2. Cenový vývoj
1. Hospodářský růst a rovnováha | 2. Cenový vývoj | 3. Zaměstnanost a nezaměstnanost | 4. Vnější pozice české ekonomiky | 5. Peněžní ekonomika
|
SOUBORNÉ CHARAKTERISTIKY
MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE V ROCE 2000 2. Cenový vývoj |
2.2 Faktory změn cenových indexů v rámci vnitřních a vnějších cenových okruhů
| I když se míra inflace v roce 2000 ve srovnání s rokem 1999, kdy byl zaznamenán strmý pád inflace, poněkud zvýšila, je možné konstatovat, že v období těchto dvou let bylo dosaženo stavu cenové stability a nastal pokrok ve vytváření nízkoinflačního prostředí | Pád inflace v roce 1999 neměl svou strmostí (snížením
její míry na pouhou pětinu ve srovnání s rokem 1998) předlohu ani v historickém
pohledu na celou uplynulou dekádu transformace české ekonomiky, ani v pohledu na vývoj
míry inflace v porovnatelných tranzitivních ekonomikách střední Evropy. To, že v
roce 2000 z této úrovně poněkud vystoupí, ale nanejvýš do 4% meziročního
průměru, se s přihlédnutím k důsledkům předchozího vzedmutí světových
komoditních cen očekávalo. Výsledek 3,9% toto všeobecně sdílené očekávání
potvrdil. Pokud jde o predikci na rok 2001, neočekává se povětšinou, že by se inflace měla významněji odchylovat od úrovně, vykázané v roce 2000. |
Graf 5 : Míra inflace(7)
Zdroj: ČSÚ
2.2 Faktory změn cenových indexů v rámci vnitřních a vnějších cenových okruhů
| Hlavním vnitřním faktorem dezinflace byl vývoj JPN | Nebýt rezervovanosti vůči unáhleným pokusům kauzálně propojit celý řetězec jednotlivých vnitřních a vnějších impulsů cenových pohybů (včetně promítnutí přiměřených časových zpoždění mezi příčinami a účinky) a numericky přesně určit jejich podíl na změnách tuzemské cenové hladiny, dalo by se prohlásit, že z titulu vnitřních podmínek to byl jednoznačně vývoj jednotkových pracovních nákladů (viz kap. 1.4) který tím, že postupně působil ke zužování inflační mezery (tedy ke zmenšování prostoru pro vnitřní inflační tlaky) až k její (takřka) eliminaci, byl hlavním zdrojem pronikavého snížení inflační míry v české ekonomice v posledních dvou letech. V inflační mezeře je přirozeně zakomponován vliv úprav administrativně řízených cen. Rozměr těchto úprav byl, zejména pokud jde o tzv. deregulace, v jednotlivých letech značně rozdílný a ovlivnil tudíž i meziroční srovnávání indexů spotřebitelských cen. |
| Snižování inflační míry bylo do jisté míry paralyzováno změnami ve světových cenách, zejména v cenách ropy | Přímočarost tohoto vztahu a těsnost jeho korelace je však
zpochybněna okamžitě poté, co se přihlédne k souběžnému průběhu
meziročních změn ve světových cenách (z toho zejména cen ropy) a na ně
zavěšených cen českého dovozu (obrazně „dovážené inflace"). Namísto
nacházení souvislostí mezi okruhy „vnitřních" a „vnějších" cen se
nabízí obraz paradoxů, vyvolávající otázky, např.: jak vysvětlit, že v roce
1999 došlo k tak výraznému smrštění domácí inflace, když hladina světových
cen (promítající se následně do úhrnu českých dovozních cen) dramaticky
narůstala a tempa růstu indexů reálných směnných relací se naráz ocitla
v pásmu záporných hodnot (to, že trend poklesu indexů nebyl ještě strmější,
bylo do jisté míry překvapením). Kontury této otázky se stanou ještě
zřetelnější, srovnají-li se paradoxní souvislosti ve vývoji vnitřních a
vnějších cenových okruhů v roce 1999 s rokem 1998. V roce 1998 ještě
obecná hladina světových cen komodit (a z toho opět nejvíce ropných produktů)
prudce klesala a domácí míra inflace se vyšplhala na 10,7%, nejvýše od roku 1993.
