CENSUS MALOOBCHODNÍ SÍTĚ

Metodický úvod

Do roku 1989 se sledování maloobchodní sítě uskutečňovalo formou tzv. pasportizace. Každoročně se získávaly podrobné údaje o všech prodejnách i sezónních zařízeních, přičemž velké státní podniky a spotřební družstva vyplňovaly předepsané formuláře za všechny své prodejny.

V průběhu transformačního procesu české ekonomiky devadesátých let došlo k dynamické proměně struktury vnitřního obchodu. S rozpadem státních obchodních podniků, způsobeným rychlými změnami vlastnické formy a vznikem nových subjektů, zejména v maloobchodní síti, začaly tehdejší centrální orgány (Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu ČR a Český svaz spotřebních drustev) postupně ztrácet kontrolu nad registrací sítě obchodních provozoven. Následná absence seriózních údajů o obchodní síti, o jejím vývoji, kapacitách a kvalitě vyvolala ze strany ústředních orgánů, subjektů podnikatelské sféry i ze strany zahraničních investorů požadavek na urychlené řešení tohoto problému. Ačkoli nedostatek informací byl pociťován prakticky od roku 1990, trvalo téměř deset let, než byly vytvořeny podmínky pro uskutečnění censu maloobchodní sítě. Překážkou byla především rozdrobenost tohoto sektoru, ale i dynamika změn, která by zpočátku 90. let velice relativizovala údaje, na jejichž zjištění bylo třeba vynaložit poměrně velké finanční prostředky. V roce 1998 bylo přijato rozhodnutí o provedení censu prostřednictvím externí firmy, protože v ústředí ČSÚ nebyly dostatečné kapacity, které by mohly bezproblémově zajistit tvorbu projektu, organizaci a včasné provedení celé akce. Na základě výběrového řízení bylo realizací projektu pověřeno sdružení Retail Census 99, které v průběhu roku 1999 census uskutečnilo.

Koncem listopadu předalo sdružení výsledky šetření ve formě databáze i zadaných výstupních tabulek. Pracovníci ČSÚ provedli kontroly a opravy některých nesrovnalostí jako byly nesprávné zařazení prodejen do okresů, nevyplnění všech údajů požadovaných v šetření apod. Při následných propočtech, prováděných k analytickému využití výsledků censu, se však objevily určité pochybnosti o správnosti všech údajů vyplněných na dotaznících, takže v současné době probíhají další kontroly a prověřování dat. Všechny uváděné výstupy je v této době nutné považovat za předběžné, přičemž je velmi pravděpodobné, že se již nezmění počet vyšetřených prodejních jednotek, mohlo by pouze dojít k některým zpřesněním při zařazení do sortimentních skupin a pravděpodobně budou v některých případech upraveny ukazatele velikost prodejní plochy, počet zaměstnanců a tržby. Zejména ukazatel tržeb je v současné době podrobován porovnáním s daty, která má ČSÚ k dispozici z jiných šetření, a proto v předběžných výsledcích tržby ani s nimi spojené propočtové ukazatele neprezentujeme.

Vývoj maloobchodní sítě od roku 1989

Šetření bylo prováděno v roce 1999 poněkud jiným způsobem než v roce 1989, bylo přihlédnuto k vývoji, který v obchodní síti nastal. Některé staré pojmy ztratily svůj význam (nákupní střediska spotřebních družstev), naopak se objevily nové jevy (pronajímání plochy v obchodních domech jiným subjektům apod.). Po konzultacích s pracovníky sdružení Retail Census 99 bylo rozhodnuto vyplňovat dotazníky za všechny tzv. prodejní jednotky , které byly určeny uzavřeným pokladním systémem. Vyšetřený počet těchto prodejních jednotek dosáhl 109 126 . Jednalo se o jednotky, které byly v době šetření (20. 4. 1999 až 25. 7. 1999) v provozu. Nepodařilo se samozřejmě zjistit přesný počet jednotek ke konci roku 1998, což byl původní plán šetření, protože v době terénních prací již některé jednotky byly nenávratně zaniklé a nedalo se o nich nic zjistit.

