VÝVOJ ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ, RENTABILITY A ZADLUŽENOSTI VĚTŠÍCH NEFINANČNÍCH PODNIKŮ V OBDOBÍ 1997 AŽ 1999

Metodický úvod

Stručná analýza je orientována na základní charakteristiku vývoje vybraných finančních ukazatelů v období 1997 až 1999 podle stavu ke konci 3. čtvrtletí (stavové ukazatele), respektive kumulace za 1. až 3. čtvrtletí (tokové ukazatele) příslušného roku. Je možné ji považovat za určitý doplněk ke kapitolám o finančním hospodaření publikovaným ve čtvrletním Bulletinu ČSÚ i ve smyslu metodického vyjasnění některých ukazatelů a souvisejících pojmů finančního hospodaření. Využity jsou revidované údaje za roky 1997 a 1998 a publikované údaje za 1. až 3. čtvrtletí 1999 ze čtvrtletního zpracování výkazů P 3-04 za větší nefinanční podniky (právnické i fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku) s počtem zaměstnanců nad 99. Ukazatele jsou metodicky srovnatelné, veškeré údaje jsou v běžných cenách.

Zdroje financování jsou pojaty jako zdroje krytí netto aktiv, tj. po odpočtu oprávek a opravných položek, v desagregaci na vlastní jmění a cizí zdroje (včetně ostatních - přechodných účtů pasiv). Položku ostatních - přechodných účtů aktiv obsahuje kromě majetku i úhrn aktiv. Vlastní jmění je tvořeno základním jměním, kapitálovými fondy, fondy ze zisku, nerozděleným hospodářským výsledkem minulých let a hospodářským výsledkem běžného roku. Cizí zdroje obsahují rezervy (zákonné rezervy na krytí rizik a ztrát z podnikání a účelové rezervy, např. na opravy hmotného majetku a na kurzové rozdíly), závazky (z obchodního styku, ostatní závazky), bankovní úvěry a výpomoci a ostatní - přechodné účty pasiv.

Rentabilita vlastního jmění je propočtena ze zisku před zdaněním za 1. až 3. čtvrtletí příslušného roku a ze stavu vlastního jmění ke konci 3. čtvrtletí příslušného roku. Přepočet na celoroční úroveň není prováděn, zejména s přihlédnutím k tomu, že v současných podmínkách je obvyklý poměrně výrazný pokles hospodářského výsledku za 4. čtvrtletí, ve kterém se již částečně projevují požadavky auditorů na dodatečnou tvorbu rezerv a opravných položek s negativním dopadem do hospodářského výsledku.

Prvotní platební neschopnost větších nefinančních podniků je vymezena a propočtena jako zadluženost podnikatelských subjektů, jejichž závazky po lhůtě splatnosti (t.j. po smluvně sjednaném termínu úhrady příslušného závazku) jsou vyšší než jejich pohledávky po lhůtě splatnosti. Nejedná se tudíž o rozdíl závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti za nefinanční podniky celkem.

Desagregace větších nefinančních podniků je prováděna podle subsektorů 101 - veřejné nefinanční podniky, 102 - soukromé nefinanční podniky a 103 - nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou. Nepodstatné rozdíly mezi úhrnem za nefinanční podniky a součtem uvedených subsektorů představují hodnotu příslušného údaje za sektor 800 - Domácnosti, t.j. za fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku, které zaměstnávají více než 99 pracovníků. Členění podle kategorií, resp. subkategorií OKEČ je vyčerpávající (včetně fyzických osob zahrnutých do příslušného odvětví).

Aktiva větších nefinančních podniků

Bilanční suma (celková netto aktiva) větších nefinančních podniků vzrostla z 2 908,1 mld. Kč k 30.9.1997 na 3 068,1 mld. Kč ke konci září 1999, t.j. o 5,5 %. Průměrný meziroční přírůstek o 2,35 % za sledované období v běžných cenách je velmi nízký. Za pozitivní je možné považovat směrování podstatné části tohoto přírůstku do nefinančních aktiv a v jejich rámci především do nehmotného a hmotného investičního majetku, což vyplývá z výsledků čtvrtletního zjišťování a bylo potvrzeno i doposud známými výsledky ročního strukturálního šetření finančních ukazatelů za roky 1997 a 1998.

