1. Cenový vývoj | 2. Zahraniční obchod | 3. Trh práce
obsah SOUBORNÉ CHARAKTERISTIKY MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE V ROCE 2000 - doprovodné analytické studie
1. Cenový vývoj

1.2 Vnější cenové okruhy

1.1 Vnitřní cenové okruhy

1.1.1 Spotřebitelské ceny
· Poloinflace v roce 2000 je pozitivnějším výsledkem než dvouprocentní míra inflace roku 1999 Srovnáním hodnot míry inflace za uplynulých deset let transformace se rekordně nízká cenová úroveň, dosažená v roce 1999, zdá být nadmíru positivním jevem. Při podrobnějším zkoumání výše a struktury cenového vývoje a ukazatele souhrnného produkčního výkonu (HDP) české ekonomiky v letech 1999 a 2000 je však možné hodnotící soudy korigovat: výsledná poloinflace(1)

v roce 2000 je (prismatem keynesiánké ekonomie) daleko pozitivnějším výsledkem, než dvouprocentní míra inflace roku 1999 (zohledníme.li navíc kritické hlasy na adresu rychlého dezinflačního vývoje, hodnocení se stává ještě zřejmějším).

Graf č. : 1 Míra inflace v dekádě 1991-2000

Tab. č. : 1 Spotřebitelské ceny - mezinárodní srovnání meziroční změny %
  ČR EAC1) SR Maďar. Polsko Slovinsko EU2) EU-113) SRN Francie Jap. USA
1997 8,5 55,4 6,1 18,3 14,9 8,4 1,8 1,7 1,5 1,3 1,7 2,3
1998 10,7 35,6 6,7 14,3 11,8 7,9 1,5 1,3 0,6 0,7 0,6 1,5
1999 2,1 25,3 10,7 10,0 7,3 6,2 1,4 1,2 0,7 0,6 -0,3 2,2
2000 3,9 24,4 12,0 9,8 10,1 8,9 2,3 2,4 2,1 1,8 -0,6 3,4

1) EAC (EU accession candidates) - kandidáti na vstup do EU; průměr všech 13 zemí
2) průměr zemí Evropské unie
3) průměr zemí eurozóny

Zdroj: World Economic Outlook - IMF, May 2001

Graf č.: 2 Meziroční změny hlavních cenových indikátorů

Zdroj: ČSÚ, ČNB
· Inflace koncem roku 2001 by měla být na úrovni roku 2000 Zmíněné rychlé stlačení inflace ilustruje vývoj meziročních změn indexu spotřebitelských cen (CPI) na grafu 2. Rasantní, patnáctiměsíční pokles (od února 1998) ukončily letní měsíce roku 1999. K růstu tržních cen ve 4. čtvrtletí 1999 se přidaly lednové deregulace (zejména růst cen elektřiny a zemního plynu o 15,1 %, vodného a stočného o 12,7 %). Až do léta roku 2000 index spotřebitelských cen pomalu vzlínal k hranici 4 procent, na které se s mírnými výkyvy udržel až do března 2001. Při zachování stávajících vnějších cenových podmínek (od února 2001 opět kladné směnné relace, cena ropy v rovnovážných mezích) a s anticipovanými změnami v domácí ekonomice (pokračující narovnávání cen, vývoj úrokových sazeb a mzdový růst) lze hodnoty míry inflace koncem roku 2001 očekávat na úrovni 4,0-4,5 %(2)

.

· Dvě hlavní příčiny nárůstu míry inflace v roce 2000 - deregulace a ceny ropy Nárůst míry inflace v roce 2000 oproti roku 1999 měl dvě hlavní příčiny: uvolnění deregulací, jež byly v roce 1999 pozastaveny, a přetrvávající zvyšování cen ropy, které na rozdíl od roku 1999 (resp. ledna 1997 až října 1999) již překročilo hodnoty prosince 1996. Růst indexu spotřebitelských cen proto nejvíce posunuly ceny ve skupině doprava (průměrné meziroční navýšení 11,0 %) a náklady spojené s bydlením (8,3 %). Po poklesu v roce 1999 se od července 2000 začal prosazovat i vliv zvyšování cen potravin a nápojů. Meziroční růst přes 3 procenta, zesilující ve třetím a čtvrtém čtvrtletí hlavně díky zdražení masa a brambor (meziročně ve 4. čtvrtletí 2000 o 10,1 % a 12,1 %), se přehoupl i do prvních měsíců roku 2001. Jedinou retardující položku ve spotřebitelském koši(3)

tvořily ceny odívání a obuvi.

