Kód: 0436-98
Periodicita: nepravidelná
Územní členění: ČR

Metodické dotazy:
PhDr. E. Čákiová
                Ing. J. Kraus
Tel: 02/7405 2193
       02/7405 2143
E-mail: cakiova@gw.czso.cz
            kraus@gw.czso.cz

 PODROBNÉ VÝSLEDKY ŠETŘENÍ REPRODUKCE A RODINY 1997 (ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA) 

Šetření reprodukce a rodiny (1997) - dále jen ŠRR (1997) - je projekt, který vychází z mezinárodního projektu Family and Fertility Survey (dále "FFS"). Ten vznikl z popudu Evropské hospodářské komise a byl vypracován jejím Oddělením pro činnosti obyvatelstva (Population Activities Unit - PAU) v letech 1988-1991. Cílem projektu je zkoumání populačního klimatu v evropském regionu. Na projektu se různým způsobem podílely další instituce - Centrum pro studium populace a rodiny (CBGS, Brusel), Ústav pro výzkum obyvatelstva (Řím, Itálie) a Nizozemský interdisciplinární demografický ústav (Haag, Nizozemsko).

V současné době se projektu FFS účastní Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Jugoslávie, Německo, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a USA. Evropská hospodářská komise vydává k projektu občasník FFS Newsletter.

Česká republika, resp. bývalé Československo se k projektu přihlásila již v roce 1992. Důvod zájmu byl zřejmý: měnící se ekonomická situace byla a je úzce spjata s úrovní demografické reprodukce v České republice. Poznání a popis těchto procesů pak může napomoci decizní sféře při formování sociální politiky společnosti. Protože se v roce 1993 v ČR uskutečnilo podobné šetření tohoto typu "Reproductive Health Survey", odložil Český statistický úřad konání ŠRR na rok 1997. Šetření se uskutečnilo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR, v terénu je realizovala agentura Sofres Factum, spol. s r.o.

Pronikavé demografické změny, ke kterým v České republice dochází, potvrzují, že šetření tohoto typu jsou zcela na místě. Vzniká tak možnost analýzy postojů a názorů na problematiku počtu dětí v rodinách, plánování rodičovství, ekonomickou a sociální situaci rodin. Na druhé straně - vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní projekt - vzniká možnost analyzovat situaci v ČR z hlediska širšího kontextu. To by mělo mj. umožnit lépe předvídat budoucí vývoj v této sféře.

Pro šetření byly připraveny tři dotazníky: krátký dotazník pro domácnost, dotazník pro ženu a dotazník pro partnera ženy. Každý z těchto dotazníků se člení do základních sekcí a modulů. Dotazník pro muže je stejný jako dotazník pro ženy, až na některé otázky v sekcích 2, 3, 6 a 9 a na citelný rozdíl mezi sekcemi 4 a 5. Obsah je následující:

• Sekce 0 : Charakteristiky domácnosti
• Sekce 1 : Domov rodičů
• Sekce 2 : Partnerství
• Sekce 3 : Děti
• Sekce 4 : Těhotenství
• Sekce 5 : Regulace reprodukce (Plánování rodičovství)
• Sekce 6 : Názory na to, zda mít či nemít dětí
• Sekce 7 : Jiné postoje a názory
• Sekce 8 : Vzdělání a povolání
• Sekce 9 : Vlastnosti partnera
• Modul 3 : Hodnoty a přesvědčení
• Modul 4 : Akceptace populační politiky

Z hlediska koncepce mezinárodního projektu je zahrnutí sekcí obligatorní, moduly jsou fakultativní částí projektu (proto nebyly moduly 1. migrace a 2. minulé používání antikoncepce zahrnuty do projektu ŠRR). Odlišnosti populačního vývoje a životní reality v ČR byly zohledněny při přípravě národní verze dotazníku avšak tak, aby nebyla narušena srovnatelnost s dalšími národními projekty.

