Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Vývoj zahraničního obchodu - 4. čtvrtletí 2006

Kód: e-6031-06



Vývoj zahraničního obchodu v roce 2006
 
            Zahraniční obchod 1 zaznamenal v roce 2006 nejlepší výsledky za dobu existence samostatné České republiky. Vývoz i dovoz dosáhl nejvyšších hodnot v historii České republiky. Podruhé od roku 1993 hodnota vývozu převyšovala hodnotu dovozu a bilance zahraničního obchodu skončila tak přebytkem 2 . Obrat zahraničního obchodu byl v roce 2006 proti roku 1993 vyšší 5 krát, vývoz na 1 obyvatele se zvýšil na více než pětinásobek 3 , postavení České republiky na světovém vývozu se posílilo 4 .
 
V roce 2006 v porovnání s rokem 2005:
 
            - tempo růstu vývozu i dovozu bylo vyšší a dosáhlo dvouciferných hodnot - vývoz 14,6 % a dovoz 14,4 %. Přírůstky podpořil hlavně vývoj v 1. čtvrtletí, kdy vzrostl vývoz o 19,1 % a dovoz o 19,4 %, ve 2. čtvrtletí byl vyšší vývoz o 10,9 % a dovoz o 12,5 %, ve 3. čtvrtletí činil růst vývozu 12,3 % a dovozu 11,2 % a ve 4. čtvrtletí dosáhlo zvýšení vývozu 16,3 % a dovozu 15,1 %. Obrat zahraničního obchodu byl vyšší o 14,5 %, tj. o 536,4 mld. Kč a dosáhl 4 234,9 mld. Kč; na jeho navýšení se vývoz, který vzrostl o 272,5 mld. Kč, podílel 50,8 %, vliv dovozu, jenž se zvýšil o 263,9 mld. Kč, činil 49,2 %. V důsledku posílení CZK k USD i k EUR rostl vývoz i dovoz vyjádřený v těchto měnách rychleji. V porovnání s rokem 2005 vzrostl v roce 2006 vývoz a dovoz v přepočtu na USD o 21,8 % a 21,7 % a na EUR o 20,4 % a 20,2 %;
 
            - bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 47,3 mld. Kč (krytí dovozu vývozem činilo 102,3 %), který byl meziročně o 8,7 mld. Kč vyšší, a byla ve všech čtvrtletích aktivní. Teritoriálně vzrostlo kladné saldo zahraničního obchodu se státy EU25 (o 58,5 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (o 5,5 mld. Kč), prohloubil se deficit zahraničního obchodu zejména s ostatními státy 5 (o 32,2 mld. Kč), ale i se SNS 6 (o 14,4 mld. Kč) a s rozvojovými ekonomikami (o 8,3 mld. Kč). Ve zbožové struktuře se zhoršila bilance zahraničního obchodu se všemi třídami SITC vyjma strojů a dopravních prostředků, u kterých přebytek obchodu meziročně vzrostl (o 64,6 mld. Kč). Výrazné navýšení (o 28,7 mld. Kč) provázelo záporné saldo zahraničního obchodu s minerálními palivy, mazivy a příbuznými materiály a zůstalo největším (138,9 mld. Kč) mezi všemi třídami SITC, druhou nejvyšší zápornou hodnotu nadále vykazovala bilance zahraničního obchodu s chemikáliemi a příbuznými výrobky (89,7 mld. Kč);

  Graf Zahraniční obchod v jednotlivých čtvrtletích roku 2005 a 2006
 
V porovnání s  vývojem zahraničního obchodu ve státech EU25 jako celku byla dynamika zahraničního obchodu ČR příznivější, ve srovnání s novými členskými státy EU byl růst zahraničního obchodu ČR obdobný. Údaje Eurostatu ze 17. ledna 2007, které byly zatím zveřejněny za leden až říjen 2006, ukazují, že v tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 12,4 % (EU15 o 11,7 %) a dovoz EU25 o 14,3 % (EU15 o 13,7 %). Vývoz 10 nových členských států byl v průměru meziročně vyšší o 21,2 %, dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 21,1 %. V uvedeném období se zvýšil podíl 10 nových členských států na celkovém vývozu EU25 na 8,3 % ze 7,7 % ve stejném období 2005 a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl dosáhl 8,9 % (8,4 % ve stejném období 2005). Obchodní bilance EU25 skončila v lednu až říjnu 2006 schodkem 72,8 mld. EUR (v tom u EU15 pasivem 47,1 mld. EUR a u 10 nových členských států deficitem 25,7  mld. EUR). ČR jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období přebytek obchodní bilance.
 
