Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Investiční aktivita v odvětvích české ekonomiky - během let 1995-2005

Kód: e-11102-06



Krátká tematická analýza

Investiční aktivita v odvětvích české ekonomiky během let 1995-2005
 

Velmi vysoká míra investování v české ekonomice zaznamenávaná po celou poslední dekádu se pokud jde o jednotlivá odvětví projevovala značně diferencovaně. V trendech je však patrné, že v období 1995-2005 byla nejvyšší míra investic 1 u tzv. „nevýrobních“ odvětvích spojených s životním prostředím a zčásti i v některých odvětvích rozvíjejících nové technologie, jako například mobilní telekomunikace . Jejich váha v ekonomice 2 je však nízká, stejně jako váha v úhrnném objemu investic v ČR, přestože během poslední dekády jejich podíly znatelně vzrostly. Celkově stouply investice v české ekonomice o čtvrtinu z 586,3 mld. korun v roce 1995 na 731,2 mld. v roce 2005.
 
Investiční aktivitu v ekonomice lze rozebírat z různých úhlů pohledu – nejen podle objemů proinvestovaných peněz a jejich vývoje v čase, ale i podle váhy jednotlivých odvětvích na úhrnu investic v ekonomice a jejím srovnání s váhou, kterou to které odvětví participuje na ekonomickém výkonu České republiky. Zajímavý je i pohled na míru investic v jednotlivých odvětví, která ukazuje, jaký podíl tvořily výdaje na investice z celkového ročního produktu daného odvětví (měřeného jeho hrubou přidanou hodnotou).   
 
Zobecněním většiny těchto parametrů pro odvětvovou struktury ekonomiky ČR lze vyslovit závěr, že tahouny investiční aktivity v české ekonomice byla v období 1995-2005 odvětví se silnou vahou v hospodářské činnosti, zatímco pro naprostou většina odvětví, u nichž v uplynulé dekádě došlo k úbytku peněz vynaložených na investice, je typické, že jejich váha v ekonomice byla a je nižší až velmi nízká. 
 
„Silná“ odvětví si tak svou investiční politikou vytvářela a vytváří prostor pro další expanzi, zatímco „slabá“ odvětví spějí spíše k další ztrátě svého podílu na ekonomické aktivitě České republiky.
 
 
Robustní růsty…
 
Z dynamiky porovnávající začátek a konec období 1995-2005 vyplývá, že největší procentní nárůst zaznamenalo odvětví obchodu, v němž se objem investic v roce 2005 ve srovnání s rokem 1995 více než zdvojnásobil (+111,4 %), stejně jako ve školství (+125 %), kde jde však o podstatně menší objemy proinvestovaných peněz podobně jako ve zdravotnictví (+94 %). Firmy v  dopravě a telekomunikacích zvýšily za uvedené období roční objem investic  dvakrát (+100,2 %).  Významně stouply investice také v odvětví zahrnujícím nemovitosti, pronájem a služby pro podniky (+40,4 %) především díky dynamice ve sféře zpracování dat a souvisejících činností v posledních dvou letech a leasingu  – objemově nejvyšší zde zůstává přírůstek u nemovitostí, i když co se dynamiky týká nejrychlejší není. Za celou ekonomiku byly v roce 2005 výdaje na investice větší o 24,7 % ve srovnání s týmiž výdaji v roce 1995.
 
Vyšší než průměrný nárůst investic v ekonomice (opět podle roční stavů začátku a konce sledovaného období) zaznamenal kromě zmíněných odvětví ještě také celý zpracovatelský průmysl (+43 %) se širokou škálou temp růstu investic pokud jde o jeho jednotlivá odvětví průmyslová odvětví), dále odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (+39 %) a také stavebnictví (+37 %).
 
 
… strmé pády
 
Naopak nižší než průměrnou dynamiku zaznamenalo podle srovnání počátku a konce sledovaného období zemědělství. V některých dalších odvětvích došlo dokonce k reálnému poklesu objemů proinvestovaných peněz v roce 2005 proti roku 1995 – o více než desetinu u pohostinství a ubytování (-13 %), v těžebním průmyslu, kde se investice snížily o třetinu a v elektrárenství a utilities s poklesem investic na zhruba polovinu objemu roku 1995. K největšímu poklesu investic však došlo v odvětví zahrnujícím banky a pojišťovny, které vynaložily v roce 2005 na investice pouhou třetinu peněz ve srovnání s polovinou 90. let, což lze vysvětlit výraznými změnami jak pokud jde o zredukovaný počet subjektů od té doby, tak i silným tlakem na snižování nákladů, jemuž byly vystaveny (proti roku 1995 působí na českém trhu méně než polovina bank, vybudované drahé pobočkové sítě nahradilo z velké části internetové bankovnictví, ambice investovat do nových centrál mimo středy měst některé banky realizují, jiné od nich naopak upustily, apod.).
 
