Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Vývoj zahraničního obchodu - 3. čtvrtletí 2006

Kód: e-6031-06



Vývoj zahraničního obchodu v 1. až 3. čtvrtletí 2006

             Zahraničně obchodní vztahy provázel v 1. až 3. čtvrtletí 2006 poměrně příznivý vývoj, což potvrzují dosažené přírůstky vývozu i dovozu, výše přebytku obchodní bilance, změny ve zbožové a zejména v teritoriální struktuře (především vývozu).

  V 1. až 3. čtvrtletí 2006 v porovnání se stejným obdobím 2005:
            - tempo růstu vývozu i dovozu bylo vyšší a dosáhlo dvouciferných (téměř stejných) hodnot - vývoz 13,1 % a dovoz 13,2 %. Přírůstky byly ovlivněny především vývojem v 1. čtvrtletí, kdy meziročně vzrostl vývoz o 18,9 % a dovoz o 19,1 %, ve 2. čtvrtletí byl meziročně vyšší vývoz o 10,2 % a dovoz o 11,3 % a ve 3. čtvrtletí činil meziroční růst vývozu 10,8 % a dovozu 9,9 %. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil o 13,2 %, tj. o 355,1 mld. Kč a dosáhl 3 049,4 mld. Kč; na jeho navýšení se vývoz, který vzrostl o 179,5 mld. Kč, podílel 50,6 %, vliv dovozu, jenž byl vyšší o 175,6 mld. Kč, činil 49,4 %. V důsledku posílení CZK k EUR rostl zejména v EUR vývoz i dovoz rychleji (o 19,1 % a o 19,2 %), posílení CZK k USD vedlo v USD k růstu vývozu o 17,4 % a dovozu o 17,6 %;
              
V porovnání s  vývojem zahraničního obchodu ve státech EU25 jako celku byla dynamika zahraničního obchodu České republiky příznivější, ve srovnání s novými členskými státy EU byl růst zahraničního obchodu České republiky obdobný. Údaje Eurostatu z 18. října 2006, které byly zatím zveřejněny za leden až červenec 2006, ukazují, že v tomto období vzrostl na bázi EUR meziročně v průměru vývoz EU25 o 13,3 % (EU15 o 12,7 %) a dovoz EU25 o 15,5  % (EU15 o 15,0 %). Vývoz 10 států, které se staly členy EU v roce 2004, byl v průměru meziročně vyšší o 20,8 %, dovoz těchto států v průměru meziročně vzrostl o 21,0 %. V uvedeném období se zvýšil podíl 10 nových členských států na celkovém vývozu EU25 na 8,0 % ze 7,5 % ve stejném období 2005 a na celkovém dovozu EU25 jejich podíl dosáhl 8,7 % (8,3 % ve stejném období 2005). Obchodní bilance EU25 skončila v lednu až červenci 2006 schodkem 38,8 mld. EUR (v tom u EU15 pasivem 21,6 mld. EUR a u 10 nových členských států deficitem 17,2  mld. EUR. Česká republika jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období přebytek obchodní bilance, i když v porovnání se stejným obdobím 2005 poněkud nižší.

 - kladné saldo zahraničního obchodu bylo o 4,0 mld. Kč vyšší. Obchodní bilance, která byla ve všech čtvrtletích 2006 aktivní, skončila přebytkem 41,4 mld. Kč. Teritoriálně vzrostlo aktivum obchodu se státy EU25 a s evropskými tranzitivními ekonomikami, prohloubil se schodek obchodu s ostatními státy 1 , SNS 2 a s rozvojovými ekonomikami. Ve zbožové struktuře se zhoršila bilance obchodu se všemi třídami SITC vyjma strojů a dopravních prostředků a průmyslového spotřebního zboží, u kterých přebytek obchodu meziročně vzrostl. Výrazně se dále prohloubilo záporné saldo obchodu s minerálními palivy, mazivy a příbuznými materiály, které zůstalo největším mezi všemi třídami SITC, druhý nejvyšší deficit přetrvával u zahraničního obchodu s chemickými výrobky;