Graf č. : 3 Inflační očekávání finančního trhu

Zdroj: ČSÚ, ČNB
· Až v roce 2000 sbližování očekávaného růstu cenové hladiny s realitou Vybrané subjekty finančního trhu (podle statistického šetření ČNB 12 měsíců dopředu - viz graf 3) odhadovaly očekávaný CPI jako adaptivní vývoj čisté inflace, navýšený o zhruba konstantní přirážku zohledňující míru deregulací. Skutečný vývoj CPI, očekávaného finančním trhem, a čisté inflace stále častěji vykazoval sbližující se trend, a to zejména od jara roku 2000. Hodnoty čisté inflace i CPI se v prvních měsících roku 2001 přiklánějí k naplnění (nyní již reálněji definovaného) cíle ČNB.

1.1.2 Ceny výrobců
Vyšší růst cen průmyslových výrobců než ostatních cen Ceny průmyslových výrobců (PPI; hodnoty ke konci období) v letech 1993 až 1998 věrně vykreslovaly pilovitý, přesto klesající trend jakoby s posuvným zavěšením. Ten ale koncem roku 1999 nedosáhl svého lokálního maxima, nýbrž pokračoval v růstu i v průběhu celého roku 2000. Meziroční změna z prosince roku 2000 vykázala přírůstek 5,0%, což byla obvyklá úroveň v letech 1996 až 1998. Od září roku 1999, kdy meziroční přírůstky PPI a CPI dosahovaly stejné úrovně, začal index průmyslových výrobců vykazovat vyšší hodnoty, než index spotřebitelských cen. V průběhu roku 2000 se mezera mezi nimi postupně zvyšovala (v říjnu a listopadu až na 1,6 p.b.). Vývoj od počátku roku 2001 naznačuje dokonce protichůdný pohyb obou meziročních indexů. Není vyloučeno, že se ve 3. čtvrtletí 2000 rostoucí převis PPI nad CPI může v 1. pol. roku 2001 promítnout do růstu spotřebitelských cen. Od konce roku 1999 převyšují přírůstky cen průmyslových výrobců i tržní služby a stavební práce. Skutečnost, že řada průmyslových výrobků je vstupem jak ve stavebnictví, tak v mnoha službách, by spíše vedla k očekávání opačného vývoje.
· Stupňující se ceny surovin - hlavní faktor růstu PPI Hlavním faktorem růstu PPI v roce 2000 byly stupňující se ceny surovin, především ropy a zemního plynu, ale i elektrické energie (3,5 %), vodného a stočného (7,9 %), které citelně zvyšovaly náklady průmyslových výrobců. Při dekompozici průmyslových cen je patrné působení (v posledních pěti letech nejvyššího) růstu cen ve zpracovatelském průmyslu (průměrný růst za rok 2000 5,7 %, ve 2. pololetí roku 2000 přes 6 procent), a to i přes utlumující vliv cen průmyslu dobývání surovin, které vykázaly meziroční propad (průměrný pokles -3,7 %, zejména v měsíci září a říjnu, kdy překročil hranici pěti procent). Pomyslné polínko do ohně přiložilo od března 2000 i zdražení výrobků v průmyslu potravinářském a tabákovém (od ledna 1999 do ledna 2000 naopak stlačovaly vývoj PPI), které ve 4. čtvrtletí dosáhlo vlivem růstu cen zemědělských výrobců přírůstku meziročního 7,2 %.

Graf č. : 4 Ceny výrobců

Tab. č. : 2 Spotřebitelské ceny a ceny výrobců meziroční změny v % ke konci období
  1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 Červen 2000 Prosinec 2000
Spotřebitelské ceny 18,2 10,2 7,9 8,6 10,0 6,8 2,5 4,1 4,0
Ceny průmyslových výrobců 11,4 5,5 7,2 4,4 5,7 2,2 3,4 5,1 5,0
Ceny stavebních prací 13,7 9,7 12,3 11,2 11,9 7,0 3,5 4,1 4,8
Ceny zemědělských výrobců 4,3 10,1 6,1 6,8 2,5 -9,5 0,6 15,9 9,0
Ceny tržních služeb 1) x x x x 10,9 7,8 3,4 2,1 4,9

