Vítejte na novém webu Českého statistického úřadu! Děkujeme vám za zpětnou vazbu.

Přejít k obsahu

V 1. čtvrtletí oslabovala spotřební i investiční poptávka

Kód: 050152-23

25. července 2023


Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2023 díky příznivým výsledkům exportních odvětví rostla. Domácí poptávka ale klesala, což se projevilo dalším reálným propadem spotřeby domácností i oslabením míry investic. Hospodaření vládních institucí skončilo ve výrazném deficitu.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2023 nominálně meziročně rostla o 162,4 mld. korun a reálně byla vyšší o 5,7 %. Mezičtvrtletně HPH reálně vzrostla o 0,5 %. Českou ekonomiku ovlivňovalo pokračující oslabování domácí poptávky. To negativně působilo zejména na maloobchod a služby, ačkoli služby jediné mohly čerpat alespoň z oživení zahraničního cestovního ruchu. Na druhé straně pozitivní výsledky vývozu motorových vozidel a přidružených oborů udržovaly růst ve zpracovatelském průmyslu. Míra zisku nefinančních podniků v 1. čtvrtletí mírně vzrostla na 48,6 %. Jejich míra investic naopak mezičtvrtletně klesla a dosáhla 27,2 %.

Příjmy domácností v 1. čtvrtletí meziročně nominálně vzrostly o 93,1 mld. korun. Reálný propad se ale prohloubil na 3,4 %. Spotřeba domácností byla reálně meziročně nižší o 5,8 % a oproti předchozímu kvartálu klesla o 1,8 %. „Trvající oslabení kupní síly domácností mělo hmatatelné dopady na jejich výdaje. Spotřeba pošesté v řadě reálně mezičtvrtletně klesla a prohloubil se i její meziroční propad. Investice domácností dokonce nominálně klesly. Výsledkem bylo snížení míry investic domácností na rekordně nízkou úroveň,“ říká Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ. Hrubé úspory meziročně rostly, ale míra úspor, tedy jejich podíl na disponibilním důchodu, mírně klesla na 17,9 %. Míra investic domácností se snížila na 7,3 %.

Hospodaření sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí skončilo v deficitu 100,9 mld. korun. Meziročně se schodek prohloubil o 31,9 mld. korun. Silné navýšení příjmů bylo podpořeno výraznějším výběrem běžných daní z důchodů i jmění a přijatými sociálními příspěvky. Řešení energetické krize ale vedlo spolu s dalšími sociálními náklady k výraznějšímu růstu výdajů vládních institucí. Na konci čtvrtletí dluh vládních institucí dosáhl 3 099,4 mld. korun a byl meziročně vyšší o 415,3 mld.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.
 


Kontakt:

Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ

T
274 052 017 | M 604 149 190
E
jan.cieslar@csu.gov.cz | Twitter @statistickyurad