  Graf Zahraniční obchod v jednotlivých čtvrtletích roku 2005 a 2006

- v teritoriální struktuře oslabila pozice států EU25 na celkovém vývozu i dovozu. Tyto státy přesto měly s podílem 83,9 % na celkovém vývozu a 70,0 % na celkovém dovozu v zahraničním obchodu klíčovou úlohu. Příznivým jevem bylo zvýšení postavení SNS, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO na celkovém vývozu. V dovozu poklesla orientace na rozvojové ekonomiky a ostatní vyspělé tržní ekonomiky 3 , významněji posílilo zastoupení SNS, ostatních států a poněkud i evropských tranzitivních ekonomik;
            - ve zbožové skladbě byl zřejmý růst (i když značně diferencovaný) vývozu i dovozu u všech tříd SITC. Vysoce nadprůměrný přírůstek (který určoval dynamiku celkového vývozu) zaznamenal pouze vývoz strojů a dopravních prostředků, čímž se současně posílila jeho pozice na celkovém vývozu z 50,5 % na 52,5 %. Zbývající třídy SITC provázel podprůměrný růst, který se projevil ve snížení jejich úlohy na celkovém vývozu. Dovoz nadprůměrně vzrostl hlavně u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů, ale i u strojů a dopravních prostředků. Tyto třídy SITC posílily podíl na celkovém dovozu na úkor všech ostatních tříd SITC.
 
Vývoj zahraničního obchodu byl v 1. až 3. čtvrtletí 2006 ovlivněn některými pozitivními i  negativními faktory:
Pozitivně působil především:
- pokračující růst průmyslové produkce. Za leden až srpen 2006 dosáhl index průmyslové produkce 111,3, z toho ve zpracovatelském průmyslu 112,3. Největší meziroční růst zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení následovaná výrobou elektrických a optických přístrojů a výrobou a opravami strojů a zařízení. Růst produkce ve zpracovatelském průmyslu 4 měl rozhodující podíl na meziročním navýšení celkového vývozu. V 1. až 3. čtvrtletí 2006 vývoz odvětví zpracovatelského průmyslu činil 1 490,6 mld. Kč, meziročně byl o 13,2 %, tj o 173,8 mld. Kč vyšší a na meziročním navýšení celkového vývozu se podílel 96,8 %.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla (SITC 78) s meziročním růstem vývozu o 20,6 %. Vývoz silničních vozidel se v 1. až 3. čtvrtletí 2006 podílel na celkovém vývozu 17,4 % (16,3 % v 1. až 3. čtvrtletí 2005) a z toho vývoz osobních automobilů (SITC 781) 9,2% (8,0 %) a vývoz dílů a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) 7,0 % (7,3 %). Na navýšení celkového vývozu představovalo zvýšení vývozu osobních automobilů 18,5 % a dílů a příslušenství motorových vozidel 5,2 %. Přebytek bilance zahraničního obchodu s osobními automobily vzrostl z 76,9 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2005 na 107,9 mld. Kč v 1. až 3. čtvrtletí 2006 a s díly a příslušenstvím motorových vozidel se prakticky nezměnil (ve stejném období se zvýšil z 42,2 mld. Kč na 42,8 mld. Kč). Z významných strojírenských položek zaznamenal vysoký růst (38,9 %) i vývoz výpočetní techniky (SITC 75), který byl však provázen i vysokým růstem dovozu těchto výrobků a zlepšení kladného salda u těchto výrobků činilo proto pouze 2,0 mld. Kč, a vývoz strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (SITC 74);
- příznivý vývoj ekonomiky ve světě a zejména ve státech EU. Podle druhého odhadu Eurostatu z 11. října 2006 vzrostl ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně HDP eurozóny o 2,7 % a EU25 o 2,9 % (ve 2. čtvrtletí 2005 shodně o 0,9 %). U hlavních obchodních partnerů EU – Spojených států a Japonska se ve 2. čtvrtletí 2006 meziročně zvýšil HDP o 3,5 % a 2,5 %. Dosažené příznivé výsledky v EU podpořil zejména ekonomický růst ve Francii, Spojeném království a hlavně v Německu, které vytváří téměř jednu třetinu HDP eurozóny a je hlavním zahraničně obchodním partnerem České republiky.
 
         Negativní dopad měly zejména:
- nepříznivé směnné relace. 5 Vývozní ceny klesly v lednu až srpnu 2006 proti lednu až srpnu 2005 o 1,5 % a dovozní ceny byly ve stejném období vyšší o 1,7 % 6 . Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK k EUR i k USD. V lednu až září 2006 proti stejnému období 2005 CZK posílila k EUR v průměru o 5,3 % a k USD v průměru o 3,6 %. Světové ceny průmyslových surovin a potravin vzrostly meziročně v lednu až září 2006 v úhrnu o 30,6 %, 7 jejich růst byl pod silným vlivem růstu cen ropy a zemního plynu, které se meziročně zvýšily celkově o 31,4 %. Právě vyšší ceny ropy a zemního plynu měly záporný vliv na obchodní bilanci a výrazně snížily dosažený přebytek. V 1. až 3. čtvrtletí 2006 činil deficit bilance zahraničního obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály 82,3 mld. Kč a byl meziročně o 18,6 mld. Kč vyšší, a s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným 46,3 mld. Kč, který meziročně vzrostl o 13,3 mld. Kč. Na navýšení pasivního salda obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály měl převažující vliv (čtyři pětiny) růst cen. Zvýšení schodku obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným bylo vyvoláno růstem cen přibližně z 97 %;
- pokračující (i když z různých příčin) růst již tak vysokého deficitu zahraničního obchodu s  Čínou (z 57,3 mld. Kč na 78,4 mld. Kč) a s  Ruskem (z 50,7 mld. Kč na 67,7 mld. Kč).
           