- v teritoriální struktuře oslabilo postavení států EU25 na celkovém vývozu i dovozu. Tyto státy přesto měly s podílem 83,9 % na celkovém vývozu a 70,0 % na celkovém dovozu v zahraničním obchodu klíčovou úlohu. Pozitivní skutečností bylo mírné posílení pozice států ESVO 7 , SNS, evropských tranzitivních ekonomik a ostatních států na celkovém vývozu. V dovozu poklesla orientace na rozvojové ekonomiky a ostatní vyspělé tržní ekonomiky 8 , významněji vzrostlo zastoupení SNS, ostatních států a poněkud i evropských tranzitivních ekonomik;
 
            - ve zbožové skladbě byl zřejmý růst (i když značně rozdílný) vývozu i dovozu u všech tříd SITC. Vysoce nadprůměrný přírůstek (který určoval dynamiku celkového vývozu) zaznamenal pouze vývoz strojů a dopravních prostředků, čímž se zároveň posílila jeho pozice na celkovém vývozu z 50,8 % na 53,1 %. Ostatní třídy SITC provázel podprůměrný růst, který se projevil v oslabení jejich úlohy na celkovém vývozu. Dovoz nadprůměrně rostl hlavně u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů a u strojů a dopravních prostředků. Tyto třídy SITC posílily podíl na celkovém dovozu na úkor všech ostatních tříd SITC.
 
Výsledky zahraničního obchodu v roce 2006 byly ovlivněny řadou faktorů (pozitivních i negativních).
Pozitivně působil především:
- docílený růst průmyslové produkce. Za leden až listopad 2006 dosáhl index průmyslové produkce 110,3, z toho ve zpracovatelském průmyslu 111,1. Největší meziroční růst zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení následovaná výrobou a opravami strojů a zařízení, výrobou elektrických a optických přístrojů a výrobou pryžových a plastických výrobků. Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu 9 měl rozhodující podíl na meziročním navýšení celkového vývozu. V roce 2006 vývoz odvětví zpracovatelského průmyslu činil 2 064,4 mld. Kč, meziročně byl o 14,7 %, tj o 264,1 mld. Kč vyšší a na meziročním nárůstu celkového vývozu se podílel 96,9 %.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla (SITC 78) s meziročním růstem vývozu o 18,9 %. Vývoz silničních vozidel se v roce 2006 podílel na celkovém vývozu 17,0 % (16,4 % v roce 2005) a z toho vývoz osobních automobilů (SITC 781) 9,0% (8,1 %) a  vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) 6,8 % (7,1 %). Na navýšení celkového vývozu představovalo zvýšení vývozu osobních automobilů 15,0 % a dílů a příslušenství motorových vozidel 5,1 %. Přebytek bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostl ze 107,5 mld. Kč v roce 2005 na 143,4 mld. Kč v roce 2006 a  s díly a příslušenstvím motorových vozidel se prakticky nezměnil (ve stejném období se zvýšil z 56,2 mld. Kč na 56,4 mld. Kč). Z významných strojírenských položek zaznamenaly vysoký růst vývozu výpočetní technika (SITC 75) a telekomunikační zařízení (SITC 76), které však byly současně provázeny i vyšším růstem jejich dovozu; kladné saldo zahraničního obchodu se u výpočetní techniky proto téměř nezměnilo (30,6 mld. Kč v roce 2006 proti 30,4 mld. Kč v roce 2005) a u telekomunikačního zařízení dokonce kleslo (z 5,4 mld. Kč v roce 2005 na 0,4 mld. Kč v roce 2006). Nadprůměrný růst vývozu strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (SITC 74) vedl k dosažení druhého nejvyššího kladného salda (39,4 mld. Kč) v rámci strojírenských položek;
- ekonomický vývoj ve státech EU. Podle odhadu Eurostatu vzrostl v roce 2006 meziročně HDP eurozóny o 2,6 %, což je nejrychlejší tempo růstu od roku 2000. Příznivý ekonomický vývoj ve státech EU, které jsou klíčovými trhy pro Českou republiku, podpořil mj. ekonomický růst ve Spojeném království a hlavně v Německu, které vytváří téměř jednu třetinu HDP eurozóny a je dominantním zahraničně obchodním partnerem České republiky. Německá ekonomika zrychlila v roce 2006 růst na 2,5% a její oživení se projevilo v růstu českého vývozu do Německa. Zatímco v roce 2005 vzrostl meziročně vývoz do Německa o 0,9 %, tak v roce 2006 proti roku 2005 o 8,1 %. V důsledku rychlejšího růstu vývozu do některých států (zejména do Francie, Itálie, Maďarska, Polska a Belgie), a tím zvýšení jejich podílu na celkovém vývozu, se podíl Německa sice snížil, na vývoz do Německa v roce 2006 nicméně z celkového vývozu připadlo 31,7 %.
           
Negativní dopad měly zejména:
- nepříznivé směnné relace.10 Vývozní ceny v lednu až listopadu 2006 proti lednu až listopadu 2005 klesly v průměru o 1,0 % a dovozní ceny ve stejném období byly vyšší v průměru o 1,0 %. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK k EUR i k USD. V lednu až prosinci 2006 proti lednu až prosinci 2005 CZK posílila k EUR v průměru o 5,1 % a k USD v průměru o 5,9 %. Světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly meziročně v lednu až prosinci 2006 v úhrnu o 26,2 %, 11 jejich růst byl pod převažujícím vlivem růstu cen ropy (meziročně o 20,1 %) a zemního plynu (meziročně o 33,5 %). Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly záporný vliv na obchodní bilanci a výrazně snížily dosažený přebytek. V roce 2006 činil deficit bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály 107,5 mld. Kč (meziroční prohloubení o 14,0 mld. Kč) a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným 59,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 13,7 mld. Kč). Na navýšení pasivního salda obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným měl převažující vliv růst cen. O tom svědčí, že v roce 2006 se dovoz uvedených položek v naturálním vyjádření proti roku 2005 významněji nezměnil (snížení o 1,8 % a zvýšení o 0,2 %), v hodnotovém vyjádření naopak vzrostl o 13,1 % a o 30,2 %;
- další prohloubení již tak vysokého deficitu zahraničního obchodu s Ruskem (z 71,0 mld. Kč na 83,4 mld. Kč) a zejména pak s Čínou (z 86,9 mld. Kč na 118,8 mld. Kč). Struktura schodků zahraničního obchodu s uvedenými státy je však zcela odlišná. Zatímco záporné saldo zahraničního obchodu s Ruskem  je ovlivněno dovozem palivoenergetických zdrojů a vývojem jejich cen, tak s Čínou dovozem výpočetní techniky, telekomunikačního zařízení a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů.
           
Podrobnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v roce 2006 ukazuje, že:
 
