1. Cenový vývoj | 2. Zahraniční obchod | 3. Trh práce

SOUBORNÉ CHARAKTERISTIKY MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE V ROCE 2000 - doprovodné analytické studie 2. Zahraniční obchod

2.1 Celkové tendence | 2.2 Vliv zahraničního obchodu s hlavními zbožovými skupinami na celkovou obchodní bilanci | 2.3 Ceny zahraničního obchodu

· Vysoká dynamika zahraničního obchodu byla provázena postupným snižováním krytí dovozu vývozem. Hlavní faktory ovlivňující výrazný nárůst schodku obchodní bilance

Pro zahraniční obchod byla v roce 2000 v porovnání s rokem 1999 příznačná vyšší dynamika vývozu i dovozu. V průběhu roku 2000 rostl však významněji dovoz oproti vývozu, takže předstih tempa růstu dovozu před tempem růstu vývozu dosáhl za celý rok 4,9 p. b.. Krytí dovozu vývozem se meziročně snížilo o 3,6  p. b.. Zahraničně ob-chodní vztahy byly proto v roce 2000 provázeny rostoucí bilanční nevyrovnaností. Vysoký schodek obchodní bilance byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž lze např. zmínit - prudký růst cen palivoenergetických zdrojů na světových trzích, který se výrazně promítl do vývoje vývozních a dovozních cen ropy a zemního plynu. Tyto dvě zbožové položky zahraničního obchodu (SITC 33 a 34) meziročně prohlubovaly v průměru každý měsíc deficit obchodní bilance přibližně o 4 mld. Kč. Působení tohoto negativního faktoru (zejména u ropy) však postupně sláblo. Zatímco v říjnu 2000 byly světové ceny ropy a zemního plynu v porovnání se stejným obdobím 1999 o 42,6 % a 74,4 % vyšší, tak v prosinci téhož roku proti prosinci 1999 vzrostly o 5,2 % a 65,1 %. Ve stejných porovnávaných obdobích byly v zahraničním obchodu s nerostnými palivy, mazivy a příbuznými materiály ceny vývozní vyšší o 32,2 % a o 18,6 % a ceny dovozní o 78,0 % a o 35,2 %; - silný kurs amerického dolaru vůči koruně, který zdražoval český dovoz (v dolarech jsou kótovány a uhrazovány především dovozy palivoenergetických zdrojů a dalších surovin).V roce 2000 byla větší část dovozu (20,5 %, v roce 1999 18,8 %) hrazena v amerických dolarech než bylo ve stejném roce inkasováno v této měně za vývoz (14,4 %, v roce 1999 13,1 %). Schodek z obchodu v amerických dolarech dosáhl v přepočtu na Kč téměř 95 mld. (v roce 1999 63 mld.); - růst objemu vývozu i objemu dovozu (ve stálých cenách roku 1999 se vývoz meziročně zvýšil o 18,5 % a meziroční růst dovozu činil 19,7 %); - domácí poptávku, která rostla rychleji než hrubý domácí produkt a vyvolávala tlak na růst dovozu především pro investiční účely (hlavně strojů a zařízení), ale i pro mezispotřebu; - vnější prostředí. Rostoucí zahraniční poptávka, která byla především podporována příznivou konjunkturou u hlavních zahraničně obchodních partnerů (projevující se v těchto státech zejména v investiční aktivitě a spotřebitelské poptávce), podpořila růst vývozu. Prognózy naznačují možnost zpomalení tempa hospodářského růstu v Evropské unii z 3,4 % v roce 2000 na 2,6 % v roce 2001; i tento růst by byl zřejmě dostatečný k podpoře českých vývozů; - meziroční zhoršení směnných relací o 2,8 p. b.. Negativní dopad jejich vývoje na obchodní bilanci činil v roce 2000 téměř 39 mld. Kč; - příliv zahraničních investic, které akcelerovaly nejen dovoz nových strojů a náročných technologií, ale i surovin a materiálů. V této souvislosti nutno zmínit, že zahraniční firmy nakupují od českých výrobců pro svoji výrobu velmi malé množství materiálů, součástek a dílů; - zušlechťovací styk(2), který posílil svůj význam v zahraničním obchodu (na celkovém vývozu vzrostl jeho podíl z 31,3 % v roce 1999 na 32,1 % v roce 2000 a na celkovém dovozu z 20,2 % na 20,4 %) a pozitivní vliv na celkovou obchodní bilanci (meziroční zvýšení aktivního salda ze zušlechťovacího styku představovalo více než 17 mld. Kč).

