1. Hospodářský růst a rovnováha | 2. Cenový vývoj | 3. Zaměstnanost a nezaměstnanost | 4. Vnější pozice české ekonomiky | 5. Peněžní ekonomika

SOUBORNÉ CHARAKTERISTIKY MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE V ROCE 2000 3. Zaměstnanost, nezaměstnanost

3.2 Nezaměstnanost

3.1 Zaměstnanost

Tab. 7: Míra ekonomické aktivity

Údaje jsou vypočítány z průměrných hodnot jednotlivých období

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

Tab. 7: Míra ekonomické aktivity

Údaje jsou vypočítány z průměrných hodnot jednotlivých období

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS)

Zpomalil se pokles zaměstnanosti

Zpomalování míry tempa růstu aktivní pracovní síly během posledních osmi let, které se poprvé v roce 2000 přeměnilo v relativní (-1,0%) i absolutní pokles (-36,8 tis. osob), se adekvátním způsobem odrazilo jak v počtu lidí zapojených do pracovního procesu, tak i lidí hledajících práci. Obě tyto skupiny měly přitom během ekonomické transformace zcela odlišný vývoj, s časovým posunem v intenzitě růstu i poklesu. Počet zaměstnaných osob se v počáteční fázi meziročně sice zvyšoval, ale tempo růstu mělo výrazně sestupný trend, který přešel v roce 1997 až do úbytku (-0,7%). Deficit ve stavu osob v placeném zaměstnání a pracujících ve vlastním podniku dosáhl svého maxima v roce 1999, kdy zaměstnanost klesla o 2,1%. Teprve v roce 2000 se propad podařilo vlivem vznikajících nových pracovních míst, zejména u zahraničních a mezinárodních společností, zmírnit a zaměstnanost začala v závěru roku růst. Nejdynamičtějším vývojem prošli během společenských změn uchazeči o zaměstnání, jejichž počáteční pozvolný pokles a pozdější strmý vzestup byl postupným vyrovnáváním nabídky a poptávky po pracovní síle v roce 2000 zastaven.

Graf 6: Vývoj pracovních sil - meziroční změna

Zdroj: VŠPS

Pokračoval růst zaměstnanosti ve službách

Restrukturalizací celého hospodářství docházelo od počátku 90. let ke změnám v odvětvové struktuře zaměstnanosti. V průmyslu pracovalo v dříve velkých podnicích transformovaných později do malých a středních firem na konci roku 2000 ve srovnání s rokem 1993 zhruba o 240 tisíc lidí méně s podílem na celkové zaměstnanosti 30,2% oproti 34,2% ve výchozím roce 1993. V odvětví stavebnictví se v průběhu osmi let zvýšila míra zaměstnanosti o 0,5 p.b., přestože toto odvětví poskytovalo meziročně více pracovních příležitostí jen do roku 1997, zatímco v posledních třech letech pracovníci s různou intenzitou odcházeli. V roce 2000 se ve vazbě na náznak růstu produkčních výkonů tohoto odvětví stavy pracovníků snížily jen o 0,9%. K nižší zaměstnanosti došlo v průběhu posledních osmi let také v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybolov, kde souhrnný úbytek 134 tis. lidí představoval snížení míry zaměstnanosti ze 7,7 na 5,1%. Naproti tomu nerozvinutý sektor služeb vytvořil, zejména v prvních letech transformačního období, dostatečný prostor pro vznik nových pracovních míst obsazených převážně uvolněnými pracovními silami z jiných odvětví. Meziročními nárůsty počtu zaměstnaných v tradičních, ale i nových formách poskytovaných služeb, se počtem 2622,5 tisíc osob zvýšila na konci roku 2000 míra zaměstnanosti na 55,4% (tj. oproti roku 1993 vyšší o 6 p.b.).

