|
Hlavní charakteristiky ekonomického vývoje České republiky v roce 1998 a v 1. pololetí 1999 |
Těžištěm hlavních charakteristik je rozbor vnitřních makroekonomických souvislostí vývoje České republiky v 1. pololetí 1999. Za tím účelem analyzuje i výchozí pozici roku 1998, do něhož česká ekonomika vstupovala již za nepříznivé konjukturní situace a v němž se od prohlubující se recese dostala do krizového stavu, především z hlediska ekonomické výkonnosti, který byl důsledkem hospodářských poruch v předchozích obdobích. V rozboru jsou zohledněny i skutečnosti známé o vývoji reálné ekonomiky v 3. čtvrtletí 1999 a v některých případech jsou v něm odvolávky na krátkodobou prognózu základních ekonomických ukazatelů na léta 1999 a 2000, publikovanou ČSÚ dne 4. října 1999.
Celkové tendence
Česká ekonomika vstupovala do roku 1999 za situace, kdy v průběhu roku 1998 zesiloval pokles HDP a domácích efektivních zdrojů, zvětšovala se vnitřní nerovnováha, stoupala nezaměstnanost a značně klesaly produkční výkony průmyslu a stavebnictví, čehož nepřímým důsledkem bylo snížení domácí realizované poptávky. Přetrvávající dlouhodobý pokles hrubé tvorby fixního kapitálu a rychlý růst spotřeby hmotného fixního kapitálu, budou mít nepříznivý vliv na reprodukci hrubé zásoby budov a staveb a strojů a zařízení. Míra vnější nerovnováhy se v roce 1998 snížila v důsledku prudkého makrostrukturálního manévru. Vliv silné restrikce domácí realizované poptávky, umožnil zlepšit zahraničně obchodní bilanci, avšak účinnost tohoto manévru v průběhu roku slábla. V důsledku výrazného poklesu HDP se zvětšila mezera v ekonomické výkonnosti mezi Českou republikou a státy EU a zmenšil se i předstih v ekonomické úrovni, který měla Česká republiky před státy CEFTA. Mezinárodní ekonomické postavení České republiky se zhoršilo.
K příznivým jevům roku 1998 patřily výrazně klesající míra inflace, předstih tempa růstu vývozu před dovozem zboží, i když v průběhu roku klesající, snížení rozsahu vnější nerovnováhy díky výraznému poklesu schodku běžného účtu platební bilance, významné zvýšení přílivu přímých zahraničních investic, pokles zahraniční zadluženosti, zejména dlouhodobé, zpomalení růstu zásoby peněz, relativní stabilita a ke konci roku zhodnocení devizového kurzu české koruny.
K základním znakům vývoje české ekonomiky v 1. pololetí 1999 patřil pokles HDP, domácí poptávky i domácí nabídky, značný, v 1. čtvrtletí se zrychlující a v 2. čtvrtletí se již zpomalující, pokles průmyslové i stavební výroby, zároveň však též zlepšení vnější ekonomické pozice, zmenšení disproporcí mezi vývojem vývozní výkonnosti a dovozní náročnosti ekonomiky při zesíleném přílivu zahraničního kapitálu, zejména přímých zahraničních investic, zmenšujícím se deficitu běžného účtu platební bilance vlivem snížení pasiva obchodní bilance a zvýšení devizových rezerv ČNB. Zrychlil se růst peněžní zásoby, na straně zdrojů výlučně v důsledku značného přírůstku čistých zahraničních aktiv. Míra inflace silně klesala především v důsledku poklesu cen potravin a omezení stupně deregulací. Značně vzrostla míra nezaměstnanosti při zrychlujícím se růstu počtu dlouhodobě nezaměsnaných.
Pokles domácí realizované poptávky v 1. pololetí 1999 se zpomaloval, přičemž došlo k oživení růstu spotřeby domácností. Zrychloval se pokles hrubé tvorby fixního kapitálu. Zpomalení poklesu domácí poptávky nevytvořilo nicméně prostor pro zlepšení tvorby domácích efektivních zdrojů a HDP, ani prostor pro zrychlení tempa růstu vnější nabídky. Nepatrný růst HDP ve 2. čtvrtletí 1999 na poptávkové straně pod pozitivním vlivem čistého exportu a spotřeby domácností je možno považovat za počátek oživení ekonomiky. Na nabídkové straně ekonomiky byl jeho nositelem růst přidané hodnoty odvětví finančního zprostředkování, obchodu a zemědělství. Nelze pominout nezanedbatelný vliv většího snížení cen vstupů než výstupů. Ve 2. pololetí 1999 lze očekávat další mírné oživení a zrychlení růstu HDP. Přesto v roce 1999 HDP podle prognózy ČSÚ meziročně poklesne reálně o 0,5% a bude ještě 3,5% pod úrovní roku 1990.
Investiční aktivita v 1. pololetí 1999 dále klesla a v důsledku nízkého zájmu domácích i zahraničních investorů o stavební práce a omezení investičních záměrů vládního sektoru nelze očekávat potřebné vzedmutí investiční vlny. Neméně důležitou příčinou je dlouhodobě trvající stav podkapitalizace nefinančních podniků, které jsou nadměrně závislé na bankovních úvěrech, jejichž objem se však soustavně snižuje. Zlepšení poměru mezi přílivem přímých zahraničních investic a objemem nových hmotných investic by mohlo být zdrojem zastavení poklesu průmyslových investic.
Míra inflace se v 1. pololetí 1999 značně snížila a je již i v mezinárodním srovnání na relativně nízké úrovni; přitom, i když se snižuje, přetrvává diskrepance mezi vývojem domácích a zahraničních cen; ceny vývozců a dovozců zboží (včetně kurzových rozdílů) se snížily, ceny průmyslových výrobců mírně a stavebních prací značně vzrostly, prudce klesly ceny zemědělských výrobců.
Tento vývoj cenových relací při tlaku jednotkových mzdových nákladů na cenové hladiny, který se mírně zvětšil, vedl k poklesu konkurenceschopnosti domácích výrobců na zahraničních trzích i vůči dovážené produkci na vnitřním trhu.
Souhrnná ekonomická pozice a vývoj ekonomiky ČR v 1. pololetí 1999 byly ovšem charakterizovány dvěma výrazně rozdílnými obdobími; zatímco v 1. čtvrtletí pokračovaly pozitivní i negativní trendy a tendence z konce roku 1998, 2. čtvrtletí se vyznačovalo převážně zlepšenými výsledky. I dílčí výsledky 3. čtvrtletí ukazují určité rysy zlepšení stavu ekonomiky, zejména zpomalení poklesu ekonomické výkonnosti hlavních produkčních odvětví, především průmyslu. Zároveň se zrychlil růst dovozu a zejména vývozu zboží.
Značná rozdílnost mezi vývojem ekonomiky v 1. a v 2. čtvrtletí 1999 spočívala v tom, že pokles HDP v 1. čtvrtletí reálně o 4,1% byl nejhlubší od roku 1992 a nejspíše představoval dolní bod zvratu. Přitom se reálně snížil objem produkce zboží a služeb o 7,7% a mezispotřeby pouze o 3,9%. Ve 2. čtvrtletí HDP mírně vzrostl, přičemž pokles objemu produkce byl pomalejší než pokles objemu mezispotřeby.
V souladu s vývojem HDP došlo k naprosto rozdílnému poměru mezi tempy růstu úhrnné poptávky, resp. nabídky a jejich základních složek v 1. a v 2. čtvrtletí 1999. Proti obrovskému zrychlení poklesu úhrnné poptávky a domácích efektivních zdrojů v 1. čtvrtletí stál ve 2. čtvrtletí růst úhrnné poptávky a stagnace domácích zdrojů. Silné zvraty v meziročním vývoji v 1. a v 2. čtvrtletí 1999 byly zaznamenány i v dalších souhrnných ekonomických charakteristikách.
Základní makroekonomické charakteristiky.