1) Souhrnný index tržních služeb se zjišťuje až od roku 1997.
· Index cen stavebních prací - růst po 4 letech Po poklesu meziročního indexu cen stavebních prací v roce 1994 následovalo tříleté období jejich stabilního meziročního růstu (v průměru 11 procent), který se v letech 1998 a 1999 plynule snižoval (na 3,5 % v roce 1999). Až od dubna 2000 se index cen ve stavebnictví pomalu odlepoval od svého osmiletého minima a po více než čtyř letech (mírně) narůstal, koncem roku ke hranici 5 procent.
· Zrychlení dynamiky růstu cen zemědělských výrobců v roce 2000 Pro rok 2000 se všeobecně očekávalo zrychlení dynamiky růstu cen zemědělských výrobců ovlivněné jednak nízkou základnou roku 1999 (průměrná cenová hladina byla o 11,3 % nižší než v roce 1998) a očekáváním vyšších výkupních cen od prvovýrobců. Očekávání se naplnilo - průměrný meziroční růst se vyšplhal na 8,6 % .

Meziměsíční sledování cen zemědělské produkce poukazuje na zrcadlový pohyb s osou v říjnu 1999, kdy více než roční snižování jejich přírůstku (od března 1999 absolutního poklesu cen) bylo vystřídáno kontinuálním, 18 měsíčním růstem (od srpna roku 2000 absolutním). Na základě meziročního srovnání ceny zemědělských komodit (absolutně) rostou od února 2000 - jejich relativní, dynamický růst (tempo 3 p.b. měsíčně) je patrný již od července 1999. Extrémní růst cen zemědělských prvovýrobců v červnu 2000 byl způsoben propadem v červnu 1999 (-20,2 %).

V říjnu roku 2000 nastal zlom v předstihu meziměsíčního růstu cen rostlinných prvovýrobců před živočišnými, který setrvává i v prvních třech měsících roku 2001.
· Ceny tržních služeb byly taženy zdražením poplatků v peněžnictví Ve třetím trimestru roku 2000 došlo k výraznému nárůstu cen tržních služeb. Lví podíl na něm zaujímal až 20ti procentní meziroční růst cen v peněžnictví(4)

. Spolučinitelem bylo i zdražení poštovních a telekomunikačních služeb o 6,6 %, a to zvláště zvýšením poplatků státního monopolu Česká pošta o 8,8 % (již od ledna 2000). Jediným segmentem z koše indexu tržních služeb, který oproti roku 1999 zlevnil své produkty byly pojišťovny (o bezmála 4 procenta).

1.2 Vnější cenové okruhy
· Změna dynamiky cen zahraničního obchodu nejen v čase Vývoj dovozních a vývozních cen za poslední 3 roky prodělal výrazné změny. Vedle viditelného inverzního průběhu v letech 1998 a 1999(5)

došlo ke změně dynamiky importních a exportních cen. Zatímco v roce 1998 meziroční změny importních cen klesaly pomaleji než změny cen exportních (v průměru měsíčně o 1,4 p.b. proti 1,7 p.b.), v roce 1999 se tempo (nyní již růstu) až o jednu třetinu zrychlilo (index exportních cen naopak rostl jen o 1,5 p.b.). Kvantitativně rozdílný vývoj cen dovozu a vývozu se v roce 2000 oproti roku 1999 prohloubil a svými hodnotami se vrátil k úrovni roku 1998 (rozdíl v průměrném meziročním růstu činil v roce 2000 bezmála 6 p.b.).

Vývoj dovozních cen byl - při průměrném meziročním růstu 12,0 % - po celý rok 2000 značně rozkolísaný. Spolu s cenami energetických surovin, které tlačily růst zhruba ze dvou třetin, se do něj promítaly i změny kurzu koruny (výraznější meziroční znehodnocení v lednu, květnu a od srpna do listopadu, kdy česká měna prolomila hranici 40 Kč za USD; depreciace Kč v říjnu 2000 proti stejnému měsíci roku 1999 dosáhla až 17 procent). Pouze ve 2. a 3. čtvrtletí roku 2000 došlo k opětovnému růstu cen vývozu (proti roku 1999).

· Směnné relace v prvních měsících roku 2001 opět v kladných číslech Hladké snižování meziročních přírůstků cen zahraničního obchodu od 3. čtvrtletí 2000 (s razantnějším poklesem u cen dovozu než vývozu) bude (při nevýrazně změněném vývoji průmyslových cen) pravděpodobně pokračovat i v prvním pololetí 2001. Již v únoru 2001 se směnné relace (TT) po pozvolném zlepšování od února roku 2000 překulily do kladných hodnot.

