Saldo prvotních důchodů z vlastnictví českých domácností klesá - 2003
Datum vydání: 17. 02. 2005
Kód: e-1195-05
Krátká tématická analýza
Východiska
- Hrubý disponibilní důchod českých domácností složený z prvotních důchodů a salda důchodů z přerozdělení stoupl v běžných cenách z 838,7 mld. korun v roce 1995 na 1387,9 mld. korun v roce 2003. Jeho růst o 65 % sledovaly i výdaje na konečnou spotřebu domácností v běžných cenách, které se během uvedeného období zvýšily ze 724,8 mld. korun v roce 1995 na 1283,1 mld. korun v roce 2003, což představuje růst o 77 %. Z porovnání křivek vývoje obou položek národních účtů za sektor domácností v grafu č. 1 je patrné, že v průběhu let 1995-2003 byl růst hrubého disponibilního důchodu domácností sledován téměř totožným tempem růstu výdajů na jejich konečnou spotřebu. Hodnota korelačního koeficientu časových řad obou ukazatelů dosahuje hodnoty 0,997.
- Prvotní důchody1 a důchody z přerozdělení jsou zdrojem úspor, které pak samy jsou zdrojem hmotné a finanční akumulace v sektoru domácností. Objem hrubých úspor, jako rozdíl mezi hrubým disponibilním důchodem na jedné straně a úhrnu výdajů na individuální spotřebu upravenou o změny podílu domácností na rezervách penzijních fondů na straně druhé, dosahoval ve sledovaném období 1995-2003 nejvyšší úrovně v letech 1997 a 1998 (136,4 mld. korun, resp. 130,3 mld. korun). V roce 1995 činily hrubé úspory domácností 119,4 mld. korun, v roce 2003 mírně převýšily 118 mld. korun. Míra hrubých úspor domácností měřená podílem hrubých úspor domácností na jejich hrubém disponibilním důchodu má klesající trend. Podle údajů z revize z roku 2004, kdy došlo k úpravě míry hrubých úspor domácností za roky 2000-2003 směrem nahoru (z toho v roce 2002 o 3,8 p.b. a v roce 2003 o 2,9 p.b.), se přesto tempo míry hrubých úspor domácností snížilo ze 14,23 % na 9,03 % k poslednímu dni druhého čtvrtletí 2004 (graf č. 2).
- Jmění domácností, při zahrnutí vlivu salda přijatých a vydaných kapitálových transferů na objem hrubých úspor, pokleslo z 280 mld. korun v roce 1995 na 137,1 mld. korun v roce 2003. Zatímco hmotná akumulace domácností má ve sledovaném období zejména díky čistému pořízení nových fixních aktiv výrazně rostoucí trend (proti 57,9 mld. korun v roce 1995 stoupla na 100,6 mld. korun v roce 2003), finanční akumulace domácností klesla z 222,1 mld. korun v roce 1995 na 36,5 mld. korun v roce 2003. Extrémní přírůstek v roce 1995 způsobila druhá vlna kupónové privatizace. I po očištění o tento vliv v období 1996-2003 však vývoj finanční akumulace sektoru domácností značně kolísá – průměrná roční změna je 35,2 mld, korun, když nejvyšší úrovně dosáhla finanční akumulace domácností v roce 1997 (62 mld. korun) a nejnižší v roce 2001 (6,7 mld. korun).
- Tato analýza abstrahuje od pohledu na užití hrubého disponibilního důchodu sektoru domácností a soustřeďuje se na vybrané položky jeho tvorby, zejména na část prvotních důchodů domácností ovlivňujících dynamiku úspor. Prvotní důchody jsou rozhodující měrou vytvářeny prvotními důchody z práce (849,1 mld. korun v roce 2003) a prvotními důchody z podnikání 426,3 mld. korun v témže roce). Oba zdroje tak tvoří 96,4 % prvotních důchodů domácností a na jejich hrubém disponibilním důchodu se podílejí z 91,9 %. Ovšem jestliže domácnosti nevyužívají přírůstků svých prvotních důchodů z práce a podnikání ke zvýšení svých úspor a nominální růst těchto prvotních důchodů pohlcuje spotřeba, je otázkou, co má tedy na vývoj hrubých úspor ve sféře tvorby hrubého disponibilního důchodu domácností spíše vliv. Z křivek jednotlivých agregátů v grafech č. 3 a 4 je patrné, že dynamika hrubých úspor českých domácností se přibližuje ovlivněna dynamikou salda jejich příjmů z vlastnictví.
