Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2011

Zaměstnanost

Česká republika náleží v rámci EU mezi země s mírně nadprůměrnou mírou zaměstnanosti. Podle posledních údajů za 2. čtvrtletí 2011 dosáhla míra zaměstnanosti 15-64letých osob za úhrn 27 členských států 64,5 %, v naší republice byla ve stejném období o 1,2 p.b. vyšší. Míra zaměstnanosti žen však byla v ČR nižší než unijní průměr (57,1 % v ČR, 58,7 % v EU 27). Naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší než v úhrnu za všechny členské země (74,1 %, tj. o 3,8 p.b. více než v EU 27).

Proti stejnému období minulého roku se přitom zaměstnanost v naší republice zvýšila více než v EU 27, stále však nedosahuje úrovně dosažené před třemi lety. Více než v celé EU vzrostla zaměstnanost jak mužů, tak žen. Ve 2. čtvrtletí letošního roku byla míra zaměstnanosti v široké skupině produktivního věku v ČR devátá nejvyšší v rámci EU 27.

Mezi jednotlivými zeměmi EU přetrvávají velké rozdíly v úrovni zaměstnanosti nejen z hlediska celé skupiny 15-64letých, ale i v mužské a ženské složce populace. Na jedné straně zaměstnanost stále dosahuje vysokých hodnot v severských zemích, Nizozemsku, Německu a Rakousku, na druhé straně v deseti zemích nedosahuje míra zaměstnanosti ani 60 % populace daného věku. Míra zaměstnanosti je nízká zejména v zemích s ekonomickými problémy často frekventovanými v médiích, jako Řecko, Itálie, Irsko, Španělsko, ale i v řadě zemí ze střední a východní Evropy, jako Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Hodnota míry zaměstnanosti je velmi variabilní, její rozpětí se pohybuje od 55,8 % v Maďarsku až po 74,7 % v Nizozemsku. Proti minulému roku se zaměstnanost sice zvýšila ve většině členských zemích, ale meziroční přírůstek činil v úhrnu pouze 0,2 p.b. V některých zemích totiž dále klesá zaměstnanost, a to zejména v Řecku, Irsku, Portugalsku, Slovinsku, Bulharsku a Rumunsku. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti než naše republika dlouhodobě Německo i Rakousko, v Polsku a na Slovensku je však výrazně nižší.

Míra zaměstnanosti se v jednotlivých věkových skupinách vyvíjela protichůdně. V následující tabulce jsou uvedeny specifické míry zaměstnanosti v některých vybraných zemích. Vzhledem k odlišné věkové hranici pro odchod do důchodu jsou ve skupině 55-64letých uvedeny zvlášť údaje za muže a za ženy.

Míru zaměstnanosti pozitivně ovlivňoval vývoj v nejstarší desetileté skupině produktivního věku 55-64letých. Míra zaměstnanosti těchto osob neustále roste a je vyšší nejen v porovnání s údaji před rokem, ale převyšuje i úroveň z roku 2008. Proti roku 2010 se míra zaměstnanosti 55-64letých zvýšila v osmnácti zemích. To je důsledek zvýšení věkové hranice pro ukončení ekonomických aktivit, ať už z důvodu zvyšování věku potřebného pro vznik nároku na důchod či prodlužování vlastní pracovní činnosti jako rozhodující podmínky pro zachování životní úrovně. Zaměstnanost žen v tomto věku přitom rostla rychleji než zaměstnanost mužů.

Zcela jinak se vyvíjela míra zaměstnanosti mladších osob v produktivním věku. Nebereme v úvahu vývoj míry ve skupině mladých mužů a žen do 25 let, protože velká část z nich se připravuje ve školských zařízeních na své budoucí povolání. Ve skupině 25-29letých je však markantní propad míry zaměstnanosti zejména proti roku 2008, ale tato míra se mírně snížila, na rozdíl od skupiny 55-64letých, i v porovnání se 2. čtvrtletím 2010. Naprosto mimořádné je snížení míry zaměstnanosti mladých ve věku 25-29 let v Řecku (o 8,6 p.b.!), ale i v Bulharsku. Pozoruhodný je nárůst míry zaměstnanosti ve všech třech baltských zemích, což souvisí s kompenzací velmi nepříznivého vývoje v předcházejících letech.

Zaměstnanost se meziročně snížila i ve většině zemí ve skupině 30-34letých a v žádné z nich nedosahuje úrovně z roku 2008. V této skupině je závažný pokles zaměstnanosti opět v Řecku a Bulharsku, kde je již výrazně hluboce pod průměrem EU 27.

