Prosíme Vás o vyplnění ankety spokojenosti uživatelů - záleží nám na vašem názoru!

Přejít k obsahu

Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 2. čtvrtletí 2006

Datum vydání: 09. 08. 2006

Kód: e-3131-06



Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ve 2. čtvrtletí 2006


Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 9,5 tis. na 185,5 tis. osob a činila pouze 3,8 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2005 o 56,1 tis. na 1 929,8 tis., tj. 40,0 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 75,8 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 20,8 tis.), povrchová úprava a zušlechťování kovů, všeobecné strojírenské činnosti (18,6 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla (9,1 tis.) a výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely (7,8 tis.). Pokles zaměstnanosti ve stavebnictví o 27,1 tis. byl ovlivněn nepříznivými klimatickými podmínkami v jarních měsících.

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 29,1 tis. na 2 709,6 tis. (56,2 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 38,0 tis.), ubytování a stravování (o 4,3 tis.) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (o 3,2 tis.). V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině pátracích a ochranných činností, ve třídě jiné činnosti související s výpočetní technikou, v reklamních činnostech a ve třídě právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění. V kategorii ubytování a stravování se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku restaurací a v rámci dopravy vzrostl počet zaměstnaných zvláště v klasifikační třídě ostatní pozemní doprava.

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (o 8,2 tis.) a to především na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání. Zaměstnanost klesla i v kategorii veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 7,0 tis.), nejvýrazněji v oblasti veřejné správy a hospodářské a společenské politiky.


Tab. Přírůstek (úbytek) pracujících v hlavním zaměstnání podle postavení v zaměstnání a odvětví NH

Nárůst celkového počtu podnikatelů o 11,6 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností. Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině architektonických a inženýrských činností a souvisejícího technického poradenství (4,5 tis.) a ve skupině jiných činností souvisejících s výpočetní technikou . Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšil počet podnikatelů ve výrobě nábytku a v kategorii doprava, skladování a spoje na úseku silniční dopravy.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,6 bodu na 65,3 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti žen v produktivním věku (o 0,8 bodu na 56,9 %), u mužů se zvýšila o 0,3 bodu na 73,6 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2005, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států a přibližovala se úrovni zemí původní patnáctky (navíc je nutné vzít v úvahu rychlý růst hodnoty tohoto ukazatele v naší republice v průběhu celého minulého roku). Diference v míře zaměstnanosti jsou však značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např.v Dánsku činila ve 4.čtvrtletí minulého roku 76,8%), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla pouze 53,7%. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a mírně vyšší i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. V následujícím přehledu jsou vedle údajů za 2.čtvrtletí uvedeny i údaje za poslední čtvrtletí 2005 (za 4.čtvrtletí 2005 jsou za některé země uváděny kvalifikované odhady).


Tab. Míra zaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU ve 2. a 4. čtvrtletí 2005



Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně snížila pouze ve čtyřech krajích republiky, nejvíce v Moravskoslezském kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil v hl. m. Praze a Středočeském kraji.


Tab. Počet osob s jediným (hlavním) zaměstnáním podle krajů


V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání téměř 95 % všech osob, což je podstatně víc než v jiných zemích EU. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání necelých 245 tis. osob, převážně žen (182 tis.).

Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,4 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,3 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,9 hod., pomáhající rodinní příslušníci 44,5 hod. a s velkým odstupem za nimi následovala kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrné 38,7 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (43,9 hod.) a v ubytování a stravování (43,3 hod.), nejméně pracovníci ve školství (35,2 hod.).


Tab. Průměrný počet odpracovaných hodin v referenčním týdnu pracujících v jejich hlavním zaměstnání podle druhu úvazku a odvětví


Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí letošního roku 366,7 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2005 se snížil o 35,4 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 25-29letých a to o 20,2 tis, snížil se i ve skupině 35-54letých (o 17,3 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 165,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (201,3 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 14,8 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil s výjimkou 30-34 letých v celé skupině mladého a středního produktivního věku do 54 let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 20,6 tis., nejvíce ve skupině 25-29 let ( o 14,9 tis.). O málo vzrostla nezaměstnanost mužů a žen v předdůchodovém a důchodovém věku 55-64 let (celkem o 2,3 tis.).

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 8,4 tis. Přes celkový pokles dlouhodobě nezaměstnaných byl zaznamenán vyšší přírůstek ve skupině mužů ve věku 30-39 let (5,3 tis.) a žen ve věku 40-49 (3,1 tis.), což do určité míry souvisí s přirozeným posunem ve věkové struktuře obyvatelstva.


Tab. Dlouhodobě nezaměstnaní podle věkových skupin a pohlaví ve 2. čtvrtletí 2006


Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 7,3 % na 92,8 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu osob v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 14,1 % na 164,5 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 4,2 % na 91,2 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků sice vzrostl o 18,3 % na 18,1 tis. osob, ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je však v porovnání s prvními třemi skupinami výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo hlavně v Moravskoslezském kraji, hl. m. Praze a Zlínském kraji. V porovnání s 2. čtvrtletím minulého roku se mírně zvýšil počet nezaměstnaných v pěti krajích, ale tento nárůst je nižší než statistická chyba.


Tab. Počet nezaměstnaných podle krajů


Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 2. čtvrtletí minulého roku snížila o 0,7 bodu na 7,1 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,0 bodu na 8,8 %), zatímco u mužů se snížila o 0,6 bodu na 5,7 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR nižší než v EU25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla míra nezaměstnanosti žen v ČR prakticky shodná s úhrnem za všechny členské země EU. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu letošního roku v ČR se pozitivně projeví jak v porovnání s EU25, tak i se zeměmi EU15.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.


Tab. Obecná míra nezaměstnanosti  15-64letých v členských zemích EU ve 2. a 4.čtvrtletí 2005


Na rozdíl od celkové míry nezaměstnanosti je postavení České republiky méně příznivé z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (1 rok a déle). Ve 4.čtvrtletí minulého roku byl vyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti pouze ve třech zemích, které jsou naši bezprostřední sousedé – Německo, Polsko a Slovensko. V zemích s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných, tj. v Polsku a na Slovensku se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných stále zvyšoval. To platí jak pro muže, tak i pro ženy. Naprosto odlišná je situace v Rakousku, kde byl nezaměstnaný jeden rok a déle pouze každý čtvrtý nezaměstnaný.


Tab. Podíl  dlouhodobě nezaměstnaných na úhrnu  15-64letých nezaměstnaných v členských zemích EU ve 2. a 4.čtvrtletí 2005


Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 20,3 tis. a dosáhl ve 2. čtvrtletí 2006 3 572,6 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se zvýšil o 8,7 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se zvýšil o 3,2 tis. na 519,0 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 5,3 tis. na 254,7 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, se snížil o 1,0 tis. na 1 820,1 tis. a počet osob v předčasném starobním důchodu se snížil o 10,2 tis. na 61,4 tis. Dále klesl počet osob v invalidním důchodu o 36,0 tis. na 272,9 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR, protože žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.