2.1 Celkové tendence

· Předstih tempa růstu dovozu před tempem růstu vývozu v běžných i ve stálých cenách

Zahraniční obchod byl v podmínkách ekonomického oživení provázen v roce 2000 příznivými parametry růstu, které přispěly k dalšímu zvýšení míry otevřenosti české ekonomiky. Hodnota obratu zahraničního obchodu vzrostla v roce 2000 meziročně o 25,8 % (o 486 mld. Kč) a dosáhla 2 368 mld. Kč (v dolarovém vyjádření byla hodnota obratu v porovnání s rokem 1999 vyšší o 12,7 %). V přepočtu na 1 obyvatele dosáhl obrat zahraničního obchodu 231 tis. Kč proti 183 tis. Kč v roce 1999. Na uvedeném zvýšení obratu se růst vývozu podílel 44 % a růst dovozu 56 %. Dynamika zahraničního obchodu byla v jednotlivých měsících značně rozkolísaná (nejnižší meziroční přírůstek v dubnu činil 11,0 %, nejvyšší v říjnu 40,6 %) a byla odlišná u vývozu, u dovozu, u jednotlivých zbožových skupin i u hlavních skupin států. Negativní tendencí byl v porovnání s rokem 1999 opětovný předstih tempa růstu dovozu před tempem růstu vývozu. Diference mezi růstem vývozu ve stálých cenách a růstem dovozu ve stálých cenách zůstala též zachována, nebyla však tak výrazná (1,2 p. b. ve prospěch dovozu) jako v běžných cenách. Krytí dovozu vývozem v roce 2000 činilo 89,8 %.

Graf č. : 1 Vývoj vývozu, dovozu a obchodní bilance v jednotlivých čtvrtletích

· Meziroční zvýšení vývozu bylo příznačné pro všechny hlavní skupiny států. Koncentrace přírůstku vývozu na vyspělé tržní ekonomiky

Hodnota vývozu zaznamenala růst ve všech měsících roku 2000, celkově se v porovnání s rokem 1999 její dynamika zrychlila na 23,3 % (v přepočtu na USD pouze 10,4 %), tj. zvýšení téměř o 212 mld. Kč (2,74 mld. USD). Na uvedeném přírůstku vývozu se vliv růstu objemu (který během roku slábl) projevil necelými 168 mld. Kč a cenového růstu téměř 44 mld. Kč. Z více než tří čtvrtin byl přírůstek vývozu koncen-trován na vyspělé tržní ekonomiky (na státy EU přibližně dvě třetiny). Vysoká dynamika vývozu byla příznačná pro všechny hlavní teritoriální relace, zejména ale pro mimoevropské vyspělé tržní ekonomiky a rozvojové státy; obě tyto skupiny států si v porovnání s rokem 1999 posílily svoji pozici na celkovém českém vývozu. Ve zbožové struktuře vývozu nadprůměrnou dynamiku vykazovaly pouze dvě zbožové skupin - nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály (SITC 3) a stroje a dopravní prostředky (SITC 7), z nichž SITC 3 měla nadále v celkovém českém vývozu malý podíl, SITC 7 však reprezentovala 44,4 % z celkového českého vývozu a 53 % z celkového jeho nárůstu proti roku 1999.

· Pokles tempa

Za celé 1. čtvrtletí 2001 se tempo růstu vývozu zvýšilo sice o 23,3 %, v jednotlivých

Tab. č.: 1 Teritoriální struktura vývozu

· Narůstající podíl zušlechťo-vacího styku ve vývozu

Vývoz byl akcelerován narůstajícím podílem vývozu výrobků vyráběných v kooperaci a vývozu výrobků po aktivním zušlechtění. Vývoz v rámci zušlechťovacího styku v roce 2000 činil 359 mld. Kč, ostatní vývoz 761 mld. Kč (necelých 68 % z celkového vývozu). Významný byl především vývoz po aktivním zušlechtění s podílem 31,3 %, vývoz k pasivnímu zušlechtění se podílel pouze 0,8 %. Téměř tři pětiny vývozu po aktivním zušlechtění byly realizovány do Spolkové republiky Německo. Na celkovém českém vývozu do SRN se v roce 2000 zušlechťovací styk (aktivní i pasivní) podílel 46 %. Celková dynamika vývozu do SRN zaznamenala v roce 2000 proti roku 1999 zmírnění; oslabil se i podíl SRN na českém vývozu, což bylo ovlivněno ostatním vývozem (mimo zušlechťovací styk).

Graf č. : 2 Postavení hlavních skupin států v celkovém českém vývozu

Vysvětlivky: VTE = státy s vyspělou tržní ekonomikou; ETE = evropské státy s tranzitivní ekonomikou a SNS;

RZ = rozvojové státy; OST.TE = ostatní státy s tranzitivní a státní ekonomikou.

· Vysoké tempo růstu dovozu v roce 2000 a jeho přetrvávání i v 1. čtvrtletí 2001

Hodnota dovozu se v jednotlivých měsících roku 2000 (i když s meziměsíčními výkyvy) zvyšovala a vykazovala proti roku 1999 vyšší dynamiku; za celý rok vzrostla o 28,2 % (v přepočtu na USD o 14,9 %), tj. o 274 mld. Kč (4,17 mld. USD). Tempo rů-stu dovozu se zrychlovalo v roce 2000 významněji oproti tempu růstu vývozu. Předstih růstu dovozu před růstem vývozu se tak v jednotlivých čtvrtletích zvětšoval a za celý rok dosáhl 4,9 p.b.. Na přírůstku dovozu činil vliv růstu objemu (který během roku zesiloval) téměř 192 mld. Kč a vliv růstu cen 82 mld. Kč. Nárůst dovozu byl ovlivněn zmíněným cenovým vývojem, slabou korunou vůči americkému dolaru, vzestupem domácí poptávky (zejména investiční, jejíž přírůstek byl kryt dovozem přibližně polovinou), přílivem zahraničních investic a s ním spojenými dovozy moderních strojů a technologií, které by měly mj. ovlivnit i snižování vysoké dovozní náročnosti vývozu. Celková dovozní náročnost českého vývozu je odhadována v rozmezí 60 - 80 % (vývoz v hodnotě 1 Kč vyvolává dovoz v hodnotě 60 - 80 haléřů)(3). Vysoké tempo růstu dovozu pokračovalo i v 1. čtvrtletí 2001; meziroční zvýšení činilo 26,6 %, tj. nárůst o 73 mld. Kč. Předstih tempa růstu dovozu před tempem růstu vývozu zůstal tak zachován.

