DEFINITIVNÍ ÚDAJE O SKLIZNI ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN ZA ROK 1999

Celková produkce jednotlivých plodin v roce 1999 vychází ze sklizňových ploch, které byly proti roku 1998 vyšší pouze u olejnin, jednoletých i víceletých pícnin, luk a pastvin. Její výše byla ovlivněna počasím během vegetace i v průběhu sklizně. Vydatné srážky na podzim roku 1998 ztížily a opozdily setí ozimých obilovin, což se projevilo i jejich nižším osevem. Povětrnostní podmínky byly v roce 1999 pro vegetaci většiny plodin poměrně příznivé. Nižší srážky a sušší počasí v květnu, deštivé počasí v červnu a od poloviny července znovu suché a teplé počasí mělo příznivý vliv na dozrávání i kvalitní sklizeň většiny plodin a zejména obilovin, ale nepříznivě ovlivnilo výši výnosů brambor a pícnin, zvláště v jižních oblastech republiky. Pouze ojediněle došlo v různé míře k poškození porostů zamokřením, přívalovými dešti, krupobitím, případně polehlostí.

Celková sklizeň obilovin a (vč. ostatních obilovin, které zahrnují směsi obilovin, proso, pohanku, čirok a další druhy sklizené na zrno) byla v roce 1999 proti roku 1998 vyšší o 259,5 tis. tun, tj. o 3,9 %. Sklizňová plocha se snížila o 87,2 tis. ha, tj. o 5,2 % a procentický podíl obilovin z celkové sklizňové plochy zaujímal 52,4 % (55,4 % v roce 1998) a 51,5 % z orné půdy. Z celkové produkce obilovin byla proti roku 1998 nižší sklizeň ozimých obilovin. Pšenice ozimé bylo sklizeno 3 549,7 tis. tun, tj. méně o 88,2 tis. tun (o 2,4 %), žita 202,4 tis. tun, tj. méně o 58,8 tis. tun (o 22,5 %), ozimého ječmene 664,1 tis. tun, tj. méně o 61,3 tis. tun, (o 8,5 %) a z jařin také ovsa, kterého bylo sklizeno 179,1 tis. tun, tj. prakticky stejné množství jako v roce 1998 (méně o 0,5 tis. tun, tj. o 0,3 %).

Sklizeň pšenice jarní (478,6 tis. tun) byla více než dvojnásobná ve srovnání s rokem 1998, sklizeň ječmene jarního (1 473,3 tis. tun) byla o 105,6 tis. tun (o 7,7 %) vyšší. Také se zvýšila produkce triticale, které se vyznačuje spolehlivostí výnosu v porovnání se žitem a nižším rizikem zhoršení kvality. Sklizené množství 107,4 tis. tun bylo v porovnání s rokem 1998 vyšší o 28,3 tis. tun, tj. o 35,8 %. Kukuřice na zrno bylo sklizeno 260,5 tis. tun, tj. o 59,9 tis. tun (o 29,9 %) více než v roce 1998.

Suché jarní počasí a dostatek srážek v červnu a v první polovině července napomohlo k vyšší hmotnosti obilek a pouze u později dozrávajících porostů docházelo k předčasnému zasychání. Zejména z těchto důvodů byl i dosažený hektarový výnos obilovin 4,35 tuny v roce 1999 ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 0,38 tuny (tj. o 9,6 %) a také od roku 1991 nejvyšší. Úroveň průměrných hektarových výnosů v roce 1998 byla překročena u všech druhů obilovin. Výnos vyšší než čtyři tuny byl dosažen u pšenice ozimé, a to 4,77 tun (4,29 tun v roce 1998), ječmene ozimého 4,05 tun (v roce 1998 3,90 tun) a kukuřice na zrno 6,60 tun (v roce 1998 6,09 tun). U ostatních druhů obilovin byl průměrný výnos pod čtyřmi tunami na hektar. Výnos pšenice jarní činil 3,91 tun (3,21 tun v roce 1998), žita 3,67 tun (3,63 tun v roce 1998), ječmene jarního 3,89 tun (3,49 tun v roce 1998) a ovsa 3,32 tun (3,11 tun v roce 1998).

