Senzační odhalení, které se nekoná

28. 6. 2005

Senzační odhalení, které se nekoná


Týdeník Ring publikoval 28.června 2005 článek autora Václava Nekvapila pod titulkem „Obrali nás o milióny“, který pojednává o údajných „šokujících informacích“ zjištěných Nejvyšším kontrolním úřadem kolem nákupu nové budovy Českého statistického úřadu.

Text obsahuje několik tvrzení, která patří do kategorie polopravd, nepravd a lží. Například, že ČSÚ vyhlásil veřejnou soutěž na vystavení nového objektu a zakázku získala společnost Skanska bez výběrového řízení.

Ponecháme-li stranou, že takové tvrzení si logicky odporuje, pak pravda je taková, že o pořízení nového sídla rozhodla vláda svým usnesením č. 216 z 27. února 2002. K dispozici přitom měla dvě právní formy zadání – veřejnou soutěž a výzvu jednomu zájemci. Po meziresortním připomínkovém řízení se vláda rozhodla pro výzvu jednomu zájemci. ČSÚ byl povinen toto usnesení ze zákona respektovat.

V popisce pod jednou fotografií budovy ČSÚ se píše o „luxusní stavbě“ a v textu článku autor např. zjišťuje, že „dřevěná okna patří k těm nejlevnějším, jež jsou na trhu k dostání“. Stavební nedostatky, které autor popisuje, jsou předmětem standardního reklamačního řízení a oprav.

Ke zjištěním NKÚ se Český statistický úřad opakovaně veřejně vyjadřoval a zaujal i zcela věcná stanoviska. Tato stanoviska, která jsou dostupná i na internetových stránkách ČSÚ však Václav Nekvapil ignoroval.

Dočetl by se totiž, že na základě nálezu NKÚ a následného pokynu vlády nechal ČSÚ vypracovat revizní znalecký posudek, a to stavební fakultou ČVUT v Praze. Fakulta je znaleckým ústavem jmenovaným ministrem spravedlnosti pro činnost v oboru stavebnictví. Nejde tedy o něco „kuriózního“, jak se autor domnívá, ale o zcela autoritativní a nezávislou instituci. Tento revizní posudek konstatoval, že cena nové budovy ve výši 829.063.041 korun odpovídá hodnotě nabytého majetku. Autor článku by se rovněž dozvěděl, že alternativní metody výpočtu ceny (obdobně jako posudek NKÚ, který vycházel z celostátních průměrů cen stavebních prací a materiálů) nemají oporu v žádném právním předpisu.

Stejně tak se autorovi článku (a patrně ani jeho „zdroji“ informací z řad bývalých zaměstnanců úřadu) nemohla hodit informace, že ČSÚ se podařilo prodat bývalé sídlo v pražském Karlíně za 371 miliónů korun, což byl dvojnásobek vyvolávací ceny. Čtenáři týdeníku Ring by se tak dozvěděli, že Český statistický úřad tak vrátil do státního rozpočtu téměř 45 procent z částky, kterou daňoví poplatníci vydali za koupi nového sídla ČSÚ ve Strašnicích. Autor však své čtenáře této „šokující informace“ ušetřil.


Roman Prorok
mluvčí předsedy ČSÚ