Vývoj celkových aktiv podle subsektorů SNA

v mld. Kč běžných cen

	Stav netto aktiv k 30.9.			Meziroční změna stavu aktiv
	1997	1998	1999	1998-1997	1999-1998	1999-1997
Nefinanční podniky celkem	2 908,1	3 010,7	3 068,1	102,6	57,4	160,0
z toho: 101 - veřejné	1 006,2	1 026,7	1 055,5	20,5	28,8	49,3
102 - soukromé	1 678,1	1 684,3	1 638,1	6,2	-46,2	-40,0
103 - pod zahraniční.kontrolou	217,9	294,5	370,4	76,6	75,9	152,5

Z desagregace aktiv podle subsektorů je zřejmé, že na dosaženém přírůstku bilanční sumy větších nefinančních podniků za sledované období se rozhodující měrou podílely nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou, jejichž aktiva podle stavu ke konci 3. čtvrtletí vzrostla za dva roky o 152,5 mld. Kč, což představovalo cca 95 % souhrnné změny větších nefinančních podniků. Jejich podíl na celkových aktivech větších nefinačních podniků tak vzrostl ze 7,5 % ke konci září 1997 na 12,1 % ke konci 3. čtvrtletí 1999.

Soukromé nefinanční podniky měly ve sledovaném období ve struktuře aktiv podle subsektorů nejvyšší váhu, i když jejich podíl na celkovém majetku poklesl z 57,7 % k 30.9.1997 na 53,4 % ke konci září 1999. Absolutní pokles hodnoty aktiv v tomto subsektoru je částečně důsledkem změn vlastníků s rozhodujícím vlivem (přesun do subsektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, případně i do veřejného sektoru prostřednictvím FNM nebo Konsolidační banky) a částečně prohlubujícími se ekonomickými potížemi některých podniků tohoto subsektoru, často vrcholícími vyhlášením konkursu nebo likvidací daného podnikatelského subjektu.

Podíl veřejného subsektoru (rozhodující vliv státu) na celkovém majetku větších nefinančních podniků byl v průběhu sledovaného období relativně stabilizovaný a ve všech letech se pohyboval nad 34 %. Absolutní přírůstek bilanční sumy za dva roky dosáhl necelých 50 mld. Kč, což znamenalo dosažení průměrného ročního přírůstku cca 2,4 %.

Vývoj aktiv podle kategorií OKEČ

	Aktiva netto k 30.9. v mld. Kč b.c.			Odvětvová struktura aktiv v %(nefinanční podniky celkem=100)
	1997	1998	1999	1997	1998	1999
A+B - zemědělství, lesnictví a rybolov	187,8	178,3	171,1	6,46	5,92	5,57
C - dobývání nerostných surovin	116,4	120,1	119,0	4,00	3,99	3,88
D - zpracovatelský průmysl	1 189,4	1 214,0	1 217,3	40,90	40,32	39,68
E - výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody	393,7	438,7	481,7	13,54	14,57	15,70
F - stavebnictví	143,3	133,1	127,8	4,93	4,42	4,17
G+H - obchod, pohostinství a ubytování	265,2	284,5	282,2	9,12	9,45	9,20
I - doprava, skladování a spoje	454,0	497,2	535,6	15,61	16,51	17,46
KažQ - ostatní tržní služby	158,3	144,8	133,4	5,44	4,82	4,34

Ve struktuře celkové bilanční sumy větších nefinančních podniků podle kategorií došlo k nejvýraznějšímu poklesu podílu zpracovatelského průmyslu (o 1,22 bodu při porovnání stavu ke konci září 1999 a 1997), i když celková aktiva této kategorie ve sledovaném období vzrostla o 27,9 mld. Kč a zachovala si jednoznačně nejvyšší váhu podílu na celkových aktivech větších nefinančních podniků. Zhoršení pozice zpracovatelského průmyslu ve struktuře celkových aktiv větších nefinančních podniků bylo zapříčiněno především negativním vývojem bilanční sumy v subkategoriích DA - potravinářského průmyslu, DC - kožedělného průmyslu a DK - výrobě strojů a zařízení pro další výrobu.