Graf 7: Vývoj zaměstnanosti ve vybraných odvětvích

Zdroj: VŠPS

3.2 Nezaměstnanost

Rostoucí nezaměstnanost se začala v roce 2000 snižovat

Až do roku 1996 se řadila ČR mezi země s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti. Poté, co ekonomika vstoupila do období recese, následovalo tříleté období strmého vzestupu této míry počtu nezaměstnaných, které kulminovalo v roce 1999. V roce 2000 došlo vlivem růstu výkonnosti domácí ekonomiky, výraznější aplikací programů aktivní politiky zaměstnanosti a pobídkami investorů v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti k oživení poptávky po pracovních silách. Společným působením všech těchto faktorů se růst počtu osob hledajících uplatnění na trhu práce v roce 2000 zastavil a míra nezaměstnanosti se začala snižovat.

Graf 8: Míra nezaměstnanosti

Zdroj: MPSV

Oživená

Projevem oživené poptávky zaměstnavatelů po pracovních

Tab. 8: Vývoj nezaměstnanosti a počtu volných pracovních míst¹⁾ meziroční změny v %

¹⁾ stav ke konci období

Zdroj: MPSV

Nezaměstnanost přinášela prohlubování regionálních rozdílů

Od počátku ekonomické transformace vznikal a s dalšími jejími kroky se prohluboval nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v regionální struktuře. Trvalé problémy s vysokou mírou nezaměstnanosti měly oblasti s převládajícím těžebním a těžkým průmyslem a zemědělské územní celky, kterých se probíhající restrukturalizace dotkla nejvíce. Proto již od počátku transformace byly na předních místech v počtu nezaměstnaných kraj Ostravský, Ústecký a Olomoucký. Zprvu minimální rozdíly se začaly v roce 1998 překročením úrovně 10% v některých regionech výrazně prohlubovat, což vyvolávalo sociální napětí. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosáhly uvedené oblasti i v roce 2000, následované krajem Brněnským (9,4%), Zlínským (8,1%) a Karlovarským (8,0%). V těchto regionech také připadá, s ohledem na nízkou nabídku pracovních příležitostí, nejvyšší počet zájemců o jedno místo (od 10,3 do 31,8 osob). Nejnižší počet lidí bez práce průběžně vykazoval kraj Praha, Budějovický a Královéhradecký s počtem 3,3 až 5,8 zájemců o jedno volné pracovní místo. Daleko větší nerovnováha na trhu práce existuje na úrovni jednotlivých okresů. Největší problémy s nezaměstnaností měly na konci roku 2000 na severu Čech okresy Most, Louny a Teplice a na severu Moravy okresy Bruntál a Karviná. Naopak nízký počet lidí bez práce byl v některých středočeských okresech a v okresech Praha-východ a Praha-západ.

Graf 9: Nezaměstnanost v regionálním pohledu

Zdroj: MPSV

Prohluboval se problém dlouhodobé nezaměstnanosti

V souvislosti s trvajícími disproporcemi mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v kvalifikační a profesní struktuře se prohloubil problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Během několika posledních let, a zvláště roku 2000, je rychle rostoucí počet osob, které nemohou dlouhodobě (déle než 1 rok) najít práci, varující. V roce 1999 netvořili tito lidé mezi nezaměstnanými ani třetinu (29,7%), zatímco v roce 2000 jich bylo již 38,4%. Dlouhodobá ztráta zaměstnání je nejen vážným společenským problémem, ale má destruktivní vliv i na lidskou psychiku. Tomuto ohrožení čelí v ČR již téměř 176 tisíc lidí.

Souhrnně lze říci, že zatímco se míra nezaměstnanosti obecně snižuje a s přibývajícím počtem pracovních míst neexistují tudíž příčiny k vyvolávání sociálních tenzí, v některých krajích a okresech, stejně jako u osob s nižší kvalifikací nebo dlouhodobě hledajících práci problémy sociálního charakteru existují.

© Český statistický úřad, 2001