Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí 2007

 
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda ² na fyzické osoby dosáhla v 2. čtvrtletí 2007 výše 21 462 Kč, v  meziročním srovnání činil přírůstek 1 480 Kč.

V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 571 Kč na 21 687 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 153 Kč na 20 673 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 7,4 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 7,8 %, v nepodnikatelské 5,9 %. Relativní meziroční přírůstek průměrné nominální mzdy ve 2. čtvrtletí (7,4 %) znamenal sice ve srovnání s 1. čtvrtletím zpomalení tempa růstu o 0,5 procentního bodu, přesto patří k nejvyšším za posledních 5 let.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. Spotřebitelské ceny se zvýšily ve 2. čtvrtletí o 2,4  %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,9 %, v podnikatelské sféře o 5,3 %, v nepodnikatelské sféře o 3,4 %. Vývoj nominální mzdy, reálné mzdy a indexu spotřebitelských cen viz graf č. 1, podrobné informace na /produkty/pmz_cr.
 
 Graf č. 1
Minimální mzda byla zvýšena k 1.1.2007 na 8 000 Kč, v 1. pololetí 2006 činila 7 570 Kč a ve 2. pololetí 7 955 Kč.

Nárůst objemu mzdových prostředků u souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, činil proti stejnému období předchozího roku téměř 16,8 mld. Kč, což je více o 8,5 % při současném růstu počtu zaměstnanců o 1,0 %.

Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. Od roku 2005 bylo v nepodnikatelské sféře zrušeno vyplácení tzv. dalších platů. Tím se v nepodnikatelské sféře potlačily výraznější rozdíly v mzdové úrovni mezi jednotlivými čtvrtletími a mzdový vývoj v této sféře se tak stal plynulejším. Tato skutečnost je nejlépe dokumentována meziročními relativními přírůstky od 1. čtvrtletí 2006, které je v této sféře prvním z tohoto pohledu srovnatelným obdobím. Vývoj nominální mzdy a jejích relativních přírůstků podle sfér je názorně zobrazen v grafu č. 2.
 
Graf č. 2
Za celé 1. pololetí 2007 dosáhla nominální průměrná hrubá měsíční mzda 20 938 Kč, což je meziročně o 1 485 Kč více. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 1 578 Kč na 21 174 Kč, v nepodnikatelské sféře o 1 150 Kč na 20 106 Kč. Relativně vzrostla průměrná mzda celkově o 7,6 %, přičemž v podnikatelské sféře činil růst 8,1 %, v nepodnikatelské 6,1 %.

Spotřebitelské ceny se zvýšily v uvedeném období o 2,0  %, reálná mzda tedy vzrostla celkově o 5,5 %, v podnikatelské sféře o 6,0 %, v nepodnikatelské sféře o 4,0 %.
Vzhledem k tomu, že v nepodnikatelské sféře pracuje vyšší podíl osob na částečný úvazek, budou následující srovnání provedena na údajích o průměrné mzdě na tzv. přepočtené počty zaměstnanců, které přihlížejí k délce pracovního úvazku.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty vzrostla ve 2. čtvrtletí 2007 meziročně o 1 525 Kč, tj. o 7,4 % a dosáhla 22 152 Kč, v podnikatelské sféře činil přírůstek 1 613 Kč, tj. 7,8 %, průměrná mzda činila 22 206 Kč, v nepodnikatelské sféře vzrostla o 1 206 Kč, tj. 5,8 % a dosáhla 21 955 Kč. Reálná mzda meziročně vzrostla celkem o 4,9 %, v podnikatelské sféře o 5,3 %, v nepodnikatelské o 3,3 %.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) dobře charakterizuje graf č. 3. Nejnižší nominální mzdu zaznamenala v 2. čtvrtletí 2007 odvětví: ubytování a stravování (15 957 Kč); zemědělství a myslivost, lesnictví (16 070 Kč); rybolov a chov ryb (16 790 Kč). Naopak nejvyšší mzdové úrovně dosáhla odvětví: finanční zprostředkování (43 159 Kč); výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (27 942 Kč); těžba nerostných surovin (26 084 Kč). Nejnižší meziroční relativní přírůstek byl zjištěn v jenom z nejlépe placených odvětví, a to: výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody – růst o 2,8 % zde představuje nominální růst o cca osm stokorun. Naopak nejvyšší relativní meziroční přírůstek zaznamenala odvětví: obchod, opravy motorových vozidel (10,7%) a ubytování a stravování (10,6 %). Za tímto takřka shodným relativním růstem je třeba vidět rozdílné nominální zvýšení průměrné mzdy, které v případě dříve jmenovaného odvětví činí cca 2 200 Kč, v případě ubytování a stravování cca 1 500 Kč.
 