Z porovnání jednotlivých oblastí vyplývá, že nejvyšší hektarové výnosy obilovin, kromě kukuřice na zrno byly dosaženy v Jihomoravském kraji; například u obilovin celkem byl výnos 4,67 t/ha (4,42 t/ha v roce 1998), pšenice ozimé 4,95 t/ha , pšenice jarní 4,18 t/ha, žita 4,05 t/ha, ječmene ozimého 4,28 t/ha, ječmene jarního 4,18 t/ha, ovsa 3,62 t/ha. Nejvyšší výnos kukuřice na zrno byl dosažen v kraji Severomoravském (7,52 t/ha). Nižší výnosy obilovin byly v kraji Severočeském 4,03 t/ha a Západočeském 3,88 t/ha.

Z jednotlivých okresů byly výnosy obilovin celkem z jednoho hektaru vyšší než 5 tun v okrese Olomouc (5,37 t/ha), Prostějov (5,31 t/ha), Jičín (5,09 t/ha) a Kutná Hora (5,04 t/ha). U ozimé pšenice v šestnácti okresech (nejvyšší v okrese Olomouc 5,56 t/ha, Jičín 5,50 t/ha a Hradec Králové 5,49 t/ha) a ječmene jarního v okrese Prostějov (5,11 t/ha) a Olomouc (5,01 t/ha). Nižší výnosy byly tradičně v severočeských okresech Děčín a Ústí nad Labem u obilovin (2,50 a 2,61 t/ha) a ječmene jarního (1,91 a 2,46 t/ha), u pšenice ozimé v okresech Děčín a Frýdek-Místek (2,75 a 2,89 t/ha).

Sklizeň luskovin jedlých i ostatních luskovin (zahrnují krmné luskoviny, směsi luskovin a luskovinoobilní směsi sklizené na zrno, tzn. společně sklizené obiloviny i luskoviny) ve výši 119,4 tis. tun (z toho byla téměř jedna třetina sklizena v Jihomoravském kraji) byla v porovnání s rokem 1998 nižší o 13,9 tis. tun, tj. o 10,5 %. Celková produkce zrnin 7 047,8 tis. tun (sumárně uvedené obiloviny a luskoviny) byla proti roku 1998 o 245,5 tis. tun (tj. o 3,6 %) vyšší.

Příznivé počasí ovlivnilo hektarové výnosy raných brambor , ale negativně se projevil nedostatek srážek v letních měsících ve výnosech pozdních brambor konzumních i průmyslových. Sklizňová plocha pěstování brambor se snížila jen o 400 ha, ale celková sklizeň brambor (vč. sadbových brambor) 1 406,8 tis. tun představuje proti roku 1998 snížení o 112,9 tis. tun (7,4 %). Hektarový výnos ve výši 19,69 tun je také o 1,46 tun nižší. Raných brambor bylo sklizeno 297,6 tis. tun, tj. o 8,7 tis. tun více než v roce předešlém a dosažený výnos 16,62 t/ha byl o 0,99 t/ha vyšší. Průměrný výnos brambor pozdních konzumních z jednoho hektaru byl 20,54 tun, tzn. o 2,50 tuny nižší než v roce 1998 a také sklizená produkce 1 020,8 tis. tun byla o 107,4 tis. tun nižší. Nejvyšší výnos brambor pozdních konzumních z jednoho hektaru byl dosažen v okrese Znojmo (25,07 tun), Chrudim (24,75 tun) a Jihlava (24,64 tun). Pod úrovní roku 1998 o 14,2 tis. tun (o 13,8 %) byla i produkce brambor průmyslových, kterých bylo sklizeno 88,5 tis. tun.

V roce 1999 se výrazněji projevil déle trvající klesající trend ploch cukrovky technické. Proti roku 1998 se snížily plochy o 22,4 tis. ha (o 27,5 %) na výměru 59,0 tis. ha, z které bylo sklizeno při výnosu 45,60 tun z jednoho hektaru 2 690,9 tis. tun bulev. Historicky nejvyšší hektarový výnos cukrovky je výsledkem řady skutečností. Kromě příznivých povětrnostních podmínek, jde o omezování ploch v méně vhodných oblastech, vyšší úroveň agrotechniky a kvalitu osiv.