K výraznějšímu poklesu podílu na celkových aktivech větších nefinančních podniků došlo i v případě agregace ostatních tržních služeb (pokles za dva roky o 1,10 bodu), agregace zemědělství, lesnictví a rybolovu (-0,89 bodu, především v důsledku poklesu aktiv v samotném zemědělství) a stavebnictví (-0,76 bodu). Pokles podílu kategorie dobývání nerostných surovin (-0,12 bodu) byl nevýrazný.

Naopak se ve struktuře celkových aktiv větších nefinančních podniků ve sledovaném období významně zvýšil podíl kategorie výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 2,16 bodu) a kategorie dopravy, skladování a spojů (o 1,85 bodu). V obou případech se jedná o kategorie odvětví s vysokým podílem veřejného sektoru a s vysokou váhou hmotného investičního majetku ve vlastních aktivech. Nárůst podílu agregace obchodu, pohostinství a ubytování byl mírný (0,08 bodu) a byl dosažen především zásluhou vysokého nárůstu bilanční sumy obchodních podnikatelských subjektů pod zahraniční kontrolou.

Zdroje krytí (financování) aktiv

Rozhodujícím zdrojem krytí majetku by mělo být vlastní jmění, které představuje vlastní zdroje majitelů vložené, respektive vytvořené od počátku činnosti. Jeho vývoj charakterizuje nárůst, respektive úbytek vlastních zdrojů majitelů daného podnikatelského subjektu ve sledovaném období.

Zvýšení vlastních zdrojů může být dosaženo posílením základního jmění (např. novou emisí akcií nebo dodatečným vkladem některého vlastníka v případě, že byl schválen ostatními spolumajiteli), zejména by se však mělo zvyšovat zásluhou tvorby hospodářského výsledku včetně související možnosti posilování fondů ze zisku, respektive kapitálových fondů.

Úbytek vlastního jmění obvykle signalizuje hospodářské potíže daného podnikatelského subjektu, zejména v případech, kdy výsledkem hospodaření v delším časovém horizontu je ztráta. K úbytku vlastního jmění však může dojít i v případě pozitivního hospodářského výsledku, například při snížení hodnoty emitovaných akcií nebo vrácení vkladu vloženého původně některým z majitelů příslušného podniku.

Cizí zdroje zahrnované do pasiv a jejich vývoj jsou převážně závislé na možnostech daného podniku v přístupu k bankovním úvěrům a výpomocem v závislosti na jeho bonitě, kterou posuzuje příslušný peněžní ústav. Na druhé straně bariérou pro zájemce o bankovní úvěr může být cena úvěrových peněz, t.j. výše úroku z poskytnutého bankovního úvěru. Významnou část cizích zdrojů tvoří závazky z obchodního styku, které jsou v podstatě obchodním úvěrem poskytovaným na sjednanou dobu odběrateli produkce nebo služeb. Pokud je podnik schopen bez problémů svoje závazky splácet, může nárůst podílu cizích zdojů znamenat pozitivní faktor a ve svém důsledku vyšší zhodnocení vlastních zdrojů vložených do podnikání.

Ve sledovaném období vlastní jmění větších nefinančních podniků vzrostlo z 1 467,4 mld. Kč ke konci 3. čtvrtletí 1997 na 1 499,2 mld. Kč dosažených k 30.9. 1999, což znamenalo přírůstek pouze o 2,2 % v běžných cenách. Příčinou byla zejména nedostatečná dynamika zisku a vynucené snižování jmění v případech ztráty.

Vývoj vlastního jmění podle subsektorů SNA

	Vlastní jmění k 30.9 v mld. Kč b.c.			Podíly subsektorů v %
	1997	1998	1999	1997	1998	1999
Nefinanční podniky celkem	1 467,4	1 470,4	1 499,2	100,00	100,00	100,00
z toho: 101 - veřejné	638,9	645,4	672,4	43,54	43,89	44,85
102 - soukromé	744,6	723,0	703,1	50,75	49,17	46,90
103 - pod zahraniční kontrolou	83,0	100,9	123,0	5,65	6,86	8,21

Na celkovém přírůstku vlastního jmění větších nefinančních podniků za dva roky o 31,8 mld. Kč se nejvýznamněji podílely nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou (+40,0 mld. Kč), jejichž podíl na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků vzrostl z 5,65 % na konci 3. čtvrtletí 1997 na 8,21 % k 30. září 1999.