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| HDP1) | -0 ,7 | -1,9 | -2,7 | -3,9 | -4,1 | 0,3 |
| Vnější nerovnováha2) | -2,02 | 0,17 | -0,30 | -5,35 | -2,44 | 2,12 |
| Vnitřní nerovnováha3) | 1,78 | -1,27 | 0,92 | -7,63 | 0,49 | -1,72 |
| Míra inflace4) | 10,0 | 11,5 | 11,4 | 10,7 | 8,0 | 5,5 |
| Nezaměstnanost5) | 5,6 | 5,4 | 6,4 | 7,1 | 8,1 | 8,2 |
1) Meziroční tempa proti SOPR v % ze stálých cen 1995
2) Poměr salda běžného účtu platební bilance k HDP v b. c. v %
3) Poměr salda příjmů a výdajů státního rozpočtu k HDP v b. c. v %
4) Klouzavý průměr indexů spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti předchozím 12 měsícům
5) Průměrná čtvrtletní míra v %
Zastavení poklesu HDP ve 2. čtvrtletí 1999
Po výrazném prohloubení recese a v samostatné ČR největším meziročním poklesu HDP v 1. čtvrtletí 1999 došlo (po meziročním snižování HDP v pěti po sobě následujících čtvrtletích - 1. Q. 1998 až 1. Q. 1999) ve 2. čtvrtletí 1999 k mírnému oživení ekonomického růstu. Základní makroekonomické proporce vyjádřené vývojem výdajových složek HDP ukazují, že v 1. pololetí 1999 došlo k významným strukturálním změnám. Podstatně se změnil vztah mezi vývojem domácí realizované poptávky a vnější poptávky, jakož i mezi vývojem domácích efektivních zdrojů a vnějších zdrojů krytí úhrnné poptávky.
V 1. pololetí 1999 se meziročně snížil objem úhrnné poptávky a úhrnné nabídky reálně o 0,3%, v tom v 1. čtvrtletí o 2,2% a v 2. čtvrtletí se zvýšil o 1,5%.
Na poptávkové straně ekonomiky v 1. pololetí 1999 činil meziroční pokles domácí realizované poptávky 1,2%, oproti čemuž se objem vnější poptávky zvýšil reálně o 1,1%. Zrychlil se jak pokles hrubé tvorby fixního kapitálu, tak zároveň růst finální spotřeby.
Na nabídkové straně ekonomiky byl v 1. pololetí 1999 objem domácích efektivních zdrojů nižší meziročně reálně o 2,4%, přičemž jejich pokles se zrychlil. Došlo ke značnému zpomalení temp růstu vnější nabídky, která v 1. pololetí 1999 reálně vzrostla o 2,4%.
Vývoj poptávky a nabídky
meziroční tempa růstu v % ze stálých cen 1995
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Úhrnná poptávka = úhrnná nabídka | 7,3 | 2,2 | 1,4 | -0,3 | -2,2 | 1,5 |
| v tom:
domácí poptávka |
-3,2 | -5,1 | -2,1 | 0,1 | -1,6 | -0,9 |
| vnější poptávka | 25,6 | 14,7 | 7,1 | -1,2 | -3,0 | 4,9 |
| domácí nabídka | 2,5 | -1,8 | -1,6 | -4,3 | -5,3 | 0,0 |
| vnější nabídka | 13,5 | 7,7 | 5,5 | 5,6 | 1,2 | 3,4 |
Výrazné strukturální přesuny uvnitř úhrnné poptávky a úhrnné nabídky vedly v 1. pololetí 1999 k mírnějšímu zvýšení dovozní náročnosti české ekonomiky, a to především v důsledku zpomalení temp růstu vnější nabídky ve vztahu k domácím efektivním zdrojů. V důsledku snižování krytí úhrnné a domácí realizované poptávky domácími zdroji se zvýšilo jejich krytí vnější nabídkou. Negativním jevem bylo snižování krytí dovozu vývozem zboží a služeb. Vztah vnějších zdrojů k domácím efektivním zdrojům se sice meziročně v 1. pololetí 1999 zhoršil, nicméně vlivem poklesu temp růstu dovozu zboží a služeb bylo toto zhoršení menší než v 1. pololetí 1998.
Prudký pokles ekonomické výkonnnosti a obratu zahraničního obchodu
Výrazné snižování výkonnosti v silně ochablé ekonomice pokračovalo zejména v 1. čtvrtletí 1999. Od prvních příznaků poklesu temp produkčních výkonů z 2. poloviny roku 1997 po jejich velký propad v 2. pololetí 1998 byl vývoj 1. pololetí 1999 ve znamení zesilující recese, zejména v průmyslu a ve stavebnictví. Tak obrovský meziroční pokles průmyslové a stavební produkce a zpomalení temp, k jakému došlo v 1. čtvrtletí 1999, nebyl po vzniku samostatné ČR zaznamenán. Ve 2. čtvrtletí 1999 se v průmyslu zpomalení poklesu produkce zmírnilo a ve stavebnictví došlo dokonce k nižšímu meziročnímu poklesu stavebních prací než ve 2. čtvrtletí 1998. K neočekávanému vývoji a určitému paradoxu došlo v 1. pololetí 1999 v maloobchodě, neboť zrychlení růstu tržeb bylo výrazné. Vzhledem k tomu, že v tomtéž období došlo k značnému zpomalení temp růstu tržeb z průmyslové činnosti i dovozu zboží, mohly být zřejmě zdrojem zvýšení maloobchodních prodejů odčerpané podnikové zásoby. Peněžním zdrojem růstu maloobchodních tržeb bylo zvýšení disponibilních důchodů domácností a pokles sklonu obyvatelstva ke spoření. Pozitivně na vývoj tržeb v maloobchodě působilo i snižování růstu spotřebitelských cen, zejména pokles cen potravinářského zboží.
Se zrychlením poklesu průmyslové produkce i tržeb z průmyslové činnosti se v 1. pololetí 1999 meziročně rapidně snižovaly přírůstky vývozu zboží a zpomalilo tempo dovozu. Pasivum obchodní bilance bylo výrazně ovlivněno rostoucím podílem vývozu a dovozu zboží k aktivnímu zušlechťován, který v 1. pololetí 1999 činil u vývozu 29,3%, a u dovozu z 19,1%. Vývoj vnějších ekonomických vztahů je značně ovlivněn předstihem růstu vývozu a dovozu zboží firem se zahraniční účastí (zahraniční a mezinárodní podniky) před celkovým vývojem; v 1. pololetí 1999 činil jejich podíl u vývozu 45,3% a u dovozu 51,4%.
Základní ukazatele výkonnosti
tempa růstu v % proti SOPR
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Index průmyslové produkce | 8,3 | 4,9 | 1,5 | -7,2 | -9,1 | -4,2 |
| Stavební práce (s. c.) | 4,2 | -9,0 | -9,0 | -9,9 | -16,0 | -5,3 |
| Tržby v maloobchodě (s. c.) | -5,6 | -8,9 | -6,2 | -8,1 | 1,2 | 2,4 |
| Vývoz zboží (b. c.) | 44,9 | 21,9 | 11,1 | 0,2 | -5,4 | 9,5 |
| Vývoz zboží (s. c.) | 27,9 | 13,1 | 8,5 | 3,2 | -2,3 | 11,2 |
| Dovoz zboží (b. c.) | 23,4 | 10,8 | 2,5 | -3,2 | -4,8 | 4,7 |
| Dovoz zboží (s. c.) | 15,3 | 9,8 | 7,8 | 4,2 | 0,4 | 5,4 |
Ve 3. čtvrtletí 1999 nepříznivé výkonnostní trendy z 1. pololetí 1999 se značně oslabily a ukazují se i určité známky ekonomického oživení. Pokračovalo zpomalování poklesu průmyslové a stavební produkce, růst tržeb v maloobchodě i růst vývozu zboží, i když nepatrný, avšak značný na straně dovozu, částečně ovlivněný zvýšeným růstem cen.
Průmyslová produkce se meziročně ve 3. čtvrtletí 1999 snížila o 2,2% a za 1. až 3. čtvrtletí o 5,2%. Při jejím podle progózy ČSÚ předpokládaném celoročním poklesu o 3,5% lze očekávat ve 4. čtvrtletí 1999 její mírný růst.
Tržby z průmyslové činnosti podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci se v 1. až 3. čtvrtletí 1999 ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 snížily reálně o 2,6% při poklesu počtu zaměstnanců o 4,8%. Objem tržeb na jednoho zaměstnance se reálně zvýšil o 2,3% při růstu průměrné nominální mzdy o 6,5%. Jednotkové mzdové náklady v průmyslu v 1. až 3. čtvrtletí 1999 meziročně vzrostly o 4,1%.