 
Kde se investovalo nejvíce peněz…
 
Síla zpracovatelského průmyslu České republiky je patrná nejen na poli zaměstnanosti, tržeb, počtu firem a docilovaných zisků, ale i proinvestovaných objemů peněz, u nichž se předpokládá multiplikační efekt na výsledný produkt jednotlivých odvětví (měřený objemem jejich hrubé přidané hodnoty ). Jestliže v roce 1995 se v reálném vyjádření 3 proinvestovalo ve zpracovatelském průmyslu 120,7 mld. korun, pak v roce 2005 již 172,7 mld. korun, což představuje nárůst o 43 %. Ve srovnání  s tím, o kolik stouply investice v české ekonomice jako celku (+25 %), jde o  růst  markantnější. Zpracovatelský průmysl tak dále posílil svoji pozici – stojí za tím především výrazné vlastnické změny, díky nimž se do firem dostal silný zahraniční kapitál s rozvojovými strategiemi: pod zahraniční kontrolou je podle dat za rok 2004 4 přes 56 % aktiv zpracovatelského průmyslu a podle posledních údajů za první pololetí 2006 se zde firmy ovládané cizím kapitálem podílejí z téměř dvou třetin na celkových tržbách 5 (63,3 %) a z více než tří čtvrtin na tržbách z přímého vývozu (76,6 %).
 
Na druhém místě co do objemu výdajů na investice v roce 2005 figuruje se 131,8 mld. korun odvětví Doprava, skladování, pošty a telekomunikace. I zde došlo k velmi výraznému posunu ve srovnání s rokem 1995, kdy investice činily  65,8 mld. korun, což řadilo odvětví na čtvrté místo v proinvestovaných objemech. Klíčový význam měly investice související s dopravou (výstavba terminálu II letiště v Ruzyni) v závěru sledovaného období, na přelomu nového desetiletí pak investice do budování mobilních sítí operátorů podnikajících v telekomunikacích.
 
Třetí pozici podle objemu proinvestovaných peněz si udrželo odvětví zahrnující spektrum činností souvisejících s nemovitostmi, leasingem, výpočetní technikou, výzkumem a vývojem a službami pro podniky. Zde bylo v úhrnu v roce 2005 proinvestováno  142,2 mld.korun, což také znamená - podobně jako v dopravě a telekomunikacích -,  významné zvýšení objemu proti roku 1995, ovšem s tím rozdílem, že zde rok 2005 znamená vrchol postupně narůstajícího trendu v objemech investic. Sílu developerských firem dokládá skutečnost, že objem peněz investovaných do jejich projektů v roce 2005 byl téměř dvaapůlnásobně vyšší (103 mld. korun) než investice zbytku tohoto odvětví (40,3 mld. korun). Výdaje na investice převyšující ve  sledovaném období každoročně stamiliardovou hranici jsou také hlavním důvodem, že oblast nemovitosti patří ke sférám s nejvyšší mírou investic počítanou jako průměr let 1995-2005 – proinvestované prostředky zde tvořily v průměru každoročně 77,6 % v ní vytvořené hrubé přidané hodnoty. Vyšší průměr byl zaznamenán jen u shora zmíněných odvětvích 6 souvisejících se zlepšováním životního prostředí (úprava a rozvod vody 100,6 % a odstraňování odpadů 85,8 %).   
 
 
…kde o desítky miliard méně
 
U odvětví s absolutními poklesy objemů investovaných peněz lze hledat příčiny v těchto kontextech:
 
·         ústup z pozic patrný u prvovýrobních odvětví (dobývání nerostných surovin, rybolov) daný objektivně posuny ve struktuře ekonomiky směrem k technologicky vyspělým průmyslovým odvětvím a službám
·         alternativní způsoby pořízení hmotných aktiv jako byl leasing bojových letadel Gripen
·         vývoj, který byl specifický pro české podmínky (bankovnictví)
·         postupné vyčerpávání potenciálu v důsledku dostaveb velkých projektů (výroba a rozvod elektřiny).
 