Přírůstky mezd nejsou synchronní s vývojem hrubých úspor
Hrubé úspory domácností na makroekonomické úrovni jsou různorodou masou prostředků. Jejich výsledný objem vyplývá z odlišného typu chování jednotlivých subjektů tohoto sektoru pokud jde o nakládání s penězi: existují domácnosti, které jsou schopny a ochotny ze svých prvotních důchodů část peněz ušetřit, dále domácnosti, které naopak sahají do svých úspor, aby mohly zajistit vlastní spotřebu a nakonec domácností, které si na své spotřební výdaje půjčují. Výsledkem takovéhoto přelévání prostředků je pak objem peněz vykázaných jako objem jejich hrubých úspor.
Pokud by domácnosti odložily část své nynější spotřeby a podstatnou část přírůstků mezd nebo efektů svých podnikatelských aktivit by dále šetřily, rostl by samozřejmě i objem úspor generovaný z prvotních důchodů z práce a z podnikání. To se však v úhrnu za sektor domácností neděje. Jestliže samotné nominální mzdy vzrostly v roce 2003 proti roku 1995 o 73 % a prvotní důchody z podnikání o 57 %, pak hrubé úspory za rok 2003 byly proti roku 1995 dokonce o 1,1 % nižší. Spotřební výdaje domácností stouply za uvedené období o 77 %.
Dynamika hrubých úspor odpovídá dynamice salda prvotních důchodů z vlastnictví
Kromě mezd a podnikání patří k prvotním důchodům sektoru domácností také důchody z vlastnictví. Jejich saldo, ovlivňující výši prvotních důchodů a tím i jejich hrubý disponibilní důchod, je však ve srovnání s objemem mezd či důchodů z podnikání podstatně nižší – v roce 2003 činilo 50,8 mld. korun (hrubé úspory domácností dosáhly v témže roce 118 mld. korun). Toto saldo vzniká jako rozdíl mezi příjmy domácností z jejich z vlastnictví a výdaji spojenými s tímto vlastnictvím.
Do příjmů z vlastnictví sektoru domácností nepatří podle systému národních účtů např. příjem z pronájmu bytu nebo domu, i když z běžného pohledu je především takovýto příjem spojen s vlastnictvím (systémem národních účtů je zařazen do kategorie hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu a není ho možné kvantifikovat). Metodologicky se jedná o příjmy, které domácnostem vynášejí jejich finanční aktiva a půda2 - tedy především úroky z vkladů, dividendy, podíly společníků, imputované úroky z pojistných rezerv, pachtovné z pronajímané půdy a některé další příjmy z rozdělovaného zisku. Patří sem i odhadované příjmy ze skryté ekonomiky. Přitom například samotná položka úroků obsahuje nejen typické výnosy z vkladů u bank, ale i výnosy z dluhopisů a podílových listů, tedy další, úrokům podobné druhy výnosů z finančních instrumentů. Všechny informace a vývody v dalším textu respektují takto pojatou a systémem národních účtů terminologicky vymezenou příjmovou i výdajovou stranu prvotních důchodů z vlastnictví v sektoru domácností.
Příjmy z vlastnictví českých domácností klesly za posledních šest let o 31 % ze 110,6 mld. korun v roce 1998 na 76,4 mld. korun v roce 2003. Podle grafu č.3 jsou však zdrojem, který nejvíce sleduje vývoj míry úspor českých domácností (zejména v období 1997-2002), na rozdíl od vývoje mezd a příjmů z podnikání, jejichž dynamika je ve srovnání s mírou úspor zcela odlišná.
Domácnosti platí z půjček více než jim vynesou vklady
Úrokové saldo domácností se zhoršuje (graf č. 5). Jestliže pro celé období 1995-2001 bylo typické, že úroky připisované domácnostem bankami, spolu s výnosy z dluhopisů a z podílů v otevřených podílových a investičních fondech, byly výrazně vyšší než úroky placené domácnostmi, v roce 2002 došlo ke zlomu. Poprvé tak objemy peněz placené domácnostmi z jejich půjček, tj. úvěrů od stavebních spořitelen, hypotečních úvěrů spotřebitelských půjček, ale i nepovolené debetní zůstatky na účtech a tzv. úroky z finančních pronájmu (leasingová navýšení) převýšily objem peněz získaných domácnostmi z jejich vkladů a dalších vyjmenovaných úrokům podobných výnosů.
