let	70 857	14,5	72 796	15,9	2,7	1,4
- 60 let a více	932	0,2	1 316	0,3	41,2	0,1

Zdroj: MPSV

3.2.3 Aktivní politika zaměstnanosti

· K poklesu nezaměstnanosti přispěla i vyšší nabídka vytvořených pracovních míst v rámci APZ

Realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) vlády, jejíž součástí je zřizování nových pracovních míst poskytováním rozpočtových i mimorozpočtových příspěvků zaměstnavatelům i uchazečům samotným, přispěla podle MPSV v roce 2000 ke zpomalování poklesu zaměstnanosti a snižování přírůstku uchazečů hledajících práci. Za rok 2000 bylo z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti ve výši 3,4 mld. Kč (meziročně zvýšených o 77,2 %) vytvořeno celkem 59,9 tisíc pracovních míst, což je ve srovnání s rokem 1999 nabídka vyšší o 41,1 %. Nejvíce dotovaných míst s poskytnutím příspěvku bylo zřízeno jako místa společensky účelná, jejichž celkový počet (27,2 tisíc) také nejrychleji meziročně (o 76,4 %) vzrostl. Jde o nová pracovní místa zřizovaná zaměstnavateli a obsazovaná uchazeči evidovanými na úřadech práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, nebo o místa pro uchazeče začínající vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Druhý nejvyšší počet nových pracovních příležitostí, vytvořených převážně obcemi jako veřejně prospěšné práce, byl nabídnut 19,7 tisícům obtížně umístitelným a dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům meziročně vyššímu počtu o 33,2 %.

Absolventská a praktikantská místa s finančním příspěvkem zaměstnavateli na úhradu mzdových nákladů absolventa či mladistvého až po dobu jednoho roku byla ve sledovaném roce 2000 vytvořena zhruba ve stejném počtu jako v roce 1999 (11,5 tisíc), zato o více než třetinu stoupl počet míst zřízených v chráněných dílnách a pracovištích pro občany se změněnou pracovní schopností. Pomocí příspěvku aktivní politiky zaměstnanosti na zřízení či provoz chráněné dílny nebo pracoviště bylo takových míst vytvořeno 1,4 tisíc.

Na vývoj nezaměstnanosti působí kromě opatření na trhu práce (odvody z mezd, minimální mzda a pod.) také sociální a důchodový systém. Systém sociálních dávek by neměl nahrazovat příjem z průměrných mezd a tím odrazovat nezaměstnané od aktivního hledání práce a důchodový systém by měl spravedlivě diferencovat penze podle toho, kolik každý do systému během aktivní éry přispěl a kdy se rozhodne do penze odejít. Tomu má napomoci připravovaná důchodová reforma, která by oddělila státní rozpočet od penzijního systému a je jedním z největších úkolů pro české politiky a přijetí novely zákona o důchodovém pojištění. Podle novely vydané ve Sbírce č. 116/2001 se od července 2001 znevýhodní odchody do předčasného důchodu proti řádné penzi a lidi budou motivováni pracovat déle. Cílem je snížit výdaje průběžně financovaného státního penzijního systému, který v roce 2000 skončil schodkem 20 mld. Kč, výběrem vyššího pojistného mimo jiné také zabezpečením přílivu mladých zaměstnanců z ciziny.

3.2.4 Mezinárodní srovnání České republiky se zeměmi EU a CEFTA

· V porovnání se zeměmi EU byla ČR mírně nad průměrem

Míra nezaměstnanosti, která je jedním z nejdůležitějších makroekonomických indikátorů, se sleduje ve všech zemích Evropské Unie s velkou pozorností a porovnává mezinárodně na bázi jednotné metodiky ILO (Mezinárodní organizace práce). Podle výsledků výběrového šetření byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR na konci roku 1999 na úrovni 9,0 % nižší o 0,2 p. b. než byl průměr všech 15 zemí EU (9,2 %) a v roce 2000 ve vykázané výši 8,3 % o 0,3 p. b. vyšší (EU 8,0 %). Vývoj míry nezaměstnanosti v některých státech EU a světa v letech 1999 a 2000 je znázorněn v grafu č. 7.

Graf č. : 7 Míra nezaměstnanosti v zemích EU (podle ILO) v letech 1999 a 2000

Zdroj: Eurostat (Unemployment Statistics)

Míra nezaměstnanosti nad nebo na hranici 10 % byla na konci roku 2000 ve Španělsku (13,6 %) a v Itálii (10,0 %), naopak nejnižší úroveň byla v Lucembursku (2,1 %), Rakousku (3,6 %), Portugalsku (4,3 %) a v Dánsku (4,7 %). Ve všech zemích EU byl vývoj tohoto ukazatele v roce 2000 o 1,2 p. b. příznivější, než v roce předcházejícím.

· V rámci zemí CEFTA byla ČR před Polskem a Slovenskem

V rámci středoevropských zemí CEFTA byla Česká republika v roce 2000, podle oficiálních údajů o míře nezaměstnanosti, čtvrtá v pořadí. Nižší míry nezaměstnanosti, ve srovnání s Českou republikou (o 1,6 - 2,3 p.b.), bylo dosaženo ve třech zemích (Maďarsku, Slovinsku a Rumunsku), naopak zhruba dvojnásobně vyšší byla v Polsku a na Slovensku. Oproti konci roku 1999 se míra nezaměstnanosti v roce 2000 snížila pouze v Maďarsku a ve Slovinsku.