Rovněž tempo poklesu stavebních prací se zmírnilo; meziročně se jejich objem reálně snížil ve 3. čtvrtletí 1999 o 4,4%, v 1. až 3. čtvrtletí 1999 o 7,7%. Při podle prognózy ČSÚ předpokládaném celoročním poklesu stavebních prací o 6,0% lze očekávat ve 4. čtvrtletí 1999 jejich nepatrné zvýšení.
Tržby za prodej vlastních výkonů a zboží stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci v 1. až 3. čtvrtletí 1999 se ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 snížily reálně o 5,2% při poklesu počtu zaměstnanců o 5,9%. Objem tržeb na jednoho zaměstnance se reálně zvýšil o 0,7% při růstu průměrné nominální mzdy o 4,1%. Jednotkové mzdové náklady ve stavebnictví v 1. až 3. čtvrtletí 1999 meziročně vzrostly o 3,4%.
Růst tržeb v maloobchodě se ve 3. čtvrtletí 1999 nepatrně zpomalil; reálně tržby vzrostly o 1,0%. Za 1. až 3. čtvrtletí 1999 se meziročně jejich objem reálně zvýšil o 1,5%. Za předpokladu stejného ročního růstu - 1,5% - by ve 4. čtvrtletí 1999 měly prakticky stagnovat.
Ve 3. čtvrtletí 1999 se tempo růstu zrychlilo výrazně u dovozu zboží a nepatrně u vývozu zboží; meziročně činilo zvýšení 7,1%, resp. 9,7%. Předstih růstu vývozu zboží před růstem dovozu zboží 1,048 bodu z 2. čtvrtletí 1999 se snížil na 1,024 bodu ve 3. čtvrtletí 1999. Za 1. až 3. čtvrtletí se zvýšil meziročně v běžných cenách objem vývozu o 4,6% a objem dovozu o 2,2%. Při podle prognózy ČSÚ předpokládaném celoročním růstu vývozu o 4,5% a dovozu o 2,5% lze očekávat ve 4. čtvrtletí 1999 růst vývozu o 4,3% a růst dovozu o 3,3% s dopadem na pasivum obchodní bilance, které by se mělo ve srovnání se všemi čtvrtletími roku 1999 podstatně zvětšit a činit 30,0 mld. Kč.
Pokles objemu i míry hrubých domácích úspor
Objem hrubých domácích úspor může být nedostatečný pro financování nutných nových investic, zejména nové technologie, a může se stát úzkým místem omezujícím růst HDP. Po výrazném meziročním přírůstku hrubých domácích úspor v 1. pololetí 1998 ve výši 38,6 mld. Kč došlo v 1. pololetí 1999 k jejich úbytku o 3,7 mld. Kč. Tento úbytek byl přitom ovlivněn pozitivně prudkým snížením schodku běžného účtu platební bilance a negativně vlivem značného poklesu hrubé tvorby kapitálu, zejména úbytkem hrubé tvorby fixního kapitálu.
Míra hrubých domácích úspor v 1. pololetí 1999 činila 29,6% a byla nižší než v 1. pololetí 1998 o 1,0 procentní bod. Výlučně v důsledku značného propadu tvorby hrubého fixního kapitálu se její poměr k hrubým domácím úsporám snížil z 80,2% v 1. pololetí 1998 na 75,2% v 1. pololetí 1999.
Na celkový meziroční pokles objemu hrubých domácích úspor v 1. pololetí 1999 o 1,4% mělo vliv zvýšení hrubých úspor větších nefinančních podniků v rozsahu 3,2 procetního bodu a snížení hrubých úspor domácností v rozsahu 0,6 procentního bodu a hrubých úspor menších nefinančních podniků a bankovních domů v rozsahu 4,0 procentní body.
Obnovený růst výdajů domácností na individuální spotřebu
Po prudkém meziročním snížení disponibilních reálných důchodů domácností i jejich výdajů na individuální spotřebu, projevivších se v 1. pololetí 1998 v poklesu životní úrovně obyvatelstva, došlo v 1. pololetí 1999 k podstatné změně. Poměr z 1. pololetí 1998 mezi rychlejším meziročním poklesem výdajů domácností na individuální spotřebu než činilo snížení HDP se v 1. pololetí 1999 otočil. Podíl spotřebitelských výdajů domácností na HDP v běžných cenách se zvýšil z 50,2% v 1. pololetí 1998 na 50,9% v 1. pololetí 1999 a meziročně se tyto výdaje zvýšily reálně o 1,2% při poklesu HDP o 1,9%.
Poměr spotřebitelských výdajů k HDP
SOPR = 1,000
| 1998 | 1999 | |||||
| 1. Q. | 2. Q. | 3. Q. | 4. Q. | 1. Q. | 2. Q. | |
| z indexů v běžných cenách | 1,005 | 0,951 | 0,999 | 0,980 | 1,025 | 1,000 |
| ve stálých cenách | 0,982 | 0,947 | 1,018 | 1,027 | 1,051 | 1,011 |
Tvorba a realizace celkových důchodů domácností v běžných cenách se v 1. pololetí 1999 vyznačovala meziročním zpomalením růstu celkových běžných příjmů, běžných výdajů i disponibilních důchodů, avšak především v důsledku výrazného poklesu růstu spotřebitelských cen. V důsledku rychlejšího meziročního růstu běžných výdajů domácností a výdajů na individuální spotřebu než celkových příjmů domácností se nižším tempem zvýšily disponibilní důchody domácností a poklesly úspory domácností. Podíl úspor domácností na celkových hrubých domácích úsporách nepatrně poklesl; z 16,5% v 1. pololetí 1998 na 16,2% v 1. pololetí 1999. Míra úspor domácností se snížila o 5,5%, tj. z 9,18% v 1. pololetí 1998 na 8,67% v 1. pololetí 1999. Pokles míry úspor souvisí s růstem spotřebitelské poptávky a může být faktorem brzdícím snižování pasiva ve sféře zahraničně ekonomických vztahů. Na snížení meziročního přírůstku disponibilních důchodů domácností měl v 1. pololetí 1999 větší vliv pokles přírůstku příjmů než přírůstku výdajů. Meziroční úbytek úspor domácností byl v 1. pololetí 1999 menší než v 1. pololetí 1998.
Změna příjmů, výdajů a úspor domácností
v mld. Kč běžných cen, změna proti SOPR
| 1998 | 1999 | |||||
| 1. Q. | 2. Q. | 3. Q. | 4. Q. | 1. Q. | 2. Q. | |
| Běžné příjmy | 29,0 | 19,0 | 18,7 | 15,5 | 14,0 | 8,4 |
| Běžné výdaje | 14,1 | 7,4 | 0,9 | 6,3 | 7,0 | 4,7 |
| Disponibilní důchod | 14,9 | 11,6 | 17,8 | 9,2 | 7,0 | 3,7 |
| Individuální spotřeba | 19,5 | 8,5 | 18,0 | 11,0 | 6,8 | 7,2 |
| Úspory | -5,0 | 2,6 | -0,9 | -1,6 | 0,8 | -2,3 |
Disponibilní důchod domácností v běžných cenách v poměru k celkovým běžným příjmům se změnil z 67,1% v 1. pololetí 1998 na 66,5% v 1. pololetí 1999. Výdaje domácností na individuální spotřebu v poměru k disponibilnímu důchodu se v tomtéž období zvýšily z 91,5% na 92,3%. Na pokles míry úspor domácností měl vliv i rostoucí přírůstek čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů.
V průměru na osobu se zvýšily meziročně hrubé peněžní příjmy v 1. pololetí 1999 o 6,1%, v tom v 1. čtvrtletí o 4,7% a ve 2. čtvrtletí o 7,3%. Ke zrychlení růstu ve 2. čtvrtletí 1999 došlo ve všech druzích peněžních příjmů, vydání a úspor i ve spotřebě vybraných druhů potravin domácnostech. V důsledku snížení daňového zatížení a poklesu dani z příjmů i nižšího růstu poplatků za povinné pojištění vzrostly rychlejším tempem čisté peněžní příjmy; jejich poměr k hrubým peněžním příjmům vzrostl z 85,1% v 1. pololetí 1998 na 85,6% v 1. pololetí 1999. Čistá peněžní vydání na jednoho člena domácností se zvýšila meziročně nominálně v 1. pololetí 1999 o 6,2%. Snížení poměru čistých peněžních vydání k čistým příjmům vedlo k růstu čistých peněžních úspor z 5,2% v 1. pololetí 1998 na 5,7% v 1. pololetí 1999.