Mohutný ústup z pozic je patrný zejména v elektrárenství – celé odvětví Výroba rozvod elektřiny, plynu a vody investovalo v roce 1995 prostředky ve výši 76,8 mld. korun, což byl tehdy  třetí nejvyšší objem po zpracovatelském průmyslu a nemovitostech vč. služeb pro podniky. Naproti tomu v roce 2005 dosáhly investice v tomto odvětví 40,4 mld. korun, čímž došlo k sestupu na páté místo mezi odvětvími české ekonomiky co do objemu proinvestovaných prostředků. Na číslech za celé odvětví je patrná dominance elektrárenství, které na celkových proinvestovaných objemech participovalo v prvním roce sledovaného období z 87 % (66,4 mld. korun), v posledním pak ze 71,8 % (29 mld. korun). Výrazně vyšší objemy peněz použitých na investice v letech 1995-1999 zřejmě souvisejí s dlouhotrvající výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Další významnou investiční vlnu v elektrárenství lze očekávat po roce 2010, kdy má dojít k obnově uhelných elektráren na severu Čech.
 
Na téměř třetinu klesly během sledovaného období investice také v odvětví Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (ze 48,2 mld. na 18,2 mld. korun). Známé velké investice vojenského charakteru, kterým bylo pořízení bojových stíhaček Gripen, se jednorázově jako investice v odvětví nepromítly z toho důvodu, že formou financování jejich nákupu byl leasing s následným zařazení do položky vládních výdajů (nikoli tedy do výdajů na hrubou tvorbu fixního kapitálu) 7 .
 
Nejvýznamnější pokles investiční aktivity však zaznamenalo peněžnictví a pojišťovnictví, především díky již výše popsanému vývoji v sektoru komerčních bank. Zatímco v roce 1995 celé odvětví související s peněžními službami investovalo 35,4 mld. korun, v roce 2005 již pouze 11,7 mld. korun. K nejprudšímu poklesu přitom došlo již mezi lety 1995-1999, kdy rozdíl mezi objemem investic počátečního a koncového roku činil 21,5 mld. korun.
 
 
Oslabující prvovýroba
 
Prvovýrobní sféra zaznamenává také vesměs sníženou investiční aktivitu, a to jak ve srovnání se zpracovatelským průmyslem, tak se sférou služeb.
 
V odvětví Zemědělství, myslivost a lesnictví je patrná spíše stagnace, když v roce 1995 zde bylo investováno 19, 7 md. korun, zatímco v roce 2005 o miliardu více (20,6 mld. korun). Nejvyššího objemu investic dosáhlo toto odvětví v roce 1996 (25 mld,), nejnižšího v roce 1999 (12,8 mld. korun). Podíl lesnictví a těžby dřeva je přitom výrazně nižší (během uvedeného období zde oscilovaly objemy investic mezi 1,4 mld. až 3,4 mld. korun, naproti tomu u zemědělství a myslivosti mezi 13,5 mld. až 21,7 mld. korun). Na pouhých 31 mil. korun klesly v roce 2005 investice v odvětví rybolovu a chovu ryb ve srovnání se 141 mil. v roce 1995.
 
Těžební průmysl jako celek doznal pokles investic z 11, 2 mld. v roce 1995 na 7, 5 mld. korun v roce 2005. Bylo to především následkem výrazné redukce investic v uhelném průmyslu, (ze 7,8 mld. na 4,8 mld. korun. Více se naopak investuje do dobývání ropy a zemního plynu, jejichž podíl je však ve srovnání s dobýváním uhlí podstatně skromnější (753 mil. korun v roce 2005 proti 347 mil.korun v roce 1995). V posledních letech také oživují investice v dobývání uranových rud (u 28 mil. v roce 2000 na 552 mil. v roce 2005), což může souviset s otázkou zajištění paliva do jaderných elektráren. Naproti tomu objem investic v dobývání a úpravě ostatních rud je již od roku 2002 nulový a ukazuje na postupné zavírání dolů na těžbu neželezných kovů, jejichž zpracování (vč. dovozů) a také export měly dlouhou tradici.
 
 
Rostoucí míra investic v dopravě…
 
Velmi vysokou míru investic v dopravě v posledních dvou letech ovlivnila sféra tzv. vedlejších a pomocných činností v dopravě, kde výdaje na investice byly vyšší než docílená hrubá přidaná hodnota. Do této oblasti je zařazena např. i letištní infrastruktura.
 
Avšak analýza struktury odvětví Doprava, skladování, pošty a  telekomunikace ve sledované dekádě ukazuje velmi zajímavý vývoj i z jiných pohledů: díky silnému sklonu investovat stoupla přirozeně váha tohoto odvětví na celkovém objemu investic v ekonomice - z 11, 2 % v roce 1995 na  18 % v roce 2005, přičemž nejvyššího podílu bylo dosaženo v roce 2001, v němž na toto odvětví připadala téměř pětina z úhrnného objemu prostředků investovaných v české ekonomice (19,7 %). Tento podíl znamená výrazné posílení pozice, protože nejvyšší váhu pokud jde o objem investic si s relativně malým náskokem udržuje zpracovatelský průmysl (23,6 % v roce 2005, v roce 2004 pak 28 %).
 