Tab. č.: 9 Míra nezaměstnanosti v zemích CEFTA

	1 9 9 9	2 0 0 0
	v procentech
Česká republika	8,7	8,7
Maďarsko	7,0	6,4
Polsko	.	16,1
Rumunsko	6,8	7,1
Slovinsko	7,6	7,0
Slovensko	16,2	18,6

Zdroj: CESTAT Statistical Bulletin 2000/4

3.3 Mzdy a produktivita práce

3.3.1 Celkový pohled na „transformační" dekádu

· Produktivi-tou práce nepodložený růst reálných mezd v letech 1992 až 1996 měl vliv na pokles české ekonomiky v letech 1997 až 1999

Po prvních letech bolestné, ale nutné celkové přeorientace českého hospodářství, jak na jiné trhy, tak na nový, tržní systém vůbec, poklesu celkového výkonu a citelného nárůstu cenové hladiny, se přes apely na potřebnost zdrženlivosti až restrikce začaly prosazovat tlaky na mzdový růst. Produktivitou práce(1) nepodložený meziroční nárůst reálných mezd se jako rostoucí nákladový faktor (omezující množství jiných vstupů a tím limitující objem výstupu) musel promítnout do oslabení výkonu ekonomiky. Hospodářský pokles (od roku 1997 do poloviny roku 1999) byl spolu s vnitřními nákladovými impulsy spolugenerován i devizově-platebními vztahy a krizí na peněžním trhu. Jeho doprovodným jevem byl pokles zaměstnanosti a pochopitelné snižování mezd. Až nečekaně pronikavým snížením míry inflace v roce 1999 se přírůstek reálné mzdy opět přehoupl nad růst produktivity práce.

· Rekordní přírůstek produktivity práce v roce 2000

Přírůstek produktivity práce (5,3 %.) v roce 2000 byl nejvyšší hodnotou za posledních 10 let. Na jeho téměř dvojnásobné výši oproti roku 1999 se podílel jak vliv hospodářského oživení (začínající již od 2. pololetí 1999), tak přetrvávající pokles zaměstnanosti (od „balíčkového" roku 1997). Zdrženlivý nárůst nominálních mezd v roce 2000, mimo jiné kladně hodnocený EC a IMF, se i v důsledku rozšíření inflační mezery promítl ve srovnání s rokem 1999 do méně než polovičního zvýšení reálných mezd.

· Produktivita práce by v roce 2001 mohla přesáhnout 5,5 %

Při udržení současné míry inflace a přistoupení odborů na národní bankou doporučovanou zdrženlivost v oblasti růstu nominálních mezd, by reálné mzdy v roce 2001 mohly vzrůst o 3,0 - 3,5 %. Produktivita práce by v případě dalšího oživení českého hospodářství (o 3 - 4 procenta), doprovázeného zvýšením zaměstnanosti, resp. poklesem jejího úbytku, mohla přesáhnout 5,5 %. Další příliv přímých zahraničních investic (PZI) do české ekonomiky by měl produktivitu práce ještě více posílit. Méně optimistická varianta (spodní mez) hovoří o poklesu přírůstku produktivity práce pod 5 procent.

Graf č.: 8 Vývoj mezd a produktivity práce v ČR

Tab. č. : 10 Vývoj mezd a produktivity práce v ČR meziroční změna v %

¹⁾ Na rozdíl od Bulletinů ČSÚ je produktivita práce počítána jako podíl indexu HDP a indexu celkové zaměstnanosti v civilním sektoru NH.

· Ve prospěch vyšší produktivity práce v roce 2000 působilo především znovuoživení české ekonomiky

Po odrazu z hospodářského dna (1.Q 1999) se začala produktivita práce v ČR plynule zvyšovat. Její parabolický trend pokračoval i v roce 2000, kdy ve prospěch vyšší produktivity práce působilo především znovuoživení české ekonomiky (v 1. a 4. čtvrtletí 2000 meziroční růst HDP 4,3 a 3,9 %). Extrémní přírůstek v 1. čtvrtletí roku 2000 byl generován nízkou základnou ve stejném období roku 1999. Mírný předstih růstu reálné mzdy před produktivitou práce v roce 1999 se v roce 2000 již vytratil a naopak vyšší meziroční přírůstky produktivity práce signalizují návrat na „zdravější" trajektorii.

· Úzký inflační pás se v průběhu roku 2000 viditel-ně rozšiřoval

Na grafu č. 9 je dobře patrný proces rychlé desinflace, kdy ještě v 1. čtvrtletí roku 1999 činila míra inflace 8 procent, ale ve čtvrtletí čtvrtém již pouze 2 procenta. Úzký inflační pás se v průběhu roku 2000 viditelně rozšiřoval.

Graf č. : 9 Inflační mezera a produktivita práce meziročně v letech 1998-2000

3.3.2 Český průmysl ⁽²⁾

Tab. č. : 11 Vývoj mezd a produktivity práce v průmyslu meziroční změna v %