Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Strukturální změny přinesly firmám v české ekonomice stamiliardové zisky

Kód: e-11101-06



Krátká tématická analýza
 
Strukturální změny přinesly firmám v české ekonomice stamiliardové zisky
 

Expanze firem financovaná cizím i vlastním kapitálem přinesla stamiliardové zisky. V důsledku strukturálních změn se firemní sektor od druhé poloviny 90. let podstatně zlepšil, a to jak pokud jde o financování vlastním kapitálem, tak i cizími zdroji – jestliže roce 1997 generovala při hospodaření firmy stokoruna cizích zdrojů (zúžených účetně na dlouhodobé a krátkodobé závazky) čtyřkorunovou ztrátu, pak v roce 2004 přinesla tatáž použitá částka zhruba dvanáctikorunový zisk. Co však během uvedených let významně kleslo, je váha úvěrů od bank v úhrnu cizích zdrojů financujících podnikání firem v České republice. Zároveň s tím došlo k výraznému růstu využití dodavatelských úvěrů a alternativních zdrojů financování, a to zejména v té části firemního sektoru, která neleží v českých rukou.
 
 
Ze ztrát k ziskům
 
Ze srovnání delší časového horizontu let 1997-2004 plyne významný posun v hospodaření společností v české ekonomice. Firemní sektor 1 (nezahrnující společnosti z odvětví finančního zprostředkování) docílil podle ročních údajů 2 v roce 2004 zisku převyšujícího 278,5 mld. korun. Na společnosti kontrolované domácím kapitálem přitom připadl objem zisku ve výši 128,1 mld. korun. Necelá polovina pozitivního hospodářského výsledku z podnikání tak náleží firmám v českých rukou. V období 1997-2004 tak došlo k významné změně v ziskovosti, protože ještě v roce 1997, odkdy jsou k dispozici srovnatelná data za firemní sféru, byl firemní sektor jako celek ztrátový ve výši 59,7 mld. korun. Na této ztrátě se z drtivé většiny podílely domácí soukromé firmy, jež dosáhly v roce 1997 negativního hospodářského výsledku 55,1 mld.korun.
 
Strukturální změny vlastnické a odvětvové
 
Pro relativně dlouhé období zahrnující přinejmenším první polovinu 90. let byla česká ekonomika vůči strukturálním změnám inertní. I přes proběhnuvší vlny kupónové privatizace ve firmách chyběli strategičtí investoři s jasným cílem pokud jde o budoucnost firem. Absenci strukturálních změn dokládala i relativně nízká míra nezaměstnanosti. Jejich nástup zpozdila také řada nepovedených prodejů do rukou managementu, krachy a tunelování investičních fondů. Po provedení strukturálních změn na mikroúrovni, pod nimiž se zpravidla rozumí aplikace jasných představ o budoucnosti firmy (tržně atraktivní výrobní program, omezení neefektivních výrob, optimální počet pracovníků, nákladová redukce obecně, maximální využitelnost zdrojů, aj.) následovaly strukturální změny na makroúrovni projevující se ve změněné váze jednotlivých ekonomických sektorů (rychle rostoucí podíl služeb) i odvětví („odlehčení“ české ekonomiky).    
 
Jestliže v roce 1997 zmíněnou úhrnnou ztrátu firemního sektoru doprovázely výpůjčky společností od bank v celkové výši 830,7 mld. korun (z toho domácím firmám 590,9 md. korun) a bankovní úvěry tak tvořily v poměru k objemu krátkodobých a dlouhodobých závazků firemního sektoru zhruba necelou polovinu (48,7 %), pak v roce 2004 se nůžky mezi těmito dvěma druhy cizích zdrojů firem užívaných k podnikání dále rozevřely. Při absolutním poklesu výše poskytnutých bankovních úvěrů (690,3 md. korun) se totiž zvýšil objem krátkodobých a dlouhodobých závazků firem na 2629,0 mld. korun - v poměru k nim tak bankovní úvěry činí už téměř jen čtvrtinu (26,3 %).
 