Druhým významným momentem, který odlišuje dopravuje a telekomunikace od naprosté většiny ostatních odvětví české ekonomiky, je již zmíněná velmi vysoká míra investic – poměr investic k výslednému ročnímu produktu tohoto odvětví (měřeného hrubou přidanou hodnotou) se podstatně zvyšoval zejména v období 1995-2001. Jeho vysoká úroveň přetrvávala i v dalších letech. Jestliže v roce 1995 se aktivity v dopravě, skladování, poštovních službách a telekomunikacích podílely na celkové přidané hodnotě tohoto odvětví zhruba třetinou (33, 3 %), v roce 2005 již více než polovinou ( 53,8 %). Za nejvyšší průměrnou mírou investic v období 1995-2005 zde stojí oblast poštovních a telekomunikačních činností, kde objemy investic tvořily v průměru ročně téměř dvě třetiny jimi vyprodukované přidané hodnoty (62 %). Tuto okolnost lze připsat vysokým investicím z doby budování sítí mobilních operátorů, čemuž odpovídá i nejvyšší míra investic v letech 2000 a 2001 – tehdy vydávaly firmy uvedeného subodvětví na investice každoročně přes 50 mld. korun, což představovalo 89,1 %, resp. 83 % v něm vyprodukované hrubé přidané hodnoty. V následujících letech však již náklady telekomunikačních firem na investice významně klesají - od roku 2003 do roku 2005 dokonce pod úroveň průměrné míry investic v ekonomice jako celku.
 
Roli dominantního subodvětví zde v posledních čtyřech letech přebírají ekonomické aktivity  klasifikované jako Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě a činnost cestovních kanceláří, jak již bylo zmíněno. Zde se v letech 2004 a 2005 investovalo objemově více, než kolik činil jeho výsledný produkt (míra investic dosahovala 113 %, resp. 134,5 % hrubé přidané hodnoty). V roce 2005 byl objem investic ve výši 75 mld. korun ve srovnání s rokem 1995 dokonce vícenež trojnásobně vyšší – tuto enormní úroveň investic ovlivnila především již zmíněná výstavba a dokončení terminálu II pražského letiště v Ruzyni, ale i investiční aktivity jiných subjektů (ČEPRO). 
 
 
…stabilně vysoká v elektrárenství
 
I přes popsanou prudkou dynamiku investic v dopravě si z dlouhodobého hlediska udržuje nejvyšší míru investic ekonomické odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Během let 1995-2005 zde objem investic v ročním průměru dosahoval 77,7 % produkované hrubé přidané hodnoty (u samotného elektrárenství s vysokou váhou v odvětví byla míra investic 74,2 %, u rozvodu a úpravy vody s nízkou váhou v odvětví pak dokonce 100,6 %). Je však třeba si uvědomit, že uvedené období zachycuje investičně náročnou dostavbu jaderné elektrárny Temelín, a že objem investovaných prostředků v absolutním vyjádření od roku 1995 do roku 2002 stabilně klesal. Právě tento vývoj způsobil, že se váha uvedeného odvětví v české ekonomice postupně zmenšila (ze 4,5% podílu na celkové hrubé přidané hodnotě v roce 1995 na 3% podíl v roce 2005). Absolutní pokles hodnoty investic se promítl i do poklesu relativního, takže váha tohoto odvětví na úhrnu investic v ekonomice ČR se rovněž snížila (ze 13,1 % v roce 1995 na 5,5 % v roce 2005) – pokles podílu na celkových investicích byl tedy rychlejší než pokles podílu na celkové hrubé přidané hodnotě. Budování velkých staveb tak rozhodujícím způsobem ovlivňuje míru investic odvětví.   
 
 
V dlouhodobém průměru měla nejvyšší míru investic odvětví související s ekologií
 
Míra investic do české ekonomiky v období 1995-2005 činila v odvětvovém vyjádření v průměru 31,9 % ročně – výdaje na investice tak dosahovaly téměř třetiny hrubé přidané hodnoty. Nad touto značně vysokou hodnotou i v mezinárodním srovnání se podle ročních průměrů pohybovala nejen blíže analyzovaná odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (77,7 %) a Doprava, skladování, poštovní a telekomunikační činnost (49, 5 %) - velmi vysokého poměru investic k produktu odvětví bylo dosaženo také v Ostatních veřejných, sociálních a osobních službách (47,5 %), kam jsou zařazeny i činnosti související s odstraňováním odpadů a u nichž je od roku 1999 míra investic každoročně vyšší než 70 % (průměr za léta 1995-2005 pak činí 85,8 %). 
 