Graf č. : 5 Ceny zahraničního obchodu

· Krátkodobé fluktuace ceny ropy - fenomén poslední doby Markantní meziroční výkyvy ceny ropy, zejména na přelomu roku 1999 a 2000 (v listopadu 1999 zvýšení 2,3 krát, v prosinci 2,7 krát, v lednu 2000 2,4 krát a v únoru 2,6 krát(6)

- viz graf 6) jsou uváděny jako pro českou ekonomiku zásadní externě-nákladový šok. Nicméně při srovnání vývoje ceny ropy, indexů cen domácích výrobců a míry inflace se dospěje k nejednoznačným závěrům.

V roce 1998 se pokles světových cen komodit a nejvíce ropných produktů (meziroční pokles v průměru o 27 procent) téměř okamžitě promítal do dovozních cen a cen výrobců; zatímco míra inflace dosahovala rekordních 10,7 %. V roce 1999 - při dramatickém růstu hladiny světových cen ropy (45 procentní růst) a zhoršení směnných relací od 2. čtvrtletí - se u cen průmyslových výrobců projevovalo asi dvouměsíční časové zpoždění, které se postupně prodlužovalo. Míra inflace v roce 1999 prudce poklesla na 2,1 %. Ačkoli se meziroční přírůstky světové ceny ropy od 2. pololetí roku 2000 snižovaly (průměrný meziroční nárůst o 68,7 % nejvíce ovlivňovaly horentní přírůstky v 1. čtvrtletí), což se v dovozních cenách projevilo s kvartálním zpožděním, ceny výrobců kontinuálně narůstaly (odhad zpoždění už na 10 měsíců) a míra inflace se posunula ke 4 procentům.

· Paradoxy Na paradoxním vývoji v uplynulých třech letech (popsaném v předchozím odstavci) je problematické vysledovat systematické tendence v provázanosti jednotlivých cenových okruhů - průběh časových zpoždění je u jednotlivých kategoriích značně rozdílný. Na základě vývoje cen průmyslových výrobců je možné vyslovit domněnku o v předstihu vytvořeném cenovém polštáři (pravděpodobně při poklesu světových cen v roce 1998), a/nebo o převzetí jha růstu cen vstupů na vrub vlastní ziskovosti (ověření tohoto vztahu by bylo nutné hledat analýzou cyklů ve vývoji míry rentability v podnicích). Možnost promítnutí cenového nárůstu do PPI až v prvním pololetí roku 2001 (faktor prodlužujícího se časového zpoždění) se nezdá být příliš pravděpodobnou.

Graf č. : 6 Vliv meziročního znehodnocení Kč vůči USD a změna ceny ropy Brent

1 Volba mezi poloinflací, tzn. ekonomickým růstem při rostoucí inflaci (v roce 2000 růst domácího produktu 3,1% při současném růstu cenové hladiny o 3,9%) a mezi neinflačním vývojem při zpomalení ekonomického růstu (v roce 1999 minimální nárůst cenové hladiny o 2,1% při propadu hospodářského růstu -0,8%) je však možná pouze krátkodobě. Jedná se o určitou paralelu opačného pohybu obou indikátorů, kdy při růstu cenové hladiny dochází k hospodářskému poklesu (tzv. stagflaci).

2 Experti IMF ve své dubnové předběžné zprávě pozitivně hovoří o udržení inflace pod kontrolou a nevidí žádné krátkodobé impulsy ohrožující cenovou stabilitu (kromě fiskálních rizik). V roce 2001 by míra inflace (při meziročně nižších cenách ropy, stabilním vývoji kurzu koruny a zdrženlivých mzdových přírůstcích) měla být modelována především vývojem domácí poptávky.

3 V roce 2000 bylo zvoleno jiné základní období - rok 1999 - na jehož vahách je nově počítán index spotřebitelských cen.

4 Pokud jde o peněžnictví, jako složku tržních služeb, vztahuje se k tzv. produktům peněžního sektoru bez zahrnutí depozitně-úvěrových obchodů, jejichž cenou je úrok. Kdyby byl (hypoteticky) do cen v peněžnictví zahrnut vliv klesajících úrokových sazeb, v roce 2000 by jejich meziroční růst dosáhl podstatně nižší úrovně.

5 Průměrná meziroční změna dovozních a vývozních cen v roce 1998 činila -2,7% a 4,3% a v roce 1999 1,8% a -0,9%.

6 Jako vstupní hodnoty byly použity ceny dovozu ČSÚ, proto jsou vypočtené meziroční změny dolarové ceny ropy dány součtem procentní depreciace Kč vůči USD a změny ceny ropy v korunách.

© Český statistický úřad, 2001