Graf č. 3 
Budeme-li se zabývat odvětvími, která jsou z hlediska zaměstnanosti významnější, tj. zaměstnávají alespoň 20 tis. zaměstnanců ³ , pak z porovnání na podrobnější úrovni ( oddíly OKEČ, tj. dvouciferný kód) vyplývá, že na obou koncích pomyslného žebříčku se nacházejí v jednotlivých sledovaných obdobích stejná odvětví a v jejich pořadí dochází jen k minimálním změnám. Za celé 1. pololetí 2007 nejvyšší nominální průměrné mzdy dosáhlo odvětví finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijního financování (49 609 Kč) při meziročním růstu o 8,1 % (vyšší o 0,5 proc. bodu než kolik činí celorepublikový průměr). Naopak nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (14 484 Kč) při meziročním růstu o 7,6 % (na úrovni celorepublikového průměru). Nevýrazný rozdíl v relativním přírůstku ale znamená poměrně vysokou diferenci v absolutní částce, o kterou si zaměstnanci ve zmíněných odvětvích meziročně polepšili. Zatímco v prvně jmenovaném odvětví stoupla hrubá mzda cca o 3,7 tis. Kč, v později uvedeném odvětví to bylo jen zhruba o 1 tis. Kč.

Na dalších místech mezi nejlépe placenými odvětvími jsou: činnosti v oblasti výpočetní techniky (47 163 Kč, meziroční růst o 5,7 %, tj.  2 530 Kč) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie (30 620 Kč, meziroční růst o 6,0 %, tj. 1 721 Kč). Mezi nejhůře placená odvětví nadále patří: zemědělství, myslivost a související činnosti (14 851 Kč, meziroční růst o 8,3 %, tj. 1 139 Kč) ubytování a stravování (15 645 Kč, meziroční růst o 10,6 %, tj. 1 495 Kč).

Při srovnání odvětví bez ohledu na počet zaměstnanců byla nejvyšší nominální mzda (odvětví letecká doprava – 55 426 Kč) 4,7krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – 11 744 Kč). Meziročně průměrná mzda v nejlépe placeném odvětví vzrostla o 13,2 %, tj. téměř o 6,5 tis. Kč, v nejhůře placeném odvětví stoupla o 8,0 %, tj. o necelých 900 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace (na přepočtené počty) se meziročně zvýšila, variační koeficient průměrných mezd (podle oddílů OKEČ) byl o 0,9 procentního bodu vyšší a dosáhl 37,4 %.
 
Meziroční přírůstky reálné mzdy v členění podle odvětví (sekce OKEČ) v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou znázorněny v následujícím grafu.

Graf č. 4
Ze srovnání mzdového vývoje z hlediska sektorové příslušnosti vyplývá, že dlouhodobě dosahují nejvyšších průměrných nominálních mezd finanční instituce, pojišťovací společnosti a penzijní fondy. V prvních šesti měsících roku 2007 tvořila průměrná mzda (na přepočtené počty) v těchto institucích 2,1násobek republikového průměru, z toho soukromé instituce národní (zaměstnávající cca 10 tis. osob) dosáhly průměrné mzdy 1,7krát vyšší a soukromé instituce pod zahraniční kontrolou (cca 55 tis. osob) 2,2krát vyšší než byl průměr v ČR. Naopak průměrná mzda v sektoru domácností, tj. u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, dosahuje zhruba 64 % celorepublikového průměru. V sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem se mzda pohybuje zhruba na úrovni 77 % průměrné mzdy v celé ČR. Výši průměrné mzdy ale zcela zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 %.
 
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, přesáhla na přepočtené počty 23 tis. Kč, v podnicích zaměstnávajících 50-249 zaměstnanců dosáhla cca 20 tis. Kč, u firem s počtem zaměstnanců 20-49 se pohybovala průměrná mzda kolem 19,5 tis. Kč. Zde je na místě si znovu připomenout, že všechna výše popisovaná statistická data se vztahují k souborů zpravodajských jednotek, ve kterém nejsou zařazeny podnikatelské subjekty zaměstnávající méně než 20 zaměstnanců, finanční instituce a organizace nepodnikatelské sféry jsou zahrnuty bez ohledu na počet zaměstnanců.

---

¹ Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry; týkají se pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.

² V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2006“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /produkty/struktura-mezd-zamestnancu-2006-3phrc73bp3).

³ šetření nezahrnuje podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci