S H R N U T Í

Česká ekonomika vstupovala do roku 1998 již za nepříznivé konjunkturní situace a od prohlubující se recese se dostala do krizového stavu, který je důsledkem dlouhodobých nedostatků plně se projevivších značně klesajícím tempem ekono- mického růstu v roce 1997 a výrazným snížením objemu HDP v roce 1998. Vznik hospodářských problémů a narůstajících potíží se datuje od druhé poloviny roku 1995 a první poloviny roku 1996. Patřilo k nim zejména rychlé zvyšování pasiva zahraničního obchodu a zůstatku běžného účtu platební bilance, silně rostoucí zahraniční zadluženost, negativně se měnící investorská pozice vůči zahraničí, v nepotřebném rozsahu do ČR přibývajících spekulativních peněz ze zahraničí, zejména značný příliv ostatních krátkodobých investic, ekonomické ztráty bankovního sektoru apod.

Narůstání ekonomických potíží vedlo centrální banku v roce 1996 k přijetí restriktivních měnových opatření, která měla za cíl zmenšit rozšiřující se mezeru mezi domácí realizovanou poptávkou a domácími efektivními zdroji jejího krytí resp. snížit míru vnější ekonomické nerovnováhy. Opatření ČNB, znamenající v podstatě omezení zdrojů tvorby peněz v oběhu, resp. snížení temp růstu domácí úvěrové emise, mělo vést ke zpomalení růstu domácí realizované poptávky, která se zvyšovala značně rychleji než objem domácí efektivní nabídky.

Přijetí vládních dokumentů ke korekci hospodářské politiky včetně doprovodných opatření z první poloviny roku 1997 (tzv. balíčky z dubna a května 1997) bylo reakcí na nepříznivý vývoj ekonomiky a mělo za cíl zlepšení zhoršující se hospodářské situace a přiblížení ekonomiky ke stavu rovnováhy. Tyto dokumenty měly charakter dlouhodobých i krátkodobých opatření, podařilo se však realizovat pouze jejich krátkodobou část, která přinesla pozitivní výsledky směřující k odstranění vnější nerovnováhy.

Pokles ekonomické výkonnosti a současná celková hospodářská situace ČR je důsledkem nedocenění rostoucích potíží na nabídkové straně ekonomiky resp. v produkční výkonnosti nefinančních podniků, která se především od druhé poloviny roku 1998 výrazně snižovala.

Základní otázkou současného a budoucího hospodářského vývoje ČR je zajištění trvalého růstu HDP, při stabilitě cenové hladiny, přiměřeném stupni zaměstnanosti a přiměřené míře rovnováhy v zahraničně obchodních a platebních vztazích. Z hlediska těchto čtyř rovnocenných cílů, které mimo jiné vyžadují sladění hospodářské politiky vlády a centrální banky, bylo pro vývoj v uplynulých třech letech charakteristické, že s poklesem tempa růstu HDP se snižovala míra vnější nerovnováhy, po dvouleté stabilizaci vzrostla roční míra inflace a zvýšila se nezaměstnanost. Nejvíce ohroženým cílem v roce 1998 byl a pravděpodobně i v roce 1999 bude vývoj HDP, zejména domácí efektivní nabídky.

Základní makroekonomické charakteristiky

v %

1) Poměr salda běžného účtu platební bilance k HDP v b. c.

2) Průměrná roční a čtvrtletní (proti SOPR)

3) Průměrná roční a čtvrtletní míra

Prudký pokles ekonomické výkonnosti

Po zpomalení temp ekonomického růstu v roce 1997 se v roce 1998 dostavil výrazný pokles HDP, který se vyznačoval prudkým zrychlováním v průběhu roku. Na celkové snížení objemu HDP v roce 1998 reálně o 2,7% silně působil jeho pokles 4,1% ve 4. čtvrtletí, který byl největší od vzniku samostatné ČR. Na poptávkové straně ekonomiky se při rostoucím meziročním poklesu domácí realizované poptávky s kolísavým tempem jejího snižování v průběhu roku 1998 závislým na vývoji disponibilních důchodů obyvatelstva a investiční aktivity objem vnější poptávky meziročně zvyšoval, avšak v průběhu roku 1998 se růst prudce zpomaloval. Na nabídkové straně ekonomiky se rovněž po zpomalení růstu a stagnaci domácí efektivní nabídky dostavil v roce 1998 její pokles se značnými čtvrtletními výkyvy způsobenými vývojem tvorby zásob. Při pomalejším růstu objemu vnější nabídky než činil růst vnější poptávky se čtvrtletní tempo tohoto růstu značně zpomalovalo, i když podstatně méně než tempo vnější poptávky. Dovozní náročnost české ekonomiky se v roce 1998 dále a podstatně zvýšila.