Z výše uvedeného celkového počtu jednotek vyšetřených v roce 1999 bylo v roce 1998 aktivních 97 839 jednotek, zhruba za půl roku tedy vzniklo 11 287 jednotek, nemáme však představu, kolik jich za stejné období zaniklo.

Přestože metodika (i metoda) šetření v roce 1999 byla odlišná od praxe v roce 1989, je možné provést alespoň přibližné srovnání. V roce 1989 bylo evidováno 41 188 maloobchodních prodejen v pevné síti, které realizovaly celoroční prodej. Tento počet zahrnoval i benzínová čerpadla, stejně jako v roce 1999, ale nezahrnoval pevné stánky. Po přepočtu prodejních jednotek na prodejny jich bylo v roce 1999 zaznamenáno 97 909 . Za deset let se tedy počet prodejen více než zdvojnásobil. Navíc se výrazně změnila sortimentní struktura prodejen. V roce 1989 převládaly prodejny potravin, i když jich bylo  jen o 5,5 % více než nepotravinářských prodejen, ale v roce 1999 už počet nepotravinářských prodejen převýšil potravinářské více než 3,5krát.

Celková prodejní plocha se téměř ztrojnásobila. Dvě třetiny nárůstu připadly na sortiment nepotravinářského zboží.

Ačkoli zvětšení plošného standardu, který se přiblížil evropskému průměru, souviselo s vyšším počtem prodejen, třetina přírůstku prodejní plochy připadla na stavebniny, za něž v roce 1989 plocha většinou vykazována nebyla. Bez tohoto sortimentu činil v roce 1999 plošný standard zhruba 780 m2, v roce 1989 jen asi 360 m2.

Podle starého územního členění bylo vyšetřeno nejvíc prodejních jednotek (20 656) a největší prodejní plocha v Jihomoravském a nejméně jednotek (8 764) i plochy v Jihočeském kraji. Podle nového členění měl nejvíc prodejních jednotek Středočeský kraj (13 587), nejméně Karlovarský kraj (3 139) a tomu odpovídala i prodejní plocha. Zaměstnanost v maloobchodních prodejnách byla nejvyšší postaru opět v Jihomoravském kraji (téměř 60 tisíc pracovníků), ponovu v Praze (asi 42 tisíc pracovníků). Nejnižší hodnoty zaměstnanosti připadly podle starého i nového členění na stejné kraje jako nejnižší počty prodejních jednotek.

Regionální rozložení maloobchodní sítě v roce 1999

Území, kraj	Prodejní jednotky		Prodejní plocha v m2		Pracovníci
	celkem	podíl na ČR	celkem	podíl na ČR	celkem	podíl na ČR
ČR celkem	109 126	100,0	10 150 041	100,0	304 988	100,0
Hl. m. Praha	11 754	10,8	1 135 634	11,2	41 968	13,8
Středočeský	13 587	12,5	1 449 544	14,3	33 481	11,0
Jihočeský	8 764	8,0	875 182	8,6	21 303	7,0
Západočeský	9 883	9,1	921 309	9,1	26 610	8,7
Severočeský	12 257	11,2	1 126 373	11,1	32 862	10,8
Východočeský	13 475	12,3	1 364 142	13,4	34 521	11,3
Jihomoravský	20 656	18,9	1 879 462	18,5	58 315	19,1
Severomoravský	18 750	17,2	1 398 395	13,8	55 928	18,3
Budějovický	7 691	7,0	757 283	7,5	18 938	6,2
Plzeňský	6 744	6,2	632 668	6,2	18 002	5,9
Karlovarský	3 139	2,9	288 641	2,8	8 608	2,8
Ústecký	8 529	7,8	767 048	7,6	23 344	7,7
Liberecký	4 571	4,2	417 734	4,1	11 812	3,9
Královéhradecký	5 937	5,4	589 103	5,8	15 182	5,0
Pardubický	5 736	5,3	561 497	5,5	14 698	4,8
Jihlavský	5 629	5,2	630 343	6,2	13 694	4,5
Brněnský	11 669	10,7	1 066 045	10,5	33 586	11,0
Olomoucký	6 684	6,1	577 495	5,7	18 787	6,2
Zlínský	5 924	5,4	457 708	4,5	16 397	5,4
Ostravský	11 532	10,6	819 298	8,1	36 491	12,0