- vývoz vzrostl do všech hlavních teritoriálních uskupení. Nadprůměrná dynamika byla zřejmá (kromě vývozu do států EU25 a rozvojových ekonomik) u vývozu do SNS, evropských tranzitivních ekonomik a ostatních států. Příznivý vývoj provázel i vývoz do států ESVO (zejména do Švýcarska a Norska). Více než čtyři pětiny (82,9 %) absolutního zvýšení celkového vývozu byly (i když při mírně podprůměrném růstu) realizovány navýšením vývozu do států EU25 o 225,8 mld. Kč. Celkový růst vývozu do států EU25 byl ovlivněn rozdílnou dynamikou vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. do Francie, Itálie, Maďarska, Belgie, Polska a Spojeného království), mírnější dynamika provázela vývoz na Slovensko, do Německa (dosažený absolutní růst 51,1 mld. Kč patřil ale k nejvyšším) a do Rakouska. Z vývozu do dalších států lze uvést růst do Ruska, na Ukrajinu, do Rumunska a Indie a pokles do Spojených států;
            - dovoz se zvýšil ze všech hlavních teritoriálních uskupení. Nadprůměrný přírůstek provázel především dovoz z ostatních států, evropských tranzitivních ekonomik a SNS, dovoz ze států EU25, z ostatních vyspělých tržních ekonomik 12 a z rozvojových ekonomik byl podprůměrný. Dynamika dovozu ze států EU25 byla sice mírnější a u  jednotlivých států EU25 značně rozdílná, absolutní růst dovozu o 167,3 mld. Kč představoval však 63,4 % nárůstu celkového dovozu. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz z Polska, dále pak z Maďarska, Spojeného království, Francie, Dánska, Finska a Portugalska, podprůměrný růst byl zřejmý např. u dovozu z Belgie, Španělska, Nizozemska, Itálie, Slovenska, Rakouska a Německa, pokles provázel dovoz ze Švédska. U dovozu z dalších států lze zmínit především růst z Číny, Ruska, Norska, Rumunska, Japonska, Ázerbajdžánu, Tchaj-wanu a pokles z Ukrajiny;
            - bilance zahraničního obchodu byla výsledkem kladné obchodní bilance se státy EU25 (330,5 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (36,9 mld. Kč) a schodku zahraničního obchodu  s vyspělými tržními ekonomikami mimo EU25 (54,2 mld. Kč), rozvojovými ekonomikami (45,6 mld. Kč), SNS (98,3 mld. Kč) a ostatními státy (120,6 mld. Kč).
V zahraničním obchodu se státy EU25 došlo k navýšení přebytku zejména u  Francie, Německa, Slovenska, Belgie, Spojeného království a Španělska; výrazně kleslo aktivum bilance s Polskem, přechodem z pasiva do aktiva nastalo zlepšení bilance obchodu se Švédskem a Itálií. Z dalších států mimo EU25 skončil vysokým (jak již bylo uvedeno) schodkem zahraniční obchod s Ruskem a Čínou, prohloubil se i deficit s Japonskem, Tchaj-wanem, Ázerbajdžánem, Malajsií a Koreou, přebytek obchodu se Spojenými státy se snížil a s Ukrajinou a Rumunskem naopak vzrostl, přechodem z pasiva do aktiva se zlepšila bilance zahraničního obchodu se Švýcarskem.
 
Zbožová struktura zahraničního obchodu byla v roce 2006 v porovnání s rokem 2005 poznamenána změnami, které se vyznačovaly u:
 
- strojů a dopravních prostředků vysoce nadprůměrným růstem vývozu i dovozu a tím zvýšením podílu těchto výrobků na celkovém vývozu i dovozu. Zvýšený vývoz o 187,2 mld. Kč představoval 68,7 % nárůstu celkového vývozu a vyšší dovoz o 122,6 mld. Kč se podílel na zvýšení celkového dovozu 46,5 %. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 276,9 mld. Kč a meziročně vzrostl o 64,6 mld. Kč. K navýšení kladného salda přispěl především vývoz silničních vozidel a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu. U silničních vozidel vzrostl přebytek o 36,2 mld. Kč a u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 12,4 mld. Kč. Zlepšila se bilance obchodu s ostatními dopravními a přepravními prostředky (přechod z pasiva 6,3 mld. Kč do aktiva 7,2 mld. Kč);
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou vývozu a průměrným růstem dovozu a tím snížením jejich pozice na celkovém vývozu (z 21,7 % na 20,9 %) a zachováním jejich podílu na celkovém dovozu (20,5 %). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky meziročně kleslo (z 32,0 mld. Kč na 19,1 mld. Kč). Na jeho snížení působil hlavně růst schodku obchodu s  neželeznými kovy (z 29,5 mld. Kč na 44,4 mld. Kč) a s železem a ocelí (z 8,3 mld. Kč na 13,9 mld. Kč). Největší přebytek se koncentroval do kovových výrobků (31,2 mld. Kč), výrobků z nekovových nerostů (29,0 mld. Kč) a výrobků z pryže (19,1 mld. Kč);
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. poklesem přebytku (z 14,9 mld. Kč na 12,5 mld. Kč) v důsledku poněkud nižšího přírůstku vývozu oproti růstu dovozu. Vzrostlo pouze aktivum obchodu s montovanými budovami, výrobky zdravotnickými a instalačními (z 11,6 mld. Kč na 14,1 mld. Kč), zatímco u nábytku a jeho dílů kleslo z 24,0 mld. Kč na 21,3 mld. Kč. Prohloubil se schodek obchodu s oděvními výrobky a doplňky, s obuví a s různými výrobky;
- chemikálií a příbuzných výrobků podprůměrnou dynamikou vývozu i dovozu. Deficit zahraničního obchodu s těmito výrobky se zvýšil o 7,2 mld. Kč. Největší pasivum se nadále koncentrovalo do léčiv a farmaceutických výrobků (30,8 mld. Kč), meziročně bylo však o 2,6 mld. Kč nižší. U obchodu s plastickými hmotami v neprvotních formách vzrostl schodek z 12,3 mld. Kč na 15,8 mld. Kč a s plasty v prvotní formě z 15,9 mld. Kč na 17,1 mld. Kč;
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším tempem růstu dovozu ze všech  tříd SITC a podprůměrným růstem vývozu. Tento vývoj, který byl pod silným tlakem vysokých cen minerálních paliv, vedl k meziročnímu navýšení deficitu obchodu u této skupiny výrobků ze 114,4 mld. Kč na 141,5 mld. Kč;
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejnižším relativním i absolutním růstem vývozu i dovozu ze všech tříd SITC. Vyšší (i když podprůměrné) tempo růstu dovozu oproti tempu růstu vývozu se promítlo do zhoršení pasivního salda (z 23,7 mld. Kč na 30,0 mld. Kč). Prohloubil se především schodek obchodu s masem a masnými výrobky (z 7,3 mld. Kč na 8,2 mld. Kč), se zeleninou a ovocem (z 16,3 mld. Kč na 17,5 mld. Kč) a s tabákem a tabákovými výrobky (z 1,3 mld. Kč na 2,7 mld. Kč), snížil se přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky.

  Graf Obchodní bilance podle jednotlivých tříd SITC v roce 2006

Třídy SITC, rev. 3Třídy SITC, rev. 3
0+1+4zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky6polotovary a materiály
2+3suroviny nepoživatelné a minerální paliva7stroje a dopravní prostředky
5chemikálie a příbuzné výrobky8+9průmyslové spotřební zboží a zboží j.n.



1 Všechny údaje jsou v běžných cenách. Údaje za rok 2005 jsou definitivní podle uzávěrky k 28. srpnu 2006. Údaje za rok 2006 jsou za leden až září zpřesněné podle uzávěrky k 29. listopadu 2006, za říjen předběžné podle uzávěrky k 29. listopadu 2006, za listopad předběžné podle uzávěrky k 2. lednu 2007 a za prosinec předběžné podle uzávěrky k 29. lednu 2007.
2 Vývoj bilance zahraničního obchodu od vzniku České republiky do roku 2006 (v mld. Kč):
Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Obchodní bilance
-4,5
-39,5
-99,6
-153,0
-150,4
-80,2
-64,4
-120,8
-117,4
-70,8
-69,8
-26,4
38,6
47,3
- meziroční změny
 
-35,0
-60,1
-53,4
2,6
70,2
15,8
-56,4
3,4
46,6
1,0
43,4
65,0
8,7
3 V roce 2006 dosáhl vývoz na 1 obyvatele (podle předběžného propočtu) 208,6 tis. Kč proti 40,8 tis. Kč v roce 1993.
4 V porovnání s rokem 1993 se více než zdvojnásobil a představoval (podle odhadu) 0,79 %.
5 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
6 Společenství nezávislých států.
7 Evropské sdružení volného obchodu.
8 Státy mimo EU25 a ESVO.
9 Položky SKP15 až SKP36.
10 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
11 Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za prosinec 2006, ČSÚ, leden  2007.
12 Vyspělé tržní ekonomiky vyjma států EU25 = státy ESVO a ostatní vyspělé tržní ekonomiky (převážně zámořské).
Tab. Zahraniční obchod podle tříd SITC, rev. 3