Výrazné zpomalení růstu cen a klesající inflace
Rozdílný vývoj vnitřní cenové hladiny a cen zahraničního obchodu se zbožím a službami pokračoval i v 1. pololetí 1999. Dále se zvětšovala i disparita mezi vývojem cen domácí realizované poptávky a domácí efektivní nabídky, jakož i mezi produkčními cenami jednotlivých odvětví a mezi cenami jejich vstupů a výstupů (meziproduktů a produkce).
Základní ceny produkce zboží a služeb se v 1. pololetí 1999 meziročně zvýšily o 2,8% a ceny spotřebovaných meziproduktů se přitom snížily o 1,4%. Implicitně tak základní ceny HDP vzrostly o 2,4%.
Cenová hladina úhrnné poptávky a nabídky se v 1. pololetí 1999 meziročně zvýšila o 1,0%, což byl podstatně pomalejší růst než ve stejném období roku 1998. Na poptávkové straně ekonomiky na toto zvýšení působil růst cenové hladiny domácí realizované poptávky (o 2,3%) a pokles cen vnější poptávky (o 0,9%). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla cenová hladina domácích efektivních zdrojů (o 4,1%) a snížily se ceny vnější nabídky (o 2,7%). Příznivě se vyvíjel poměr mezi cenovou hladinou vnější poptávky a vnější nabídky a jejich reálné směnné relace v 1. pololetí 1999 meziročně vzrostly o 1,9 bodu.
Po výrazném zpomalování růstu spotřebitelských cen v průběhu roku 1998 pokračovalo postupné meziroční snižování míry inflace i v 1. pololetí 1999, kdy byla hladina spotřebitelských cen vyšší pouze o 2,7% než v 1. pololetí 1998. Ve 3. čtvrtletí 1999 ve srovnání se 3. čtvrtletím 1998 byly spotřebitelské ceny vyšší již jen o 1,2%. Míra inflace v září 1999 činila 3,4%. Na tento nízký růst spotřebitelských cen měl výrazný vliv pokles cen potravin, v 1. až 3. čtvrtletí 1999 ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 se snížily o 4,0%. Kromě vlivu poklesu domácí realizované poptávky na zpomalení růstu spotřebitelských cen působí i snížení cen vnější nabídky.
Regulované spotřebitelské ceny se v 1. až 3. čtvrtletí 1999 meziročně zvýšily o 9,1%, z toho nejvíce v 1. čtvrtletí (o 11,9%). Vzhledem k jejich podílu na indexu spotřebitelských cen přispělo zvýšení regulovaných cen k růstu inflace za 1. až 3. čtvrtletí 1999 v rozsahu 2,26 procentních bodů. Jádrová inflace se v tomto období snížila o 0,1%.
Spotřebitelské ceny
tempa růstu v % proti SOPR
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Průměr | 13,3 | 12,7 | 9,5 | 7,5 | 3,0 | 2,4 |
| Konec období | 13,4 | 12,0 | 8,8 | 6,8 | 2,5 | 2,3 |
V 1. pololetí 1999 se rovněž růst cen výrobců značně zpomalil a ceny vývozců a dovozců zboží se výrazně snížily, což bylo pokračováním trendů z 2. pololetí 1998. Meziročně se v 1. pololetí 1999 ceny průmyslových výrobců zvýšily pouze nepatrně a ceny stavebních prací vzrostly o 5,5%. Pokračovalo prudké snižování cen zemědělských výrobců, které se již stalo vážnou hrozbou pro finanční hospodaření některých podnikatelských subjektů v zemědělství. Cenová disparita mezi vývojem cen zemědělských výrobců a cen navazujících průmyslových zpracovatelských podniků i obchodních řetězců se dále prohloubila. Značný pokles cen vývozců a dovozců zboží v 1. čtvrtletí 1999 se ve 2. čtvrtletí výrazně zpomalil a ceny některých dovozních komodit, např. nerostných paliv, maziv a živočišných a rostlinných olejů se již začaly prudce zvyšovat. Po zohlednění vlivu kurzových rozdílů na ceny zahraničního obchodu zbožím, tj. při znehodnocení koruny by se jejich snižování značně zrychlilo.
Ceny výrobců a zahraničního obchodu
tempa růstu v % proti SOPR
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Ceny - průmyslových výrobců |
6,4 | 6,0 | 5,6 | 2,8 | 0,2 | 0,3 |
| - stavebních prací | 11,3 | 10,0 | 8,8 | 7,4 | 6,1 | 4,9 |
| - zemědělských výrobců | 4,8 | 12,1 | 2,5 | -6,6 | -8,8 | -17,0 |
| - vývozců zboží | 13,0 | 7,6 | 1,6 | -4,1 | -4,6 | -2,4 |
| - dovozců zboží | 6,0 | -0,1 | -6,5 | -9,5 | -6,8 | -0,9 |
Disparita mezi vývojem úhrnné cenové hladiny, vyjádřené celkovou produkcí zboží a služeb nebo celkovou poptávkou a nabídkou a dílčími cenami výrobců a dovozců s vývozců zboží, se v 1. pololetí 1999 značně zvětšila.
Ve 3. čtvrtletí 1999 došlo k očekávaným změnám ve vývoji cen zahraničního obchodu, tj. zejména k zrychlujícímu se růstu cen dovozu, především ropy, a ke zhoršení reálných směnných relací. Zároveň došlo k dalšímu zpomalení růstu spotřebitelských cen i cen průmyslových výrobců a zastavení poklesu cen zemědělských výrobců.
Předstih růstu reálných mezd před produktivitou práce
Pokles zaměstnanosti a růst nezaměstnanosti pokračovaly v 1. pololetí 1999 výrazně rychlejšími tempy než ve stejném období roku 1998. Oba jevy souvisí s celkovými výsledky ekonomiky a pokles zaměstnanosti s obnovením růstu průměrných reálných mezd.
Zaměstnanost se v 1. pololetí 1999 dále snižovala a její meziroční pokles o 2,9% byl větší než činil ve stejném období roku 1998. K největšímu snížení zaměstnanosti došlo ve stavebnictví a nepatrný růst zaměstnanosti byl zaznamenán ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení. Snížení poptávky po pracovních silách souvisí s poklesem produkční výkonnosti v průmyslu, ve stavebnictví a v zemědělství, které se projevilo ve snížení domácích efektivních zdrojů a tvorby HDP.
Úroveň souhrnné produktivity práce (měřeno objemem vytvořeného HDP ve stálých cenách roku 1995 na zkorigovaný počet pracovníků) se meziročně v 1. pololetí 1999 zvýšila o 1,1%, v tom v 1. čtvrtletí poklesla o 1,1% a ve 2. čtvrtletí vzrostla o 3,3%. Celkový nominální objem mezd a platů jako základní důchodové složky HDP se přitom v 1. pololetí 1999 meziročně zvýšil o 4,1%, což při nižším růstu nominálního objemu domácích efektivních zdrojů a vytvořeného HDP znamená zvýšení míry přerozdělování celkového disponibilního důchodu ve prospěch příjemců mezd, avšak bez růstu inflačních tlaků v důsledku mzdového vývoje. Po předchozím dvouletém poklesu průměrných reálných mezd a platů před růstem nebo nižším poklesu souhrnné produktivity se v 1.pololetí 1999 otočil poměr mezi jejich vývojem a jednotkové mzdové náklady meziročně vzrostly o 3,4%.