Vývoj poptávky a nabídky

tempa růstu v % ze s.c. proti SOPR

Z výrobních odvětví se silné ochabnutí ekonomiky projevilo v roce 1998 zejména v produkčních výkonech průmyslu, stavebnictví a v tržbách maloobchodu. Obtížná a velmi znepokojující situace české ekonomiky ukazuje na značně se zpomalující ekonomickou aktivitu v těchto odvětvích a v průmyslu přechod od výrazného růstu v 1. čtvrtletí po výrazný pokles ve 4. čtvrtletí. Tak obrovský pokles průmyslové produkce, k jakému došlo koncem roku 1998, nebyl v české ekonomice po vzniku ČR zaznamenán. S poklesem tempa růstu průmyslové produkce se v průběhu roku 1998 rapidně snižovaly přírůstky českého vývozu zboží do zahraničí. Přitom podíl přímého vývozu zboží průmyslových podniků zahraničnímu odběrateli na tržbách průmyslu za prodej vlastních výrobků se nominálně prudce zvýšil; z 28% v roce 1997 na 31,8% v roce 1998. Snižování tempa růstu českého vývozu zboží sledoval i pokles růstu českého dovozu zboží ze zahraničí.

tempa růstu v % proti SOPR

První pokles ekonomické výkonnosti české ekonomiky od vzniku samostatné ČR, projevující se ve 2. pololetí 1997 po předchozím výrazném růstu, přešel v roce 1998, zejména v jeho druhé polovině, do velkého sestupu, který pravděpodobně bude pokračovat i v 1. pololetí 1999.

V 1. čtvrtletí 1999 zesílily nepříznivé trendy produkční výkonnosti, s výjimkou maloobchodu, z druhé poloviny roku 1998. Zrychlil se ve srovnání se 4. čtvrtletím 1998 pokles průmyslové výroby a stavební produkce o 1,5, resp. o 6,1 procentního bodu. Rovněž výsledky zahraničního obchodu jsou nepříznivé; schodek za 1. čtvrtletí 1999 činil 18,5 mld. Kč a byl vyšší o 3,1 mld. Kč než v 1. čtvrtletí 1998 v důsledku toho, že snížení nominálního objemu vývozu zboží bylo větší než snížení objemu dovozu. V 1. čtvrtletí 1999 došlo přitom ke zlepšení reálných směnných relací o 2,4 bodu (snížily se ceny dovozu o 6,8% a ceny vývozu o 4,6%), čehož důsledkem bylo zhoršení schodku obchodní bilance v cenách roku 1998 o 6,4 mld. Kč, neboť reálně se zvýšil dovoz zboží o 3,2% a snížil vývoz zboží o 1,0%.

Česká ekonomika na počátku roku 1999 se nachází ve stavu, kdy se zatím neukazují žádné známky ekonomického růstu ani na poptávkové ani na nabídkové straně ekonomiky. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by bylo možno v nejbližší době obnovit a udržet trvalý a rychlý ekonomický růst. V roce 1999 očekáváme další snížení objemu HDP, i když pokles bude mírnější než v roce 1998.

Zhoršení mezinárodního postavení ČR

V důsledku poklesu HDP v roce 1998 se zvětšila nejen výkonnostní mezera mezi Českou republikou a státy EU, projevující se zejména v úrovni produktivity práce, ale ČR zmenšila i svůj předstih v ekonomické úrovni ve srovnání se státy CEFTA. Zatímco v roce 1996 byla ekonomická výkonnost ČR měřená objemem HDP na 1 obyvatele reálně nižší ve srovnání se státy OECD o 36,0% a se státy EU-15 o 35,3%, do roku 1998 se rozdíl zvětšil na 38,0%, resp. na 38,7%. Úroveň HDP na 1 obyvatele byla v roce 1996 reálně vyšší než v Maďarsku o 36,5% a než v Polsku o 84,4%, avšak do roku 1998 se rozdíl výrazně snížil na 24,8%, resp. 64,5%.