Podrobnější pohled na vývoj zahraničního obchodu v 1. až 3. čtvrtletí 2006 ukazuje, že:
- vývoz vzrostl do všech hlavních teritoriálních oblastí. Nadprůměrná dynamika byla zřejmá (kromě vývozu do států EU25 a rozvojových ekonomik) u vývozu do SNS, evropských tranzitivních ekonomik, ostatních států a ostatních vyspělých tržních ekonomik. Téměř čtyři pětiny absolutního zvýšení celkového vývozu byly (i když při podprůměrném růstu) realizovány navýšením vývozu do států EU25 o 143,5 mld. Kč. Příznivý vývoj provázel i vývoz do vyspělých tržních ekonomik mimo EU25 (zejména do Švýcarska, Norska, Japonska a Kanady). Do růstu vývozu do států EU25 se promítla rozdílná dynamika vývozu do jednotlivých států. Pro převažující počet států byl příznačný nadprůměrný růst vývozu (např. do Francie, Belgie, Itálie, Maďarska, Švédska, Španělska, Polska a Nizozemska), mírnější dynamika provázela vývoz na Slovensko, do Německa (dosažený absolutní růst 26,8 mld. Kč patřil ale k nejvyšším) a do Rakouska. Z vývozu do dalších států lze uvést růst do Ruska, na Ukrajinu, do Rumunska a Indie;
            - dovoz se zvýšil ze všech hlavních teritoriálních oblastí. Nadprůměrný přírůstek provázel hlavně dovoz z ostatních států, evropských tranzitivních ekonomik a SNS, dovoz ze států EU25, z vyspělých tržních ekonomik a zejména z rozvojových ekonomik byl podprůměrný. Dynamika dovozu ze států EU25 byla sice mírnější a u  jednotlivých států EU25 značně rozdílná, absolutní růst dovozu o 101,3 mld. Kč představoval však téměř 58 % nárůstu celkového dovozu. Vysoce nadprůměrný růst vykázal zejména dovoz z Polska, dále pak z Maďarska, Francie, Dánska, Finska, Portugalska a Spojeného království, průměrně se zvýšil dovoz ze Slovenska, podprůměrný růst byl zřejmý např. u dovozu z Rakouska, Německa, Itálie a Nizozemska a pokles provázel dovoz ze Švédska. U dovozu z dalších států lze zmínit především růst z Číny, Ruska, Norska, Rumunska, Japonska, Ázerbajdžánu, Tchaj-wanu a pokles z Ukrajiny;
            - saldo zahraničního obchodu bylo výsledkem přebytku obchodní bilance se státy EU25 (243,0 mld. Kč) a s evropskými tranzitivními ekonomikami (25,6 mld. Kč) a schodku zahraničního obchodu  s vyspělými tržními ekonomikami mimo EU25 (38,5 mld. Kč), rozvojovými ekonomikami (29,2 mld. Kč), SNS (78,7 mld. Kč) a ostatními státy (79,7 mld. Kč).
Kladné saldo bylo meziročně vyšší v zahraničním obchodu se státy EU25 o 42,2 mld. Kč a s evropskými tranzitivními ekonomikami o 3,6 mld. Kč. Prohloubení záporného salda obchodu s rozvojovými ekonomikami činilo 4,4 mld. Kč, se SNS 18,4 mld. Kč a s ostatními státy 21,2 mld. Kč. K navýšení přebytku došlo zejména v obchodu s Francií, Belgií, Spojeným královstvím a Španělskem, přechodem z pasiva do aktiva nastalo zlepšení bilance obchodu se Švédskem a s Itálií a naopak přechodem z aktiva do pasiva se výrazně zhoršila bilance s Polskem. Z dalších států skončil vysokým (jak již bylo uvedeno) schodkem zahraniční obchod s Ruskem a Čínou, prohloubil se i deficit s Japonskem, Tchaj-wanem a Ázerbajdžánem, zlepšila se bilance se Spojenými státy a zejména s Ukrajinou.
 
