I. Celková charakteristika populačního vývoje v České republice v roce 1998

Česká republika měla podle statistické bilance k 31.prosinci 1998 celkem 10 289 621 obyvatel, o 9 504 méně než ke stejnému datu roku 1997. Počet živě narozených dětí nedosáhl počtu zemřelých osob a přirozenou měnou tak ubylo 18 992 obyvatel .Saldo evidované zahraniční migrace bylo i v roce 1998 ziskové (9 488 osob), migrační zisk tedy nevyrovnal ztrátu z přirozené měny. Přitom pro legislativní nejasnosti nebyly zaregistrovány všechny osoby, které se vystěhovaly do zahraničí; skutečný úbytek obyvatelstva byl poněkud hlubší než udává statistická bilance.

Tab. 2  Přírůstek obyvatelstva v České republice v letech 1990 až 1998

Závažným důsledkem populační stagnace je postupné stárnutí obyvatelstva. V České republice zatím není ani tak patrné v přibývání starých osob jako ve snižování podílu dětí. Od roku 1994 se každým rokem podíl dětí ve věku do 14 let snižuje o 0,5%. V roce 1993 poprvé klesl podíl dětské složky obyvatelstva pod 20 %, v roce 1994 pod 19 %, v roce 1996 pod 18% a v roce 1998 poprvé na 17 %. Dosud nikdy nebyly děti v obyvatelstvu Čech a Moravy tak málo zastoupeny a poprvé vůbec nastala situace, kdy dětí ve věku 0-14 let je méně než osob ve věku 60 a více let. Dočasně - vlivem vysoké porodnosti v sedmdesátých letech - vzrůstá podíl obyvatel ve věku 15-34 let, tedy i žen v plodném věku. Podíl 35-59 letých obyvatel, od začátku osmdesátých let výrazně rostoucí vlivem silných poválečných ročníků, dosahuje v současné době maxima, již v nejbližších letech se však značně zmenší. Podíl obyvatel starších 60 let zatím stagnuje, protože je stále ještě ovlivňován nízkým počtem narozených za první světové války a vstupem slabých populačních ročníků narozených ve třicátých letech do této věkové skupiny. Po roce 2000 však bude růst nejstarší základní věkové skupiny prudce akcelerovat a šedesátníci se stanou nejrychleji rostoucí věkovou kategorií.

Tab. 3  Struktura obyvatelstva v České republice podle základních věkových skupin v letech 1992 až 1998

Po roce 1990 se zrychlilo zvyšování průměrného věku obyvatel České republiky. V roce 1998 dosáhl průměrný věk žijících obyvatel dosud nejvyšší hodnoty.

Tab. 4  Průměrný věk žijících obyvatel ČR v letech 1981 až 1998

* k 31.12.

Obdobně vzrůstá i medián věku obyvatel ( věk, jehož se dožila polovina obyvatel). Vzhledem k větší četnosti obyvatel mladšího věku je medián věku nižší než průměrný věk

Tab. 5  Medián věku žijících obyvatel ČR v letech 1981 až 1998

Stárnutí obyvatelstva není ovšem problémem jen České republiky. Průměrný věk obyvatelstva ČR je zatím poněkud nižší než průměrný věk obyvatel členských zemí Evropské unie, který podle statistického úřadu Evropské unie - Eurostatu - se do roku 2025 zvýší na 45 let. Perspektiva České republiky je obdobná, podle současných prognóz bude stárnutí obyvatelstva v ČR bylo dokonce rychlejší než v dnešních členských zemích EU. Jde o velmi pravděpodobný vývoj, jehož reálné důsledky v životním stylu, v ekonomice a v politice jsou zatím nejasné už proto, že žádná země dosud zkušenost s takovou věkovou strukturou obyvatelstva nemá.

Pro mezinárodní porovnání věkové struktury jsou jako ukazatele zpravidla používány počet obyvatel ve věku 65 a více let připadající na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let ( index stáří) a součet počtu obyvatel ve věku 0-14 let a 65 a více let, připadající na 100 obyvatel ve věku 15-64 let (index závislosti) Nejmladší evropskou zemí podle indexu stáří je Albánie, relativně mladé je i obyvatelstvo Makedonie, Jugoslávie, ale i ostatních východoevropských zemí, protože v nich v sedmdesátých a osmdesátých letech byla porodnost vyšší než v západní Evropě. V té je výjimkou Irsko se silným vlivem politického katolicismu a proto i s vysokou porodností, dále Island s tradicí početných rodin. Index závislosti je nejvyšší ve Švédsku s relativně vysokou porodností a velkým počtem starých lidí (díky vysoké naději dožití), dále v Británii, Francii a Irsku.

