Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 3. čtvrtletí 2006

Kód: e-3132-06



Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců 1


Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby dosáhla ve 3. čtvrtletí 2006 výše 19 968 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 139 Kč.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 180 Kč na 20 104 Kč, v nepodnikatelské sféře o 991 Kč na 19 484 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 6,1 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 6,2 %, v nepodnikatelské 5,4 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálná mzda tedy vzrostla o 3,1 %, v podnikatelské sféře o 3,2 %, v nepodnikatelské sféře o 2,4 %. Minimální mzda byla v roce 2006 navýšena dvakrát, a to k 1.1.2006 a k 1.7.2006 vždy o 385 Kč, na současných 7 955 Kč. Pro 2. pololetí 2006 tak činí její meziroční růst 10,7 %.
Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy za 3. čtvrtletí se z hlediska střednědobého srovnání (porovnání s průměrem za 8 předcházejících čtvrtletí) jeví jako přírůstek nikterak nevybočující z průměru. Ve 3. čtvrtletí 2006 činil 6,1 %, průměrný přírůstek za období 3. čtvrtletí 2004 až 2. čtvrtletí 2006 byl 6,2 %. Z dlouhodobějšího porovnání (průměrný roční přírůstek za roky 2001 až 2005 let činil 6,9 %) se jedná o přírůstek podprůměrný. Za tímto konstatováním je ale nutno vidět skutečnost, že v letech 2001 a 2002 se meziroční přírůstek pohyboval řádově kolem 7-9%, poté došlo k jeho poklesu na zhruba 6,5 % a v roce 2005 poklesl až k hranici 5,5 %.
U reálné mzdy je situace poněkud odlišná, protože její vývoj je ovlivněn spolupůsobením dvou faktorů. Vedle růstu nominálních mezd je to ještě růst cenové úrovně (inflace) vyjádřený indexem spotřebitelských cen (ISC). V období let 2001 až 2005 ISC poměrně výrazně kolísal a pohyboval se v rozmezí od 4,7 % v roce 2001 do 0,1 % v roce 2003. V roce 2003 tak byl vlivem velmi nízké inflace zaznamenán nejvyšší růst reálné mzdy. Zatímco současný relativní přírůstek nominálních mezd se pohybuje na úrovni roku 2003, reálná mzda se v prvních třech čtvrtletích roku 2006 meziročně zvýšila o 3,6 %, ve stejném období roku 2003 to ale právě vlivem nízké inflace bylo 6,8 % (podrobné informace viz /produkty/pmz_cr).
Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu.
V předchozích letech platilo, že se rozdíly mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou vždy v 1. a 3. čtvrtletí roku prohlubovaly, tj. úroveň průměrné mzdy v podnikatelské sféře byla vyšší než ve sféře nepodnikatelské. Ve 2. a 4. čtvrtletí, vzhledem k pravidelnému vyplácení poloviny, resp. určité části dalšího platu v nepodnikatelské sféře, docházelo k většímu sbližování úrovně mezd. V některých obdobích byla úroveň mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší než ve sféře podnikatelské. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 1.
Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféře v roce 2005 ovlivnily úpravy platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Kromě běžného meziročního nárůstu průměrných platů došlo k jejich diferencovanému zvýšení u vybraných profesí. Vláda svým nařízením č. 637/2004 Sb. a č. 307/2005 Sb. rozšířila okruh zaměstnanců, kterým jsou platové tarify poskytovány podle stupnice zvýšených platových tarifů, např. o zaměstnance sociální péče, sociální pracovníky zabezpečující sociální agendy a o zaměstnance vykonávající práce na pozemních komunikacích, při svozu a zpracování komunálního odpadu a o zdravotnické pracovníky. Dále byla zavedena nová stupnice zvýšených platových tarifů pro zaměstnance, kteří jsou příslušníky Policie ČR, Vězeňské služby ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR. Od 1. ledna 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení dalších platů. Zejména posledně jmenovaná mzdová úprava přispěla k tomu, že v nepodnikatelské sféře byly potlačeny výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stává plynulejším, s případnými skokovými posuny pouze v závislosti na legislativních opatřeních. Prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím v nepodnikatelské sféře je rok 2006. Zatímco v 1. a 3. čtvrtletí roku 2005 se toto opatření projevilo vyšším meziročním mzdovým růstem, než jaký byl zaznamenán ve 2. a 4. čtvrtletí, od letošního 1. čtvrtletí se potvrdilo očekávání, že v této sféře dojde k mzdovému vývoji bez výraznějších výkyvů.
Graf č. 1
Graf 1 Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Kč a její růst v % podle sfér (na fyzické osoby)


Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.
Průměrná mzda na přepočtené počty ve 3. čtvrtletí 2006 meziročně vzrostla o 1 169 Kč, tj. o 6,0 % a dosáhla 20 575 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 196 Kč, tj. 6,2 %, průměrná mzda činila 20 580 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 068 Kč, tj. 5,5 % a dosáhla 20 556 Kč. Reálná mzda vzrostla o 3,0 %, v podnikatelské sféře o 3,2 %, v nepodnikatelské o 2,5 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 2. Z něj je patrné, že nejnižší mzdové úrovně dosahovala odvětví: rybolov a chov ryb; ubytování a stravování; zemědělství a myslivost, lesnictví. Naopak nejvyšší mzdové úrovně dosáhla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. I když relativní meziroční přírůstky u odvětví na opačných koncích žebříčku ve 3. čtvrtletí neukazují na výrazné rozdíly (rybolov a chov ryb 5,6 %; finanční zprostředkování 6,8 %), je třeba si uvědomit, že relativní přírůstek u nízké nominální mzdy představuje její zvýšení v řádu zhruba 8 stokorun, zatímco přírůstek u vysoké nominální mzdy reprezentuje zvýšení průměru v řádu více než 2 tis. Kč.

Graf č. 2
Graf 2 Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (v Kč) a její růst (v %) podle odvětví ve 3. čtvrtletí 2006 (na přepočtené počty)
AZemědělství a myslivost, lesnictvíBRybolov a chov ryb
CTěžba nerostných surovinDZpracovatelský průmysl
EVýroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyFStavebnictví
GObchod; opravy motorových vozidelHUbytování a stravování
IDoprava, skladování a spojeJFinanční zprostředkování
KČinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnostiLVeřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
MVzděláváníNZdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
OOstatní veřejné, sociální a osobní služby
Při porovnání mzdového vývoje za 1. až 3. čtvrtletí 2006 podle oddílů OKEČ (podrobnější členění na úrovni dvouciferného kódu OKEČ) nedošlo proti 1. pololetí roku k žádnému významnějšímu rozdílu. Mezi tři odvětví (zaměstnávající alespoň 20 tis. zaměstnanců, avšak bez podnikatelských subjektů s méně než 20 zaměstnanci) s nejnižší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřila:
- výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin: 11 092 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví byla zhruba na úrovni 55 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +482 Kč, resp. +4,5 %)
- výroba textilií a textilních výrobků: 13 723 Kč (68 % průměru, +877 Kč, resp. +6,8 %)
- zemědělství, myslivost a související činnosti: 14 354 Kč (71 % průměru, + 844 Kč, resp. +6,2 %)

Naopak mezi tři odvětví (při zachování stejného kritéria, tedy minimálně 20 tis. zaměstnanců) s nejvyšší nominální hodnotou průměrné mzdy na přepočtené počty patřily:
- činnosti v oblasti výpočetní techniky: 44 501 Kč (průměrná mzda v tomto odvětví zhruba na úrovni 220 % průměrné mzdy za celou ČR, při nominálním, resp. relativním meziročním přírůstku +2 480 Kč, resp. +5,9 %)
- finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování: 43 251 Kč (214 %, +2 932 Kč, resp. +7,3 %)
- výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie: 28 693 Kč (142 % průměru, +2 867Kč, resp. +11,1 %).
Výdělky zaměstnanců v odvětví (bez ohledu na počet zaměstnanců) s nejvyšší mzdou (letecká doprava) dosáhly v 1. až 3. čtvrtletí 2006 zhruba 4,5násobek mzdy zaměstnanců v odvětví s nejnižší mzdou (výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin). Meziodvětvová mzdová diferenciace se v prvních devíti měsících roku 2006 proti stejnému období roku 2005 poněkud zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,7 procentního bodu vyšší a dosáhl 35,9 %, z toho v samotném 3. čtvrtletí se meziročně zvýšil podstatně výrazněji, a to o 1,8 p. b. na 34,5 % (na přepočtené počty).
Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 3
Graf 3 Přírůstek reálné mzdy (v %) podle odvětví  v 1. až 3.  čtvrtletí 2006 (na přepočtené počty, SOPR=100)

AZemědělství a myslivost, lesnictvíBRybolov a chov ryb
CTěžba nerostných surovinDZpracovatelský průmysl
EVýroba a rozvod elektřiny, plynu a vodyFStavebnictví
GObchod; opravy motorových vozidelHUbytování a stravování
IDoprava, skladování a spojeJFinanční zprostředkování
KČinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnostiLVeřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
MVzděláváníNZdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
OOstatní veřejné, sociální a osobní služby

Ze srovnání mzdového vývoje z podrobnějšího hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. Průměrná mzda za první tři čtvrtletí roku 2006 (na přepočtené počty) ve finančních institucích tvořila 2násobek republikového průměru, pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,7krát vyšší než je průměr v ČR. Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, nedosahují ani dvou třetin celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzdy pohybují zhruba na úrovni tří čtvrtin průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.


1) Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.