Výběrový soubor byl navržen tak, aby byly shromážděny informace od reprezentativního souboru žen ve fertilním věku z celé České republiky. Oporou výběru byly ženy ve věku 15 - 44 let trvale žijící na území ČR v době, kdy průzkum probíhal (druhá polovina roku 1997). Při šetření byl použit třístupňový skupinkový náhodný výběr; nejprve byly vybrány základní sídelní jednotky s pravděpodobností výběru proporcionální k podílu obyvatel v nich žijících. Poté byly v těchto jednotkách připraveny seznamy všech domácností registrovaných ve sčítání 1991. Vzhledem k časovému odstupu data tohoto sčítání byl rovněž využit aktualizovaný registr sčítacích obvodů.

V další fázi pak byly vybrány konkrétní domácnosti - v závislosti na velikostní skupině místa trvalého bydliště. Poslední výběrový krok probíhal přímo v domácnostech, kdy byla vybrána konkrétní respondentka. V domácnostech, v nichž žily nejméně dvě ženy ve věku od 15 do 44 let, byla opět náhodně vybrána jedna z nich a požádána o rozhovor. V případě, že žena měla partnera, byl uskutečněn rozhovor i s ním.

Šetření uskutečnilo v terénu více než 120 tazatelek, které prošly intenzivním školením, zaměřeným na metody kontaktu s domácnostmi (vysvětlení smyslu akce), na postup při výběru konkrétní osoby pro rozhovor, techniku vlastního rozhovoru a práci s dotazníkem. Každé školení zahrnovalo i cvičné rozhovory, aby bylo zajištěno, že tazatelky s rozsáhlým dotazníkem skutečně umějí zacházet a že jsou schopny se vyrovnat i s psychologickou složitostí rozhovorů . Každá tazatelka pracovala v jednom až maximálně třech sčítacích obvodech, blízkých jejímu bydlišti. V případě potřeb zaskakovalo několik speciálních "létajících" tazatelek s hlubší průpravou pro tuto činnost (např. studentky psychologie). Rozhovory zásadně probíhaly v domácnostech bez účasti jiných osob.

Vyplněné dotazníky byly shromažďovány u oblastních kontrolorek, které dotazníky hodnotily z hlediska úplnosti a správnosti (tj. logické návaznosti) vyplnění a buď jej vrátily k doplnění a korekci chyb nebo - pokud byly správně a úplně vyplněny - je odeslaly do pořizovacího centra. Oblastní kontrolorky měly rovněž na starosti následnou kontrolu ve výši 10 - 20 procent. To znamenalo, že přibližně každá sedmá domácnost (třetí až čtvrtá z hlediska clusteru) byla znovu navštívena s otázku, zda se v ní rozhovor skutečně uskutečnil. Každému dotazníku byla přiřazena před počátkem pořizování unikátní pagina, aby byla zajištěna úplnost souboru a kontrola procesu pořízených dat.

V zájmu mezinárodní komparace byla respektována dikce otázek, formulovaných zahraničními odborníky. Proto některé otázky působí v kontextu sociální a demografické situace České republiky poněkud nepřirozeně, za sporný může být v některých případech považován i jejich výběr. Ojedinělá možnost porovnání postojů respondentů v ČR s postoji obyvatel řady jiných evropských zemí k obdobné problematice však tento dílčí nedostatek vysoce převážila.