Tab. č. : 2 Teritoriální struktura dovozu

	1999	2000	Meziroční změny		Podíl na přírůstku vývozu v roce 2000
	v mld. Kč			v %
Celkem dovoz	973,2	1247,2	+ 274,0	28,2	100,0
v tom státy:
- státy s vyspělou tržní ekonomikou	718,3	896,9	+ 178,6	24,9	65,2
v tom státy:
- EU	625,0	772,9	+ 147,9	23,7	54,0
- z toho: SRN	331,9	402,6	+ 70,7	21,3	25,8
- ESVO	24,0	31,5	+ 7,5	31,7	2,7
- ostatní	69,3	92,5	+ 23,2	33,5	8,5
- rozvojové státy	43,9	57,6	+ 13,7	31,3	5,0
- evropské tranzitivní ekonomiky a SNS	188,4	261,7	+ 73,3	38,9	26,7
- z toho: státy CEFTA	127,6	159,3	+ 31,7	24,9	11,6
- ostatní státy s tranzitivní a státní ekonomikou	21,1	29,0	+ 7,9	37,8	2,9
- nespecifikováno	1,5	2,0	+ 0,5	33,5	0,2

· Nadprůměrný růst dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a SNS

Vysoce nadprůměrné tempo růstu bylo v roce 2000 zaznamenáno u dovozu z evropských tranzitivních ekonomik a SNS (vliv dovozu palivoenergetických zdrojů z Ruska), stejně jako i z ostatních hlavních skupin států vyjma států EU. Tempo růstu dovozu z těchto států bylo sice podprůměrné, avšak byla z nich realizována největší část přírůstku dovozu a tyto státy si nadále udržely i nejsilnější pozici v celkovém českém dovozu (62,0 % proti 64,2 % v roce 1999). Ve zbožové struktuře dovozu nadprůměrný růst byl příznačný u nerostných paliv, maziv a příbuzných materiálů (SITC 3) a u strojů a dopravních prostředků (SITC 7). Na tyto dvě zbožové skupiny připadlo 63 % z celkového zvýšení českého dovozu.

Graf č. : 3 Postavení hlavních skupin států v celkovém českém dovozu

Vysvětlivky: VTE = státy s vyspělou tržní ekonomikou; ETE = evropské státy s tranzitivní ekonomikou a SNS;

RZ = rozvojové státy; OST.TE = ostatní státy s tranzitivní a státní ekonomikou,

NESP. = nespecifikovaný dovoz.

· Rekordně vysoký schodek zahraničního obchodu po jeho zmírňování v letech 1997 -1999

Uvedený vývoj vývozu a dovozu se promítl do značně nepříznivého stavu salda zahraničního obchodu. Po třech letech postupného snižování skončil schodek obchodní bilance v roce 2000 na přibližně dvojnásobně vyšší úrovni proti roku 1999 a dosáhl téměř 127 mld. Kč. Za rekordně vysokým schodkem, který měl největší podíl na deficitu běžného účtu platební bilance, stojí kombinace vlivu již zmíněných faktorů. V jednotlivých čtvrtletích roku 2000 se pasivum zahraničního obchodu prohlubovalo a klesalo krytí dovozu vývozem. Více než dvě pětiny z celoročního schodku obchodní bilance byly vyprodukovány ve 4. čtvrtletí, avšak při příznivějších směnných relacích v porovnání s předchozími čtvrtletími. Příčinou vysokého pasiva nebyly proto již rostoucí ceny paliv, ale hlavně zvýšení objemu dovozu. Poměr pasivního salda k vývozu se zhoršil z 6,8 % v 1. čtvrtletí na 8,8 % ve 2. čtvrtletí, 12,1 % ve 3. čtvrtletí a 16,6 % ve 4. čtvrtletí. Při zachování úrovně směnných relací z roku 1999 by pasivní saldo zahraničního obchodu dosáhlo 88,3 mld. Kč (cenový dopad proto představoval přes 38 mld. Kč). Meziroční zvýšení schodku bilance o 62,4 mld. Kč bylo přibližně ze 62 % způsobeno cenovým dopadem a 38 % vlivem růstu objemu. Zhoršení obchodní bilance bylo současně provázeno zlepšením bilance služeb (meziroční nárůst aktivního salda o 17 mld. Kč), která významně odlehčila tlak obchodní bilance na běžný účet.