Po standardizaci počtem obyvatel na prodejní jednotku se rozdíly sice zeslabují, ale i tak je patrná regionální odlišnost. K uspokojení 100 tisíc obyvatel slouží v Budějovickém kraji, ve kterém je tento ukazatel nejvyšší, o třetinu více prodejních jednotek než v Ostravském kraji. Pokud budeme porovnávat plošný standard, tak se rozdíly ještě zvětší, ve Středočeském regionu (s nejvyšší hodnotou) dosahuje více než dvojnásobku proti regionu Ostravskému. K velikosti prodejní plochy na obyvatele přispěl ve Středočeském kraji pochopitelně i vysoký počet jednotek jako takových, ale i jejich průměrná velikost (obojí druhé nejvyšší v republice), v Ostravském kraji platí o příčinách nejnižší hodnoty vlastně totéž, ale obráceně (nejen nejnižší počet jednotek na 100 tisíc obyvatel, ale i nejmenší průměrná velikost jednotky).

Ze 104 typů sortimentů zařazených do číselníku se 16 nevyskytlo v žádném kraji a některé další chyběli v několika krajích, ale alespoň v jednom byly zjištěny. Nejčastěji bylo zastoupeno 29 typů sortimentů, které představovaly v jednotlivých krajích od 76,5 % do 82,0 % celkového počtu prodejních jednotek, v průměru za ČR to bylo 80,6 %.

Sortimentní rozložení maloobchodní sítě v roce 1999

Území, kraj	Sortiment
	součet za 29 nejčetnějších sortimentů		smíšené zboží s převahou potravin		potraviny, supermarket		oděvy		tabák, trafika
	celkem	na 100 tis. obyv.	celkem	na 100 tis. obyv.	celkem	na 100 tis. obyv.	celkem	na 100 tis. obyv.	celkem	na 100 tis. obyv.
ČR	88 663	862	14 170	138	8 327	81	7 445	72	4 911	48
Hl. m. Praha	9 101	765	249	21	961	81	1 184	100	546	46
Středočeský	10 985	990	2 282	206	834	75	706	64	466	42
Budějovický	6 287	1 004	1 160	185	465	74	481	77	335	53
Plzeňský	5 434	984	1 195	216	286	52	359	65	305	55
Karlovarský	2 467	810	304	100	261	86	200	66	152	50
Ústecký	6 953	841	1 230	149	589	71	555	67	411	50
Liberecký	3 668	855	592	138	300	70	231	54	178	41
Královéhradecký	4 868	882	977	177	305	55	380	69	273	49
Pardubický	4 756	934	822	162	467	92	359	71	275	54
Jihlavský	4 644	890	1 046	200	378	72	351	67	176	34
Brněnský	9 583	842	1 445	127	847	74	808	71	598	53
Olomoucký	5 579	868	938	146	731	114	502	78	314	49
Zlínský	4 885	816	678	113	573	96	481	80	246	41
Ostravský	9 453	737	1 252	98	1 330	104	848	66	636	50

První zběžné srovnání ukazuje na poněkud odlišný charakter rozložení prodejen podle sortimentu v Praze a ostatních krajích. V Praze se na jejím celkovém počtu jednotek podílely nejvíce prodejny oděvů (9,7 %), průměr za ČR byl 6,5 %. Větší než jinde byl v Praze i podíl prodejen nábytku (3,5 %, průměr za ČR 2,4 %), klenotnictví (2,5 resp. 1,8 %), papírnictví (2,1 resp. 1,4 %) a suvenýrů (2,0 resp. 1,2 %). Menší než průměrný podíl na celku byl v Praze u sortimentů autopříslušenství, stavebniny a benzínové pumpy.

Velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel:

1	1 až 499
2	500 až 999
3	1 000 až 1 999
4	2 000 až 4 999
5	5 000 až 9 999
6	10 000 až 19 999
7	20 000 až 49 999
8	50 000 až 99 999
9	100 000 a více

V obcích s počtem obyvatel menším než pět set žije v České republice 856 tisíc lidí a v době šetření měli k dispozici 649 jednotek na 100 tisíc obyvatel. V 886 obcích nebyla zjištěna ani jedna prodejna. V obcích s počtem do pěti tisíc obyvatel (2 839 tisíc lidí celkem) připadlo na 100 tisíc obyvatel 887 prodejních jednotek (zhruba 11 jednotek na obci), v kategorii do dvaceti tisíc obyvatel s celkovým počtem 1 863 tisíc lidí se vyskytovalo 1 361 prodejních jednotek na 100 tisíc obyvatel (126 jednotek na obci), v dalších obcích s počtem obyvatel do sto tisíc, kde žije 2 559 tisíc lidí, to bylo 1 192 prodejních jednotek ( 500 na obci) a v největších městech s 2 174 tisíci obyvateli bylo zjištěno 1 037 prodejních jednotek na 100 tisíc obyvatel.

Maloobchodní síť zaznamenala za posledních deset let velký rozmach. První etapa byla poznamenána rozdrobováním sítě prostřednictvím restitucí, malé, ale i velké privatizace a vznikem řady nových prodejen v místech, která byla státním obchodem v minulosti zanedbávaná. V další etapě došlo naopak ke sdružování prodejen do obchodních řetězců, jež byly zpočátku reprezentovány i tuzemskými vlastníky, ale postupně převládly známé silné zahraniční firmy. K rozmachu sítě přispěly i stavby velkých hypermarketů na zelené louce, které spotřebitelé stále více vyhledávají a jejichž význam na vnitřním trhu roste.

Změnila se i sortimentní struktura. Před deseti lety byl počet potravinářských a nepotravinářských prodejen prakticky stejný, dnes jednoznačně převládá sortiment nepotravinářského zboží. Snížil se podíl specializovaných prodejen, oblibu si získaly supermarkety nabízející kromě potravin, které převažují, i řadu druhů nepotravinářského zboží. Postupně se rozvíjejí i nové formy prodeje, jako jsou prodejny u benzínových pump, jejichž sortiment i obrat rok od roku roste.

Výsledky censu maloobchodní sítě byly překvapivé i pro odborníky, neboť málokdo očekával tak vysoký počet prodejních jednotek, který byl zjištěn. Z důvodu nerozvinutosti elektronického obchodu byl tento segment trhu v loňském šetření vynechán, ale dá se předpokládat, že příští šetření se již tímto způsobem prodeje bude muset vážně zabývat.

Příloha č. 1

Plošný a obslužný standard maloobchodní sítě v roce 1999

Území, kraj	Počet prodejních jednotek	Prodejní plocha v m2	Počet pracovníků	Průměrná velikost prodejní jednotky v m2	Průměrný počet pracovníků na jednotku
	na 100 tisíc obyvatel
ČR celkem	1 061	98 705	2 966	93	2,8
Hl. m. Praha	988	95 451	3 527	97	3,6
Středočeský	1 224	130 603	3 017	107	2,5
Jihočeský	1 252	124 983	3 042	100	2,4
Západočeský	1 153	107 521	3 106	93	2,7
Severočeský	1 038	95 423	2 784	92	2,7
Východočeský	1 093	110 693	2 801	101	2,6
Jihomoravský	1 007	91 661	2 844	91	2,8
Severomoravský	955	71 227	2 849	75	3,0
Budějovický	1 228	120 918	3 024	98	2,5
Plzeňský	1 222	114 592	3 261	94	2,7
Karlovarský	1 030	94 713	2 825	92	2,7
Ústecký	1 032	92 771	2 823	90	2,7
Liberecký	1 065	97 351	2 753	91	2,6
Královéhradecký	1 075	106 684	2 749	99	2,6
Pardubický	1 127	110 315	2 888	98	2,6
Jihlavský	1 078	120 770	2 624	112	2,4
Brněnský	1 026	93 699	2 952	91	2,9
Olomoucký	1 040	89 883	2 924	86	2,8
Zlínský	990	76 477	2 740	77	2,8
Ostravský	899	63 873	2 845	71	3,2

