Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2006
Datum vydání: 09. 08. 2006
Kód: e-3131-06
Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2006
Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 9,5 tis. na 185,5 tis. osob a činila pouze 3,8 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2005 o 56,1 tis. na 1 929,8 tis., tj. 40,0 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 75,8 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 20,8 tis.), povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (18,6 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (9,1 tis.) a výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (7,8 tis.). Pokles zaměstnanosti ve stavebnictví o 27,1 tis. byl ovlivněn nepříznivými klimatickými podmínkami v jarních měsících.
Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 29,1 tis. na 2 709,6 tis. (56,2 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 38,0 tis.), ubytování a stravování (o 4,3 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 3,2 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině pátracích a ochranných činností, ve třídě jiné činnosti související s výpočetní technikou, v reklamních činnostech a ve třídě právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění. V kategorii ubytování a stravování se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku restaurací a v rámci dopravy vzrostl počet zaměstnaných zvláště v klasifikační třídě ostatní pozemní doprava.
Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (o 8,2 tis.) a to především na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání. Zaměstnanost klesla i v kategorii veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 7,0 tis.), nejvýrazněji v oblasti veřejné správy a hospodářské a společenské politiky.
Nárůst celkového počtu podnikatelů o 11,6 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině architektonických a inženýrských činností a souvisejícího technického poradenství (4,5 tis.) a ve skupině jiných činností souvisejících s výpočetní technikou . Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil počet podnikatelů ve výrobě nábytku a v kategorii doprava, skladování a spoje na úseku silniční dopravy.
Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 bodu na 65,3 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti žen v produktivním věku (o 0,8 bodu na 56,9 %), u mužů se zvýšila o 0,3 bodu na 73,6 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.
Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2005, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (navíc je nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu celého minulého roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např.v Dánsku činila ve 4.čtvrtletí minulého roku 76,8%), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla pouze 53,7%. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a mírně vyšší i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. V následujícím přehledu jsou vedle údajů za 2.čtvrtletí uvedeny i údaje za poslední čtvrtletí 2005 (za 4.čtvrtletí 2005 jsou za některé země uváděny kvalifikované odhady).
Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila pouze ve čtyřech krajích republiky, nejvíce v Moravskoslezském kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v hl. m. Praze a Středočeském kraji.
V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání téměř 95 % všech osob, což je podstatně víc než v jiných zemích EU. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání necelých 245 tis. osob, převážně žen (182 tis.).
Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,4 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,3 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,9 hod., pomáhající rodinní příslušníci 44,5 hod. a s velkým odstupem za nimi následovala kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrné 38,7 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (43,9 hod.) a v ubytování a stravování (43,3 hod.), nejméně pracovníci ve školství (35,2 hod.).
Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí letošního roku 366,7 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2005 se snížil o 35,4 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 25-29letých a to o 20,2 tis, snížil se i ve skupině 35-54letých (o 17,3 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 165,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (201,3 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 14,8 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil s výjimkou 30-34 letých v celé skupině mladého a středního produktivního věku do 54 let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 20,6 tis., nejvíce ve skupině 25-29 let ( o 14,9 tis.). O málo vzrostla nezaměstnanost mužů a žen v předdůchodovém a důchodovém věku 55-64 let (celkem o 2,3 tis.).
Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 8,4 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vyšší přírůstek ve skupině mužů ve věku 30-39 let (5,3 tis.) a žen ve věku 40-49 (3,1 tis.), což do určité míry souvisí s přirozeným posunem ve věkové struktuře obyvatelstva.
Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 7,3 % na 92,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu osob v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 14,1 % na 164,5 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 4,2 % na 91,2 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků sice vzrostl o 18,3 % na 18,1 tis. osob, ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je však v porovnání s prvními třemi skupinami výrazně nižší.
Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Moravskoslezském kraji, hl. m. Praze a Zlínském kraji. V porovnání s 2. čtvrtletím minulého roku se mírně zvýšil počet nezaměstnaných v pěti krajích, ale tento nárůst je nižší než statistická chyba.
Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 2. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,7 bodu na 7,1 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,0 bodu na 8,8 %), zatímco u mužů se snížila o 0,6 bodu na 5,7 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR nižší než v EU25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla míra nezaměstnanosti žen v ČR prakticky shodná s úhrnem za všechny členské země EU. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu letošního roku v ČR se pozitivně projeví jak v porovnání s EU25, tak i se zeměmi EU15.
V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.
Na rozdíl od celkové míry nezaměstnanosti je postavení České republiky méně příznivé z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (1 rok a déle). Ve 4.čtvrtletí minulého roku byl vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti pouze ve třech zemích, které jsou naši bezprostřední sousedé – Německo, Polsko a Slovensko. V zemích s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. v Polsku a na Slovensku se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných stále zvyšoval. To platí jak pro muže, tak i pro ženy. Naprosto odlišná je situace v Rakousku, kde byl nezaměstnaný jeden rok a déle pouze každý čtvrtý nezaměstnaný.
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 20,3 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2006 3 572,6 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 8,7 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se zvýšil o 3,2 tis. na 519,0 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 5,3 tis. na 254,7 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se snížil o 1,0 tis. na 1 820,1 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 10,2 tis. na 61,4 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 36,0 tis. na 272,9 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.