Na počátku období sledovaného v této analýze se do hospodářských výsledků firemního sektoru promítala negativně také vysoká cena peněz, kterou žádaly komerční banky za poskytnuté úvěry (v první polovině 90. let se úrokové sazby z klientských úvěrů pohybovaly zejména u půjček od malých a středních bank dosti výrazně nad úrovní 10 % p.a.).
 
Co se týká obdobných čísel pro sféru domácích soukromých firem, zde uvedené poměry klesly ze 48,3 % v roce 1997 na 21,8 % v roce 2004. Lze z nich vyčíst, že přesun financování do alternativ bankovních úvěrů se odehrál především v té části firemního sektoru, která není ovládána domácím kapitálem, protože čistě tuzemské soukromé firmy pracují i po sedmi letech s téměř stejným objemem krátkodobých i dlouhodobých závazků (1251,2 mld. korun v roce 2004 proti 1222,4 mld. korun v roce 1997). „Zbytek“ firemní sféry, kam patří kromě společnosti pod zahraniční kontrolou i tzv. veřejné podniky se stále klesajícím podílem v ekonomice, tak zřetelně využívá alternativních zdrojů financování s podstatně vyšší intenzitou.  
 
Sílící produktivita lídra průmyslu
 
Automobilový průmysl, spadající do odvětví OKEČ 3 DM 34-35 s názvem Výroba dopravních prostředků a zařízení, vykázal roce 1997 ztrátu přesahující 5,2 mld. korun, z čehož 4,9 mld. korun představoval negativní hospodářský výsledek domácích soukromých firem. V roce 2004 však již dosáhlo toto odvětví 15,6 mld. zisku, z čehož na domácí soukromé firmy připadalo 1,1 mld. korun. Takovýchto výsledků bylo docíleno při relativně nižší závislosti na cizích zdrojích – zhruba třináctkrát vyššího objem zisků dosáhly totiž cizí automobilky proti firmám s převahou českého kapitálu s pouze sedmkrát vyšším objemem bankovních úvěrů a devětkrát vyšším objemem cizích zdrojů v podobě dlouhodobých a krátkodobých závazků. Schopnost generovat zisk v automobilovém průmyslu je tak u firem pod zahraniční kontrolou dána vysokou produktivitou, protože i objem použitého vlastního kapitálu byl vyšší oproti domácím firmám pouze šestkrát.
 
Velmi významný posun zaznamenalo také hutnictví (OKEČ DJ 27-28 Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků), které se ze ztráty ve výši 2,9 mld. korun vykázané v roce 1997, dokázalo i díky konjunktuře cen kovů a zejména oceli na světových trzích dostat znovu do „černých čísel“, když zisk za rok 2004 činil 25,3 mld. korun (u domácích soukromých firem dosáhl 8,9 mld. korun.
 
Rostoucí kapitalizace i v odvětvích s útlumem
 
Také textilní průmysl (OKEČ DB 17-18 Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků), který celou dobu nejvíce trpěl ztrátou konkurenceschopnosti danou levnými asijskými dovozy textilu do ČR a došlo v něm k výrazným změnám výrobní náplně, se přehoupl do zisku (1,6 mld. korun v roce 2004 proti ztrátě -1,3 mld. v roce 1997). Dluh tohoto odvětví u bank, který činil v roce 1997 téměř 18 mld. korun klesl v roce 2004 na zhruba 10,9 mld., přičemž úroveň dlouhodobých a krátkodobých závazků zůstává zhruba stejná (22 mld. korun). I v textilním průmyslu tak klesající objem cizích zdrojů vede k vyšší tvorbě zisku. Celkově se toto odvětví během let 1997-2004 „zmenšilo“, když jeho celkové zdroje poklesly ze 70,4 na 67,0 mld. korun při růstu kapitalizace (vlastní zdroje stouply z 28 mld. na téměř 32,8 mld. korun). Detailnější pohled na finanční vývoj firemní sféry poskytuje případová studie ČSÚ s názvem Role domácího kapitálu v transformaci české ekonomiky z počátku letošního roku.
 