Pozice české ekonomiky v ekonomické výkonnosti měřené objemem HDP na 1 obyvatele ve vztahu k zemím EU i k zemím CEFTA se v roce 1999 dále zhoršuje; České republice se země EU vzdalují a země CEFTA více přibližují.

Od schodku k přebytku platební bilance a snižování vnější nerovnováhy

Od roku 1996, kdy schodky zahraničního obchodu zbožím a deficit běžného účtu platební bilance značně překročily hranici slučitelnou s cílem rovnováhy platební bilance a kdy zároveň stažení zahraničních investorů a v důsledku toho výrazný pokles zůstatku finančního účtu, zejména prudkým odlivem krátkodobého kapitálu, vyvolaly krizi platební bilance, bylo pro vývoj do roku 1998, z hlediska vztahu reálné a peněžní ekonomiky, charakteristické, že obrat zahraničního obchodu zbožím rostl nominálně i reálně rychleji než objem HDP a domácí realizované poptávky a že objem přímých zahraničních investic a portfoliových investic se zvýšil ještě rychleji než obrat zahraničního obchodu a HDP v nominálním vyjádření.

Díky poměrně příznivé konjunktuře zemí EU, poklesu světových cen dovážených surovin a značnému zlepšení reálných směnných relací došlo ke snížení schodku obchodní bilance z 139,3 mld. Kč v roce 1997 na 79,5 mld. Kč v roce 1998 a k růstu koeficientu krytí dovozu zboží vývozem zboží. Vývoj vnějších ekonomických vztahů je značně ovlivněn vývozem a dovozem zboží firem se zahraniční účastí (zahraniční a mezinárodní podniky), které se v roce 1998 podílely na českém vývozu zboží 40,6%⁽¹⁾ a na českém dovozu zboží 48,6%¹, což znamená, že jejich záporné obchodní saldo 105,1 mld. Kč bylo vyšší o 28,8 mld. Kč než činil celkový schodek obchodní bilance.

V roce 1998 aktivní zůstatek finančního účtu převýšil pasivní zůstatek běžného účtu, čehož výsledkem byl přebytek úhrnné platební bilance v rozsahu 62,6 mld. Kč. Ve srovnání s jeho schodkem 56,0 mld. Kč v roce 1997 činil přírůstek 118,6 mld. Kč. Tato výrazná změna struktury platební bilance se uskutečnila zároveň s poklesem tempa růstu domácí realizované poptávky v nominálním vyjádření a snížením reálně. Značné zvýšení domácí poptávky do roku 1996 bylo příčinou zvyšování schodku běžného účtu platební bilance.

Běžný účet platební bilance v roce 1998 skončil schodkem ve výši 33,8 mld. Kč, především zásluhou značného snížení deficitu zahraničního obchodu zbožím. Tohoto příznivého vývoje obchodní bilance bylo dosaženo především zlepšením reálných směnných relací, když meziročně se ceny českého vývozu zvýšily o 4,3% a českého dovozu snížily o 2,7%. Deficit obchodní bilance za rok 1998 v cenách roku 1997 by tak byl nepatrně vyšší než za rok 1997.

Vztah domácí poptávky a běžného účtu

změna proti SOPR, v mld. Kč b.c.

Poměr schodku běžného účtu platební bilance k HDP v roce 1996 byl neúměrně vysoký, činil 7,6%. Jestliže tento schodek, bez ohledu na konjunkturní výkyvy, přesáhl únosnou hranici, bylo zapotřebí jeho snížení, což se ve vývoji do roku 1998 uskutečnilo předstihem růstu vývozu zboží před růstem dovozu zboží v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 nominálně o 9,8 procentních bodů a následným poklesem domácí realizované poptávky; v roce 1998 proti roku 1997 reálně o 2,1%. V poměru k HDP se v roce 1998 schodek běžného účtu v nominálním vyjádření rapidně snížil; na 1,9%, avšak s různou mírou v jednotlivých čtvrtletích. Stejně jako z relativně příznivého výsledku obchodní bilance, nelze dělat pozitivně hodnotící závěry ani z tohoto výrazného snížení uvedeného koeficientu, neboť je značně ovlivněn pro českou ekonomiku příznivým vývojem cen zahraničního obchodu.