V posledních letech neustále vzrůstají plochy olejnin , zejména řepky. Proti roku 1998 se zvýšily o dalších 116,2 tis. ha, což je o 33,2 %, na výměru 465,8 tis. ha, a dosáhla tak již 15% zastoupení na orné půdě. Dosažená produkce z této plochy 1 072,8 tis. tun byla o 293,8 tis. tun, tj. o 37,7 % vyšší a zvýšení o více než jednu třetinu bylo dosaženo u všech sledovaných druhů olejnin. Historicky nejvyšší produkce řepky (931,1 tis. tun) znamená proti roku 1998 navýšení o 250,8 tis. tun (o 36,9 %). Vyšší produkce byla dosažena rozšířením sklizňových ploch o 84,6 tis. ha na 348,9 tis. ha (tj. 11,3% podíl na orné půdě) a o 0,10 tuny vyšším výnosem semene z jednoho hektaru, který byl 2,67 tuny. Výše hektarového výnosu v rámci republiky kolísala od 1,81 tun v okrese Děčín a 1,83 tun v okrese Liberec až po 3,11 tun v okrese Vyškov a 3,20 tun v okrese Brno-město (celkem v sedmi okresech byl dosažen výnos tři a více tun z jednoho hektaru).

Slunečnice na semeno bylo sklizeno z plochy 28,4 tis. ha celkem 63,2 tis. tun, tj. o 26,8 tis. tun více než v roce 1998. Nejvyšší produkce 34,7 tis. tun byla dosažena v jihomoravském kraji, tzn. 55,8 % z celkové sklizně. Zvýšena byla také produkce máku, kde z 45,5 tis. ha při průměrném hektarovém výnosu 0,63 tun (0,74 tun v roce 1998) se sklidilo 28,5 tis. tun (20,5 tis. tun v roce 1998). Poměrně vysoká byla produkce hořčice na semeno (44,9 tis. tun). Po výrazném snížení ploch lnu stonkového v roce 1997 se v roce 1999 sklizňová plocha opět zvýšila na 5,3 tis. ha (3,7 tis. ha v roce 1998). Z této plochy se při výnosu 3,22 t/ha sklidilo 17,1 tis. tun lněných stonků, tj. proti roku 1998 o 5,9 tis. tun více.

Plocha sklizně pícnin na orné půdě zaujímá 23,7 % z celkové výměry orné půdy. Výměra pěstovaných jednoletých pícnin na orné půdě se proti roku 1998 zvýšila o 1,5 % na 339,5 tis. ha a z této plochy bylo sklizeno 9 579,5 tis. tun zelené píce, tj. nižší množství o 410,7 tis. tun. Z tohoto množství bylo sklizeno kukuřice na zeleno a siláž 7 845,0 tis. tun, tj. méně než v roce 1998 o 465,6 tis. tun (o 5,6 %). Naopak mírně vyšší (o 0,9 %) byla sklizeň sena víceletých pícnin, a to 2 335,9 tis. tun při nižším hektarového výnosu o 0,07 tun. Sena jetele červeného bylo sklizeno 676,2 tis. tun (méně o 32,4 tis. tun) a sena vojtěšky 725,9 tis. tun (méně o 16,6 tis. tun).

Sklizňové plochy luk trvalých se zvýšily proti roku 1998 o 0,5 % a pastvin o 1,9 %, což souvisí s přechodem na méně intenzivní formy hospodaření. Vyšší byla produkce sena jak z luk trvalých, tak i pastvin. Přesto je v některých komentářích upozorňováno na určité množství nesklizeného sena, jednak z důvodu zaplevelení, zamokření nebo naopak vlivem sucha, případně nedostupnosti pro mechanizované sklízení pastvin. V ojedinělých případech, zvláště u druhých sečí, se provádí tzv. mulčování.

Z jednotlivých druhů zeleniny se zvýšila produkce celeru, mrkve, petržele, zelí, rajčat, cibule, okurek salátových i nakladaček, česneku a zeleniny pro zpracování a naopak se snížil zájem o pěstování květáku a zelí. Vývoj počasí v roce 1999 měl příznivý vliv na množství produkce zeleniny z jednoho hektaru, která byla proti roku 1998 vesměs vyšší. V roce 1999 bylo sklizeno 572,5 tis. tun zeleniny, tj. o 19,6 tis. tun více než v roce 1998. Více o 2,2 tis. tun bylo sklizeno okurek nakladaček (celkem 34,2 tis. tun), okurek salátových bylo sklizeno 17,9 tis. tun (tj. o 1,2 tis. tun více). Také produkce rajčat ve výši 34,1 tis. tun byla vyšší o 4,1 tis. tun než v předešlém roce. Méně bylo sklizeno zelí bílého i červeného o 3,9 tis. tun, což představuje celkovou sklizeň 132,7 tis. tun.