Zisky rostou i v tzv. veřejných službách
 
Zajímavých výsledků dosahují i firmy v odvětvích, tradičně chápaných jako „veřejný“ sektor služeb, která nejsou pokládána za páteř ekonomiky a v nichž má soukromý sektor také relativně krátkou tradici. Jde o sféru vzdělávání, zdravotní a sociální péče a ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (mezi něž však patří statisticky sledováno také například rekreační, kulturní a sportovní činnost či technické práce spojené s odstraňováním odpadů, čištění měst, sanační práce, atd.). Tato oblast je stále převážně v českých rukou, protože celkové zdroje za všechna zmíněná odvětví zde v roce 2004 převyšovaly 130,8 mld. korun a u domácích soukromých firem pak 94,3 mld. korun (v roce 1997 šlo o 72,4, resp. 60 mld. korun).
 
I zde došlo k výraznému posunu od ztráty ve výši 3,6 mld. korun v roce 1997 k zisku 9,0 mld. korun v roce 2004. Minulou ztrátu však ještě výrazně ovlivňovala ta část této sféry, která náležela do veřejného vlastnictví, přičemž ovšem i ztráta samotných soukromých českých firem působících v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb byla také významná (-1,4 mld.  korun). V té době zatím málo privatizované odvětví zdravotnictví a sociální péče dosahovalo ztráty 66 mil. korun při celkových zdrojích ve výši 14 mld. a vlastním kapitálem 4,1 mld. korun. O sedm let později již však firmy v této oblasti tzv. veřejných služeb dosáhly v úhrnu  zisku 9,0 mld. korun, a samotné soukromé domácí firmy pak 7,4 mld. korun. Soukromé subjekty v odvětví zdravotnictví a sociálních služeb v českých rukou byly v roce 2004 ziskové ve výši 1,5 mld. korun - včetně části pod zahraničním kapitálem (+0,3 mld. korun) a zbytku ve „veřejných“ rukou (-0,02 mld. korun) pak činil v roce 2004 zisk všech společností ve zdravotnictví 1,8 mld. korun.
 
Desetimiliardy v obchodě a utilities…. 
 
Impozantní objem zisků v odvětví obchodu (42,2 mld. korun v roce 2004, z čehož na domácí firmy připadá 26,3 mld. korun) lze připsat především oblasti velkoobchodních prodejů (OKEČ G 51 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu kromě motorových vozidel), kde zisky v daném roce dosáhly téměř 34,2 mld. korun. V maloobchodní větvi obchodu zahrnující i dominantní obchodní řetězce, jsou naopak celkové zisky podstatně menší (3,6 mld. korun), což zřejmě souvisí i s tlakem na jejich marže a obrovskou konkurencí, která drží ceny zboží pro spotřebitele na stále relativně velmi nízké úrovni a zároveň tak působí na skutečnost, že cenová konvergence v ČR směrem k cenové hladině v EU 25 je spíše pomalá (cenová hladina je u nás na 55 % průměru EU 25).
 
… s jednoznačnou dominancí elektrárenství
 
Také elektrárenství a další činnosti utilities (OKEČ E 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) patří k odvětvím s největší nominální hodnotou zisků, které v roce 2004 vystoupaly na téměř 45,6 mld. korun (u domácích firem na 21,5 mld. korun). Patří zároveň mezi několik málo odvětví, která byla zisková již v roce 1997 (7,3 mld. korun, domácí soukromé firmy 3,6 mld. korun) – těmi byly tehdy ještě těžba nerostných surovin, doprava a spoje a s velmi malou vahou na celkových zdrojích také rybolov.
 
Hraje zde zřejmou roli postavení společnosti ČEZ, která podle posledních celoročních dat (2005) dosáhla konsolidovaného čistého zisku 22,3 mld. korun, což bylo téměř třikrát více než v roce 2000. Proto se také elektrárenství s 32,0 mld. korun podílí drtivou měrou na výši zisků celého výše zmíněného odvětví, když samotné pododvětví OKEČ E 41 s názvem Shromažďování, úprava a rozvod vody dosáhlo v roce 2004 zisku 1,8 mld. korun.
 