Stručné závěry

• Při Šetření reprodukce a rodiny (1997) se podařilo shromáždit informace od 1735 žen a 721 mužů (partnerů těchto žen). Šetření se uskutečnilo na území celé České republiky. Ze zkoumání výběrového souboru vyplývá zastoupení věkových skupin v souladu s věkovou strukturou všech žen ČR.
• Tři čtvrtiny z celkového počtu žen bylo někdy vdáno nebo tyto ženy jsou v současnosti vdané. Přes 70 % žen žilo v době dotazování v partnerském svazku, z toho 90 % v manželství. V nesezdaném partnerském svazku žijí častěji dotázané bez náboženské víry, s nižším vzděláním a z mladších věkových skupin.
• Pro 68 % dotázaných žen a dokonce 76 % jejich partnerů je úspěšné manželství nejdůležitější věc v životě. Respondetky jsou vysoce tolerantní k rozhodnutí ženy stát se svobodnou matkou.
• Na otázku, kolik dětí plánují, odpovědělo 441 žen, které dosud žádné dítě neporodily. Ve výrazné většině pak tyto ženy uvedly, že narození dětí plánují. Byl potvrzen model dvoudětné rodiny. Od tohoto modelu existují odchylky na obě strany - v závislosti na místě bydliště, vzdělání a věku žen.
• S roustoucím vzděláním se počet plánovaných dětí snižuje: plánování jednoho nebo jednoho až dvou dětí se u žen-vysokoškolaček vyskytuje prakticky stejně často jako plánování dvou dětí.
• Lidé v naší zemi ve většině akceptují skutečnost, že žena chodí do zaměstnání a podle názoru převážné většiny to nevadí, aby si vybudovala k dětem stejně vřelý a pevný vztah jako matka, která nepracuje. Ve společnosti silně převažuje názor, že do příjmu domácností by měli přispívat oba partneři, jak muž tak žena.
• Respondenti přikládají úloze státu v sociální politice podstatnou roli. Většina z nich předpokládá, že zejména ve zdravotní péči a v péči o staré občany stát ponese nesl plnou a při zabezpečení odpovídajícího bydlení a péče o děti částečnou odpovědnost.
• V povědomí občanů České republiky doposud přetrvává očekávání rozsáhlých státních propopulačních zásahů.
• Za důležité příčiny klesající porodnosti jsou považovány především špatné podmínky bydlení a finanční zátěž, vyplývající z výchovy dětí.
• Nejvýše ceněnou životní hodnotou je zdraví. Bezprostředně po něm však následují hodnoty, vážící se k rodině a dětem. Dětem v rodině přikládají respondenti velkou váhu, rodičovství považují za důležitou podmínku štěstí.
• Jako ideální počet dětí, při kterém rodič může dosáhnout naplnění ceněných životních hodnot, jsou většinou uváděny dvě děti. Dvě děti jsou považovány i za hraniční počet pro plně zaměstnanou ženu.
• Většina respondentů považuje rozhodnutí pro rodičovství za soukromou záležitost rodičů, třetina respondentů vidí v rodičovství i povinnost vůči společnosti.
• Naprostá většina respondentů souhlasí s názorem, že v dnešní době se lidé starají více o materiální záležitosti, přitom téměř všichni jsou přesvědčeni, že najít smysl a význam života je to, na čem opravdu záleží.
• Děti jsou v naší společnosti vysoce ceněnou devizou. Velká většina dotázaných žen a jejich partnerů je přesvědčena , že manželský pár by měl mít alespoň jedno dítě.
• Respondenti - především z řad svobodných a rozvedených žen - vidí v životě v nesezdaném svazku (bez uzavření sňatku) pozitivní prvky, zejména více osobní svobody. Manželský svazek je však nadále vysoce preferován.
• Většina dotázaných žen navázala ve svém dosavadním životě jen jedno partnerství, které téměř u všech bylo navázáno ve věku do 24 let. Věk při navázání partnerství vzrůstá úměrně s výší vzdělání.
• Kredit instituce manželství je v naší společnosti stále vysoký, veliká většina dotázaných vyslovila pozitivní postoj k úloze manželství a rodiny. Přesto převládá tolerance pro rozhodnutí stát se svobodnou matkou, zejména mezi ženami.
• Zaměstnanost žen je považována za normální jev, který podle názoru většiny respondentů nebrání vřelému a pevnému vztahu k dětem. Respondenti přitom většinou však zaměstnání ženy nepovažují za nejlepší způsob projevení její nezávislosti. Práce v domácnosti přitom není považována za stejnou seberealizaci ženy jako práce v zaměstnání. Ženy jsou přitom v souhlasu s ženskou zaměstnaností důraznější než jejich mužští partneři.
• Profesní ambice žen nejsou o mnoho nižší než u jejich mužských partnerů. Kariéra je důležitá především pro nejmladší ženy. Za zlomový věk u žen lze považovat 30 let, kdy se zřejmě nejvíce začne projevovat tlak rozporu rolí, jež žena zastává v rodině i v zaměstnání. S poměrně vysokou převahou považují kariéru za důležitou především vysokoškolačky a vysokoškolsky vzdělaní partneři.