V roce 2003 byl již tento nepoměr významný – přijaté úroky a jim podobné výnosy klesly za sektor domácností až na 14,5 mld. korun (v roce 1998 šlo o 56,6 mld. korun), zatímco placené úroky vč. úroků z leasingu činily 24 mld. korun. Zde jde o zhruba stejnou úroveň jako v roce 1998, protože dynamika placených úroků, jako položky výdajové strany prvotních důchodů domácností z vlastnictví, je ve srovnání s dynamikou přijatých úroků podstatně méně volatilní. Ovšem i při očištění o extrémní vývoj úrokových sazeb v období výrazného výkyvu vnější rovnováhy v letech 1997-1998 je trend poklesu úrokových příjmů domácností evidentní. Souvisí s mimořádnou úrovní nominálních úrokových sazeb komerčních bank v uvedeném období odrážející reakci centrální banky na nerovnovážný stav v ekonomice s prvky měnové krize, pochopitelnou atraktivitu těchto sazeb pro střadatele a tomu odpovídající přírůstky vkladů. Postupná konsolidace měnových podmínek koncem minulé dekády a příznivý inflační vývoj zejména v letech 2002 a 2003 pak vedly k poklesu a udržování nominálních úrokových sazeb na střadatelsky demotivačních úrovních.
Příjmům domácností z vlastnictví dominují nepřiznané zisky podnikatelů
Nejobjemnější položkou příjmů domácností z vlastnictví jsou příjmy z rozdělovaných důchodů korporací (obchodních společností). Tvoří je jednak dividendy, jednak nepřiznané zisky podnikatelů, zejména malých společností s ručením omezeným. Statistické zjišťování a kvalifikovaný odhad nepřiznaných zisků podnikatelů tvoří základ pro určení objemu důchodů z rozdělovaného zisku korporací. Právě ten má na celkovém objemu příjmů z vlastnictví českých domácností významný podíl - objem nepřiznaných zisků byl v roce 2003 téměř pěkrát vyšší než úhrn dividend vyplacených domácnostem z firemních zisků. Podnikatelé tak v uvedeném roce využili pro spotřebu svých domácností podle odhadů více než 41,8 mld. korun zisků, které oficiálně nepřiznali.
Nepřiznané zisky podnikatelů, získané dividendy, ale v menším rozsahu i kapitálové výnosy klientů pojišťoven a penzijních fondů a příjmy získávané z pronájmu půdy tak dosahovaly v roce 2003 téměř 62 mld. korun. Byly tak více než čtyřikrát vyšší ve srovnání s objemem peněz, které získaly české domácnosti na úrocích a jim podobných výnosech z dluhových instrumentů a nástrojů kolektivního investování (14,5 mld. korun).
Úspory na životním pojištění a penzijním připojištění rychle rostou…
Od roku 1999 rostl každoročně dvojcifernými tempy čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a na rezervách penzijních fondů. Klienti pojišťoven a penzijních fondů tak zvyšovali silnou dynamikou placeného pojistného i objem technických rezerv těchto finančních institucí. Peníze, které české domácnosti každý rok naspoří na svých účtech kapitálového a investičního pojištění, resp. přesněji, o něž ročně zvýší svůj podíl na technických rezervách životního pojištění, stouply ze 4,1 mld. korun v roce 1995 na 16 mld. korun v roce 2002. I když rok 2003 již přinesl meziroční stagnaci (15,6 mld. korun), vzrostl za období 1995-2003 objem těchto peněz o téměř 280 %.
Čistý podíl domácností na technických rezervách penzijních fondů rostl ve srovnání s životním pojištěním o něco pomaleji. Proti 5,5 mld. korun, jimiž domácnosti participovaly na pojistně technických rezervách tohoto sektoru v roce 1995, činil odpovídající objem peněz v roce 2003 již 13,3 mld. korun a vzrostl tedy o 142 %.
V úhrnu za životní pojištění a penzijní připojištění tak domácnosti dokázaly zvýšit během let 1995-2003 své roční přírůstky peněz na pojistně technických rezervách více než třikrát.