Pro ekonomiku České republiky je charakteristický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví). Tento podíl byl nejvyšší ze všech zemí EU. Blíží se mu pouze podíl pracujících v tomto výrobním sektoru na Slovensku, což svědčí o podobných ekonomických vazbách se zahraničím. V naší republice je podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu v rámci EU vůbec nejvyšší (26,5 %), ve stavebnictví pátý nejvyšší, podíl pracujících v těžbě a dobývání nerostných surovin patří také k nejvyšším v Evropě.

Při vysokém podílu výrobního sektoru na celkové zaměstnanosti se výrazně jinak jeví situace v řadě odvětvových sekcí terciárního sektoru. Vyšší než průměrný je v ČR podíl pracujících v dopravě a skladování. V této souvislosti je nejvyšší podíl těchto pracujících v baltských státech a v Maďarsku. Ve všech ostatních sekcích služeb je však podíl pracujících v ČR nižší než v EU 27 (výjimku představují pouze informační a komunikační činnosti, kde je však rozdíl minimální a pohybuje se na hranici výběrové chyby).

Významně méně lidí pracuje u nás hlavně ve vzdělávání a zejména ve zdravotní a sociální péči. Rozdíly mezi zeměmi je možné demonstrovat na relaci zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu a počtu pracujících ve zdravotní a sociální péči. Podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu je v naší republice čtyřikrát vyšší než podíl pracujících ve zdravotní a sociální péči. Na druhé straně ve všech severských státech, Nizozemsku a Spojeném království však počet pracujících v oblasti této péče podstatně převyšuje úroveň zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, například v Nizozemsku pracuje ve zdravotnictví a sociální péči 1,8 krát více lidí než ve zpracovatelském průmyslu. Přitom se nejedná v žádném případě o málo industrializované země.

Celá Evropa, naši republiku nevyjímaje, stárne. Je proto zřejmé, že se podstatně zvyšují nároky na zdravotní a zejména sociální péči o starší a nejstarší generaci. Společně s péčí o děti tak tato péče představuje významný aspekt ovlivňující sociální klima.

V Evropské unii je velmi rozdílná odvětvová struktura zaměstnanosti, ale projevují se i velké diference ve struktuře pracujících podle jejich postavení v zaměstnání. Podíl pracujících v postavení zaměstnanců je v naší republice pátý nejnižší ze všech zemí EU. Ještě nižší podíl zaměstnanců je v Řecku, Itálii, Polsku a hlavně Rumunsku, kde dosahuje pouze 70 % celkové zaměstnanosti. Navíc v Rumunsku je abnormálně vysoký počet pomáhajících rodinných příslušníků v zemědělství.

Podíl zaměstnanců se zrcadlově odráží v podílu podnikatelů (bez a se zaměstnanci). V rámci EU 27 zaujímá podíl všech podnikatelů, resp. podnikatelů bez zaměstnanců páté místo. V porovnání s našimi sousedy máme velmi podobnou strukturu pracujících opět se Slovenskem, i když i v tomto případě je v ČR vyšší podíl podnikatelů. V Polsku podniká relativně více osob, významným faktorem je však v tomto případě vysoký počet individuálně podnikajících v zemědělství. Jinak je tomu v Německu a Rakousku a zejména v Německu je podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti podstatně nižší než v ČR. Podíl pracujících na vlastní účet, tj. podnikatelů bez zaměstnanců, je v Německu dokonce 2,3 krát nižší než v naší republice. Obecně platí, že nejnižší podíl podnikatelů je v zemích na severu Evropy, v Německu a navíc i Lucembursku.

Česká republika má vysoký podíl podnikatelů především ve stavebnictví, ale i v řadě odvětvových sekcí služeb. Jak bylo uvedeno, naše ekonomika se sice vyznačuje nižším podílem zaměstnanosti v terciárním sektoru, ale podíl podnikatelů v tomto sektoru je značný. V porovnání s EU 27 má ČR vyšší než průměrný podíl podnikatelů na zaměstnanosti v obchodu (22,0 % proti 17,5 % v EU 27), mimořádně vysoký podíl podnikatelů je mezi pracujícími v informačních a komunikačních činnostech (24,3 % proti 15,2 % v EU 27), vůbec nejvyšší podíl podnikatelů je u nás v sekci peněžnictví a pojišťovnictví (26,2 % proti 8,9 % v EU), vysoký je i v činnostech v oblasti nemovitostí (ČR 35,4 %; 21,5 % v EU). Téměř polovina všech pracujících v profesních, vědeckých a technických činnostech ¹
jsou podnikatelé (v ČR 45,0 %, průměr v EU 31,6 %).