Tab. č. : 3 Vývoj salda zahraničního obchodu

· Pasivum obchodní bilance se všemi hlavními skupinami států. Největší zhoršení schodku se projevilo vůči Rusku

Zahraniční obchod se všemi hlavními skupinami států skončil v roce 2000 pasivním saldem, které se v porovnání s rokem 1999 prohloubilo, resp. aktivum z roku 1999 se změnilo v pasivum. Těžiště zhoršení obchodní bilance (více než 56 %) se koncentrovalo na evropské tranzitivní ekonomiky a SNS, především ale na Rusko, vůči kterému zaznamenala ČR v roce 2000 největší pasivum (65,3 mld. Kč). Se státy CEFTA si ČR udržela aktivní saldo, které se však proti roku 1999 snížilo (vliv hlavně vyššího tempa růstu dovozu před vývozem ve vztahu k Slovensku; pozitivní skutečností však bylo, že vývoz do SR opětovně vzrostl). Nárůstem schodku byl provázen i obchod s vyspělými tržními ekonomikami, za kterým stálo zhoršení bilance jak se státy EU, tak se zámořskými státy (především USA a Japonskem, které se řadí ke státům s největšími schodky), ale i státy ESVO. Za mimořádně nepříznivý lze označit rozsah deficitu vůči ostatním státům s tranzitivní a státní ekonomikou, který se opětovně koncentroval na Čínu a byl odrazem pokračující nízké úrovně vývozu do Číny (podíl 0,2 % na celkovém českém vývozu) a jeho velmi úzké zbožové struktury (88 % vývozu do Číny bylo realizováno vývozem pouze 13 položek). V poměru k vývozu do Číny byl schodek více než 9 krát vyšší.

Tab. č. : 4 Teritoriální struktura salda zahraničního obchodu

· Hlavní podíl nerostných paliv na prohloubení pasiva

Ze zbožového pohledu 75 % nárůstu schodku obchodní bilance připadlo na nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály (deficit paliv vzrostl na 86 mld. Kč, z toho u ropy a ropných výrobků a zemního plynu na 102 mld. Kč), 11 % na chemikálie a příbuzné výrobky a 9 % na stroje a dopravní prostředky.

· Silný vliv zušlechťovacího styku na výsledné saldo

Na výsledné saldo zahraničního obchodu měl i v roce 2000 silný vliv vývoz a dovoz v rámci zušlechťovacího styku. Pokud by nebylo tohoto obchodu, bilance ostatního obchodu (včetně dovozu k dočasnému použití v hodnotě přesahující 4 mld. Kč) by skončila pasivem ve výši 232 mld. Kč. Aktivní saldo vyprodukované z obchodu v rámci zušlechťovacího styku ovlivnilo pozitivně obchodní bilanci 105 mld. Kč. Tři čtvrtiny tohoto aktiva bylo dosaženo se SRN; ostatní obchod se SRN (mimo zušlechťovací styk) skončil pasivem ve výši téměř 28 mld. Kč.

· Zhoršování bilance zahranič-ního obchodu i v 1. čtvrtletí 2001

V 1. čtvrtletí 2001 se pasivní saldo zahraničního obchodu v jednotlivých měsících prohlubovalo. Za celé toto období dosáhlo přes 30 mld. Kč a v porovnání s 1. čtvrtletím 2000 bylo téměř o 13 mld. Kč vyšší. Krytí dovozu vývozem činilo 91,3 %. Schodek obchodní bilance se zhoršil vůči všem hlavním skupinám států, zejména ale státům s vyspělou tržní ekonomikou (o 6,34 mld. Kč; se státy EU sice ČR udržela aktivní saldo, to však bylo proti 1. čtvrtletí 2000 o 6,19 mld. Kč nižší). Vyjma různých průmyslových výrobků (SITC 8), u kterých došlo k nárůstu aktiva dílčí bilance, všechny ostatní hlavní zbožové skupiny zaznamenaly proti 1. čtvrtletí 2000 zhoršení dílčích bilancí (zejména skupina surovin nepoživatelných a nerostných paliv (SITC 2+3) prohloubila schodek o 4,90 mld. Kč a skupina chemikálií a příbuzných výrobků (SITC 5), která pasivum zvýšila o 4,05 mld. Kč.

2.2 Vliv zahraničního obchodu s hlavními zbožovými skupinami na celkovou obchodní bilanci

· Vyšší růst vývozu oproti dovozu a jeho vliv na zlepšení pasiva dílčí bilance. Příznivý vývoj se státy CEFTA

a) Schodek obchodu s potravinářskými surovinami a potravinářskými výrobky (SITC 0+1+4) se v roce 2000 meziročně snížil (krytí dovozu vývozem vzrostlo z 62 % v roce 1999 na 71 % v roce 2000) v důsledku pozitivní změny - vyššího tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu a příznivého dopadu vývoje vývozních a dovozních cen. Podíl záporného salda zahraničního obchodu s uvedenými výrobky na pasivním saldu celkového zahraničního obchodu se snížil z 37 % roce 1999 na 14 % v roce 2000 (kromě zlepšení dílčí bilance působil ale i vliv zhoršení celkové obchodní bilance), schodek dílčí obchodní bilance zůstal však i nadále vysoký a představoval 41 % vývozu uvedených výrobků.

