Vývoj osevních ploch a výsledky prvních odhadů výnosů a produkce zemědělských plodin - 2004
Datum vydání: 09. 07. 2004
Kód: e-2140-04
Vývoj osevních ploch a výsledky prvních odhadů výnosů a produkce zemědělských plodin v roce 2004
Struktura osevních ploch i v letošním roce podstatným způsobem ovlivňuje produkci zemědělských komodit. Vývoj struktury osevních ploch po roce 1990 zaznamenal hluboké změny. Výrazně narůstá podíl technických plodin na struktuře osevů, na druhé straně se snižují plochy okopanin, víceletých i jednoletých pícnin pěstovaných na orné půdě. Hlavní skupinou pěstovaných zemědělských plodin zůstávají obiloviny. Jejich podíl na celkové osevní ploše činí v letošním roce 61,4 % a v dlouhodobém sledování neklesá pod 50 %. (viz tabulka internet: www.czso.cz , 2. životní prostředí, zemědělství, Soupis osevních ploch)
U významnějších zemědělských plodin, lze s ohledem na vývoj struktury osevních ploch v roce 2004 konstatovat:
Po třech létech meziročních poklesů osevních ploch obilovin došlo k zastavení tohoto trendu, když v porovnání s rokem 2003 je zaznamenán nárůst 10,7 %. Ten je spojen především s mimořádným navýšením osevních ploch ozimé pšenice, které činí 48,0 %, je ovšem třeba přihlédnout ke skutečnosti, že v roce 2003 byla osevní plocha ozimé pšenice nahrazena jarními obilovinami.
Rovněž u kukuřice se potvrzuje zájem zemědělské prvovýroby na jejím pěstování, o čemž svědčí 12,5 % nárůst osevních ploch oproti roku 2003. Nepřetržitý trend růstu osevních ploch této plodiny je vykazován již od roku 1998.
Podobný dlouhodobý růst osevních ploch vykazuje u zrnin pouze triticale . U této plodiny je takový trend do jisté míry překvapující, protože se jedná o plodinu používanou výhradně ke krmným účelům a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stavy hospodářských zvířat se v širokém spektru druhů snižují.
V roce 2003 se zastavil pokles zájmu zemědělců o pěstování žita, kdy došlo poprvé od roku 1997 k meziročnímu nárůstu osevní plochy této plodiny (18,6 %). Rok 2004 tuto skutečnost dále potvrzuje. V porovnání s rokem 2003 vykazuje žito nárůst osevních ploch o 41 %. Tento vývoj lze odůvodnit skutečností, že charakter vnitřního trhu se žitem se změnil, poptávka převažuje nad nabídkou. Navíc žito je spolu s triticale nejodolnější obilovinou vůči nepříznivému vlivu počasí a tudíž pro pěstitele zárukou méně rizikové plodiny.
V roce 2003 došlo ke zpomalení poklesu osázených ploch brambor, když od roku 2000, klesla tato plocha více než o třetinu (z 69 tisíc ha na 43 tisíc ha). V roce 2004 jsou plochy s touto plodinou prakticky na stejné úrovni jako v roce 2003. Do budoucna lze očekávat stagnaci v pěstování této plodiny s ohledem na vysoké náklady a nejistotu v tržní sféře.
Další důležitou plodinou, která v posledním období prošla zajímavým vývojem je řepka, jejíž osevní plocha se od roku 1993 do roku 2001 více než zdvojnásobila (ze 167 tis.ha na 343 tis. ha). Po 2 letém snížení osevních ploch, jehož příčinou byly především nepříznivé klimatické podmínky a následné nucené zaorávky, došlo k mírnému oživení (rok 2004 – 259 460 ha osevních ploch). Důvodem pro oživení zájmu pěstitelů je rovněž zájem státu (finanční stimulace) na produkci tzv. bio-nafty, pro níž je řepka výchozí surovinou.
Druhým faktorem, který má vliv na celkovou produkci zemědělských plodin v daném roce je samozřejmě výnos jednotlivých plodin. Tento faktor je podstatnou měrou ovlivňován klimatickými podmínkami a vývojem počasí v daném období. Lze konstatovat, že po 2 extrémních letech (2002 – povodně, 2003 – sucha) by měl být rok 2004 jednoznačně příznivější pokud jde o vývoj počasí. Příznivý, mírný průběh zimy s dostatečnými srážkami a bez extrémních mrazů umožnil ozimům přezimovat téměř beze ztrát a rovněž v průběhu jara nedošlo ke kalamitní situaci, která by podstatně ovlivnila předpokládané výnosy zemědělských plodin.
Tento rozbor potvrzuje i první červnový odhad sklizní a výnosů zemědělských plodin, který k 20.6. 2004 provedl ČSÚ. Z tabulky je zřejmé, že u všech zde uvedených zemědělských plodin je letos očekáván vyšší hektarový výnos než v roce 2003. Nejvyšší meziroční index výnosu vykazuje řepka (181,9%), ozimý ječmen (145,6%) a ozimá pšenice (119,2%). Pokud jde o celkovou produkci základních obilovin první odhad očekává její úroveň o 31,8 % vyšší než v roce 2003.