Vývoj zaměstnanosti, produktivity práce a mezd a platů
tempa růstu v % proti SOPR
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Počet pracovníků1) | -1,5 | -1,7 | -2,1 | -2,2 | -3,0 | -2,9 |
| Souhrnná produktivita práce2) | 0,8 | -0,2 | -0,5 | -1,7 | -1,1 | 3,3 |
| Mzdy a platy na pracovníka3) | -3,5 | -5,1 | -0,6 | 1,9 | 4,6 | 4,3 |
| Jednotkové mzdové náklady4) | -4,3 | -4,9 | -0,1 | 3,7 | 5,8 | 1,0 |
1) Korigované údaje o zaměstnanosti z VŠPS
2) Výpočet na základě korigovaného počtu pracovníků
3) Reálně
4) Poměr mezd a platů na pracovníka (reálně) a produktivity práce
Nezaměstnanost se nezanedbatelně zvyšovala již v průběhu roku 1998 a v 1. pololetí 1999 dále plynule rostla, až koncem června činila 8,4%. Její růst se nezastavil ani po zpomalení poklesu průmyslové a stavební produkce ve 2. čtvrtletí 1999, neboť část podniků těchto odvětví propouští své pracovníky v důsledku nepříznivé finanční situace. Růst míry nezaměstnanosti jen částečně souvisí s poklesem počtu pracovních sil; meziroční přírůstek nezaměstnaných v 1. pololetí 1999 činil 145,5 tisíc, což bylo o 58,5 tisíc osob více než v 1. pololetí 1998 ve srovnání s 1. pololetím 1997. Přitom meziroční úbytek zaměstnanců v 1. pololetí 1999 činil 152,5 tisíc osob. Nezaměstnanost se stala tíživým a nejpalčivějším současným problémem české ekonomiky. Značný vliv na růst její celkové míry má strukturální nezaměstnanost. Z celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ke konci 1. pololetí 1999 činil podíl dlouhodobě nezaměstnaných 25,3%, což bylo o 2,5 procentních bodů více než ve stejném období roku 1998.
Míry nezaměstnanosti
v %
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Registrovaná (průměr) | 5,5 | 5,4 | 6,2 | 7,0 | 8,1 | 8,2 |
| Registrovaná (konec období) | 5,5 | 5,6 | 6,8 | 7,5 | 8,4 | 8,4 |
Finanční situace nefinančních podniků se mírně zlepšila
Výslednicí nepatrně rychlejšího meziročního růstu celkových výnosů než celkových nákladů v 1. pololetí 1999 byl ve větších nefinančních podnicích pokles nákladové náročnosti produkčních výkonů - tvorby výnosů a zvýšení hospodářského výsledku. Jeho objem (saldo zisků a ztrát) za 1. pololetí 1999 činil 58,7 mld. Kč, což ve srovnání s 1. pololetím 1998 bylo více o 2,1 mld. Kč. Ztrátové nefinanční podniky vykázaly záporný hospodářský výsledek 32,3 mld. kč a neztrátové podniky vytvořily hrubý zisk 91,0 mld. Kč. Ve srovnání s 1. pololetím 1998 byl rozsah ztrát větší o 3,4 mld. Kč a zisky vyšší o 5,5 mld. Kč. Ve ztrátových podnicích se zvýšily nepatrně rychleji celkové náklady než celkové výnosy a v neztrátových podnicích celkové náklady klesly více než celkové výnosy. Část celkového zisku (2,7 mld. Kč) byla vytvořena díky příznivému vývoji reálných směnných relací v zahraničním obchodě.
Snížená nákladová náročnost se v 1. pololetí 1999 meziročně projevila pozitivně nejvíce v náročnosti na výkonovou spotřebu, která se snížila o 5,5% a v náročnosti na osobní náklady, které vzrostly pouze o 0,6%. Zároveň to znamená, že došlo k výraznému růstu zbývajících nákladů (o 13,5%), zejména finančních nákladů a tvorby rezerv.
Objem účetní přidané hodnoty se v 1. pololetí 1999 meziročně zvýšil o 4,9 mld. Kč pomalejším tempem než hospodářský výsledek, což byl vliv rychlejšího poklesu výkonové spotřeby než výkonů, resp. snížení náročnosti výkonů na výkonovou spotřebu.
Růst tvorby pozitivních hospodářských výsledků vedl ke zvýšení rentability nákladů o 1,5% a rentability vlastního jmění o 0,9%. Za velice negativní vliv, zejména na likviditu nefinančních podniků, je možno považovat meziroční zvýšení stavu závazků po lhůtě splatnosti o 12,4 mld. Kč, tj. o 9,2%, což představuje prvotní mezipodnikovou platební zadluženost, která vedla k výraznému růstu prvotní platební neschopnosti (o 9,8%). Účinnost kapitálových faktorů se rovněž mírně zhoršila; výkony v poměru ke stavu hmotného a nehmotného investičního majetku se snížily o 0,6%.
Nefinanční podniky financovaly své investice se sníženým množstvím úvěrů, jejich stav meziročně poklesl o 60,0 mld. Kč. Zmenšení zatíženosti podnikových financí bankovními úvěry naznačuje nejen vyšší zdrženlivost bankovního sektoru v poskytování úvěrů, nybrž i větší opatrnost podniků v jejich přijímání.
S tím souvisí růst vlastních hlavních vytvořených finančních zdrojů, použitelných především na další rozvoj nefinančních podniků.. Jejich objem 103,5 mld. Kč v 1. pololetí 1999 představuje hrubé úspory větších podniků, které byly vyšší o 8,6 mld. Kč než v 1. pololetí 1998. Přebytek zdrojů nad potřebami v 1. pololetí 1999 činil 14,8 mld. Kč a byl vyšší než v 1. pololetí 1998. Větší pozitivní vliv na uvedený růst přebytku mělo zvýšení vytvořených vlastních finančních zdrojů než změna čistého pořízení investic a změna stavu zásob.
Celkové ekonomické výsledky nefinančních podniků
v mld. Kč
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Celkové výnosy | 693,4 | 741,3 | 715,9 | 838,4 | 693,4 | 773,3 |
| Celkové náklady | 657,4 | 720,7 | 698,3 | 839,3 | 665,1 | 742,9 |
| Hospodářský výsledek | 36,0 | 20,6 | 17,6 | -0,9 | 28,3 | 30,4 |
| Přidaná hodnota | 141,1 | 166,5 | 163,9 | 153,3 | 169,0 | 173,4 |
Znehodnocení koruny a růst jejího efektivního kurzu
Vývoj nominálního devizového kurzu české koruny v 1. pololetí 1999 byl ve znamení podstatně větších výkyvů než v 1. pololetí 1998. Po zhodnocení koruny koncem roku 1998 a v lednu 1999 začala od února 1999 sílit tendence k jejímu nominálnímu znehodnocování i při uskutečněném silném přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. V 1. pololetí 1999 se průměrný měsíční nominální kurz CZK vůči USD pohyboval v rozpětí od 30,66 (leden) po 35,76 (červen) a vůči DEM od 18,22 (leden) do 19,43 (duben). V červnu 1999 ve srovnání s prosincem 1998 činilo znehodnocení CZK vůči USD 16,0%. Znehodnocení CZK vůči DEM v tomtéž časovém horizontu bylo podstatně menší, činilo pouze 5,3%.
V průměru za 1. čtvrtletí 1999 ve srovnání s 1.čtvrtletím 1998 zhodnotila koruna vůči americkému dolaru i vůči německé marce, avšak ve srovnání se 4. čtvrtletím 1998 koruna znehodnotila vůči oběma měnám. Ve 2. čtvrtletí 1999 činilo meziročně znehodnocení kurzu CZK vůči USD 6,7% a vůči DEM 3,8%.
Devizové nominální kurzy Kč a jejich zhodnocení (+) nebo znehodnocení (-)
čtvrtletní průměrné kurzy, změna v % proti SOPR
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| CZK za USD | 34,63 | 33,17 | 31,61 | 29,69 | 33,04 | 35,56 |
| CZK za DEM | 19,05 | 18,50 | 17,91 | 17,86 | 18,97 | 19,23 |
| Změna v % vůči USD | -18,3 | -6,3 | 7,0 | 13,2 | 4,8 | -6,7 |
| Změna v % vůči DEM | -10,3 | -1,9 | 4,5 | 7,1 | 0,4 | -3,8 |
Pramen: ČNB
Ve 3. čtvrtletí 1999 ve srovnání s 2. čtvrtletím 1999 koruna posílila vůči dolaru i marce, avšak její meziroční oslabení činilo v průměru 9,0% resp. 3,8%.
