Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 3. čtvrtletí 2004

Datum vydání: 01. 11. 2004

Kód: e-3131-04


Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 3. čtvrtletí 2004

Zaměstnanost se meziročně snížila v osmi krajích republiky, absolutně nejvíce v Olomouckém kraji a Praze. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které trpí chronicky vysokou nezaměstnaností, a ve Středočeském kraji.


Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) klesla pod hranici 210 tis. osob (207,5 tis.) a činila pouze 4,4 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru se snížil proti 3. čtvrtletí 2003 o 6,1 tis. na 1 853,6 tis., tj. 39,3 % celkové zaměstnanosti. Tento úbytek byl ovlivněn především meziročním snížením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 13,3 tis. Nejvíce se snížil počet pracujících ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (o 11,0 tis.), v oděvním průmyslu (o 10,8 tis.), ve výrobě strojů a zařízení (o 8,8 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (o 8,5 tis.) a v textilním průmyslu (o 5,7 tis.). Zaměstnanost se naopak zvýšila ve výrobě motorových vozidel (o 18,3 tis.), chemických výrobků (o 5,7 tis.), ve výrobě zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů (o 4,4 tis.) a ve výrobě elektrických strojů a přístrojů (o 3,7 tis.). Vyšší přírůstek zaměstnanosti v kategorii těžby nerostných surovin byl způsoben především přírůstkem počtu pracujících v těžbě a zpracování černého uhlí (o 6,3 tis.).

Zaměstnanost v sektoru služeb (56,3 % celkové zaměstnanosti) stagnovala, ale v jeho jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce ve zdravotnictví, ubytování a stravování a v dopravě. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku činností souvisejících se zdravotní péčí (o 17,1 tis.) V rámci odvětví ubytování a stravování nejvíce vzrostl počet zaměstnaných v restauracích (o 3,7 tis.) a závodním stravování (o 3,6 tis.) a v kategorii dopravy se projevil růst ve skupině pozemní doprava s výjimkou železniční přepravy (o 6,4 tis.).

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 13,1 tis.), a to především ve skupině činností pro společnost jako celek (o 19,5 tis.) a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 10,4 tis.) - nejvýrazněji v pátracích a ochranných službách (o 7,0 tis.). Značně se snížil i počet pracujících ve vzdělávání (o 7,5 tis.), přičemž počet pracujících ve středním školství klesl o 6,1 tis.




Při poklesu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva meziročně vzrostly počty nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních osob . Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 3. čtvrtletí letošního roku 420,4 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2003 se zvýšil o 11,3 tis. Nejrychleji rostla nezaměstnanost ve starším produktivním věku, když počet nezaměstnaných ve skupině 55-59 let meziročně vzrostl o 21,3 % (o 4,7 tis.). Přestože počet nezaměstnaných mužů (celkem 198,0 tis.) je nižší než počet nezaměstnaných žen (222,4 tis.) je zřejmá protichůdná tendence ve vývoji četnosti těchto skupin nezaměstnaných. Meziroční růst nezaměstnanosti postihl celou padesátiletou skupinu 15-64letých mužů, zatímco počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 9,2 tis. Tento pokles ženské nezaměstnanosti se však netýkal skupin žen ve věku 25-29 let (přírůstek nezaměstnaných 4,1 tis.) a žen v předdůchodovém věku 55-59 let (přírůstek 1,8 tis.).

Pro vývoj nezaměstnanosti je charakteristický především rychlý růst počtu dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) o 11,7 tis. Alarmující je zejména přírůstek dlouhodobě nezaměstnaných ve skupině 20-29letých mužů (především těch, kteří dříve pracovali nebo se připravovali na výkon povolání či vykonávali základní vojenskou službu) a dále ve skupině padesátníků mužů.




Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně zvýšil o 9,0 % na 103,6 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity se zvýšil o 6,4 % na 207,1 tis. Na druhé straně se počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou snížil o 10,3 % na 92,8 tis. a počet nezaměstnaných vysokoškoláků se zvýšil o 6,7 % (celkem pouze 16,8 tis. osob).


Růst nezaměstnanosti byl značný zejména v Olomouckém a Ústeckém kraji, ale počet nezaměstnaných se zvýšil i ve většině ostatních krajů republiky.




Pokles celkové zaměstnanosti a růst počtu nezaměstnaných se projevily v relativně výrazném nárůstu obecné míry nezaměstnanosti. Ta se proti 3. čtvrtletí minulého roku zvýšila o 0,2 bodu na 8,2 %. Nárůst obecné míry se projevil výhradně v mužské složce populace (o 0,7 bodu na 6,9 %), zatímco u žen poklesla o 0,4 bodu na 9,8 %.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 28,5 tis. a dosáhl ve 3. čtvrtletí 2004 3 539,0 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 0,4 tis., počet učňů se sice snížil o 15,9 tis., ale počet studujících na středních školách se zvýšil o 16,4 tis. na 379,3 tis. a počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 28,3 tis. na 243,5 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se zvýšil o 15,5 tis. na 1 827,8 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se zvýšil o 1,7 tis. na 73,8 tis. Dále vzrostl počet osob v invalidním důchodu o 11,5 tis. na 309,4 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní. Z ostatních skupin ekonomicky neaktivních byl výraznější pokles počtu osob, které pečovaly o rodinu nebo byly v domácnosti (o 8,0 tis. na 327,0 tis.); vesměs se jedná o ženy.


Snížení počtu zaměstnaných a rostoucí počet nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních se projevily v poklesu míry zaměstnanosti (podíl počtu osob s hlavním zaměstnáním na počtu bydlících 15-64letých) z 64,7 % ve 3. čtvrtletí roku 2003 na 64,4 % ve 3. čtvrtletí 2004. V současné době Eurostat připravuje v edici Statistics in Focus informaci o vývoji na trhu práce v 1.čtvrtletí 2004, která bude mj. obsahovat i údaje o míře zaměstnanosti za všechny členské země EU, některé kandidátské země a další země jako Island, Norsko a Švýcarsko. Z pracovních podkladů je patrné, že míra zaměstnanosti v ČR dosáhla v 1.čtvrtletí letošního roku mírně nižší hodnoty než průměrná míra za původních patnáct členských zemí. Závažnější je však skutečnost, že tendence poklesu této míry je v naší republice spolu s Rakouskem a Maďarskem nejsilnější.