Finanční účet platební bilance byl v roce 1998 aktivní ve výši 84,9 mld. Kč, což znamená ve srovnání s rokem 1997 zvýšení čistého přílivu zahraničního kapitálu o 50,6 mld. Kč a ve srovnání s rokem 1996 jeho snížení o 31,7 mld. Kč. Tohoto výsledku za rok 1998 bylo dosaženo díky zesílení přílivu přímých zahraničních investic; jejich objem 80,2 mld. Kč byl větší ve srovnání s rokem 1997 o 39,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 1996 o 42,5 mld. Kč. Rozhodující příliv přímých investic v roce 1998 se uskutečnil ve 4. čtvrtletí; činil 51,4% z celoročního objemu. Poměr čistého přílivu přímých zahraničních investic k zůstatku běžného účtu byl v roce 1998 velice příznivý a vysoko přesahoval kritickou hranici, která činí 50%.

Poměr aktiva finančního účtu platební bilance k HDP v roce 1998 činil 4,8% a byl vyšší ve srovnání s rokem 1997 o 2,7 procentního bodu a nižší ve srovnání s rokem 1996 o 2,8 procentního bodu; výsledky roku 1996 byly však značně ovlivněny neúměrně vysokým přílivem spekulativního ostatního kapitálu. Poměr čistých přímých zahraničních investic k HDP v roce 1998 činil 4,5%, ve srovnání s předchozími dvěma lety se výrazně zvýšil. V jednotlivých čtvrtletích roku 1998 byly všechny tyto koeficienty značně odlišné.

Poměr přímých zahraničních investic (zahraničí v tuzemsku) k nominálnímu objemu nových hmotných investic v roce 1998 činil 16,9% a byl vyšší o 8,6 bodu než v roce 1997. Rovněž poměr přímých investic k tvorbě hrubého fixního kapitálu značně vzrostl; z 8,1% v roce 1997 na 16,4% v roce 1998.

Poměr účtů platební bilance k HDP a THFK

v %

Rozsah vnější ekonomické nerovnováhy, vyjádřený jako poměr čistého zůstatku běžného účtu platební bilance k HDP, jako poměr deficitu obchodní bilance k vývozu zboží nebo k obratu zahraničního obchodu i jako poměr čistého exportu k domácí efektivní nabídce, byl do roku 1996 neúměrně vysoký.

Po "vyvrcholení" a velkém rozsahu míry vnější nerovnováhy v roce 1996, kdy kromě neúnosně vysokého poměru deficitu běžného účtu k HDP, činil poměr deficitu obchodní bilance k vývozu zboží 21,0% a k zahraničně obchodnímu obratu 11,7% a poměr záporného čistého exportu k domácí efektivní nabídce 7,2%, se do roku 1998 tyto koeficienty podstatně snížily, a to na 9,0%, resp. 4,3%, resp. 1,4%.

Míra vnější nerovnováhy se tak od roku 1997 značně snížila a rozsah mezery mezi nedostatečnou tvorbou domácích efektivních zdrojů a nadměrnou domácí realizovanou poptávkou se výrazně zmenšil. Zmenšení rozsahu vnější nerovnováhy je výsledkem většího poklesu domácí poptávky než domácích zdrojů a HDP.

Míry vnější nerovnováhy

v % z údajů v běžných cenách

Snížení deficitu běžného účtu platební bilance a splacení závazků vůči zahraničí v roce 1998 se kladně projevilo ve vývoji zahraniční zadluženosti a stavu devizových rezerv. Zatímco v roce 1997 v nominálním vyjádření připadaly na 1000 Kč HDP 453,90 Kč celkové zadluženost vůči zahraničí, v roce 1998 byl tento objem nižší téměř o desetinu a činil 409,10 Kč, přičemž na pozitivní změnu nepříznivého vývoje míry zahraniční zadluženosti měl v roce 1998 výlučný vliv pokles dlouhodobé zadluženosti, když krátkodobá zadluženost se zvýšila. Více než 90% objemu zahraničního dluhu připadá na obchodní banky a nefinanční podniky. Zahraniční dluh ČNB a vládního sektoru je relativně malý a soustavně se snižuje. Stav devizových rezerv ČNB koncem roku 1998 dosáhl výše 376,7 mld. Kč, což v poměru k nominálnímu objemu HDP činilo 21,2% a stačilo ke krytí dovozu zboží a služeb na dobu 4,1 měsíce. Ve srovnání se stavem koncem roku 1997 se stav devizových rezerv ČNB zvětšil o 38,2 mld. Kč; v roce 1997 jejich poměr k HDP činil 20,5% a jejich objem stačil krýt dovoz na 3,9 měsíce.