Absolutně nejvyšší pak byla míra investic, jak již bylo výše zmíněno, v činnostech souvisejících s  úpravou a rozvody vody - během let 1995-2005 dosahovala ročně v průměru 100,9 %, v posledních třech letech dokonce převyšovala permanentně 135 %. Velmi překvapující okolnost, že objem investic zde byl vyšší než hrubá přidaná hodnota, lze zřejmě vysvětlit rozsáhlým budováním čističek vody především na českém venkově financovaném ze značné části také z evropských fondů (např. podle Evropské komise získaly v závěru roku 2004 finanční pomoc poskytnutou z Fondu soudržnosti vítězné projekty z České republiky, směřující do vodohospodářské infrastruktury a  úpravy vody, v celkové výši 5,9 mld. korun) 8 .
 
U nemovitostí je vzhledem k boomu na realitním trhu pochopitelná dlouhodobě vysoká míra investic (77,6 %), ovšem vzhledem k nižšímu sklonu investovat v případě dalších činností zařazených do odvětví Nemovitosti, služby pro podniky a výzkum a vývoj  je oproti samotným nemovitostem  výsledná odvětvová míra investic nižší (44,7 %). Vyšší než průměrné míry investic v ekonomice dosáhlo ještě Peněžnictví a pojišťovnictví (35, 8 %), především však díky silné investiční vlně let 1995-1997 (63,7 %) – poté těžké problémy sektoru komerčních bank, jeho podstatná redukce a nasměrování trendu k efektivnosti silně omezily míru investic odvětví (25,3 % v letech 1998-2005).
 
V ostatních odvětvích je míra investic nižší než číslo za českou ekonomiku. V průměru za léta 1995-2005 byl poměr mezi objemem investic a produktem odvětví, tj. jeho hrubou přidanou hodnotu, nejnižší v  pohostinství a ubytování (18,5 %), stavebnictví (15,4 %) a školství (12,9 %).
 
Zpracovala:
Ing. Drahomíra Dubská, CSc.
analytička
odd. makroekonomických analýz ČSÚ
tel. 2 7405 4041, e-mail: drahomira.dubska@csu.gov.cz
 
K tomuto tématu vydá ČSÚ do konce tohoto roku případovou studii s názvem „Investice a ekonomický růst v ČR: kam se ztrácí vysoká míra investic?“
 


1 Pod pojmem investice je v této analýze míněna položka národního účetnictví s názvem Tvorba hrubého fixního kapitálu jako jedna z komponent úhrnného agregátu Hrubý domácí produkt. Míra investic vymezená v teorii jako poměr Výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu k Hrubému disponibilnímu důchodu (HDD) v ekonomice je zde za jednotlivá odvětví při absenci ukazatele HDD vztažena k jejich Hrubé přidané hodnotě. U propočtu míry investic za ekonomiku je ve jmenovateli uveden HDP.
2 Váha jednotlivých odvětví je měřena podílem jejich přidané hodnoty na úhrnu hrubé přidané hodnoty v ekonomice.
3 Vyjádřeno v cenách roku 2000, to znamená v objemech očištěných o pohyb cen v uvedeném odvětví.
4 Podrobnější analýzu lze nalézt v následujících publikacích ČSÚ: případová studie „Role domácího kapitálu v transformaci české ekonomiky“ z ledna 2006,  ad hoc studie „Zdroje podnikání a účetní přidaná hodnota nefinančních podniků v období let 2000 až 2004“ z konce roku 2005 a krátká tématická analýza „Strukturální změny přinesly českým firmám stamiliardové zisky“ z října 2006.
5 Podíly na tržbách z průmyslové činnosti.
6 Propočet průměrných dat je proveden za dvoumístné subsekce OKEČ.
7 V soustavě národních účtů byla hodnota letadel (s ohledem na to, že jde o destruktivní bojovou techniku) zachycena jako mezispotřeba a nikoli jako tvorba fixního kapitálu. O stejnou částku se zvýšila netržní produkce vládních institucí a výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu.
8 Na deset vybraných investičních projektů z oblasti životního prostřední bylo získáno z Fondu soudržnosti 178,9 mil. eur. Bližší informace na  http://www.mmr.cz/index.php?show=001021348000006&lang=1