Pro elektrárenství je také typické, jako ostatně pro celý firemní sektor české ekonomiky, že za období 1997-2004 klesl objem používaných bankovních úvěrů, a to jak v případě domácích firem (na téměř poloviční úroveň z 20,7 mld. v roce 1997 na 11,2 mld. v roce 2004), tak všech firem podnikajících v tomto odvětví (ze 46,1 na 38,3 mld. korun), Z těchto číselných údajů vyplývá, že v elektrárenství si půjčují více firmy pod zahraniční kontrolou, jejichž zadluženost v roce 2004  činila 15,2 mld. korun.
 
Mohutný nástup mobilních operátorů…..
 
Jestliže odvětví OKEČ Doprava, skladování a spoje bylo v úhrnu velmi mírně ziskové  již v roce 1997 (1,2 mld. korun) především díky tehdy ještě nezprivatizovaným spojům (zisk ve spojích činil v daném roce 5 mld. korun, přičemž  5,1 vyprodukovala část soustředěná v rukou státu), pak v roce 2004 se vyhoupl kladný hospodářský výsledek v úhrnu za odvětví na 29,6 mld. korun. Přitom samotné pododvětví spojů bylo ziskové ve výši 18,1 mld. korun, dalších 8,0 mld. přidala pozemní doprava a 3,5 mld. korun pak sféra vedlejších a pomocných činností v dopravě kam je podle třídění OKEČ zařazena i činnost cestovních kanceláří a agentur.
 
… zaručil zisky telekomunikacím
 
Výraznou převahu pododvětví spojů na úhrnu zisků celého odvětví lze připsat obrovské penetraci mobilních telefonů na českém trhu, k níž došlo v poměrně krátké době a která přesahuje 100 % (přístrojů je více než obyvatel ČR). Tato okolnost zasahuje i další oblasti, jako je například struktura výdajů domácností – jestliže v průměru rostly výdaje na konečnou spotřebu domácnosti v ČR za období 1995-2004 o 2,9 % ročně (jde o reálný růst spotřeby, v němž není obsaženo zvyšování cen), pak samotné výdaje na telekomunikace stoupaly ročně v reálném vyjádření o více než 9 %, což bylo nejvíce ve srovnání s ostatními druhy výdajů z rodinných rozpočtů. Například průměrný výdajů za potraviny rostly během uvedeného období jen o 2,1 % ročně, výdaje za alkohol a cigarety o 1,5 % ročně, za dopravu o 2,2 % ročně. Společnost Eurotel jako jeden z mobilních operátorů vyčíslila v roce 2005 zisk na jednoho zákazníka na 510 korun měsíčně, v roce 2004 to bylo 526 korun měsíčně. Nejmenší operátor Oscar (před koupí společností Vodafone) měl z jednoho zákazníka příjem 679 korun měsíčně 4 .
 
Vysoce ziskové podnikání v telekomunikacích je patrné i z úhrnu výsledků hospodaření jednotlivých firem: společnost Český Telecom dosáhla v roce 2005 konsolidovaného zisku ve výši 6,2 mld. korun (nekonsolidovaného 7,2 mld. korun), když na jejích výnosech z poloviny participoval mobilní operátor Eurotel. Španělská společnost Telefonica O 2 jako strategický partner koupivší společnost Český Telecom (čímž se stala prvním integrovaným telekomunikačním operátorem v ČR)  převzala nedávno také téměř 16 mld. zadrženého zisku společnosti Eurotel tvořící mobilní větev v Českém Telecomu. Přínos fúze Eutrotelu s Českým Telecomem vyčíslil nový španělský vlastník na 8,5 mld.korun.
    
Na ziscích z telekomunikací participují dále samozřejmě i rozvoj internetu a jemu odpovídající váha zisků z datových služeb na úkor služeb hlasových u dalších poskytovatelů připojení.
 
Financování cizím i vlastním kapitálem
 
Expanze firemního sektoru české ekonomiky, jejímž výsledkem je i silný růst zahraničního obchodu a zlepšení obchodní bilance, je financována jak zintenzivněným využíváním cizích zdrojů, tak i rostoucím objemem vlastního kapitálu.
 