V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 1999 nominální kurz koruny vůči euru mírně posiloval, ve 3. čtvrtletí ve srovnání s 1. čtvrtletím zhodnotil v průměru o 1,9%. Vývoj vzájemného vztahu eura a dolaru se projevil ve větší nestálosti kurzu CZK k USD než kurzu CZK k EUR. Měsíční rozpětí a výkyvy v kurzu CZK vůči USD byly podstatně větší než v kurzu koruny vůči marce.
Index nominálního efektivního kurzu koruny ukazuje, že v 1. až 3. čtvrtletí 1999 došlo ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 ke zvýšení její hodnoty o 7,8%. Nízká a klesající míra inflace i minimální růst cen průmyslových výrobců v ČR a v zemích EU mají na zhodnocení koruny malý vliv, takže index reálného efektivního kurzu je dán vývojem nominálního kurzu CZK vůči EUR.
Index nominálního a reálného efektivního kurzu koruny
SOPR = 100,0%
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Nominální efektivní kurz | 89,8 | 98,1 | 108,7 | 117,7 | 112,3 | 107,4 |
| Reálný efektivní kurz
a) podle CPI1) |
97,5 | 107,1 | 115,1 | 120,2 | 108,9 | 103,0 |
| b) podle PPI2) | 92,8 | 102,7 | 113,0 | 120,7 | 111,9 | 105,5 |
Pramen: ČNB
1) spotřebitelské ceny
2) ceny průmyslových výrobců
Zpomalení růstu přebytku platební bilance
Po značném převýšení aktivního zůstatku finančního účtu platební bilance nad pasivním zůstatkem běžného účtu v 1. pololetí 1998, který vedl k vysokému přírůstku devizových rezerv, pokračoval sice tento trend i v 1. pololetí 1999, avšak se sníženou intenzitou, a to při silných strukturálních změnách mezi oběma hlavními účty platební bilance i uvnitř těchto účtů. Úhrnná platební bilance byla v 1. pololetí 1999 aktivní ve výši 7,9 mld. Kč vlivem převahy přebytku finančního účtu nad mírným schodkem běžného účtu.
Postupné snižování schodku běžného účtu bylo realizováno na vrub poklesu domácí poptávky. V 1. pololetí 1998 ve srovnání s 1. pololetím 1997 činil přírůstek domácí poptávky 33,4 mld. Kč při přírůstku aktivního zůstatku běžného účtu 50,9 mld. Kč. V 1. pololetí 1999 se meziroční přírůstek domácí poptávky snížil na 8,2 mld. Kč a přírůstek aktivního zůstatku běžného účtu činil 7,3 mld. Kč.
Běžný účet platební bilance v 1. pololetí 1999 skončil nepatrným deficitem 0,5 mld. Kč, přičemž ve 2. čtvrtletí vykázal aktivum 9,9 mld. Kč v důsledku meziročního výrazného snížení schodku obchodní bilance při příznivém vývoji směnných relací. Do dosaženého výsledku běžného účtu se kromě rozhodujícího vlivu obchodní bilance promítl rovněž vliv ostatních položek běžného účtu, avšak s podstatně nižší intenzitou. Určující položkou běžného účtu bylo aktivní saldo bilance služeb, které však nepřevýšilo pasivum obchodní bilance a bylo nižší o 7,7 mld. Kč než v 1. pololetí 1998.
Poměr schodku běžného účtu platební bilance k HDP v 1. pololetí 1999 činil pouze 0,1%, z toho v 1. čtvrtletí ještě -2,4%, a ve 2. čtvrtletí se dostal do kladných 2,1%. Zlepšení tohoto poměru vedlo k výraznému snížení rozsahu vnější nerovnováhy.
Nutno ovšem uvést, že tohoto významně klesajícího poměru schodku běžného účtu k HDP bylo dosaženo pouze na bázi běžných realizačních cen. Při použití stálých cen roku 1995 se poměr schodku obchodní bilance a přebytku bilance služeb k HDP v 1. pololetí 1999 ve srovnání s 1. pololetím 1998 zvýšil o 1,1 procentního bodu na -6,0%, takže rozsah vnější nerovnováhy ve stálých cenách se nesnížil a je nadále relativně vysoký.
Finanční účet platební bilance v 1. pololetí 1999 skončil aktivem 8,3 mld. Kč, z toho 14,4 mld. Kč v 1. čtvrtletí. Ve srovnání s 1. pololetím 1998 bylo toto aktivum nižší o 43,8 mld. Kč především v důsledku úbytku ostatního krátkodobého kapitálu. Celkový objem čistého přílivu zdrojů na finančním účtě byl spojen se zvýšením kapitálového vybavení ekonomických subjektů se zahraniční majetkovou účastí. Kapitálové toky ve vztahu k ekonomice ČR byly zintenzivněny přílivem přímých zahraničních investic. Jejich objem činil 42,6 mld. Kč, což bylo v poměru k zůstatku finančního účtu 5,2 násobně více. v 1. pololetí 1998 tento poměr činil necelé tři čtvrtiny (73,7%). Poměr čistého přílivu přímých zahraničních investic k zůstatku běžného účtu byl velice příznivý a vysoko přesahoval kritickou hranici 50%; byl rovněž vyšší než v 1. pololetí 1998 i za celý rok 1998. Objem portfoliových investic byl jen nepatrně vyšší než zůstatek finančního účtu, takže odliv ostatního kapitálu činil 42,8 mld. Kč.
Poměr aktivního zůstatku finančního účtu platební bilance k HDP v 1. pololetí 1999 činil 0,9%, z toho v 1. čtvrtletí 3,4%, což bylo podstatně méně než v 1. pololetí i 1. čtvrtletí roku 1998 a důsledkem odlivu ostatního krátkodobého kapitálu. Poměr přímých zahraničních investic k HDP v 1. pololetí 1999 činil 4,8%, což bylo více než ve stejném období minulého roku. Poměr přímých zahraničních investic k nominálnímu objemu nových hmotných investic činil 24,4% a k hrubé tvorbě fixního kapitálu 21,4%, což bylo než v 1. pololetí 1998.
Poměr účtů platební bilance k HDP a HTFK
v % z běžných cen
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Běžný účet k HDP | -2,0 | 0,2 | -0,3 | -5,4 | -2,4 | 2,1 |
| Finanční účet k HDP | 8,1 | 3,9 | 3,1 | 4,9 | 3,4 | -1,3 |
| Přímé investice k HDP | 4,6 | 4,1 | 4,2 | 4,7 | 4,5 | 5,0 |
| Přímé investice k THFK1) | 19,7 | 16,2 | 17,1 | 12,9 | 21,3 | 21,4 |
Pramen: ČNB
1) Tvorba hrubého fixního kapitálu
Snižování úrovně vnější nerovnováhy
Nedostatečný růst domácích efektivních zdrojů krytí domácí realizované poptávky při rychle rostoucí vnější nabídce byly příčinou obrovského schodku obchodní bilance, který se promítl do pasivního zůstatku běžného účtu platební bilance a vyvrcholil koncem roku 1996 a v 1. polovině roku 1997. Po korekcích hospodářské politiky se začalo od 2. poloviny roku 1997 projevovat zmenšení nadměrné mezery mezi domácí nabídkou a domácí poptávkou, která v 1. pololetí 1999 a zejména ve 2. čtvrtletí měla již vcelku přijatelné parametry, přestože je především výsledkem většího negativního vlivu domácích zdrojů než domácí poptávky na pokles úhrnné poptávky a většího negativního vlivu dovozu než vývozu zboží a služeb na pokles HDP, jako rozhodující složky zdrojů krytí poptávky.
Rozsah vnější ekonomické nerovnováhy se v 1. pololetí 1999, zejména ve 2. čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím roku 1998 výrazně zmenšil, především při měření v běžných cenách.
Schodek obchodní bilance v běžných cenách se snížil v 1. pololetí 1999 ve srovnání s 1. pololetím 1998 v poměru k domácím efektivním zdrojům ze 4,1% na 2,9% a v poměru k vývozu zboží ze 7,8% na 5,5%. K stejně významnému snížení došlo ve vztahu čistého exportu a základních složek na nabídkové i poptávkové straně ekonomiky.
K snížení rozsahu nerovnováhy vnějšího sektoru, vyjádřené ve stálých cenách roku 1995, došlo pouze ve 2. čtvrtletí 1999, zatímco v 1. čtvrtletí 1999 byla nerovnováha ještě poměrně značná.