… a rostou i příjmy domácností z těchto úspor
Z pohledu prvotních důchodů z vlastnictví za sektor domácností je důležité, že zvyšující se úspory lidí pojišťovny a penzijní fondy dále investují (v podobě technických rezerv), což přináší zisk. Tento zisk z peněz investovaných těmito institucemi do finančních aktiv, pozemků a budov rozdělují pojišťovny a penzijní fondy mezi klienty. Kolísání příjmů, jež jsou domácnostem každoročně z tohoto zisku připisovány, lze zčásti vysvětlit konjunkturními výkyvy finančního trhu a trhu nemovitostí. Například v roce 2002 šlo o 12,7 mld. korun, což bylo dvojnásobně více než v roce 2000 (6,8 mld. korun), v roce 2003 bylo klientům připsáno 8,4 mld. korun. V roce 2003 proti roku 1995 stouply příjmy domácností z vlastnictví životních pojistek a penzijního připojištění o 66 %.
Výnosy z vlastnictví půdy
Za pachtovné z půdy není pokládán jen příjem vlastníků půdy od nájemců, ale i výnos vlastníků vnitrozemských vod a řek získaný za poskytnuté právo používat takovou vodu k rekreaci či rybolovu3.
V příjmech domácností z vlastnictví má však spíše jen okrajový význam, i když příjmy z něj rychle rostou: jestliže v roce 1995 činily 1,3 mld. korun, v roce 2003 už 3,1 mld. korun. Jejich podíl na celkových příjmech domácností z vlastnictví (76,4 mld. korun) je však v podstatě zanedbatelný.
Pachtovné však není jen příjmem, ale figuruje i na straně výdajů pokud jde o důchody domácností z vlastnictví. Roční výdaje domácností v souvislosti s pachtovným stouply od roku 1995 desetkrát (z 0,163 mld. korun v roce 1995 na 1,659 v roce 2003), zatímco jejich příjmy z pronájmu půdy pouze 2,5krát. Vzájemný nepoměr lze kromě rozdílné výchozí báze vysvětlit i tím, že lidé prodávají půdu, takže růst přijatého nájemného z ní není tak prudký. Na straně výdajů pak může být rychlejší růst způsoben i zvyšujícím se počtem živnostníků podnikajících v těžbě nerostných zdrojů (pachtovným obecně totiž není míněn jen shora definovaný příjem z pronájmu půdy, resp. vod, ale jsou jím míněny i poplatky, které plynou vlastníkům podzemních zdrojů za využívání ložisek). Tito živnostníci platí z pronajatých zdrojů nájemné.
Výdaje domácností spojené s vlastnictvím stagnovaly…
Výše uvedený příklad výdajů, které domácností vynakládají na svůj majetek (vlastnictví), zmiňující pachtovné, nezachycuje obecnější problém vzájemného vztahu příjmů českých domácností z vlastnictví a výdajů na toto jejich vlastnictví. Ačkoli tyto výdaje byly v roce 2003 co do objemu v podstatě totožné s rokem 1995 (25,6 mld., resp. 24,7 mld. korun), v jednotlivých letech uvedeného období docházelo k rozdílům. Ty však nebyly tak výrazné jako na straně ročních příjmů domácností z vlastnictví (graf č. 6).
Pokud jde o vzájemný poměr, výdaje českých domácností spojené s jejich majetkem byly v letech 1995-2003 ve srovnání s příjmy z vlastnictvím zhruba na třetinové až čtvrtinové úrovni (v průměru 28 %). Jejich poměr k příjmům však od roku 1998 stabilně stoupá (z 22,4 % na 33,5 % v roce 2003). Přitom korelace jejich časových řad je relativně nízká (0,17).
Na straně výdajů stojí kromě malého objemu na pachtovném (1,1 mld. korun) především úroky z půjček a také tzv. úroky z finančního pronájmu, to znamená leasingová navýšení. Finanční leasing je alternativou půjček a proto leasingové splátky zahrnují i cenu, kterou si leasingové společnosti účtují za pronájem. Lze tím z menší části vysvětlit i relativně vysoké hodnoty vykázaných výdajů v letech 1995-1998, kdy finanční leasing, zejména leasing automobilů suploval spotřebitelské úvěry, které banky téměř neposkytovaly. Také objemy hypotečních úvěrů a úvěr ze stavebního spoření byly v tomto období zanedbatelné.
