Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva - 1. čtvrtletí 2007

Zaměstnanost v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, chov ryb) meziročně klesla o 1,9 tis. na 174,8 tis. osob a činila pouze 3,6 % celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Počet pracujících v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) se zvýšil proti 1. čtvrtletí 2006 o 38,7 tis. na 1 949,6 tis., tj. 40,1 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 39,2 tis. Nejvíce vzrostl počet pracujících ve skupině výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory (o 22,6 tis.), výroba plastových výrobků (8,6 tis.), výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků a tváření výrobků za tepla (7,1 tis.) a výroba kancelářských strojů a počítačů (6,0 tis.). Pokles zaměstnanosti v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 3,8 tis. se nejvíce projevil ve výrobě a rozvodu tepelné energie. ¹⁾

Zaměstnanost v terciárním sektoru (všechna odvětví služeb včetně dopravy) se zvýšila o 43,2 tis. na 2 739,7 tis. (56,3 % celkové zaměstnanosti), ale v jednotlivých odvětvích se počet pracujících vyvíjel protichůdně. Zaměstnanost vzrostla nejvíce v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 23,9 tis.), zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (o 18,5 tis.) a v odvětví veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení (o 11,3 tis.).

V kategorii nemovitostí se projevil růst především ve skupině právní a účetní činnosti, daňové poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění, ve skupině pátracích a ochranných činností a ve skupině publikování, dodávky a poradenství v oblasti softwaru. V kategorii zdravotnictví se nejvíce zvýšila zaměstnanost na úseku činností souvisejících se zdravotní péčí a v rámci veřejné správy, obrany a povinného sociálního zabezpečení vzrostl počet zaměstnaných v klasifikační třídě činnosti usměrňující podnikání a přispívající k jeho efektivnějšímu chodu a podpůrné činnosti pro vládní instituce jako celek. Počet pracujících na úseku všeobecné činnosti veřejné správy však meziročně klesl. V této souvislosti je třeba uvést, že diference proti údajům podnikové statistiky vyplývají mj. z toho, že pojetí zaměstnanců ve výběrovém šetření má obecnější charakter a bezprostředně se nevztahuje k tzv. evidenčnímu počtu pracovníků.

Naopak nejvíce meziročně klesla zaměstnanost v kategorii vzdělávání (o 4,9 tis.) a to především na úseku předškolní výchovy a základního vzdělávání (o 11,1 tis.). Zaměstnanost klesla i v kategorii obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (o 4,3 tis.), nejvýrazněji v oblasti maloobchodu s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách.

Nárůst celkového počtu podnikatelů o 26,4 tis . se projevil především v kategorii odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (+12,0 tis.). Meziroční nárůst počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků byl nejvyšší ve skupině právních a účetních činností, daňového poradenství včetně průzkumu trhu a veřejného mínění a různých podnikatelských činností jinde nespecifikovaných (7,9 tis.), ve skupině činností v oblasti nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy a reklamních činnostech. Ve zpracovatelském průmyslu (nárůst o 7,1 tis.) se nejvíce zvýšil počet podnikatelů v oblasti výroby nápojů a v kategorii finančního zprostředkování na úseku pojišťovnictví a penzijního financování (kromě povinného sociálního zabezpečení). Proti 1. čtvrtletí 2006 se značně zvýšil i počet podnikajících na úseku stavební a montážní práce a dokončovací stavební činnosti.

Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,7 bodu na 65,5 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,0 bodu na 74,1 %), u žen se zvýšila o 0,4 bodu na 56,9 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na středních a vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let.

Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle pro míru zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Celková míra zaměstnanosti by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 % a míra zaměstnanosti starších ve věku 55-64 let alespoň 50 %.

Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 3. čtvrtletí 2006, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 25 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 25 je ve skupině žen.

Diference mezi zeměmi EU jsou značné a to nejen z hlediska míry za celou skupinu 15-64 let, ale i v ženské i mužské složce zaměstnanosti. Na jedné straně je vysoká míra zaměstnanosti v severských zemí a ve Spojeném království (např. v Dánsku činila ve 3. čtvrtletí minulého roku 78,2 %), na druhé straně v řadě zemí byla nižší než 60%, když v Polsku dosáhla ve 3. čtvrtletí 2006 pouze 55,6 %. V porovnání s našimi sousedy má podstatně vyšší míru zaměstnanosti Rakousko a vyšší míru má i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku ale i na Slovensku je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku.

Ještě větší diference jsou v míře zaměstnanosti 55-64letých osob. V Polsku nedosahovala ani 30 % a tuto míru jen těsně překročila Malta, Slovinsko, Slovensko, Itálie, Maďarsko a Belgie. S naplněním cíle lisabonské strategie bude tedy mít problém značný počet členských států. V ČR bude dosažení alespoň 50% zaměstnanosti v této desetileté skupině také složité zejména z důvodu nízké míry zaměstnanosti žen. Míra zaměstnanosti 55-64letých žen je nižší nejen než v EU 15, ale i v rámci EU 25. Lze však předpokládat, že v dalších letech tato míra poroste mj. i v důsledku nastavení podmínek pro získání starobního důchodu.

Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 25 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 3. čtvrtletí 2006 28,4 % celkové zaměstnanosti. To je nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu přibližně o 10 % bodů vyšší než v EU 25 a o 11 bodů vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 % bodů), ale také v EU 25 (-12 % bodů). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, finanční zprostředkování a vzdělávání. V následující tabulce jsou uvedeny údaje o odvětvové skladbě za vybrané země EU ve 3. čtvrtletí 2006, za které Eurostat publikoval poslední kompletní výsledky.

Zaměstnanost osob bydlících na území jednotlivých regionů se meziročně mírně snížila v Libereckém a Plzeňském kraji. Počet pracujících se naopak nejvíce zvýšil ve Středočeském a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Malý pokles v Praze je důsledkem pokračující migrace z hlavního města do sousedních okresů Středočeského kraje.
V civilním sektoru národního hospodářství pracovalo na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání 94,9 % všech osob, Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 245,3 tis. osob, převážně žen (180,3 tis.).

Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR třetí nejvyšší ze všech členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku a v Maďarsku, celková míra zaměstnanosti je však na Slovensku a v Maďarsku podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 3. čtvrtletí minulého roku druhý nejvyšší z EU 25, u žen to byl čtvrtý nejvyšší podíl.

Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku 15-64 let!) a v dalších pěti zemích se blížil nebo přesáhl jejich podíl 40 % ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích.

Počet skutečně odpracovaných hodin v referenčním týdnu dosáhl 39,5 hod., u pracovníků na plný úvazek činil 40,5 hod. Diference v časovém zatížení pracujících jsou značné jak z hlediska jejich postavení v zaměstnání, tak z odvětvové příslušnosti. Podnikatelé odpracovali průměrně týdně 48,2 hod., členové produkčních družstev 39,9 hod., následuje kategorie zaměstnanců na plný úvazek, kteří odpracovali průměrně 39,1 hod. Tyto rozdíly se dlouhodobě projevují jak u mužů tak u žen, když muži obecně pracují ve všech kategoriích postavení v zaměstnání déle. Nejvíc hodin ve svém hlavním zaměstnání trávili pracující ve stavebnictví (týdně 42,8 hod.), nejméně pracovníci ve vzdělávání (35,3 hod.).

Při růstu celkové zaměstnanosti bydlícího obyvatelstva a ekonomicky neaktivních osob poklesl počet nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO dosáhl v průměru za 1. čtvrtletí 2007 311,2 tis. a proti stejnému čtvrtletí roku 2006 se snížil o 102,9 tis. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl ve skupině 20-24letých a to o 21,4 tis. a ve skupině 25-29letých (o 16,9 tis.). Počet nezaměstnaných mužů (celkem 139,4 tis.) je stále nižší než počet nezaměstnaných žen (171,8 tis.). Při celkovém meziročním poklesu nezaměstnanosti se nezaměstnanost mužů snížila o 53,0 tis., přičemž pokles počtu nezaměstnaných mužů se projevil s výjimkou 40-44letých a 60-64letých v širokém intervalu 15-64let. Počet nezaměstnaných žen se ve stejném období snížil celkem o 49,9 tis. a klesl bez výjimky ve všech pětiletých skupinách.

Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) klesl o 48,4 tis. Při poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných v široké věkové škále osob od 15 do 60 let se o málo zvýšil pouze počet žen třicátnic v důsledku přirozeného posunu ve věkové struktuře populace.

Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 24,5 % na 79,4 tis., což souvisí se všeobecným poklesem počtu osob v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 23,3 % na 148,0 tis. a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 26,6 % na 72,2 tis. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků dokonce klesl o 34,5 % na 11,5 tis. osob, přičemž nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší.

Snížení nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky, absolutně nejvíce v oblastech s vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti tj.v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a dále v Jihomoravském kraji.

Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64 letých osob podle ILO. Ta se proti 1. čtvrtletí roku 2006 snížila o 1,9 bodu na 6,1 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 2,1 bodu na 7,6 %), zatímco u mužů se snížila o 1,8 bodu na 4,8 %. Podle posledních kompletních výsledků Eurostatu za třetí čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 25, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 25. Velký pokles nezaměstnanosti v průběhu minulého roku v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 25, tak i se zeměmi EU 15, když ve 3. čtvrtletí 2006 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 0,5 procentního bodu.

V porovnání se sousedními zeměmi je sice míra nezaměstnanosti vyšší než v Rakousku ale podstatně nižší než v Polsku a na Slovensku, kde je stále extrémně vysoká a nejvyšší v rámci celé Unie. Naše míra nezaměstnanosti je znatelně nižší i v porovnání s Německem především v důsledku dlouhodobě nepříznivé situace ve spolkových zemích na území bývalé NDR.

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let (podle metodiky výběrového šetření se jedná o osoby, které neměly zaměstnání a nehledaly si zaměstnání v průběhu posledních čtyř týdnů nebo nesplňovaly všechny podmínky pro zařazení mezi nezaměstnané) se zvýšil za rok o 81,4 tis. a dosáhl v 1. čtvrtletí 2007 3 636,3 tis. osob. Četnost této kategorie je ovlivněna především počty důchodců a počty osob připravujících se na výkon svého budoucího povolání. Počet žáků základních škol se snížil o 2,8 tis., počet frekventantů na středních školách včetně učilišť se zvýšil o 14,1 tis. na 531,2 tis. Počet studentů na vysokých resp. vyšších odborných školách vzrostl o 10,9 tis. na 275,1 tis. Počet nepracujících osob v řádném starobním důchodu, které si aktivně nehledaly práci, dosáhl 1 887,0 tis., počet osob v předčasném starobním důchodu 48,2 tis. a počet osob v invalidním důchodu 236,8 tis. Tyto údaje nemohou přesně korespondovat s počty žáků a studentů podle statistiky MŠMT resp. s počty důchodců podle evidence MPSV ČR zejména proto, že žáci, studenti nebo důchodci, kteří v referenčním týdnu splňovali kritérium pro zařazení mezi osoby v zaměstnání nebo nezaměstnané, nejsou vykazováni jako ekonomicky neaktivní.
___________

1) Poznámka: Při hodnocení odvětvové skladby pracujících je nutné vzít v úvahu metodiku výběrového šetření, které se provádí výhradně v bytech a nikoliv v hromadných ubytovacích zařízeních. Údaje o počtu pracujících z VŠPS statistika následně koriguje v rámci harmonizace s údaji o vývoji zaměstnanosti cizích státních příslušníků v odvětví. Podle dostupných údajů MPSV například výrazně roste počet cizích státních příslušníků ve stavebnictví a ve zpracovatelském průmyslu, kteří z velké části jsou ubytováni mimo byty.