Česká republika patří k zemím s mimořádně vysokým podílem pracujících s úvazkem na plnou pracovní dobu. Na kratší úvazek pracovalo ve 2. čtvrtletí 2011 v naší republice 4,7 % všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním, tj. po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl v rámci celé Evropské unie. Přitom však v Bulharsku i na Slovensku je míra zaměstnanosti podprůměrná. Podíl mužů pracujících na částečný úvazek byl přitom v ČR vůbec nejnižší, podíl žen dosáhl třetí nejmenší hodnoty EU.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu částečných úvazků na celkové zaměstnanosti. V řadě zemí původní patnáctky využívá vysoký počet žen možnost pracovat na kratší pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (více než tři čtvrtiny pracujících žen ve věku 15-64 let). V dalších čtyřech zemích přesáhl podíl kratších úvazků 40 % celkového počtu pracujících žen.

Možnost pracovat na kratší pracovní dobu je jeden z aspektů, který se příznivě projevuje ve sladění rodinného a pracovního života a v neposlední řadě i v prodlužování pracovního života žen v některých zemích. Kratší úvazky totiž často vykonávají lidé po dosažení věkové hranice pro starobní důchod, resp. ve věku kolem šedesáti let.

Ve výběrovém šetření je zjišťováno, zda pracující v postavení zaměstnanců vykonávají svou činnost na dobu určitou či neurčitou. Rozdíly v podílu zaměstnanců na dobu určitou (temporary employees) jsou v rámci EU značné. Tento podíl se pohybuje od necelých 2 % v Rumunsku až po více než čtvrtinu zaměstnanců ve Španělsku a Polsku. Podíl zaměstnanců s tímto typem úvazku dosáhl v České republice desáté nejnižší hodnoty, přitom meziročně ještě klesl.


Nezaměstnanost

Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 2. čtvrtletí 2011 v naší republice jedna z nejnižších v celé unii. Podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných dosáhl 6,8 % a to je šestá nejnižší hodnota v EU 27. Nezaměstnanost mužů dosáhla 5,9 % (čtvrtá nejnižší), nezaměstnanost žen 8,0 % (dvanáctá nejnižší hodnota). Postavení naší republiky příznivě ovlivnila skutečnost, že nezaměstnanost meziročně klesla více než v průměru za členské státy EU. Proti roku 2010 se nejvíce snížila v baltských zemích, ve kterých však stále dosahuje vysokých hodnot. Nízká míra nezaměstnanosti byla v Nizozemsku a vůbec nejnižší u našich jižních sousedů v Rakousku. Nižší než u nás byla i v Německu, výrazně vyšší pak byla na Slovensku i v Polsku.

Vážné problémy má Irsko a hlavně Řecko, ve kterém meziročně vzrostla nezaměstnanost o 4,6 p.b. Kritická situace je ve Španělsku, kde míra nezaměstnanosti již dosáhla 21 %. V této zemi je tak nezaměstnaný každý desátý obyvatel ve věku 15-64 let.


Tíživou ekonomickou a sociální situaci v řadě evropských zemí dokumentuje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných déle než 1 rok k celkovému počtu nezaměstnaných). Česká republika patří k několika málo zemím, kde se podíl dlouhodobé nezaměstnanosti meziročně snížil. V naší republice dosáhl ve 2. čtvrtletí letošního roku 39,1 %, tj. téměř o 4 p.b. méně než unijní průměr.

K podstatným změnám došlo v řadě zemí, ale jejich ekonomická situace se značně liší. Vzrostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných v Nizozemsku a Dánsku, ve kterých je však míra nezaměstnanosti i stávající podíl dlouhodobě nezaměstnaných relativně příznivý. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se zvýšil v řadě zemí na jihu Evropy jako je Bulharsko, Řecko, Španělsko a Itálie. Míra nezaměstnanosti a zároveň podíl nezaměstnaných déle než 1 rok meziročně významně vzrostl v Irsku. Závažný je vývoj ve třech baltských státech Litvě, Lotyšsku a Estonsku. V těchto zemích se obecná míra nezaměstnanosti meziročně sice snížila, zároveň však došlo k podstatnému přesunu nezaměstnaných kratší dobu do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných.

¹ Metodická poznámka: Sekce profesních, vědeckých a technických činností je velmi různorodá. V České republice do ní patří především pracovníci v účetnických a auditorských činnostech, architektonických a inženýrských činnostech, reklamních činnostech, pracovníci ve výzkumu v oblasti přírodních věd a v právních činnostech.