Zahraniční zadlužení a devizové rezervy ve vztahu k HDP

v % z údajů v běžných cenách

Pasivní investorská pozice ČR vůči zahraničí v roce 1998 činila 123,6 mld. Kč a zhoršila se o 15,5 mld. Kč; na její vývoj mělo pozitivní vliv zhodnocení kurzu Kč vůči USD. Meziročně vzrostl stav zahraničních závazků ČR o 6,0% a převýšil stav pohledávek ČR vůči zahraničí o 11,4%, které vzrostly o 5,1%. Pasivní saldo investorské pozice v poměru k HDP v roce 1998 činilo 7,0%. což bylo více o 0,4 procentního bodu než v roce 1997.

Pohyb cenových hladin a zvýšení míry inflace

Česká ekonomika se vyznačuje dlouhodobě rozdílným vývojem cenové hladiny vnitřního trhu a zahraničního obchodu zbožím a službami; tato tendence se výrazně prosadila i v roce 1998, takže cenová disparita mezi jednotlivými cenovými okruhy se zvětšila. Příznivě se v roce 1998 vyvíjel poměr mezi cenovou hladinou vnější poptávky a vnější nabídky (104,9 bodu), z něhož profitovaly organizace zabývající se zahraničně obchodní činností. Poměr mezi vývojem cenové hladiny domácí realizované poptávky a vnější nabídky činil 108,1 bodu. Vnitřní cenová hladina domácí efektivní nabídky se zvýšila o 10,7% a při růstu cen domácí realizované poptávky o 6,8% činily jejich relace 103,7 bodu. Implicitní deflátor úhrnné poptávky a celkových zdrojů jejího krytí vzrostl o 5,3%.

Vývoj úhrnné cenové hladiny

tempa růstu v % proti SOPR

Při poklesu domácí realizované poptávky se zdánlivě protismyslně zvýšila průměrná roční míra inflace z 8,5% v roce 1997 na 10,7% v roce 1998. Byl to důsledek zvýšení regulovaných cen a oslabení průměrného ročního devizového kurzu české koruny vůči USD. Meziroční růst spotřebitelských cen se v průběhu roku 1998 výrazně zpomaloval; ze 13,3% v 1. čtvrtletí na 7,5% ve 4. čtvrtletí, přičemž růst činil v březnu 13,4% a v prosinci 6,8%.

Uvedená tendence z roku 1998 povede k tomu, že v první polovině roku 1999 bude průměrná meziroční míra inflace nízká a teprve ve 2. pololetí se začne tempo jejího růstu zrychlovat, aby celoročně, podle našich propočtů, činila 4,0%, což znamená značné snížení proti roku 1998. V 1. čtvrtletí 1999 ve srovnání s 1. čtvrtletím 1998 se spotřebitelské ceny zvýšily o 3,0%. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních dvanáct měsíců proti průměru předchozích dvanácti měsíců v březnu 1999 činila 8,0%.

Snižování míry inflace je žádoucí, především kvůli potřebě zajistit stabilní ekonomický růst, nelze však nevidět, že srovnatelná cenová úroveň v ČR je velmi nízká. Cenová hladina ČR (měřeno celkovými výdaji na HDP) v roce 1996 tvořila 36,8% cenové hladiny zemí EU-15, zatímco např. Slovinska 60,6%, Maďarska 40,6% a Polska 43,8%. Do roku 1998 se tento poměr pro ČR změnil na 38,7% vzhledem k rychlejšímu cenovému růstu v ČR než v zemích EU.