Přírůstek vlastního jmění veřejných nefinančních podniků za sledované období dosáhl 33,5 mld. Kč a podíl na celkovém vlastním jmění se zvýšil o 1,31 bodu na 44,85 % ke konci 3. čtvrletí 1999. Dosažená meziroční dynamika navyšování vlastního jmění v běžných cenách však znamenala průměrný roční přírůstek pouze 2,3 %.

Stav vlastního jmění soukromých nefinančních podniků poklesl ze 744,6 mld. Kč k 30.9. 1997 na 703,1 mld. Kč ke stejnému datu roku 1999, t.j. o 41,5 mld. Kč (-5,6 %) a snižoval se tak v průměru o 2,4 % ročně v běžných cenách. V důsledku toho se podíl soukromých nefinančních podniků na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků snížil z 50,75 % v roce 1997 na 46,90 % ke konci 3. čtvrtletí 1999.

K podstatnému navýšení vlastního jmění došlo v kategorii dopravy, skladování a spojů, kde stav ke konci 3. čtvrtletí 1999 byl o 54,4 mld. Kč vyšší v porovnání se stavem k 30. září 1997. Podíl této kategorie na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků vzrostl ve sledovaném období o 3,17 bodu. Výrazný nárůst vlastního jmění byl dosažen rovněž v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (+33,4 mld. Kč) provázený zvýšením podílu na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků o 1,87 bodu. K mírnému nárůstu vlastního jmění (+1,5 mld. Kč) došlo i v kategorii obchodu a ubytování s tím, že podíl této kategorie na souhrnném vlastním jmění větších nefinančních podniků se nezměnil.

Ve všech dalších sledovaných kategoriích se stav vlastního jmění k 30.9. 1999 proti stavu ke konci 3. čtvrtletí 1997 snížil (kromě nepatrného přírůstku v kategorii dobývání nerostných surovin) a současně poklesl podíl těchto kategorií na celkovém vlastním jmění větších nefinančních podniků.

Za podstatnou změnu lze označit absolutní pokles objemu vlastního jmění ve zpracovatelském průmyslu, jehož stav na konci září 1999 byl v porovnání se stavem ke stejnému období roku 1997 nižší o 26,6 mld. Kč a podíl ve struktuře vlastního jmění nefinančních podniků podle kategorií OKEČ poklesl ve sledovaném období o 2,51 bodu. Z toho k objemově nejvýraznějšímu úbytku vlastního jmění za sledované období došlo v subkategoriích zpracovatelského průmyslu DJ - výroba kovů a kovodělných výrobků, DM - výroba dopravních prostředků a DK - výroba strojů a zařízení pro další výrobu.

V agregaci kategorií K až Q - ostatních tržních služeb se stav vlastního jmění k 30.9.1999 proti stavu ke stejnému datu roku 1997 snížil o 25 mld. Kč, především v důsledku výrazného absolutního poklesu v kategorii K- činnostech v oblasti nemovostí, pronajímaní movitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoje.

Cizí zdroje zahrnované do pasiv větších nefinančních podniků celkově ke konci září 1999 dosáhly stavu 1 568,9 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 1997 vzrostly o 128,2 mld. Kč, t.j. o 8,9 %. Průměrný roční přírůstek ve sledovaném období (cca 3 % v běžných cenách) tak byl proti průměrné roční dynamice vlastního jmění ve stejném období zhruba dvojnásobný.

Objem cizích zdrojů veřejných nefinančních podniků ke konci 3. čtvrletí 1999 ve veřejném subsektoru dosáhl 383,1 mld. Kč, což znamenalo absolutní přírůstek proti stavu k 30. září 1997 ve výši 15,8 mld. Kč, t.j. o 4,3 %. Nárůst cizích zdrojů v tomto subsektoru tak byl pomalejší než přírůstek vlastního jmění ve stejném období. Podíl veřejného subsektoru na celkových cizích zdrojích větších nefinančních podniků se postupně snižoval, celkově za dva roky poklesl o 1,07 bodu.

Cizí zdroje soukromého subsektoru dosáhly ke konci září 1999 stavu ve výši cca 935 mld. Kč a vzrostly tak v porovnání se stavem ke stejnému období roku 1997 nepatrně (o 1,5 mld. Kč, t.j. o 0,2 %). Nízký nárůst cizích zdrojů soukromých nefinančních podniků pravděpodobně souvisí zejména s omezeným přístupem k bankovním úvěrům a výpomocem, což platí samozřejmě v průměru za tyto podniky. Podíl tohoto subsektoru na celkových cizích zdrojích se za dva roky snížil o 5,19 %.

Výrazný nárůst objemu cizích zdrojů v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou je pravděpodobně ovlivněn spoluprací s mateřskými zahraničními firmami, které formou půjček ve skupině posilují finanční zdroje svých dceřiných společností působících na našem území. Svoji roli pravděpodobně sehrál i faktor snadnějšího přístupu k bankovním úvěrům, který je však limitován cenou úvěrových prostředků. Absolutní změna objemu cizích zdrojů tohoto subsektoru za dva roky dosáhla výše 112,5 mld. Kč, což představovalo téměř 88 % absolutního přírůstku za větší nefinanční podniky celkem.

K poklesu objemu cizích zdrojů podle stavu ke konci září 1999 proti stejnému datu výchozího roku 1997 došlo v zemědělství, lesnictví a rybolovu (-13,9 mld. Kč) a ve stavebnictví (-11,8 mld. Kč). Podíl na celkových cizích zdrojích nefinančního sektoru se ve sledovaném období snížil v případě zemědělství o 1,24 bodu a v případě stavebnictví o 1,37 bodu.

Ve všech ostatních odvětvových kategoriích dosáhl objem cizích zdrojů ke konci 3. čtvrletí 1999 vyšších hodnot než představoval výchozí stav v roce 1997. Výraznější absolutní přírůstek byl dosažen v kategorii výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (54,7 mld. Kč), zpracovatelského průmyslu (39,6 mld. Kč), dopravy, skladování a spojů (27,1 mld. Kč) a obchodu včetně ubytování (15,5 mld. Kč). Absolutní přírustky dosažené ve sledovaném období za dobývání nerostných surovin a ostatní tržní služby v souhrnu mírně překročily 2 mld. Kč. Podíl na celkových cizích zdrojích větších nefinančních podniků významněji vzrostl v případě výroby elektřiny a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 2,65 bodu) a v případě dopravy, skladovaní a spojů (o 0,96 bodu).

Podíly vlastního jmění a cizích zdrojů na krytí aktiv větších nefinančních podniků a jejich změny ve sledovaném období se vyvíjely v jednotlivých skupinách větších nefinančních podniků diferencovaně. Za celý soubor větších nefinančních podniků se postupně snižoval podíl vlastního jmění a průměrná změna za dva roky ve prospěch podílu cizích zdrojů dosáhla 1,60 bodu.

Z jednotlivých subsektorů ve sledovaném období vzrostl podíl vlastního jmění na zdrojích krytí aktiv pouze ve veřejných nefinančních podnicích, ve zbývajících subsektorech se naopak výrazně, zejména v nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou, zvýšil podíl cizích zdrojů.

Podíl vlastního jmění na zdrojích krytí se ve sledovaných letech výrazně zvýšil v zemědělství, lesnictví a rybolovu ze 66,75 % ke konci září 1997 na 71,58 % koncem 3. čtvrtletí 1999. K nepatrné změně ve prospěch krytí aktiv vlastním jměním došlo i v případě stavebnictví.

Nadprůměrná změna ve prospěch podílu cizích zdrojů ve zdrojích krytí byla dosažena v ostatních tržních službách, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sledovaných kategoriích se podíl cizích zdrojů na financování aktiv za dva roky zvýšil o 0,49 bodu (doprava, skladování a spoje) a o 0,90 bodu v kategoriích dobývání nerostných surovin a obchodu.

Rentabilita vlastního jmění

Propočet rentability vlastního jmění větších nefinančních podniků vychází z hospodářského výsledku před zdaněním dosaženým za období 1. až 3. čtvrtletí a ze stavu vlastního jmění ke konci 3. čtvrtletí příslušného roku. Přes určitá omezení, daná například existencí podniků se ztrátou a současně záporným vlastním jměním (za jednotlivé subjekty vychází kladná rentabilita), je vypovídací schopnost tohoto ukazatele za větší agregace podniků vhodná k posuzování dosažené efektivnosti finančního hospodaření.