V roce 2000 se růst světových cen, počínajíce 2. pololetím, značně zpomalil,
ale indexy spotřebitelských cen, stejně jako indexy cen průmyslových výrobců a
stavebních prací opět poněkud (i když jen mírně) vzrostly. Určující význam byl v této spojitosti připisován cenám ropy. Ty v letech 1997 a 1998 úctyhodně klesaly (o 28%, resp. 43%), aby se koncem roku 1999 v neuvěřitelné míře meziročně zvýšily - o 155%, tedy více než dvojapůlnásobně. Světové trhy to příliš neznervóznilo, neboťˇse opodstatněně poukazovalo na to, že umělé vyhnání ropných cen až ke 40 USD za barel nemůže mít dlouhé trvání, aniž by to nezanechalo zničující účinky nejen v zemích odběratelů, ale i v zemích producentů. Předvídalo se proto, že již v krátkodobém horizontu se tyto ceny navrátí na úroveň okolo 29 USD za barel, tedy na úroveň, která byla shledána na světové trhu v dané etapě rovnovážnou. Stalo se tak dříve, než se předpokládalo. V důsledku toho, i když ještě v červnu 2000 vzrostly meziročně ceny ropy o 82%, v prosinci již to bylo pouhých 5%. Tento zvrat v nárůstech jak celkové hladiny světových cen, tak z toho zejména cen ropy(8) , uklidnil v roce 2000 i růst celkové hladiny českých dovozních cen a stal se hlavním činitelem (vzhledem k takřka nezměněnému meziročnímu růstu českých vývozních cen) značného omezení vlivu snižujících se hodnot reálných směnných relací na růst vnitřních cenových okruhů. |
Tab. 6: Vývoj změn v rámci vnitřních a vnějších cenových okruhů
meziroční změny v % (ke konci sledovaných období)
| 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | Červen | Prosinec | |
| 2000 | 2000 | ||||||||
| Vnitřních Spotřebitelské ceny |
18,2 |
10,2 |
7,9 |
8,6 |
10,0 |
6,8 |
2,5 |
4,1 |
4,0 |
| Ceny průmyslových výrobců | 11,4 | 5,5 | 7,2 | 4,4 | 5,7 | 2,2 | 3,4 | 5,1 | 5,0 |
| Ceny stavebních prací | 27,4 | 10,5 | 12,3 | 11,2 | 11,9 | 7,0 | 3,5 | 4,1 | 4,8 |
| Vnějších Světové ceny prům. surovin a potr. ČSÚ |
-10,0 |
20,8 |
4,8 |
17,8 |
-16,4 |
-28,5 |
63,7 |
60,8 |
15,0 |
| z toho ropa (Brent) | -24,0 | 16,7 | 11,3 | 33,9 | -27,9 | -42,9 | 154,7 | 82,4 | 5,2 |
| Ceny českého dovozu | -2,3 | 3,5 | 3,9 | 2,8 | 8,2 | -10,1 | 13,6 | 13,5 | 6,8 |
| Ceny českého vývozu | 4,0 | 4,7 | 6,3 | 3,5 | 10,9 | -4,5 | 5,4 | 7,2 | 5,5 |
| Reálná směnná relace | 6,5 | 1,2 | 2,3 | 0,7 | 2,5 | 6,2 | -7,2 | -5,6 | -1,2 |
Zdroj: ČSÚ
| Buď jak buď, navzdory rozporuplnému působení cenotvorných faktorů a přes určité mírné zvýšení růstu vnitřních cenových hladin v roce 2000 oproti roku 1999, lze vyslovit závěr, že v období těchto dvou let bylo dosaženo stavu cenové stability a nastal pokrok v dezinflačním vývoji. To byl jeden z významných (transformačních) úspěchů české ekonomiky v celé uplynulé dekádě. Intenzívní dezinflační proces byl spojen také s nezanedbatelnými náklady, které byly a jsou uvaleny na hospodářské subjekty. |
© Český statistický úřad, 2001