Tab. č. : 5 Zahraniční obchod s potravinářskými surovinami a potravinářskými výrobky

Podíl na celkovém		Meziroční změny				Dílčí obchodní bilance		Vliv směnných relací na dílčí obchodní bilanci (+) zlepšení; (-) zhoršení
vývozu	dovozu	vývozu		dovozu		celkem	změna
v %		v mld. Kč	v %	v mld. Kč	v %	v mld. Kč
3,7	4,8	+7,57	21,6	+ 4,01	7,1	- 17,64	+ 3,56	+ 2,31

V teritoriální orientaci obchodu s uvedenými výrobky dominovaly státy EU, kam v roce 2000 směřovalo 33 % vývozu a 49 % dovozu. Pasivum dílčí obchodní bilance s těmito státy se prohloubilo a jeho podíl na záporném saldu celkového zahraničního obchodu s potravinářskými surovinami a potravinářskými výrobky vzrostl na 88 %. Se státy CEFTA, kam bylo v roce 2000 orientováno 45 % vývozu a 23 % dovozu uvedených výrobků, vyprodukovala ČR aktivní saldo ve výši 5,0 mld. Kč, které bylo v porovnání s rokem 1999 vyšší o 2,8 mld. Kč. Do vztahu k těmto státům se téměř ze čtyř pětin koncentrovalo zlepšení dílčí obchodní bilance. V roce 2000 se však dále prohloubil nepříznivý poměr mezi průměrnými kilogramovými cenami vývozu a průměrnými kilogramovými cenami dovozu. Úroveň vývozních cen dosahovala pouze 56 % úrovně dovozních cen (61 % v roce 1999). Hlavní příčinou poklesu průměrných kilogramových vývozních cen a růstu průměrných kilogramových dovozních cen byla změna struktury - ve vývozu rostl podíl surovin a snížil se podíl finálních výrobků, v dovozu tomu bylo naopak.

· Vliv dovozu nerostných paliv na změny v celkové zbožové struktuře dovozu a na prohloubení pasiva celkové obchodní bilance

b) Rozhodující vliv na změny v celkovém zahraničním obchodu v roce 2000 měla skupina surovin nepoživatelných a nerostných paliv (SITC 2+3). Tempo růstu dovozu v tomto zbožovém komplexu (zejména pak u dovozu nerostných paliv) bylo vysoce nadprůměrné a vedlo k nárůstu dovozu těchto výrobků o 63 mld. Kč (u dovozu nerostných paliv o 55 mld. Kč). Dovoz nerostných paliv přispěl ke změnám ve zbožové struktuře celkového dovozu, k výraznému prohloubení pasiva dílčí obchodní bilance a jeho negativního vlivu na pasivum celkové obchodní bilance. Vysoký schodek dílčí obchodní bilance nerostných paliv a jeho meziroční zvýšení o 47 mld. Kč byly výlučně způsobeny růstem dovozních cen palivoenergetických zdrojů v důsledku vysokých cen na světových trzích a silného kursu USD. Ropa a zemní plyn zhoršovaly výsledky zahraničního obchodu po celý rok 2000, a to prakticky při stejných objemech dovozu i vývozu.

Tab. č. : 6 Zahraniční obchod se surovinami nepoživatelnými a nerostnými palivy vývozu dovozu vývozu dovozu celkem změna v % v mld. Kč v % v mld. Kč v % v mld. Kč 6,6 12,8 + 12,96 21,3 + 63,00 65,4 - 85,64 - 50,04 - 46,24

Na zvýšení dovozu palivoenergetických zdrojů se nárůst jejich dovozu z evropských tranzitivních ekonomik podílel 80 % (z toho z Ruska 57 %) a dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou 17 %.

· Pokračování dlouhodobého trendu zhoršová-ní salda dílčí bilance a jeho koncentrace do léčiv a farmaceu-tických výrobků

c) Trend dlouhodobě se zhoršujícího pasiva dílčí obchodní bilance s chemikáliemi a příbuznými výrobky (SITC 5) pokračoval i v roce 2000. Chemické výrobky vyprodukovaly druhé největší pasivum dílčí bilance s podílem 47 % na celkovém schodku zahraničního obchodu a 11 % na jeho meziročním nárůstu. Vysoký schodek dílčí obchodní bilance byl ve větší míře vyvolán především růstem objemu dovozu (meziročně o 7,3 %) před růstem objemu vývozu (meziročně o 0,7 %) než vlivem cenovým.

Tab. č. : 7 Zahraniční obchod s chemikáliemi a příbuznými výrobky

Značná část pasivního salda, a téměř celé jeho meziroční zhoršení, vznikla z obchodu se státy s vyspělou tržní ekonomikou (68,42 mld. Kč a 6,20 mld. Kč), resp. se státy EU (60,97 mld. Kč a 7,09 mld. Kč ), které mají rozhodující podíl na zahraničním obchodu ČR s chemickými výrobky. Na tyto státy v roce 2000 připadlo 55 % (47 %) vývozu a 81 % (71 %) dovozu chemických výrobků. Schodek dílčí bilance byl tlumen aktivem z obchodu s evropskými státy s tranzitivní ekonomikou (10,15 mld. Kč), zejména ale se státy CEFTA (5,95 mld. Kč); na trhy těchto států směrovala ČR dvě pětiny vývozu chemikálií, avšak realizovala z nich pouze 17 % jejich dovozu. Prakticky obchod se všemi hlavními dvoumístnými položkami (vyjma organických chemikálií) skončil pasivem v neprospěch ČR. Rozhodující položkou, na kterou se již dlouhodobě soustřeďuje pasivum dílčí obchodní bilance a celkové obchodní bilance vůbec a jejich rostoucí trend, jsou léčiva a farmaceutické výrobky (21,32 mld. Kč). Hodnota jejich vývozu kryla hodnotu jejich dovozu pouze z 27 %. Vysoký deficit je vyvolán zejména odlišnou strukturou vyvážených a dovážených léčiv a s ní spojenými vývozními a dovozními cenami. Průměrná cena vyvezeného kilogramu léčiv dosáhla v roce 2000 jen 40 % úrovně průměrné kilogramové ceny dovozní; v roce 2000 se v porovnání s rokem 1999 vývozní ceny ještě snížily, dovozní ceny naopak vzrostly.