Míra vnější nerovnováhy
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Obchodní bilance k |
v % z údajů v běžných cenách | |||||
| a) vývozu zboží | -7 ,7 | -7,8 | -6,7 | -14,9 | -8,3 | -3,0 |
| b) obchodnímu obratu | -3,7 | -3,8 | -3,2 | -6,9 | -4,0 | -1,5 |
| Čistý export k |
v % z údajů ve stálých cenách 1995 | |||||
| a) domácím zdrojům | -6,1 | -4,5 | -6,2 | -10,9 | -10,1 | -3,6 |
| b) HDP | -5,4 | -4,4 | -5,8 | -12,2 | -8,8 | -3,5 |
| c) vnější poptávce | -7,7 | -6,1 | -8,8 | -17,8 | -12,5 | -4,6 |
Růst zahraniční zadluženosti a devizových rezerv
Zvyšování přílivu zahraničního úvěrového kapitálu do ekonomiky ČR se projevilo v růstu stavu finančních pasiv ve vztahu k nerezidentům. Objem čerpaných a nesplacených částek ke konci 1. pololetí 1999 v poměru k HDP činil 43,6%, což bylo více než ke stejnému období roku 1998. Ke značnému růstu zahraničního zadlužení došlo v 1. čtvrtletí 1999. Podíl stavu krátkodobě čerpaných a dlužných částek na celkovém objemu zahraničního dluhu činí sice pouze o něco více než jednu třetinu, avšak meziročně prudce vzrostl; v poměru k HDP ze 13,6% ke konci 1. pololetí 1998 na 15,7% ke konci 1. pololetí 1999.
Na celkovém stavu finančních pasiv ve vztahu k zahraničí ve směnitelných měnách ke konci 1. pololetí 1999 mají z dlužníků nejvyšší podíl nefinanční podniky (50,7%) a obchodní banky (43,8%), přičemž meziroční růst zahraničního zadlužení byl nadprůměrný. Zahraniční dluh vládního sektoru je relativně malý a snižuje se. Největším věřitelem ČR jsou zahraniční banky (více než dvě třetiny celkového stavu) a jejich pohledávky, zejména krátkodobé, prudce rostou.
Stav devizových rezerv ČNB ke konci 1. pololetí 1999 činil v poměru k HDP 22,6% a k vnější nabídce 37,2%. Nejvyššího stavu devizových rezerv bylo dosaženo koncem 1. čtvrtletí 1999, což představovalo v poměru k HDP 23,4% a v poměru k vnější nabídce 38,5%. Objem devizových rezerv ke konci 1. pololetí 1999 stačil ke krytí dovozu zboží a služeb na 4,5 měsíce, tj. o 0,6 měsíce více než koncem 1. pololetí 1998.
Zahraniční zadlužení a devizové rezervy ČNB ve vztahu k HDP
v % z údajů v běžných cenách
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Zahraniční dluh k HDP | 40,2 | 41,7 | 40,8 | 39,9 | 45,2 | 43,6 |
| z toho: dlouhodobý | 28,1 | 28,1 | 25,8 | 25,8 | 29,5 | 27,9 |
| Devizové rezervy ČNB k HDP | 20,9 | 20,6 | 20,6 | 20,7 | 23,4 | 22,6 |
| Krytí vnější nabídky stavem DR ČNB (v měsících) | 3,91 | 3,86 | 3,94 | 4,04 | 4,62 | 4,47 |
Pramen: ČNB
Investorská pozice ČR, tj. čistý vztah vůči zahraničí ke konci 1. pololetí 1999 zůstává nadále dlužnická, avšak ve srovnání s koncem 1. pololetí 1998 se zlepšila ze 7,2% v poměru k HDP na 4,0%. Zatímco koncem 1. pololetí 1998 finanční pasiva převyšovala finanční aktiva o 12,0%, do konce 1. pololetí 1999 se převýšení snížilo na 5,9%. K tomuto výraznému zlepšení pasivní investorské pozice došlo zásluhou vyššího přírůstku finančních aktiv oproti nižšímu přírůstku finančních pasiv. Dlužnická investorská pozice se meziročně zlepšila ve vztahu k objemu finančních aktiv z 12,0% na 5,9% a ve vztahu k objemu finančních pasiv z 10,7% na 5,5%.
Zrychlení růstu peněžní zásoby
Zásobování ekonomiky ČR penězi se zrychlovalo při značných strukturálních změnách v měnovém vývoji a změnách podílu peněžní zásoby na HDP. Do konce 1. pololetí 1999 se zvýšil objem peněžní zásoby ve srovnání s koncem 1. pololetí 1998 o 9,2% a ve srovnání s koncem roku 1998 o 3,0%, přičemž tento růst výrazně předstihoval vývoj produkce zboží a služeb, úhrnné poptávky i HDP v běžných cenách.
Vzestup zásoby peněz na straně aktiv - zdrojů tvorby peněz - byl v 1. pololetí 1999 realizován výlučně z vnějších zdrojů. Přírůstek čistých zahraničních aktiv převyšoval přírůstek peněžní zásoby v 1. pololetí 1999 vlivem dvojnásobně rychlejšího růstu zahraničních aktiv než zahraničních pasiv, takže mimořádně rychle se zvýšilo krytí zahraničních pasiv zahraničními aktivy. Výrazný růst zahraničních aktiv představuje zvýšené poskytování korunových úvěrů zahraničním subjektům českými obchodními bankami na úkor úvěrování domácích ekonomických subjektů. Významně pozitivní úlohu v tom má i zmenšující se deficit obchodní bilance při současném zvýšení přílivu zahraničního kapitálu. Naproti tomu opačný vliv na tvorbu peněz měly domácí zdroje. Klientské korunové úvěry obchodních bank a ČNB se v 1. pololetí 1999 meziročně značně snížily. Předchozí postupné snižování přírůstků stavu úvěrů se proměnilo v jejich úbytek i při poklesu úrokových sazeb; výsledkem je přebytek likvidity obchodních bank.
Na straně pasiv - druhů peněz v oběhu - dominantní vliv na průběh vývoje peněžní zásoby měly termínované vklady s vysokým meziročním přírůstkem, který se však postupně snižoval, neboť v důsledku nízkých úrokových sazeb se peníze domácností přesouvaly do netermínovaných vkladů. Přitom mimořádně vysoké tempo růstu mělo oběživo, jehož podíl na celkovém objemu peněžní zásoby již činil zhruba desetinu a meziročně se zvýšil o 17,3%. Míra převýšení vkladů klientů nad úvěry klientům značně stoupla.
Změna stavů peněžní zásoby
6.99 ve srovnání s
| 6.98 | 12.98 | 3.99 | 6.98 | 12.98 | 3.99 | |
|
v mld. Kč |
v % | |||||
| Peněžní zásoba - M2 | 110,9 | 37,9 | 29,8 | 9,2 | 3,0 | 2,3 |
| z toho aktiva | vliv na M2 v bodech | |||||
| -čistá zahraniční aktiva | 129,7 | 93,2 | 31,8 | 10,7 | 7,3 | 2,4 |
| -klientské úvěry v Kč | -67,7 | 4,7 | 9,8 | -5,6 | 0,4 | 0,8 |
| z toho pasiva |
vliv na M2 v bodech | |||||
| - oběživo | 20,8 | 13,7 | 8,7 | 1,7 | 1,1 | 0,7 |
| - vklady termínované | 53,1 | 41,2 | -2,8 | 4,4 | 3,2 | -0,2 |
Pramen: ČNB
Ve 3. čtvrtletí 1999 byl meziroční přírůstek peněžní zásoby nižší než přírůstky v 1. a ve 2. čtvrtletí. Na straně aktiv se přitom výrazně zrychlil vysoký růst čistých zahraničních aktiv a značně zpomalil pokles stavu klientských úvěrů. Na straně pasiv se zrychlilo tempo růstu oběživa a meziroční tempo růstu termínovaných vkladů se zpomalilo tak, že jejich objem byl koncem 3. čtvrtletí 1999 nižší než koncem 2. čtvrtletí 1999.