Spotřebitelské ceny

tempa růstu v % proti SOPR

Meziroční index regulovaných cen byl v roce 1998 podstatně vyšší než v roce 1997; meziročně vzrostly o 2,9 bodu, přičemž výrazně se zvýšily v 1. čtvrtletí (v průběhu roku s klesající tendencí). Vzhledem k podílu těchto cen na indexu spotřebitelských cen "přispělo" zvýšení regulovaných cen 6,3 procentními body k roční míře inflace. Jádrová inflace v roce 1998 činila 4,4%, což bylo méně než v roce 1997 o 0,6 procentního bodu. Tento vývoj byl významně ovlivněn zpomalením růstu cen potravin.

Ceny průmyslových výrobců se v roce 1998 zvýšily o 4,9%, tj. stejně jako v roce 1997, avšak meziroční tempa se snižovala od 6,4% v 1. čtvrtletí na 2,8% ve 4. čtvrtletí. Ceny zemědělských výrobců se v roce 1998 zvýšily pouze o 2,3%, tj. pomalejším tempem než v roce 1997 a jejich vývoj se pohyboval od výrazného meziročního růstu 12,1% ve 2. čtvrtletí po pokles o 6,6% ve 4. čtvrtletí. Zvýšení cen těchto výrobků bylo znatelně nižší než zvýšení spotřebitelských cen s tendencí ke zpomalování jejich růstu. Koeficient relace mezi vývojem spotřebitelských cen a cen těchto výrobků se každoročně zvyšoval až v roce 1998 činil 1,055 resp. 1,082. Tendence zpomalování růstu cen průmyslových a zemědělských výrobců bude pokračovat i v roce 1999. V 1. čtvrtletí 1999 ve srovnání s 1. čtvrtletím 1998 došlo k prudkému snižování temp růstu cen průmyslových výrobců (nepatrně se zvýšily o 0,2%) a stavebních prací (zvýšení o 6,1%) a k poklesu cen zemědělských výrobců o 8,5%, cen dovozu zboží o 6,8% a cen vývozu zboží o 4,6%.

Ceny výrobců a zahraničního obchodu

tempa růstu v % proti SOPR

Změny kurzu české koruny, vzhledem k významu vnějších ekonomických vztahů pro ČR, měly značný vliv na vývoj vnitřní cenové hladiny. Nominální kurz vůči USD i vůči DEM v průběhu roku 1998 zhodnocoval z průměrných 35,36 Kč za USD a 19,49 Kč za DEM v lednu na 30,06 Kč za USD a 18,00 Kč za DEM v prosinci, tj. o 17,6%, resp. o 8,3%, což mělo příznivý vliv na zpomalování růstu cen průmyslových výrobců a odrazilo

se ve vývoji jádrové inflace.

Zaměstnanost, produktivita práce, mzdy, nezaměstnanost

Zaměstnanost se v roce 1998 dále snižovala a její pokles byl větší než v roce 1997. Ten souvisel se snížením poptávky po pracovních silách v důsledku poklesu domácí efektivní nabídky, objemu HDP a zpomalení růstu až poklesu produkce zboží a služeb většiny odvětví, zejména ve 4. čtvrtletí. Rovněž restrukturalizace finančních zdrojů, zejména v některých průmyslových odvětvových činnostech měla vliv na snižování zaměstnanosti; nejvíce poklesl počet pracovníků ve stavebnictví.

Při snížení HDP poklesla v roce 1998 i souhrnná produktivita práce (měřeno objemem HDP ve stálých cenách roku 1994 na pracovníka) o 0,8%, po jejím předchozím růstu v roce 1997 o 1,8%, přičemž čtvrtletní změny v roce 1998 se pohybovaly od růstu 0,6% v 1. čtvrtletí po pokles 1,9% ve 4. čtvrtletí.

Ze základních důchodových složek HDP se v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 zvýšil celkový objem mezd a platů o 4,9% a objem náhrad zaměstnancům o 4,8%. Vzhledem k růstu nominálního objemu HDP o 8,1% to prakticky znamená pokles míry přerozdělování celkového disponibilního důchodu v neprospěch příjemců mzdy a zároveň snižování inflačních tlaků v důsledku mzdového vývoje. Došlo tak k překonání rozporu z předchozích let mezi rychlejším růstem mezd než produktivity práce.