Z faktorové analýzy vyplývá, že v ekonomice jako celku se větší měrou podílel na růstu zdrojů firemního sektoru jako parametru ziskovosti spíše vlastní kapitál než cizí zdroje v podobě dlouhodobých a krátkodobých závazků – jestliže celkové zdroje firemního sektoru v ČR stouply během let 1997-2004 o více než 70 %, pak toho bylo docíleno při růstu výše definovaných cizích zdrojů o 39 % a zvýšení vlastního kapitálu o 65 %. Bankovní úvěry jako další cizí zdroj financování expanze za tu dobu poklesly o 17 %. Významnou část růstu lze zřejmě přičíst zvýšené produktivitě.
 
Cizím partnerům se investice vyplácejí
 
Sílící kapitalizace je patrná zejména v sektoru firem pod zahraniční kontrolou. Objem zisků repatriovaných těmito společnostmi do mateřských zemí ve formě dividend dosáhl v roce 2004 zhruba 73,5 mld. korun a vyrovnal se tak téměř objemu zisků reinvestovaných zpět do české ekonomiky, které dosáhly 75,8 mld. korun (v roce 2005 pak šlo předběžně o 63,1 mld., resp. 78,5 mld. korun). Cizím investorům se jejich přímé investice v ČR díky vynikajícím hospodářským výsledkům společností vyplácejí – v roce 2004 docílili výnosnosti 12 %, v roce 2005 pak 10 %. Zisky odplývající z České republiky představují nepříznivý faktor prohlubující vnější nerovnováhu i pro delší časový horizont. Tento negativní aspekt by mohl být postupem času zčásti zmenšován opačnými kapitálovými toky, protože přímé investice českých firem v zahraničí mají od roku 2000 rostoucí trend - roce 2004 činily 26,1 mld. a v roce 2005 pak 20,5 mld. korun, za první pololetí 2006 pak české firmy nainvestovaly do zahraničí téměř tolik, jako  za celý rok 2005 (20 mld. korun). Časová prodleva mezi vlastní investicí a významnější tvorbou a repatriací zisků však může být značná.   
 
 
Zpracovala:
Ing. Drahomíra Dubská, CSc.
Oddělení makroekonomických analýz ČSÚ
tel. 2 7405 4041
e-mail: drahomira.dubska@csu.gov.cz
 


1 Pro potřeby vydělit domácí podniky byl soubor rozčleněn podle institucionálních sektorů, a to na i-sektor veřejných podniků, i-sektor soukromých národních podniků a i-sektor soukromých podniků pod zahraniční kontrolou. I-sektor Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) má malé zastoupení jak pokud jde o objem pasiv, vlastní kapitál a také docílené hospodářské výsledky.
2 Jde o údaje z výkazů, jimiž ČSÚ zjišťuje z podnikových rozvah vybraná data - roky 1997 a 2004 byly vybrány podle hlediska dosažitelnosti (rok 1997 byl první, pro nějž byly k dispozici data z podnikových výkazů, rok 2004 je posledním dostupným rokem, v němž jsou k dispozici po zpřesnění předběžných údajů data semidefinitivní). Zdrojem byly roční výkazy P5-01 oddíl A037, položka hospodářský výsledek běžného roku (v běžných cenách), vlastní kapitál a úhrn pasiv. Soubor firem zahrnuje všechny právnické osoby vč. fyzických osob účtujících v podvojném účetnictví podle oddílů OKEČ (2 místa klasifikace), v úhrnech za sekce a subsekce OKEČ. Údaje za podniky do 100 zaměstnanců jsou získány vyčerpávajícím zjišťováním, data za podniky s méně než 100 zaměstnanci pomocí výběrů s dopočty a v případě podniků do 19 zaměstnanců pak pomocí odhadů.
3 Uvedený soubor všech právnických firem a podvojně účtujících fyzických osob vytváří prostor pro nepřesnosti v zařazení do odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) vzhledem k poměru hlavních činností a jejich změn, které nemusí být včas a přesně zachyceny v Registru ekonomických subjektů. Do OKEČ jsou zařazovány podniky podle převažující činnosti.
4 Zdrojem dat jsou zde výroční zprávy firem a jejich tiskové zprávy.