Ve větších nefinančních podnicích celkem byla za 1. až 3. čtvrtletí 1997 dosažena rentabilita vlastního jmění ve výši 3,70 %, ve stejném období roku 1998 vzrostla na 5,04 % a v roce 1999 se snížila na úroveň 4,65 %. Výkyv v roce 1998 souvisel především s vyšším meziročním nárůstem zisku.

Obdobný vývoj, avšak s podprůměrnou výší rentability proběhl v subsektoru veřejných podniků. Rentabilita vlastního jmění těchto podniků vycházela ze 2,13 % za 1. až 3. čtvrtletí 1997, ve stejném období 1998 se zvýšila na 3,51 % a za tři čtvrtletí roku 1999 poklesla na 1,42 %.

V subsektoru soukromých nefinančních podniků se ve sledovaném období rentabilita vlastního jmění postupně zvyšovala (ze 4,38 % v roce 1997 na cca 5 % v roce 1998 a na 5,74 % v roce 1999). Relativně příznivý vývoj rentability v tomto subsektoru byl důsledkem postupného navyšování zisku při současném poklesu vlastního jmění ve sledovaném období.

Nadprůměrnou rentabilitu vlastního jmění ve sledovaném období dosahovaly větší nefinanční podniky pod zahraniční kontrolu, kde výchozí úroveň z roku 1997 (9,75 %) postupně vzrostla na 14,85 % v roce 1998 (zejména vliv vstupu zahraničních vlastníků do některých klíčových podniků s relativně vysokou rentabilitou) a na 15,83 % dosažených za 1. až 3. čtvrtletí 1999.

V průběhu celého období byla dosahována podprůměrná úroveň rentability vlastního jmění (v relaci k úrovni větších nefinančních podniků celkem) v odvětvových kategoriích zemědělství, lesnictví a rybolovu, dobývání nerostných surovin a dopravy, skladování a spojů. Přitom se však (s výjimkou zemědělství , lesnictví a rybolovu za rok 1999) v případě těchto kategorií projevila tendence postupného zlepšování rentability vlastního jmění propočtené v běžných cenách.

Nadprůměrná úroveň rentability vlastního jmění ve všech sledovaných letech se projevila ve výsledcích za kategorie zpracovatelského průmyslu a ostatních tržních služeb. Vývoj rentability vlastního jmění ve zpracovatelském průmyslu však neměl charakter tendence každoročního zlepšování a navíc je z převážné části důsledkem postupného snižování objemu vlastního jmění této kategorie ve sledovaném období. Faktor ovlivnění postupným poklesem stavu vlastního jmění v období 1997 až 1999 platí ještě ve větší míře pro ostatní tržní služby.

Ve stavebnictví je vysoká úroveň rentability vlastního jmění propočtená za 1. až 3. čtvrtletí roku 1999 ovliněna mimořádným nárůstem zisku proti stejnému období roku 1998 (cca trojnásobek, zřejmě vlivem prodeje majetku), částečně i meziročním poklesem stavu vlastního jmění. Zcela nevyrovnaný vývoj rentability vlastního jmění v obchodě, pohostinství a ubytování byl především důsledkem nepravidelného vývoje hospodářského výsledku (ztrátovost v roce 1997 a 1999, ziskovost v roce 1998) za souhrn podniků zahrnutých do této agregace.

Závazky a pohledávky po lhůtě splatnosti, prvotní platební neschopnost

Ve větších nefinančních podnicích celkově převažují pohledávky po lhůtě splatnosti nad závazky po lhůtě splatnosti. Znamená to, že větší nefinanční podniky jako celek jsou v této oblasti závazků a pohledávek věřitelem ostatních hospodářských subjektů, případně věřitelem již neaktivních nefinančních podniků.

Celkové závazky po lhůtě splatnosti za větší nefinanční podniky však vzrostly ze 141,9 mld. Kč na konci 3. čtvrtletí 1997 na 143,5 mld. Kč ke konci stejného období 1999, t.j. o 1,1 %. Celkové pohledávky po lhůtě splatnosti větších nefinančních podniků naopak ve sledovaném období poklesly z 213,1 mld. Kč na 206,7 mld. Kč, t.j. o 3,1 %.Věřitelská pozice větších nefinančních podniků (převýšení pohledávek po lhůtě splatnosti nad závazky po lhůtě splatnosti) se tak snížila ze 71,2 mld. Kč v roce 1997 na 63,2 mld. Kč.