Relativně nízká hladina mezd a platů v ČR se považuje za jednu z kom- parativních výhod, resp. za faktor konkurenceschopnosti vyváženého českého zboží a poskytovaných služeb na zahraničních trzích. Mzdy a platy v poměru k nominálnímu objemu HDP v roce 1998 činily 36,6%, což je výrazně niže než v zemích EU.

Poměr mezi vývojem a mezd platů (v reálném vyjádření) a produktivity práce v uplynulých dvou letech byl příznivý. Jednotkové mzdové náklady se v roce 1998 reálně snížily o 2,6% a jejich vývoj se v jednotlivých čtvrtletích výrazně lišil; od poklesu 6,9% ve 2. čtvrtletí po růst 2,9% ve 4. čtvrtletí.

Vývoj zaměstnanosti, produktivity práce a mezd

tempa růstu v % proti SOPR

1) Korigované údaje o zaměstnanosti z VŠPS

2) Výpočet na základě korigovaného počtu pracovníků

3) Mzdy a platy z předběžné sestavy NÚ za sektor domácností - reálně

4) Poměr růstu mezd a platů (reálně) a produktivity práce

Nezaměstnanost se v průběhu roku 1998 postupně blížila k historicky nejvyšší míře v ČR. Registrovaná nezaměstnanost v průměru za rok 1998 činila 6,04%, z toho v lednu 5,57% a v prosinci 7,48% a mezinárodně srovnatelná nezaměstnanost činila 6,5%, z toho v 1. čtvrtletí 5,9% a ve 4. čtvrtletí 7,3%. Růst míry nezaměstnanosti současně souvisí s poklesem zaměstnanosti.

Míra nezaměstnanosti

Měnový vývoj a směnný kurz

Vývoj peněžní zásoby na straně aktiv (zdrojů tvorby peněz) i na straně pasiv (druhů peněz v oběhu) byl v roce 1998 doprovázen značnými strukturálními změnami a výrazným zpomalením toků druhů peněz v ekonomice.

Zpomalení růstu peněz zásobujících ekonomiku přinášelo v průběhu roku 1998 pokles míry inflace a mělo vliv na snížení HDP. Účinky měnové politiky se zcela zřetelně projevily tím, že drží na uzdě ekonomický růst.

Celkový objem peněžní zásoby se v roce 1998 nominálně zvýšil o 5,2%, tj. o 3,5 bodu pomalejším tempem než v roce 1997; reálně objem M2 poklesl o 5,0%. Její poměr k nominálnímu objemu HDP se snížil o 1,4 bodu a rychlost jejího oběhu se zvýšila. Ze zdrojů tvorby peněz výrazně vzrostl stav čistých zahraničních aktiv a úvěrů v cizí měně. Zbývající úvěry bank všem subjektům ekonomiky poklesly jednak z důvodů zvýšení obezřetnosti obchodních bank při poskytování nových úvěrů a jednak v důsledku úrokových sazeb, jejichž výše se všeobecně považuje za brzdící faktor rozvoje činnosti nefinančních institucí. Z druhů peněz v oběhu nadprůměrně vzrostl pouze stav termínovaných depozit. Finanční pozice a úvěrová zadluženost se v roce 1998 vyvíjely příznivě, zejména zásluhou vztahu mezi krátkodobými vklady a úvěry.

Úrokové sazby v ČR mají vysokou úroveň a jsou jedním z brzdících faktorů růstu aktivity nefinančních podniků a ohrožují i finanční zdraví ekonomiky. Za rok 1998 ve srovnání s rokem 1997 byly průměrné roční úrokové sazby nižší ze stavu korunových úvěrů o 0,36 procentních bodů a ze stavu korunových vkladů vyšší o 0,39 procentních bodů. V průběhu roku 1998 úrokové sazby značně poklesly; ze stavu úvěrů z 13,68% v lednu na 10,51% v prosinci a ze stavu vkladů z 8,47% v lednu na 6,66% v prosinci. Čistá reálná úroková míra ze stavu korunových vkladů klientům byla v roce 1998 záporná; činila 3,81%. Úroková marže zůstává nadále značně vysoká.