Příloha č. 2

Stav prodejních jednotek v České republice v roce 1999

Sortimentní skupina	Počet prodejních jednotek	Velikost prodejní plochy v m2	Počet pracovníků
ovoce - zelenina	2 446	71 890	4 256
maso (včetně ryb)	248	10 428	895
maso - uzeniny, řeznictví	2 888	103 853	9 790
ryby	107	5 243	256
chléb - pečivo	907	24 347	3 298
cukrárna	1 465	48 435	3 640
cukrovinky	202	4 315	497
nápoje - široký sortiment	826	23 805	1 317
alkoholické nápoje	538	11 839	766
nealkoholické nápoje	147	4 227	226
tabák, trafika	4 911	64 795	7 222
mléčné lahůdky	208	8 754	844
vaječné výrobky a lahůdky	322	13 240	1 382
káva, čaj, kakao	128	3 189	213
jiné specializované potravinářské prodejny	69	2 193	117
drogerie - široký sortiment	2 479	158 014	6 445
prací a čisticí prostředky	935	37 838	1 877
kosmetika, parfumerie	695	21 527	1 521
barvy - laky	568	32 169	1 336
širokosortimentní prodejny potravin	8 327	1 036 134	45 967
odívání - široký sortiment	3 152	197 323	6 646
textil	2 982	239 717	6 469
oděvy	7 445	383 111	15 080
obuv a kožené zboží	3 246	191 107	7 788
domácí potřeby - široký sortiment	1 034	109 203	3 052
sklo - porcelán	972	45 292	2 111
kuchyňské potřeby	244	15 339	543
elektro - široký sortiment	1 982	183 669	5 952
drobné domácí elektrospotřebiče	760	51 007	1 810
svítidla	180	13 136	438
audio, video technika	760	43 710	1 867
komunikační technika	760	26 282	2 071
počítače a software	965	33 715	2 989
sport - hračky, drobné zboží - široký sortiment	798	66 417	1 953
papírnictví	1 470	61 932	3 416
sport	1 941	117 628	4 053
hračky	727	42 078	1 392
dětské potřeby	226	12 655	379
lékárna	1 650	61 306	8 923
zdravotnické potřeby	247	7 874	540
oční optika	707	22 192	1 680
knihkupectví	1 040	52 122	2 537
filatelie	44	887	60
hudební nástroje, hudebniny	182	7 686	302
audio a video nosiče	483	19 948	906
foto - kino	724	20 157	1 856
klenoty, zlatnictví	1 863	47 917	3 940
umělecké předměty, prodejní galerie	386	19 122	640
suvenýry, dárkové předměty	1 353	40 263	2 215
chovatelské potřeby	1 577	52 462	2 275
květinářství	2 421	145 141	4 370
zahrádkářské potřeby	902	281 917	2 316
nábytek	2 688	566 842	7 447
železářství, potřeby pro kutily	2 113	338 488	7 418
jiné specializované nepotravinářské prodejny	3 395	375 070	8 778
předměty bytové kultury	267	18 333	613
zbraně, střelivo	112	3 633	193
smíšené sortimenty (potraviny i nepotraviny)	14 170	999 087	42 824
auto - moto, široký sortiment	424	106 057	2 109
autosalony	848	206 614	7 119
prodejny motocyklů	135	8 473	280
autopříslušenství	2 365	132 006	6 136
čerpací stanice PHM (včetně LPG)	1 909	239 949	7 280
stavebniny	1 789	1 358 986	6 697
pevná paliva	277	218 796	954
plynná paliva	980	46 335	1 511
použité zboží - textil, oděvy, obuv	3 027	140 300	4 083
starožitnosti	381	23 219	615
ojetá vozidla	930	766 743	1 849
ostatní použité zboží	1 535	164 542	2 126
nespecifikována	142	138 018	4 525
celkem	109 126	10 150 041	304 990

Vypracoval: Odbor statistiky služeb
Ředitel: Ing. Alena Hellerová
Autor: Ing. Alena Hellerová, linka 2921