Peněžní zásoba je z důchodového hlediska závislá na objemu peněžních důchodů a na rychlosti jejich oběhu. V 1. pololetí 1999 se ve srovnání s 1. pololetím 1998 zvýšil poměr průměrného stavu peněžní zásoby k úhrnné produkci zboží a služeb o výrazných 8,4% a k HDP o 5,0%. Rychlost oběhu peněžní zásoby se tak snížila o 7,7%, resp. o 4,8% a doba jejího obratu se značně prodloužila. Jedna a táž peněžní jednotka zprostředkovala méně důchodových operací. Předstih růstu peněžní zásoby před růstem produkce, HDP i úhrnné poptávky se uskutečnil při výrazných strukturálních přesunech na straně druhů peněz v oběhu. V tomtéž období se poměr průměrného stavu oběživa k produkci a k HDP zvýšil ještě výrazněji a rychlost oběhu oběživa, měřená ve vztahu k produkci, se snížila o 11,1%.
Vztah peněžní zásoby k úhrnné produkci a HDP
v %, konečné stavy M2
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| M2 k produkci | 26,0 | 26,3 | 26,5 | 27,3 | 27,6 | 28,3 |
| M2 k HDP | 68,3 | 68,8 | 69,0 | 70,3 | 70,7 | 71,8 |
Pramen: ČNB (měnový přehled)
Výrazný pokles úrokových sazeb
Podstatným znakem vývoje úrokových sazeb v 1. pololetí 1999 bylo pokračování jejich poklesu započatého ve 2. pololetí 1998, kdy změny, zejména ve 4. čtvrtletí, dosáhly výrazných rozměrů a došlo k přirozenému zmírňování temp jejich snižování ve 2. čtvrtletí 1999. Řídící úrokové sazby ČNB se přitom v období od 1. čtvrtletí 1998 do konce 2. čtvrtletí 1999 změnily více a rychlejším tempem než úrokové sazby obchodních bank.
ČNB reagovala na zpomalený cenový vývoj a klesající inflaci, postupně snižovala své řídící úrokové sazby. Reposazbu (dvoutýdenní) snížila z 15,00% ze dne 20. března 1998 na 9,50% ze dne 20. prosince 1998 až na 6,50% s účinností od 25. června 1999. Stejně rychle se snižovaly úrokové sazby mezibankovních depozit.
Z úrokových sazeb obchodních bank, které jsou do určité míry ovlivňovány vývojem klíčových úrokových sazeb, se podstatně rychleji snižovaly klientské sazby z vkladů než z úvěrů. Ke konci 2. čtvrtletí 1999 byly úrokové sazby z celkových korunových vkladů nižší než ke konci 2. čtvrtletí 1998 o 49,0% a než ke konci roku 1998 o 35,7%. V tomtéž období se snížily úrokové sazby z celkových korunových úvěrů o 37,0% a o 19,3%. Ke konci 2. čtvrtletí 1999 koeficient meziročního předstihu poklesu úrokových sazeb z vkladů před poklesem úrokových sazeb z úvěrů činil 0,809 a rozdíl v rychlosti poklesu 12,0 bodu. Úrokové sazby z nově čerpaných úvěrů se ke konci 2. čtvrtletí 1999 meziročně snížily o 43,1%. Z časového hlediska se nejvíce snižovaly všechny krátkodobé úrokové sazby. Úrokové míry z úvěrů i z vkladů byly historicky na nejnižší úrovni od vzniku ČR.
Průměrné úrokové sazby z nově čerpaných úvěrů činily za 1. pololetí 1999 9,67%, ze stavu celkových úvěrů 9,20% a ze stavu celkových vkladů 5,02%. Všechny tyto sazby i přes značné snížení byly značně vyšší než rentabilita výnosů nefinančních podniků než rentabilita nákladů i než rentabilita vlastního jmění
Úroková marže se v 1. pololetí 1999 meziročně sice snížila, avšak ve srovnání s 2. pololetím 1998 došlo k jejímu nepatrnému růstu.
Reálné úrokové sazby se snižovaly v závislosti na cenovém vývoji a jejich pokles byl podstatně menší než pokles nominálních úrokových sazeb.
Nominální úrokové sazby z korunových úvěrů a vkladů
ke konci období, v %
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Nově čerpané úvěry | 16,23 | 16,02 | 14,57 | 11,87 | 9,74 | 9,12 |
| Celkový stav úvěrů | 13,45 | 13,45 | 12,72 | 10,51 | 9,23 | 8,48 |
| Celkový stav vkladů | 8,47 | 8,40 | 8,18 | 6,66 | 4,93 | 4,28 |
| Úroková marže | 4,98 | 5,05 | 4,54 | 3,85 | 4,30 | 4,20 |
Pramen: ČNB
Úrokové sazby ve 3. čtvrtletí 1999 dále klesaly. Nejvíce se snížily sazby z nově čerpaných úvěrů; ke konci 3. čtvrtletí činily 8,03%, což bylo méně o 6,54 procentního bodu, tj. o 44,9% než ve stejném období roku 1998. Nedošlo sice v důsledku toho k očekávanému zvýšení úvěrové činnosti obchodních bank, avšak zastavilo se další snižování objemu klientských úvěrů. Na méně než poloviční úroveň se ke konci 3. čtvrtletí 1999 meziročně snížily úrokové sazby z celkových vkladů.
Zaostávání příjmů za výdaji státního rozpočtu
Po předchozím přebytkovém nebo vyrovnaném hospodaření státního rozpočtu se již od roku 1997 dostavují rozpočtové schodky, které od 4. čtvrtletí 1998 výrazně rostou. Předstih meziročního růstu rozpočtových výdajů před rozpočtovými příjmy v 1. pololetí 1999 vedl ke schodku ve výši 5,98 mld. Kč, což ve srovnání s přebytkem v 1. pololetí 1998 byl výsledek horší o 7,8 mld. Kč. Přitom důvodem tohoto růstu rozpočtového schodku není jen horší skutečnost než ve schváleném státním rozpočtu na rok 1999 předpokládaný vývoj, neboť některé dosavadní výsledky jsou lepší než předpokládané. Hlavní příčinou jsou nesplnění rozpočtových příjmů a rostoucí výdaje státní správy. I ve 2. pololetí 1999 schodek státního rozpočtu dále rostl a na jeho zvýšení měl značný vliv rozsah a růst objemu daňových nedoplatků a nedoplatků na pojistném, které snižují jeho příjmy. Zatímco v 1. pololetí 1998 na 1000 Kč nominálního objemu HDP připadlo 292,16 Kč rozpočtových výdajů v 1. pololetí 1999 se tento poměr zvýšil na 312,44 Kč, tj. o 6,9%. Poměr přebytku státního rozpočtu k HDP v 1. pololetí 1998 činil 0,21% a jeho schodek v 1. pololetí 1999 vedl ke zhoršení poměru o 0,88 procetních bodů.
Rozpočtové saldo v poměru k HDP a k příjmům státního rozpočtu
v %
|
1998 |
1999 | |||||
| 1.Q. | 2.Q. | 3.Q. | 4.Q. | 1.Q. | 2.Q. | |
| Saldo státního rozpočtu k | ||||||
| a) HDP | 1,78 | -1,27 | 0,92 | -7,63 | 0,49 | -1,72 |
| b) rozpočtovým příjmům | 6,14 | -4,27 | 3,19 | -25,11 | 1,64 | -5,48 |
Pramen: ČNB
Vývoj hospodaření státního rozpočtu v 1. až 3. čtvrtletí 1999 svědčí o tom, že jeho schodek bude vyšší než předpokládal zákon. V poměru k před- pokládanému nominálnímu objemu HDP by měl schodek činit 2,5%. Důvodem zvýšení schodku bude vyšší neplnění na straně rozpočtových příjmů než na straně rozpočtových výdajů.
Ke konci 1. pololetí 1999 činil státní dluh 207,7 mld. Kč, což bylo více ve srovnání s koncem 1. pololetí 1998 o 22,0%. resp. 21,6%. V poměru k nominálnímu objemu HDP činil státní dluh 11,3%, což bylo více než ve stejném období roku 1998 o 1,4 procentního bodu. V poměru k peněžní zásobě činil státní dluh 16,0% a ve srovnání s koncem 1. pololetí 1998 se tento poměr zvýšil o 2,1 procentního bodu.