· Pozitivní dopad aktiva dílčí bilance, docíleného vůči všem hlavním skupinám států, na celkovou obchodní bilanci

d) Největší aktivum dílčí bilance s významně pozitivním dopadem na celkovou obchodní bilanci si i v roce 2000 uchovala zbožová skupina tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (SITC 6). V porovnání s rokem 1999 se aktivní saldo snížilo vlivem předstihu tempa růstu dovozu před tempem růstu vývozu (krytí dovozu vývozem činilo 110 % proti 115 % v roce 1999). Oslabila se i pozice těchto výrobků ve vývozu i v dovozu, přesto zůstala uvedená zbožová skupina druhou nejsilnější jak v celkovém vývozu, tak i v celkovém dovozu. Pozitivní vliv na docílené aktivum měl cenový vývoj, který se podílel na jeho výši 17 % (v cenách roku 1999 by saldo činilo 22,62 mld. Kč).

Tab. č. : 8 Zahraniční obchod s tržními výrobky tříděnými hlavně podle materiálu

Vůči všem hlavním skupinám států docílila ČR aktivum dílčí bilance. Největší jeho část (19,92 mld. Kč ) připadla na vyspělé tržní ekonomiky, kam bylo směrováno 72 % z celkového vývozu i dovozu. V uvedené zbožové skupině měl významný podíl zušlechťovací styk, avšak současně i negativní vliv na vývoj dílčí obchodní bilance. Vývoz po aktivním zušlechtění a k pasivnímu zušlechtění se na celkovém vývozu v uvedené zbožové skupině podílel 21,0 %, dovoz k aktivnímu zušlechtění a po pasivním zušlechtění ale 29,3 %. Především dovoz k aktivnímu zušlechtění v hodnotě 74 mld. Kč ovlivnil, že výsledné saldo z obchodu v rámci zušlechťovacího styku skončilo v této zbožové skupině pasivním saldem téměř 16 mld. Kč a ostatní obchod aktivním saldem v rozsahu 43 mld. Kč. Největší část aktiva vyprodukovaly výrobky z nekovových nerostů (SITC 66) a kovové výrobky (SITC 69), vysoce pasivní položkou byly neželezné kovy (SITC 68); k největšímu zhoršení bilance došlo meziročně u železa a oceli (SITC 67), a to o 5,7 mld. Kč. Průměrné vývozní kilogramové ceny dosahovaly vesměs (výjimkou byly neželezné kovy) podstatně nižších hodnot než průměrné dovozní kilogramové ceny; jejich úroveň představovala v průměru pouze 64 % úrovně dovozních kilogramových cen.

· Posílení pozice ve vývozu i v dovozu. Zhoršení krytí dovozu vývozem

e) Dosud nejvýznamnější zbožová skupina českého zahraničního obchodu - stroje a dopravní prostředky (SITC 7) - si v roce 2000 nadprůměrnou dynamikou ještě posílila svoje postavení v českém vývozu (o 2 p.b.) i v českém dovozu (o 0,8 p. b.). Na celkovém zvýšení hodnoty vývozu se tato skupina výrobků podílela 53 % a na celkovém růstu dovozu 43 %. Dílčí obchodní bilance skončila v roce 2000 pasivem, takže krytí dovozu vývozem se proti roku 1999 o 1,2 p. b. zhoršilo. Pasivum dílčí bilance patřilo svojí hodnotou k nejnižším - na celkovém schodku obchodní bilance se v roce 2000 podílelo pouhými 3 % a na celkovém zhoršení obchodní bilance 9 %. Cenový vliv na propad dílčí bilance byl nevýznamný (za růstem celkové hodnoty strojírenského vývozu stál z 99,6 % růst objemu, u dovozu to bylo 99,3 %).

Tab. č. : 9 Zahraniční obchod se stroji a dopravními prostředky

· Dominující úloha vyspělých tržních ekonomik

Dominující úlohu mají v českém obchodu se stroji a dopravními prostředky vyspělé tržní ekonomiky, do kterých směřovaly čtyři pětiny vývozu těchto výrobků a z nich bylo realizováno 85 % jejich dovozu. Ve vztahu k těmto státům ČR v roce 2000 proti roku 1999 prohloubila celkově pasivní saldo dílčí bilance o 11,54 mld. Kč, z toho vůči státům EU si však udržela aktivum, i když v porovnání s rokem 1999 o 4,5 mld. Kč nižší. Zhoršil se dále i již tak relativně vysoký schodek obchodu se stroji a zařízením s ostatními státy s tranzitivní a státní ekonomikou - krytí dovozu vývozem činilo 22 % proti 33 % v roce 1999. Rozsah zhoršení salda obchodu s uvedenými výrobky byl tlumen snížením pasivního salda vůči rozvojovým státům, kam se podařilo zvýšit vývoz meziročně o více než polovinu, a nárůstem aktivního salda z obchodu s evropskými tranzitivními ekonomikami o 7,77 mld. Kč.