Z toho ve větších nefinančních podnicích zařazených do veřejného subsektoru závazky po lhůtě splatnosti poklesly z 25,7 mld. Kč na ke konci září 1997 na 22,1 mld. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 1999. Ve stejném období se v tomto subsektoru snížily pohledávky po lhůtě splatnosti ze 46,7 mld. Kč na 46 mld. Kč. Převýšení pohledávek nad závazky po lhůtě splatnosti dosáhlo k 30. září 1999 výše 23,9 mld. Kč.

Podstatně nejvyšší objem závazků po lhůtě splatnosti je soustředěn v subsektoru soukromých větších nefinančních podniků. Podle stavu ke konci 3. čtvrtletí 1997 se jednalo o 102,3 mld. Kč, ke konci září 1999 se stav závazků po lhůtě splatnosti snížil na 98,5 mld. Kč. Ve stejném období poklesly pohledávky po lhůtě splatnosti větších soukromých nefinančních podniků ze 149,6 mld. Kč (1997) na 136,5 mld. Kč (1999). Převýšení pohledávek nad závazky po lhůtě splatnosti dosáhlo koncem 3. čtvrtletí 1999 v tomto subsektoru cca 38 mld. Kč.

Ve větších nefinančních podnicích pod zahraniční kontrolou byl objem závazků po lhůtě splatnosti ve výchozím roce 1997 ve výši 13,2 mld. Kč, koncem 3. čtvrtletí 1999 vzrostl na 22,1 mld. Kč. Pohledávky po lhůtě splatnosti se v tomto subsektoru zvýšily ve sledovaném období z 16,1 mld. Kč na 23,3 mld. Kč a převýšení pohledávek nad závazky po lhůtě splatnosti bylo koncem září 1999 pouze ve výši 1,2 mld. Kč.

S výjimkou stavebnictví, které bylo v prvotní platební neschopnosti jako celek, ve všech odvětvových kategoriích, respektive agregacích kategorií v průběhu sledovaného období převyšovaly pohledávky po lhůtě splatnosti objem závazků po lhůtě splatnosti.

V kategoriích dobývání nerostných surovin, zpracovatelského průmyslu, stavebnictví a obchodu se za dva roky zvýšily celkové závazky po lhůtě splatnosti, zatímco objem pohledávek po lhůtě splatnosti poklesl. Tento vývoj se promítl i do výsledků za nefinanční podniky jako celek a signalizoval nárůst prvotní platební neschopnosti propočtené pouze za podnikatelské subjekty, jejichž závazky po lhůtě splatnosti převyšovaly pohledávky po lhůtě splatnosti.

Prvotní platební neschopnost za větší nefinanční podniky celkem vzrostla z 54,4 mld. Kč v roce 1997, po přechodném snížení o 2,6 mld. Kč v roce 1998, na 50,7 mld. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 1999. Poměr prvotní platební neschopnosti k vlastnímu jmění větších nefinančních podniků se změnil nepatrně (3,44 % v roce 1997 a 3,48 % v roce 1999).

Negativní vývoj prvotní platební neschopnosti se ve sledovaném období projevil zejména ve stavebnictví (nárůst v roce 1999 proti roku 1997 o 1,4 mld. Kč), dobývání nerostných surovin (+1,3 mld. Kč) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (+0,6mld. Kč). Přírůstky dosažené v ostatních kategoriích byly nevýznamné. Naopak výrazné oddlužení se uskutečnilo v roce 1998 v dopravě a spojích, což ovlivnilo pokles zadluženosti v této kategorii za dva roky o 3,7 mld. Kč.

Více než polovina prvotní platební neschopnosti větších nefinančních podniků byla po celé sledované období soustředěna ve zpracovatelském průmyslu s tím, že podíl této kategorie, po přechodném zvýšení v roce 1998, zůstal koncem září 1999 na úrovni stejného období roku 1997 (52,1 % na celkové prvotní platební neschopnosti nefinačních podniků).Výrazněji negativní vývoj zadluženosti se ve sledovaném období projevil pouze v subkategoriích zpracovatelského průmyslu DA - potravinářský a tabákový (nárůst za dva roky o cca 1 mld. Kč), DC - kožedělný (+0,7 mld. Kč) a DG - chemický a farmaceutický (+0,6 mld. Kč).