Tab. 6  Základní ukazatele věkové struktury obyvatelstva evropských zemí s nejmladším obyvatelstvem
             ( k 31.12.1997)

Naopak zemí s nejstarším obyvatelstvem je v současné Evropě Itálie (pro velmi nízkou porodnost v celém posledním desetiletí), která je zatím jedinou zemí na světě, v jejímž obyvatelstvu je pětašedesátiletých a starších osob více než dětí do čtrnácti let. Nejvyšší podíl starých osob je však ve Skandinávii, kde vedle nízké porodnosti se projevuje i vysoký věk, jehož se zejména obyvatelé Švédska a Norska dožívají.

Tab. 7  Základní ukazatele věkové struktury obyvatelstva evropských zemí s nejstarším obyvatelstvem ( k 1.1.1998)

Věková struktura obyvatelstva České republiky podle těchto kritérií odpovídá zatím evropskému průměru, Česká republika nepatří mezi "nejmladší", ale ani mezi "nejstarší" země. Nízká porodnost však rozhodla o tom, že ČR směřuje do druhé skupiny zemí a že v blízké budoucnosti se zařadí mezi země s nejstarším obyvatelstvem na světě.

Tab. 8  Základní ukazatele věkové struktury obyvatelstva ČR v letech 1990 až 1998

Stárnutí populace bude největším populačním problémem České republiky v dohledné budoucnosti. Již v prvních letech 21.století se počet osob ve věku 65 let a starších stane vyšším než počet dětí do 14 let a do roku 2020 jej převýší podstatně. Obyvatelstvo České republiky se stane mnohem starším než současné populace "nejstarších" evropských zemí. Potvrzují to výsledky projekce obyvatelstva vypracované v ČSÚ v roce 1997; přitom tato projekce je optimističtější než projekce OSN, která u ČR předpokládá mnohem rychlejší populační stárnutí.

Tab. 9  Základní ukazatele věkové struktury obyvatelstva ČR v letech 2000 - 2020
           ( projekce ČSÚ 1997, střední varianta)

Z územního hlediska je v České republice výrazně nejstarší obyvatelstvo Prahy. Jeho věková struktura se přitom stále více odlišuje od ostatního území České republiky. Nízká porodnost a v roce 1998 poprvé i migrační ztráta přispívají k jeho dalšímu stárnutí. Bezprostřední okolí Prahy má věkovou strukturu obyvatelstva rovněž nepříznivou a není pro Prahu perspektivním populačním zázemím. Obdobně je tomu i u vnitrozemských okresů západních a východních Čech - Plzeň-město, Plzeň-jih, Rokycany, Jičín, Semily. Relativně nejmladší obyvatelstvo mají severní Čechy a severní Morava, i tam se však věková struktura postupně přibližuje průměru ČR.

Tab. 10  Základní ukazatele věkové struktury obyvatelstva ČR k 31.12.1998 podle krajů

Praha se v tomto porovnání jeví jako město s extrémně starým obyvatelstvem. Věková struktura obyvatel Prahy však odpovídá struktuře obyvatelstva ostatních středoevropských metropolí - Vídně, Berlína, Budapešti , Mnichova.

Vedle celkového stárnutí je problémem věkové struktury obyvatelstva České republiky její nepravidelnost. Dosud patrný hluboký zářez ve věkové struktuře nejstaršího obyvatelstva byl způsoben velmi nízkou porodností v letech první světové války. Následovaly další propady porodnosti - za hospodářské krize třicátých let, po legalizaci umělých přerušení těhotenství koncem padesátých let, po zrušení dotací cen dětského odívání na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a konečně dlouhodobý pokles od začátku osmdesátých let až do současnosti. Tyto propady byly střídány natalitními vlnami v poválečných euforiích po první i druhé světové válce a po sérii pronatalitních ekonomických opatření v sedmdesátých letech. Nejpočetnějšími ročníky obyvatelstvu ČR jsou a zřejmě dlouho zůstanou ročníky 1974 a 1975, jen o málo slabší jsou ostatní ročníky narozených v sedmdesátých letech. V současné době vstupuje tato početná generace sedmdesátých let do věku maximální reprodukční, ale i ekonomické aktivity.

Dnešní společnost ČR přes počínající známky stárnutí je tedy společností, jejíž nejpočetnější a nejperspektivnější složkou je generace dvacetiletých, současný životní styl je potřebami a zájmy této mladé generace silně ovlivněn. Vzhledem k snižující se porodnosti v osmdesátých a zejména v devadesátých letech však generace sedmdesátých let nebude vystřídána další stejně silnou mladou generací a sama si uchová vliv, plynoucí z její početní váhy, daleko do 21.století. To však už nebude vliv dvacetiletých, ale postupně vliv čtyřicetiletých, padesátiletých, šedesátiletých. Budoucí životní styl společnosti se proto zásadně změní.

© Český statistický úřad, 2001