· Odlišný vývoj zahraničního obchodu se silničními vozidly a s ostatními strojírenskými položkami

Celkové saldo obchodu se stroji a dopravními prostředky bylo výsledkem zcela odlišného vývoje u silničních vozidel a u ostatních strojírenských položek. Silniční vozidla, která byla s podílem 15,7 % na celkovém českém vývozu a 16,9 % na jeho meziročním zvýšení nejvýznamnější vývozní položkou, vyprodukovala v roce 2000 aktivum 82,34 mld. Kč (nárůst proti roku 1999 o téměř 20 mld. Kč). V této souvislosti nutno ale upozornit na tendenci oslabování podílu silničních vozidel na celkovém růstu vývozu strojů a dopravních prostředků. Zlepšení salda u silničních vozidel nestačilo k pokrytí nárůstu pasiva u ostatních strojírenských položek. Stroje a zařízení určené pro průmysl prohloubily pasivum o 4,60 mld. Kč, v odvětví elektroniky a elektrotechniky, do kterých směřoval nejmasivnější příliv zahraničních investic, schodek dílčí bilance vzrostl o 12,66 mld. Kč. Silniční vozidla docílila i nejpříznivějšího poměru průměrných kilogramových cen vývozu k průměrným kilogramovým cenám dovozu; jejich úroveň byla o 8 % vyšší. U ostatních strojírenských položek byly průměrné vývozní kilogramové ceny podstatně nižší v porovnání s průměrnými kilogramovými cenami dovozními - v průměru byly na úrovni dvou třetin. Dílčí bilance obchodu se stroji a dopravními prostředky byla významně ovlivněna obchodem v rámci zušlechťovacího styku. Z celkového vývozu po aktivním zušlechtění a k pasivnímu zušlechtění připadlo na stroje a dopravní prostředky 57,7 % a z celkového dovozu po aktivním zušlechtění a k pasivnímu zušlechtění 50,7 %. Na celkovém vývozu strojů a dopravních prostředků podíl vývozu v rámci zušlechťovacího styku představoval 41,7 % a na celkovém jeho dovozu podíl dovozu zušlechťovacího styku činil 25,7 %. Převaha vývozu v rámci zušlechťovacího styku nad jeho dovozem vedla u strojů a dopravních prostředků k aktivnímu saldu v rozsahu 78,78 mld. Kč, které tak vykompenzovalo pasivní saldo z obchodu se stroji a dopravními prostředky mimo zušlechťovací styk (78,14 mld. Kč). Při zohlednění dovozu k dočasnému použití skončila celkově dílčí bilance obchodu se stroji a dopravními prostředky uvedeným pasivem. Největší část zušlechťovacího styku v uvedené zbožové skupině byla realizována v obchodu s Německem. Za výsledným aktivem z obchodu se stroji a dopravními prostředky se SRN (22,61 mld. Kč) bylo skryto aktivum ze zušlechťovacího styku (včetně dovozu k dočasnému použití) v hodnotě 57,40 mld. Kč a pasivum z ostatního obchodu se stroji a dopravními prostředky ve výši 34,79 mld. Kč. Zušlechťovací styk byl realizován u položek elektrické stroje a přístroje, radiová, televizní a spojová zařízení, zdravotnické a optické přístroje, motorová vozidla dvoustopá, přívěsy.

· Zvýšení aktivního salda dílčí bilance při podprůměrném růstu vývozu i dovozu

f) Druhou zbožovou skupinou zahraničního obchodu, která v roce 2000 vyprodukovala aktivum dílčí bilance, a jedinou, která aktivní saldo zvýšila, byly různé průmyslové výrobky (SITC 8). Aktivum dílčí bilance představovalo 9 % hodnoty vývozu uvedených výrobků (převážně spotřebního charakteru) a bylo docíleno při podprůměrných (a téměř shodných) tempech růstu vývozu i dovozu, která vedla k oslabení jejich pozice v celkovém vývozu o 1 p. b. a v celkovém dovozu o 1,2 p.b.. Na celkovém přírůstku vývozu se různé průmyslové výrobky podílely 8,3 % a na celkovém přírůstku dovozu 5,9 %.

Tab. č. : 10 Zahraniční obchod s různými průmyslovými výrobky

Převažující část zahraničního obchodu s různými průmyslovými výrobky (82 % vývozu a 73 % dovozu) se uskutečnila s vyspělými tržními ekonomikami, vůči kterým docílila ČR v této zbožové skupině aktivum 22,61 mld. Kč (přibližně jedna pětina vývozu), z toho se státy EU dokonce 26,87 mld. Kč. Aktivní saldo v rozsahu 4,61 mld. Kč zaznamenala ČR i s evropskými tranzitivními ekonomikami. Docílené aktivum vůči uvedeným dvěma teritoriálním relacím bylo sníženo pasivem z obchodu s rozvojovými státy a zejména pak s ostatními státy s tranzitivní a státní ekonomikou, kde dosáhlo 11,14 mld. Kč a významnou měrou (44%) ovlivnilo výši pasiva celkové obchodní bilance ČR s těmito státy. Vývoz spotřebních výrobků do uvedených států kryl jejich dovoz pouze 1 % (!). Nepříznivou skutečností je to, že tento dovoz vytváří přetlak levných výrobků na vnitřním trhu, vytlačuje domácí výrobce, jejichž produkce je pak ve značné míře závislá na zahraniční poptávce (např. z domácí produkce textilních a oděvních výrobků bylo vyvezeno 60 - 70 %).