Zhruba dvě třetiny prvotní platební neschopnosti zpracovatelského průmyslu bylo soustředěno ve čtyřech subkategoriích (DJ - výroba kovů a kovodělných výrobků, DK - výroba strojů a zařízení pro další výrobu, DL - výroba elektrických a optických přístrojů a DM - výroba dopravních prostředků). Objem zadluženosti podniků zahrnutých do uvedených subkategorií dosáhl k 30.9.1999 výše 17,4 mld. Kč a v porovnání se stavem ke stejnému datu roku 1997 byl o 0,5 mld. Kč nižší.

Z celkové prvotní platební neschopnosti větších nefinančních podniků ke konci 3. čtvrletí 1999 ve výši 50,7 mld. Kč připadalo 4,6 mld. Kč (9,2 %) na veřejné (subsektor 101), cca 36 mld. Kč (71 %) na soukromé (subsektor 102) a 9,9 mld. Kč (19,6 %) na nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou (subsektor 103). Zbývajících 0,2 % celkové zadluženosti větších nefinančních podniků zapříčinily fyzické osoby (sektor 800 - Domácnosti) zapsané v obchodním rejstříku) zaměstnávající 100 a více pracovníků.

Na prvotní platební neschopnosti větších nefinančních podniků ( bez sektoru 800) ve výši 50,5 mld. Kč se podílely jak ztrátové, tak neztrátové (podniky s dosaženým ziskem před zdaněním nebo s nulovým hospodářským výsledkem). Podíl neztrátových podniků ke konci září 1999 dosáhl 38,2 % (ve stejném období 1997 činil 37,5 %).

Průměrná prvotní platební neschopnost připadající na jeden podnik vzrostla z 32,2 mil. Kč v roce 1997 na 36,2 mil. Kč dosažených koncem 3. čtvrtletí 1999, t.j. o 12,4 %. Průměrná zadluženost na jeden neztrátový podnik se ve stejném období zvýšila o 24,4 % (z 20,1 mil. Kč na cca 25 mil. Kč) a průměrná platební neschopnost připadající na jeden podnik hospodařící se ztrátou dosáhla koncem 3. čtvrtletí 1999 cca 50 mil. Kč, což bylo o 8,2 % více než ve stejném období výchozího roku 1997.

Stručné shrnutí

Bilanční suma větších nefinančních podniků se ve sledovaném období zvyšovala v průměru pouze o 2,3% ročně v běžných cenách. Z toho výrazněji nadprůměrnou dynamiku dosáhly nefinanční podniky pod zahraniční kontolou, zatímco v subsektoru soukromých nefinančních podniků došlo k absolutnímu poklesu stavu celkových aktiv.

Vzhledem k tomu, že dynamika růstu vlastního jmění zaostávala za tempem přírůstku celkového majetku, došlo ve sledovaném období ke změně struktury zdrojů financování ve prospěch cizích zdrojů. Jejich podíl nejvíce vzrostl v subsektoru nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, zřejmě i vlivem půjček od mateřských zahraničních společností.

Rentabilita vlastního jmění dosahovaná v průměru za větší nefinanční podniky byla po celé období na nízké úrovni a její vývoj neměl charakter trvalejšího zlepšování výsledků. Nejnižší úroveň rentability vlastního jmění v průměru dosahovaly veřejné nefinanční podniky.

Pohledávky po lhůtě splatnosti za souhrn větších nefinančních podniků ve sledovaném období převyšovaly stejnou kategorii závazků. Celková prvotní platební neschopnost se v průběhu sledovaného období výrazněji nezvyšovala, trvale však narůstala její průměrná hodnota připadající na jeden podnik v prvotní platební neschopnosti.

Vypracoval: Odbor čtvrtletních národních účtů
Ředitel odboru: Ing. Zdeněk Petříček
Autoři: Ing. Rudolf Břicháček, l.2169, Ing. Jan Hrbáč, Csc., l. 2562