Průměrná byla v roce 1999 sklizeň ovoce , která se uvádí na počty stromů a keře bez ohledu na tvar a stáří, a to jak na nově vysázené, mladé a plodné, tak i přestárlé, nerodící. Ovoce se sklidilo 385,6 tis. tun, tj. o 14,4 tis. tun (o 3,5 %) méně než v roce 1998 a celková sklizeň byla ovlivněna především výnosy jednotlivých druhů ovoce. Našeho nejvýznamnějšího druhu ovoce jablek, se sklidilo 264,1 tis. tun, což znamená snížení proti roku 1998 o 6,7%. Vyšší produkce byla pouze u meruněk, třešní, rybízu a vlašských ořechů.

Během posledních pěti let docházelo ke značným výkyvům v produkci vína. Dobrá byla úroda vinných hroznů v roce 1999. Na 11,1 tis. ha plodících vinic se při hektarovém výnosu 6,04 tun, tj. o 23 % více (o 1,13 tuny) než v roce 1998, sklidilo celkem 67,1 tis. tun hroznů, tj. o 11,9 tis. tun (21,6 %) více než roce 1998. Také produkce chmele se zvýšila proti roku 1998 (kdy byla nejnižší za posledních dvacet let) o 1,5 tis. tun (tj. o 31,4 %) na 6,4 tis. tun. Hektarový výnos 1,07 tuny byl vyšší o 0,20 tuny než v roce 1998.

Podnikatelské subjekty s činností zemědělskou (oddíl 01 odvětvové klasifikace ekonomických činností) hospodařily na 3 034 tis. ha sklizňové plochy. Na dvou třetinách této výměry 1 998 tis. ha (tj.65,8 %) hospodařily soukromé podnikatelské subjekty, na 953 tis. ha (tj. 31,4 %) družstevní podnikatelské subjekty, státní a ostatní podnikatelské subjekty hospodařily na 83 tis. ha (tj. 2,7 %). Kromě toho bylo z různých důvodů 58 tis. ha orné půdy (z toho 37 tis. ha u soukromých podnikatelských subjektů) neoseté, dočasně neobdělávané, případně ležící ladem, což představuje 1,9 % z výměry orné půdy. Z této výměry leží převážná část v Západočeském kraji (14 tis. ha, tj. 24,4 %) a v Severočeském kraji (27 tis. ha , tj. 46,7 %).

Porovnáme-li závěrem výsledky rostlinné výroby roku 1999 s průměrem sklizní posledních pěti let, vidíme relativní vyrovnanost a poměrně malé změny ve výrobě obilovin celkem, které nevyplývají ze strukturálních disproporcí, kromě zvýšení sklizní kukuřice na zrno (o 51,6 %) pro krmivářské užití a triticale (o 74,3 %), ale jsou odvislé od kolísání hektarových výnosů a produkce v jednotlivých letech. Výrazně se však zvyšuje produkce všech olejnin, zejména řepky (o 61,9 %) a máku (o 75,5 %). Na druhé straně zemědělci snížili v souvislosti s poptávkou výrobu žita (o 19,8 %), cukrovky (o 27,1 %) a v souladu s potřebou živočišné výroby i produkci víceletých pícnin na orné půdě (o 19,8 %).