· Koncentrace aktiva pouze do třech položek

Celkové aktivum dílčí bilance vytvořily však pouze 3 položky, z nichž nejziskovější byl nábytek a jeho díly s aktivem 17,17 mld. Kč, dále pak oděvní výrobky a doplňky, prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické, instalační. Tyto položky kryly současně pasivum ostatních zbožových položek. Úroveň průměrných jednotkových cen vývozu dosáhla sice v průměru za celou zbožovou skupinu přibližně 75 % úrovně průměrných jednotkových cen dovozu, u řady položek (ryze spotřebního charakteru) byly však kilogramové vývozní ceny mnohem příznivější (nábytek, oděvní výrobky, galanterie, obuv). To mj. však souvisí i s již zmíněnými dovozy např. oděvů a obuvi, jejichž deklarovaná cena při dovozu mnohdy neodpovídá ani výrobním nákladům. Významnou úlohu v této zbožové skupině měl zušlechťovací styk, který se na vývozu uvedených výrobků podílel 46 % a na jejich dovozu 22 %. Aktivum z obchodu v rámci zušlechťovacího styku v roce 2000 dosáhlo 36,25 mld. Kč, ostatní obchod byl pasivní ve výši 24,10 mld. Kč. Zušlechťovací styk se koncentroval do produktů textilní výroby, kožených výrobků, galanterie a obuvi, výroby konfekce, kožešin a nábytku.

2.3 Ceny zahraničního obchodu

· Rychlejší růst dovozních cen oproti cenám vývozním. Zhoršení směnných relací

Zahraniční obchod byl po celý rok 2000 provázen růstem cen. Pro všechny měsíce roku 2000 byl charakteristický předstih tempa růstu dovozních cen před tempem růstu vývozních cen. Koncem roku se růst sblížil, a to hlavně vlivem zmírnění nárůstu dovozních cen, takže ve 4. čtvrtletí pokles směnných relací činil 3,2 p. b., zatímco v 1. čtvrtletí 7,6 p. b.; celoroční zhoršení představovalo 5,1 p. b., což se nepříznivě projevilo ve vývoji obchodní bilance.

Graf č. : 4 Vývoj vývozních a dovozních cen

· Pokles směn-né relace u nero-stných paliv a jeho dopad na nepříznivý vývoj celkových směn-ných relací

Největší dopad na růst cen zahraničního obchodu (a cenové hladiny v ČR vůbec) měly vysoké dovozní ceny nerostných paliv, maziv a příbuzných materiálů. Meziroční nárůst dovozních cen dosáhl téměř 85 %, vývozní ceny meziročně vzrostly o necelých 28 %. Pokles směnné relace v této skupině o více než 30 p. b. byl hlavní příčinou zhoršení celkových směnných relací a vysoce negativního dopadu na prohloubení schodku obchodní bilance. Mírné zhoršení směnných relací bylo zaznamenáno u strojů a dopravních prostředků a u různých průmyslových výrobků. Ostatní zbožové skupiny vykazovaly vyšší růst vývozních cen proti cenám dovozním

Tab. č. : 12 Vývozní a dovozní ceny v roce 2000 podle jednotlivých zbožových skupin

Zbožové skupiny podle SITC	Vývozní ceny	Dovozní ceny	Dílčí směnné relace
	Indexy proti roku 1999
0 - potraviny a živá zvířata	108,4	101,9	106,4
1 - nápoje a tabák	109,5	105,2	104,1
2 - surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv	113,3	109,3	103,7
3 - nerostná paliva, maziva a příbuzné materiály	127,7	184,9	69,1
4 - živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	91,8	86,5	106,1
5 - chemikálie a příbuzné výrobky	118,0	108,4	108,9
6 - tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu	105,5	104,2	101,2
7 - stroje a dopravní prostředky	100,1	100,2	99,9
8 - různé průmyslové výrobky	100,7	100,8	99,9

· Zlepšení celkových směnných relací v 1. čtvrtletí 2001

V 1. čtvrtletí 2001 pokračoval trend zmírňování tempa růstu vývozních, a zejména pak dovozních cen který se projevil již ve 4. čtvrtletí 2000. V porovnání s 1. čtvrtletím 2000 byly vývozní ceny v 1. čtvrtletí 2001 vyšší o 4,2 % a dovozní ceny vzrostly o 4,0 %, takže celkové směnné relace se zlepšily o 0,2 p. b. Poprvé od března 1999 zaznamenaly směnné relace kladnou hodnotu v únoru 2001, kdy jejich meziroční index činil 100,6.

³ Viz Hospodářské noviny, 7. prosince 2000 - Vladimír Tomšík: Hospodářský růst lze považovat za stabilní.

© Český statistický úřad, 2001