Pohyby ve zbožové struktuře zahraničního obchodu se v 1. až 3. čtvrtletí 2006 proti stejnému období 2005 projevily u:
- strojů a dopravních prostředků vysoce nadprůměrným růstem vývozu a tím zvýšením podílu vývozu těchto výrobků na celkovém vývozu. Vyšší vývoz o 128,2 mld. Kč představoval 71,4 % nárůstu celkového vývozu. Nadprůměrný růst a největší absolutní nárůst (o 74,4 mld. Kč) ze všech tříd SITC zaznamenal i dovoz strojů a dopravních prostředků, což ovlivnilo posílení pozice dovozu strojírenských výrobků na celkovém dovozu z 39,6 % na 40,0 %. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 210,2 mld. Kč a meziročně vzrostl o 53,7 mld. Kč. K navýšení aktivního salda přispěl především vývoz silničních vozidel a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu. U silničních vozidel vzrostl přebytek o 30,4 mld. Kč a u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 10,7 mld. Kč. Zlepšila se bilance obchodu s ostatními dopravními a přepravními prostředky (přechod z pasiva 8,6 mld. Kč do aktiva 4,5 mld. Kč);
- polotovarů a materiálů podprůměrnou dynamikou zejména vývozu, ale i dovozu a tím snížením jejich pozice na celkovém vývozu (z 22,3 % na 21,2 %) i na celkovém dovozu (z 20,8 % na 20,6 %). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky meziročně kleslo (z 27,3 mld. Kč na 17,5 mld. Kč). Na jeho snížení působil především růst schodku obchodu s  neželeznými kovy (z 21,1 mld. Kč na 33,1 mld. Kč);
 
- průmyslového spotřebního zboží a zboží j.n. mírným zvýšením přebytku (z 11,6 mld. Kč na 12,6 mld. Kč) v důsledku poněkud vyššího přírůstku vývozu oproti růstu dovozu. Vzrostlo aktivum obchodu s prefabrikovanými budovami, výrobky zdravotnickými a instalačními o 3,7 mld. Kč a s nábytkem a jeho díly o 1,2 mld. Kč. Prohloubil se schodek obchodu s oděvními výrobky a doplňky o 1,7 mld. Kč;
- chemikálií a příbuzných výrobků podprůměrnou dynamikou vývozu i dovozu. Deficit zahraničního obchodu s těmito výrobky se zvýšil o 4,4 mld. Kč. Největší pasivum se nadále koncentrovalo do léčiv a farmaceutických výrobků (23,8 mld. Kč), meziročně bylo však o 2,0 mld. Kč nižší. U obchodu s plastickými hmotami v neprvotních formách vzrostl schodek z 9,1 mld. Kč na 11,4 mld. Kč a s plasty v prvotní formě z 10,9 mld. Kč na 11,9 mld. Kč;
- surovin nepoživatelných a minerálních paliv nejvyšším tempem růstu dovozu ze všech  tříd SITC a podprůměrným růstem vývozu. Tento vývoj, který byl pod silným tlakem vysokých cen minerálních paliv, vedl k meziročnímu navýšení deficitu obchodu u této skupiny výrobků o 32,3  mld. Kč;
- zemědělských a potravinářských surovin a výrobků nejnižším relativním i absolutním růstem vývozu ze všech tříd SITC. Vyšší (i když podprůměrné) tempo růstu dovozu oproti tempu růstu vývozu se promítlo do zhoršení pasivního salda (ze 17,6 mld. Kč na 21,8 mld. Kč). Prohloubil se především schodek obchodu s masem a masnými výrobky (o 0,8 mld. Kč) a s tabákem a tabákovými výrobky (o 0,7 mld. Kč) a snížil se o 1,8 mld. Kč přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky. Největší záporné saldo (12,9 mld. Kč) se koncentrovalo do obchodu se zeleninou a ovocem.

  Graf Obchodní bilance podle jednotlivých tříd SITC v 1. až 3. čtvrtletí
Třídy SITC, rev. 3Třídy SITC, rev. 3
0+1+4zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky6polotovary a materiály
2+3suroviny nepoživatelné a minerální paliva7stroje a dopravní prostředky
5chemikálie a příbuzné výrobky8+9průmyslové spotřební zboží a zboží j.n.

 

1 Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam.
2 Společenství nezávislých států.
3 Státy mimo EU25 a ESVO.
4 Položky SKP15 až SKP36.
5 Indexy cen dovozu a vývozu v ČR jsou publikovány se zpožděním za údaji o zahraničním obchodu ČR.
6 V uvedeném období byl reálně vývoz vyšší o 15,6 % a dovoz o 13,7 %.
7 Viz Indexy světových cen průmyslových surovin a potravin za září 2006, ČSÚ, říjen 2006.

Tab. Zahraniční obchod podle tříd SITC, rev. 3