Vypracoval: odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí

Ředitel odboru: Ing. Jiří Hrbek

Autor: Ing. Josef Švec, l. 2737

Produkce hlavních zemědělských plodin

tuny

Plodina	Průměr let 1994 až 1998	Skutečnost		Index
		1 998	1 999	1999/1994-98	1999/1998
Obiloviny celkem	6 734 956	6 668 920	6 928 371	102,9	103,9
z toho: pšenice	3 749 692	3 844 741	4 028 271	107,4	104,8
žito	252 490	261 167	202 373	80,2	77,5
ječmen	2 279 962	2 093 101	2 137 376	93,7	102,1
oves	206 945	179 671	179 130	86,6	99,7
triticale	61 643	79 137	107 433	174,3	135,8
kukuřice na zrno	171 823	200 562	260 495	151,6	129,9
Hrách setý	122 944	121 789	105 382	85,7	86,5
Brambory pozdní konzumní	1 074 278	1 128 178	1 020 759	95,0	90,5
Brambory celkem	1 456 571	1 519 768	1 406 832	96,6	92,6
Cukrovka technická	3 693 740	3 479 426	2 690 948	72,9	77,3
Řepka	575 020	680 216	931 053	161,9	136,9
Mák	16 243	20 524	28 509	175,5	138,9
Pícniny na orné půdě: jednoleté	10 446 751	9 990 245	9 579 508	91,7	95,9
víceleté	2 912 893	2 314 954	2 335 937	80,2	100,9
Zelenina konzumní	555 690	552 855	572 497	103,0	103,6
Hektarové výnosy
Obiloviny celkem	4,12	3,97	4,35	105,6	109,6
z toho: pšenice	4,49	4,21	4,65	103,6	110,5
žito	3,42	3,63	3,67	107,3	101,1
ječmen	3,77	3,62	3,94	104,5	108,8
oves	3,07	3,11	3,32	108,1	106,8
triticale	3,85	3,90	4,14	107,5	106,2
kukuřice na zrno	5,35	6,09	6,60	123,4	108,4
Hrách setý	2,40	2,39	2,65	110,4	110,9
Brambory pozdní konzumní	20,04	22,84	20,54	102,5	89,9
Brambory celkem	18,93	21,15	19,69	104,0	93,1
Cukrovka technická	40,01	42,74	45,60	114,0	106,7
Řepka	2,48	2,57	2,67	107,7	103,9
Mák	0,67	0,74	0,63	94,0	85,1
Pícniny na orné půdě: jednoleté	27,12	29,87	28,21	104,0	94,4
víceleté	6,65	6,00	5,93	89,2	98,8

Produkce vybraných zemědělských plodin podle regionů za rok 1999

tis. tun

Region	Pšenice		Žito	Ječmen		Obiloviny celkem	Brambory		Cukrovka	Řepka
	ozimá	jarní		ozimý	jarní		pozdní	celkem
Praha	26	3	0	4	9	44	12	13	12	6
Středočeský	743	120	26	117	246	1 356	174	249	743	184
Jihočeský	444	31	58	102	167	858	197	281	-	127
Západočeský	276	42	19	101	102	581	58	73	-	112
Severočeský	239	49	13	42	105	470	42	64	206	49
Východočeský	465	91	33	120	180	971	182	211	610	128
Čechy	2 193	336	149	486	809	4 280	665	891	1 571	606
Jihomoravský	984	98	39	116	479	1 904	251	381	504	227
Severomoravský	373	45	14	62	185	744	105	135	616	98
Morava a Slezsko	1 357	143	53	178	664	2 648	356	516	1 120	325
Česká republika	3 550	479	202	664	1 473	6 928	1 021	1 407	2 691	931
Hektarové výnosy t/ha
Praha	5,44	4,33	2,81	4,22	4,24	4,86	18,06	17,69	42,36	2,91
Středočeský	4,91	4,08	3,75	4,09	3,77	4,46	21,09	19,81	43,03	2,67
Jihočeský	4,67	3,69	3,95	3,97	3,71	4,20	21,79	21,50	-	2,81
Západočeský	4,34	3,61	3,20	3,88	3,42	3,88	19,47	18,95	-	2,55
Severočeský	4,61	3,50	3,17	3,97	3,59	4,03	18,54	16,70	40,29	2,45
Východočeský	4,85	4,02	3,63	4,19	3,80	4,35	20,78	19,90	46,14	2,52
Čechy	4,74	3,87	3,66	4,03	3,70	4,25	20,81	19,95	43,78	2,63
Jihomoravský	4,95	4,18	4,05	4,28	4,18	4,67	21,73	20,45	48,93	2,83
Severomoravský	4,48	3,65	3,03	3,78	4,08	4,21	16,95	16,52	47,99	2,58
Morava a Slezsko	4,81	4,00	3,73	4,09	4,15	4,53	20,06	19,25	48,41	2,75
Česká republika	4,77	3,91	3,67	4,05	3,89	4,35	20,54	19,69	45,60	2,67