… ale v budoucnu vzrostou
Do sektoru domácností ovšem patří nejen obyvatelstvo, ale také živnosti, jejichž úvěry byly v období 1995-1997 v objemu trojnásobně vyšším než v letech 2000-2003. Koncem roku 1995 dosáhly úvěry domácností-živností svého vrcholu – objem půjček od bank činil 66,3 mld. korun, když začátkem roku 1993 představoval 29 mld. korun. Koncem roku 1997 měly domácnosti půjčeno 55,9 a další rok 41,4 mld. korun. Spolu s nízkým objemem úvěrů poskytovaných domácnostem-obyvatelstvu tak byl v letech 1995-1998 celý sektor českých domácností zadlužen více než 100 miliardami, což při vysokých nominálních úrokových sazbách znamenalo i vysokou úroveň úroků placených tímto sektorem.
Od roku 2000 je patrné velmi rychlé zadlužování obyvatelstva, ovšem úvěry živnostem se dostaly na podstatně nižší úroveň (20-25 mld. korun). Vcelku tak převaha úvěrů na bydlení, které preferuje obyvatelstvo, při nižších nominálních úrokových sazbách vedla k nepříliš velkým změnám v objemu placených úroků, a to i přes současně velmi rychle rostoucí zadlužování obyvatel. Jejich půjčky přesáhly 210,1 mld. korun koncem roku 2003, (resp. 271,2 mld. v listopadu 2004), když koncem roku 1995 činily pouhých 35,5 mld. korun.
Paradox, který vyvolává pohled na nerostoucí křivku úrokových výdajů z vlastnictví českých domácností v letech 1995-2003 (graf č. 5), lze tedy vysvětlit především těmito strukturálními poměry v zadlužení sektoru – zatímco dluhy obyvatelstva rostou, zadlužení živností klesá. To vše na pozadí dlouhodobého poklesu nominálních úrokových sazeb.
Výdaje spojené s vlastnictvím však budou zřejmě dále stoupat, protože dluhy českých domácností jsou vázány v první řadě na bydlení a mají tedy dlouhodobý charakter.
Závěr
Přestože v nominálním vyjádření lze v posledních dvou letech pozorovat vyšší roční přírůstky hrubých úspor domácností ve srovnání s předchozím obdobím, ukazuje regresní analýza období 1995-2003 na jejich slábnoucí sklon spořit.
Analýza prvotních důchodů českých domácností z vlastnictví definovaných podle systému národních účtů prokázala, že tyto důchody v posledních letech klesají. Jestliže ještě v roce 1998 dosahovaly 110,6 mld. korun a po snížení o výdaje spojené s vlastnictvím 84,7 mld. korun, pak v roce 2003 vyneslo toto vlastnictví českým domácnostem již pouze 76,4 a při zohlednění výdajů na vlastnictví dokonce jen 50,8 mld. korun. Během posledních pěti let tak saldo prvotních důchodů domácností z vlastnictví, tj. jejich čistý roční příjem z majetku, kleslo o 40 %. I při očištění o extrémní vývoj úrokových sazeb ve druhé polovině 90. let je patrné, že v roce 2003 ani nominální objemy příjmů českých domácností z vlastnictví, ani jejich objem snížený o výdaje na toto vlastnictví, nedosahovaly nominálních úrovní roku 1995.
Zpracovala:
Drahomíra Dubská
oddělení makroekonomických analýz
tel. 2 7405 4041
e-mail: dubska@gw.czso.cz
1 podle definice ESA 95 je obecně „prvotním důchodem“ takový důchod, který rezidentské jednotky získávají ze své přímé účasti ve výrobním procesu a důchod, který vlastník finančních aktiv nebo hmotných nevyráběných aktiv získává jako odměnu za poskytnutý kapitál nebo za to, že dal k dispozici hmotné nevyráběné aktivum jiné institucionální jednotce (str. 215 ESA 95, ČSÚ, květen 1996 ); tato definice však u sektoru domácností neobsahuje např. příjmy z pronájmu
2 podle ESA 95 popřípadě i jiná hmotná nevyráběná aktiva, jako např. vodní nebo podzemní zdroje či nepěstované biologické zdroje (str. 206 ESA 95, ČSÚ květen 1996)
3 str. 116 ESA 95, ČSÚ, květen 1996