| Ú V O D |
Od roku 1994 se počet obyvatel České republiky mírně snižuje. V roce 1994 ubyl v České republice necelý 1 tisíc obyvatel, v letech 1995 a 1996 každoročně 12 tisíc a v letech 1997 a 1998 ubylo každý rok dalších 10 tisíc obyvatel. Úbytek obyvatelstva je v České republice neobvyklým jevem. Počet obyvatel na jejím území v tomto století až do roku 1994 trvale vzrůstal s výjimkou dvou nepřirozených přerušení během první světové války a za odsunu Němců po druhé světové válce. V současné době, na konci století, je však dosavadní růst vystřídán tendencí k úbytku.
Stádiem populační stagnace procházejí všechny evropské země. Pokud by obyvatelstvo Evropy bylo závislé pouze na přirozené měně, již v současnosti by ubývalo. Evropa je však atraktivní pro emigraci z Asie a Afriky a vyspělé západoevropské státy jsou cílem neustálého migračního přílivu. Proto ani země s dlouhodobě velice nízkou porodností jako jsou Německo, Rakousko, Itálie nebo Španělsko, nezaznamenávají zatím úbytek obyvatel. Jinak je tomu v tranzitních postsocialistických zemích střední a východní Evropy, v nichž se počet obyvatel většinou skutečně zmenšuje. Pouze Rusko, Polsko, Slovensko a Slovinsko si udržují - i když pomalý a dále se zpomalující - populační růst. Nejhlubší je populační ztráta Estonska a Lotyšska, způsobená především emigrací etnických Rusů. Masová emigrace je rovněž základní příčinou úbytku obyvatel Bulharska a Rumunska. V Maďarsku již řadu let ubývají obyvatelé přirozenou měnou; vedle nízké porodnosti je to způsobeno tamní vysokou úmrtností. Velmi pomalý je i populační růst evropské země s největším počtem obyvatel - Ruska. Zatím je umožňován pouze imigrací Rusů z asijských a pobaltských republik bývalého Sovětského svazu.
Počet obyvatel světa v současné době vzrůstá o 1,3 % ročně, pomaleji než v pětiletí 1990-1995 (roční přírůstek 1,5%) a významně pomaleji než v pětiletí 1965 -1970 (roční přírůstek 2,0%). I tento zpomalený přírůstek však znamená v absolutním čísle 78 milionů. V roce 1804 překročil počet obyvatel světa 1 miliardu, v roce 1927 2 miliardy, v roce 1960 3 miliardy, v roce 1974 4 miliardy, v roce 1987 5 miliard a v roce 1999 překročí 6 miliard. Narození šestimiliardtého obyvatele světa podle předpokladu OSN bylo očekáváno v říjnu 1999, 12.říjen vyhlásila OSN "Dnem šesti miliard". Podle posledních odhadů se však obyvatel "s pořadovým číslem 6 000 000 000" narodil již 16.června 1999.
Země, v nichž obyvatelé nepřibývají a naopak se v nich počet obyvatel zmenšuje, se vyskytují pouze v Evropě. V posledním desetiletí je jich jedenáct - a Česká republika je jednou z nich, dále je to Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Ukrajina, Bělorusko a Chorvatsko. Pozoruhodné je, že jde výhradně o postkomunistické země s minulostí tzv.reálného socialismu. Přirozenou měnou se sice zmenšuje počet obyvatel i v některých západoevropských zemích, tento úbytek je však v nich kompenzován a překonáván migračním přírůstkem. Většina postsocialistických zemích naopak trpí jak nepatrným přírůstkem nebo ztrátou obyvatel z přirozené měny, tak ztrátou obyvatelstva migrací.