Růst indexu reálného efektivního kurzu koruny až do rozšíření fluktuačního pásma byl jednoznačně dán vývojem inflačního diferenciálu. Koruna se "zhodnocovala" inflací. Zvýšení reálného efektivního kurzu, ke kterému docházelo prakticky celý rok po rozšíření fluktuačního pásma, bylo založeno převážně na nominálním zhodnocování koruny. Investoři ocenili liberalizaci českého devizového trhu. Ukázalo se však, že vývoj hodnoty koruny neodpovídá reálnému vývoji české ekonomiky. Koruna oslabila a tomu odpovídající pokles zaznamenal index reálného efektivního kurzu.

V průběhu roku 1998 existovalo poměrně klidné období téměř tří čtvrtletí znehodnocování nominálního kurzu české koruny vůči USD a vůči DEM. Cena české koruny se snížila z průměrných 31,71 Kč za USD v roce 1997 na 35,36 Kč v lednu 1998, aby postupně zhodnocovala na 29,24 Kč v říjnu 1998, resp. 29,69 Kč ve 4. čtvrtletí 1998 V průměru za rok 1998 ve srovnání s ročním průměrem za rok 1997 česká koruna vůči USD znehodnotila o 1,7% se značným měsíčním kolísáním; vůči DEM bylo průměrné roční znehodnocení koruny nižší (0,3%).

V 1. čtvrtletí 1999 došlo ve srovnání se 4. čtvrtletím 1998 ke znehodnocení koruny vůči USD o 1,9% a vůči DEM o 5,9%. Nelze v roce 1999, i přes příznivou prognózu vývoje tzv. čisté inflace a míry inflace očekávat zvýšení kurzu Kč vůči oběma měnám.

Rostoucí schodek veřejných rozpočtů

Ústřední státní rozpočet ČR za rok 1998 byl v mírném schodku od 2. čtvrtletí, který se značně zvýšil ve 4. čtvrtletí a s výkyvy v jednotlivých měsících postupně narůstal až do celoročních 29,3 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 1997 byl rozpočtový schodek vyšší o 13,6 mld. Kč. Na rozpočtovém schodku za rok 1998 se podílí neplnění příjmů ve výši 9,8 mld. Kč a překročení výdajů ve výši 19,5 mld. Kč. Hlavní příčinou nedosažení rozpočtových příjmů bylo snížení objemu HDP a celkový pokles ekonomické výkonnosti nefinančních podniků.

Poměr pasivních výsledků hospodaření veřejných rozpočtů (přebytek výdajů nad příjmy v roce 1998 o 28,7 mld. Kč) k HDP činil 1,6%, přičemž schodek státního rozpočtu 29,3 mld. Kč v poměru k HDP byl stejný, avšak ve srovnání s rokem 1997 vyšší o 0,6 bodu. Nominální výdaje státního rozpočtu se zvyšovaly; v roce 1998 činily v poměru k objemu peněžní zásoby 44,2% a k nominálnímu objemu HDP 31,9%, což ve srovnání s rokem 1997 bylo více o 1,1 bodu, resp. 0,1 bodu. Reálně se objem výdajů státního rozpočtu v roce 1998 snížil o 2,4%. Výrazně pomalejší byl růst nominálních rozpočtových příjmů než výdajů (o 4,8 bodu), zejména v závěru roku 1998. V roce 1997 na 1000 Kč příjmů státního rozpočtu připadalo 1030,84 Kč výdajů, avšak v roce 1998 to již bylo více o 54,52 Kč, tj. o 2,3%.

Ke konci roku 1998 činil dluh veřejných rozpočtů 236,0 mld. Kč, z toho státní dluh 194,7 mld. Kč, což bylo více ve srovnání s rokem 1997 o 12,8%, resp. 12,5%. V poměru k nominálnímu objemu HDP činil veřejný dluh 13,3% a státní dluh 11,0%, což bylo více než v roce 1997 o 0,6, resp. 0,5 bodu. V poměru k peněžní zásobě činil veřejný dluh 18,4% a ve srovnání s rokem 1997 se tento poměr zvýšil o 1,2 procentního bodu.

Dosavadní vývoj hospodaření státního rozpočtu v roce 1999 svědčí o tom, že jeho schodek bude o poznání vyšší než předpokládal zákon. V poměru k před- pokládanému nominálnímu objemu HDP by měl schodek činit 2,5%. Důvodem tohoto zvýšení schodku je snížení příjmů o 21,5 mld. Kč a výdajů o 3,1 mld. Kč.

1. ) Údaje MPO (Czech Invest)