Tab. 1 Vývoj počtu obyvatel v letech 1970-1998 v evropských zemích s populačním úbytkem
Země |
Počet obyvatel (v tisících) k 1. lednu roku | index 1998/1970 |
index 1998/1990 |
|||
| 1970 | 1980 | 1990 | 1998 | |||
| Maďarsko | 10 352 | 10 705 | 10 355 | 10 135 | 97,9 | 97,9 |
| Bulharsko | 8 515 | 8 877 | 8 989 | 8 232 | 96,7 | 91,6 |
| Rumunsko | 20 140 | 22 132 | 23 192 | 22 526 | 111,8 | 97,1 |
| Estonsko | 1 355 | 1 472 | 1 570 | 1 454 | 107,3 | 92,6 |
| Litva | 3 128 | 3 412 | 3 752 | 3 704 | 118,4 | 98,7 |
| Lotyšsko | 2 352 | 2 515 | 2 668 | 2 458 | 104,5 | 92,1 |
| Moldavsko | 3 569 | 4 032 | 4 366 | 4 313 | 120,8 | 98,8 |
| Ukrajina | 47 118 | 50 135 | 51 944 | 51 344** | 109,0 | 98,8 |
| Bělorusko | 9 002 | 9 695 | 10 260 | 10 204 | 113,4 | 99,5 |
| Chorvatsko | 4 406* | 4 588* | 4 773 | 4 565** | 103,6 | 95,6 |
| ČR | 9 906 | 10 316 | 10 362 | 10 299 | 104,0 | 99,4 |
* střední stav
** stav k 1.1.1997
Česká republika je mezi evropskými postsocialistickými zeměmi výjimkou v tom, že nemá ztrátové migrační saldo, naopak je migračně mírně zisková. Proto její populační úbytek není tak hluboký jako ve většině ostatních středoevropských a východoevropských zemí. Nicméně existuje a v budoucnu, jak naznačují populační projekce, se pravděpodobně prohloubí.
OSN ve své dlouhodobé projekci vývoje světového obyvatelstva předpokládá, že 30 zemí světa, z toho 29 evropských - bude mít v roce 2050 méně obyvatel než v roce 1998. Česká republika přitom patří mezi země, ve kterých podle OSN bude úbytek obyvatel nejhlubší: v roce 2050 podle střední varianty populační projekce OSN má Česká republika mít pouze 7 829 tisíc obyvatel, o 2,5 milionu méně než v současnosti. Výrazněji než v České republice se má počet obyvatel (ze všech zemí světa) snížit pouze v Rumunsku, Maďarsku, Lotyšsku, ve Slovinsku, v Bulharsku a v Estonsku. I ostatní evropské země někdejšího tzv.reálného socialismu - Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Chorvatsko, Polsko, Slovensko -podle předpokladů OSN očekává populační úbytek.
OSN ve své projekci vychází z extrapolace současné situace, nepředpokládá, že by se v budoucích desetiletích podstatněji změnila. Bývalé socialistické země mají ve srovnání se západní Evropou podstatně vyšší úmrtnost a poněkud nižší porodnost. Pokud tento stav zůstane zachován - autoři demografické projekce OSN soudí, že ano - skutečně by obyvatelé v České republice a v dalších jmenovaných zemích ubývali rychleji než obyvatelé západní Evropy a tempo úbytku by se spirálovitě zrychlovalo. Počet narozených dětí by se v každé další generaci snižoval, věkový průměr žijících obyvatel by rychle stoupal, až by se celá populace stala degenerujícím souborem starých lidí bez další perspektivy.
Výhled populačního vývoje České republiky, pokud by se jeho současný průběh nezměnil, je tedy krajně nepříznivý. Zákonitě by vedl nejen k prohlubujícímu se úbytku obyvatelstva, ale především k jeho výraznému stárnutí. Na základě zkušeností z dlouhodobého populačního vývoje českých zemí lze však předpokládat, že v budoucnu se situace změní a že budoucí populační procesy v České republice nebudou tak nepříznivé, jak plyne z pouhé extrapolace vývoje dosavadního. Nicméně nejsou důvody k očekávání podstatného obratu, který by v České republice obnovil výraznější růst a tím i omlazení obyvatelstva. Výhled na dlouhodobý úbytek obyvatelstva a zejména jeho další stárnutí je reálnou, vysoce pravděpodobnou perspektivou.
© Český statistický úřad, 2001