Metodický úvod

Obecný rámec k ukazatelům výzkumu a vývoje

Vědecké poznávání světa je nezbytné pro další vývoj lidské společnosti. Výzkum a vývoj je prací náročnou jak s ohledem na šíři problémů, které je nutno řešit, tak z hlediska finančních zdrojů a z hlediska pracovního potenciálu. Rozvoj výzkumu a vývoje je spojován zejména s růstem ekonomiky a její konkurenceschopností. Je proto nutné, abychom měli dostupná a mezinárodně srovnatelná statistická data popisující jednotlivé charakteristiky výzkumu a vývoje v ČR.

Evropská rada schválila na summitu v Lisabonu v březnu 2000 strategický cíl pro EU (v roce 2001 se k této iniciativě spolu s ostatními kandidátskými státy připojila i ČR), stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a s lepšími pracovními místy a s posílenou sociální soudržností. Pro monitorování pokroku v dosahování tohoto strategického cíle byl Evropskou komisí vytvořen seznam strukturálních ukazatelů, mezi něž byl zařazen za oblast zavádění inovací a výzkumu i ukazatel výdaje na výzkum a vývoj.

Systém ukazatelů výzkumu a vývoje závazný pro členské země EU, mezi něž od 1.5. 2004 patří i Česká republika, byl promítnut do Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologie č.753/2004 ze dne 22.dubna 2004, které má vazbu na Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č.1608/2003/ES ze dne 22. července 2003. Rok 2003 je podle tohoto nařízení prvním referenčním rokem za který je třeba, aby členské země Evropské unie poskytly Eurostatu požadované ukazatele.

Definice pojmů výzkum a vývoj

Pojmy výzkum a vývoj jsou v ČR definovány zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Tento zákon upravuje systém státní podpory výzkumu a vývoje a s tím souvisejících práv a povinností právnických a fyzických osob zabývajících se výzkumem a vývojem a státních orgánů zajišťujících jejich podporu.

Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Pro účely tohoto zákona se rozlišuje:

a) Základní výzkum zahrnuje experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, bez úvah o jejich konkrétní aplikaci.

b) Aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi. Výsledky aplikovaného výzkumu jsou směřovány ke specifickému a praktickému cíli.

Vývoj je charakterizován jako systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení, případně k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

Ukazatele výzkumu a vývoje (dále jen VaV) jsou popsány ve Frascati manuálu, metodické příručce OECD vytvářejícím obecně uznávaný metodický a koncepční návod pro mezinárodně harmonizované statistické zachycení těchto ukazatelů. Tento manuál pro statistické měření ukazatelů VaV (struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje a vnitřní výdaje na výzkum a vývoj VaV v různém třídění) je v ČSÚ používán od r.1995.

Roční statistické šetření ČSÚ o výzkumu a vývoji v ČR za rok 2003

Ukazatele VaV jsou v ČR sledovány vyčerpávajícím statistickým zjišťováním, prostřednictvím jediného formuláře: Roční výkaz o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Výkaz je součástí Programu statistických zjišťování, který je nyní každoročně stanoven a zveřejněn vyhláškou ČSÚ podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, v platném znění. Uvedené statistické šetření plně respektuje metodické principy EU a OECD uvedené ve Frascati manuálu a Nařízení Komise Evropských společenství pro statistiku vědy a technologie č.753/2004 ze dne 22.dubna 2004. Toto šetření je určeno k měření lidských a finančních zdrojů určených k výzkumným a vývojovým činnostem (ukazatele VaV z hlediska “vstupů“).

Od roku 2001 je pro dopočet údajů za zpravodajské jednotky, které ve stanoveném termínu výkaz nepředložily (tzv. non-response), využíváno matematicko-statistických metod.

Okruh zpravodajských jednotek – základní soubor

Zpravodajskými jednotkami (dále jen ZJ) v oblasti statistického zjišťování výzkumu a vývoje, dle doporučení obsaženého ve Frascati manuálu, jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost bez ohledu na počet jejich zaměstnanců. Základním kritériem pro rozlišování výzkumných a vývojových činností je patrná přítomnost prvku novinky (inovace) ve výzkumu a vývoji. Podrobnější vymezení činností, které spadají či nespadají do oblasti výzkumu a vývoje, je uvedeno ve výkazu VTR 5-01, v části: Metodické vysvětlivky.

V České republice se zabývají výzkumem a vývojem výzkumná pracoviště podnikatelského sektoru (firmy, finanční instituce, zaměstnavatelé), zaměstnanci vysokých škol, vědecká pracoviště Akademie věd ČR, samostatné výzkumné ústavy, rezortní ústavy a další pracoviště. Jednotlivé ukazatele VaV se sledují, dle doporučení OECD a Eurostatu, ve čtyřech základních sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech):

a) Podnikatelský sektor zahrnuje zpravodajské jednotky (lokální jednotky na místní úrovni), jejichž činností je tržní výroba zboží nebo služeb (jiných než vyšší vzdělání) pro prodej veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Patří sem firmy, finanční instituce, zaměstnavatelé.

b) Vládní sektor je složen z orgánů státní správy a samosprávy na všech úrovních (Akademie věd, rezortní výzkumné ústavy ministerstev, apod.) s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství.

c) Vyšší odborné a vysoké školství (dále jen sektor vyššího vzdělání) zahrnuje všechny univerzity a vysoké školy (v rámci nich pak jednotlivé fakulty) a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou, řízené nebo spojené s organizacemi vyššího vzdělávání.

Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem. Byl odděleně identifikován OECD pro svou důležitou roli ve výzkumu a vývoji.

d) Neziskový sektor sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, které nejsou založeny s primárním cílem tvorby zisku, dále soukromé osoby a domácnosti. Jedná se například o sdružení výzkumných organizací, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace.

Od roku 2001 jsou na základě požadavku OECD a Eurostatu sledovány požadované ukazatele i podle regionálního členění – místa pracoviště výzkumu a vývoje jednotlivých zpravodajských jednotek. Český statistický úřad každoročně aktualizuje stávající databázi zpravodajských jednotek zabývajících se výzkumem a vývojem, a to na základě spolupráce s Radou vlády pro výzkum a vývoj, pomocí dotazů v jiných statistických zjišťováních a informací z relevantních administrativních zdrojů.

Charakteristika zjišťovaných ukazatelů

Výše uvedeným statistickým šetřením VTR 5-01 je zjišťována struktura zaměstnanců výzkumu a vývoje a vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v různém třídění u zpravodajských jednotek, které provádějí výzkum a vývoj jako svoji hlavní nebo vedlejší činnost v rámci jednotlivých sektorů provádění výzkumu a vývoje (podnikatelský, vládní, vyššího vzdělání a soukromý neziskový).

Zaměstnanci výzkumu a vývoje (dále jen VaV)

Zaměstnanci VaV jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Mezi zaměstnance VaV patří i ti zaměstnanci, kteří obstarávají přímé služby k výzkumným a vývojovým činnostem, jako např. manažeři VaV, administrativní úředníci, sekretářky apod. Naopak ti, kteří provádějí nepřímé služby jako např. zaměstnanci v závodní jídelně nebo kantýně, bezpečnostní službě, jsou pro tento účel vyloučeni.

Kategorie zaměstnanci zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, placené v zaměstnání.. Formální vazbou k zaměstnání se rozumí především pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, ale i dohoda o provedení práce.

Způsob sledování a zachycení stavu zaměstnanců VaV

· Evidenční počet zaměstnanců k 31.12. ve fyzických osobách podle pohlaví. Tento ukazatel nejlépe vypovídá o evidenčním počtu osob aktivních ať už plně nebo částečně ve výzkumných a vývojových činnostech (lidských zdrojích ve výzkumu a vývoji). Tento způsob zachycení má však své omezení a to tím, že sleduje počet zaměstnanců ke konci sledovaného roku a nezahrnuje i osoby pracujících pro ZJ na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
· Počet dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce uzavřených v průběhu sledovaného roku na výzkumné a vývojové činnosti. V ČR a především pak v sektoru vyššího vzdělání pracuje významné množství osob v oblasti výzkumu a vývoje na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
· Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený podle pohlaví na plný pracovní úvazek (dále jen PPP). Ukazatel PPP v sobě zahrnuje i přepočtený (dle počtu odpracovaných hodin) počet osob pracujících pro ZJ na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

Příklad: Je-li učitel zaměstnán na poloviční úvazek pracovní úvazek, pak je hodnota PPP rovna 50 %, tedy 0,5.

· Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený podle pohlaví na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE). Tento ukazatel nejlépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců VaV. Jeden FTE se rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) zaměstnance, který se na 100% věnuje VaV činnosti. U zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, čímž nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také počet osob pracujících pro ZJ na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přepočtených dle metodiky platné pro FTE.
Příklad: Je-li učitel zaměstnán na poloviční úvazek, pak je stejně jako v předchozím případě hodnota PPP rovna 50 %, tedy 0,5. V přepočtu FTE je však podstatným prvkem čas věnovaný výzkumu a vývoji. Jestliže tento učitel věnuje pouze polovinu své pracovní doby na výzkum a vývoj a zbytek na jiné aktivity (pedagogická činnost), pak je hodnota FTE rovna 0,5*0,5, tedy 0,25.

Členění zaměstnanců VaV

Zaměstnanci VaV jsou v rámci jednotlivých sektorů provádění VaV (podnikatelský, vládní, vyššího vzdělání a soukromý neziskový) členěni:

1. podle zaměstnání a pohlaví – zaměstnanci VaV jsou míněni výzkumní pracovníci, kteří provádějí výzkum a vývoj, a dále pomocní, techničtí, administrativní a jiní pracovníci na pracovištích VaV.
a. Výzkumní pracovníci – zabývají se koncepcí nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů, nebo takové projekty řídí. Výzkumní pracovníci tvoří nejdůležitější skupinu zaměstnanců VaV – tvoří pilíř vědeckovýzkumných aktivit. Jde převážně o zaměstnance zařazené do hlavní třídy 2 (Vědečtí a odborní duševní pracovníci) a podskupiny 1237 (Vedoucí pracovníci výzkumných a vývojových útvarů) platné klasifikace zaměstnání-rozšířené (dále jen KZAM-R).
b. Techničtí a ekvivalentní pracovníci – účastní se výzkumu a vývoje uskutečňováním vědeckých a technických úkolů, aplikováním konceptů a provozních metod, obvykle za dohledu výzkumných pracovníků. Jde převážně o zaměstnance zařazené do třídy 31 (Technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech) a třídy 32 (Techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech) KZAM-R.
c. Další pomocní pracovníci – jsou řemeslníci, sekretářky a úředníci, kteří se podílí na výzkumných a vývojových činnostech nebo jsou začleněni do takových prací, zahrnuti jsou i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Pozn. Podrobnější vymezení jednotlivých druhů činností, které spadají do výše uvedených druhů zaměstnání, je opět uvedeno ve výkazu VTR 5-01, části: Metodické vysvětlivky.

2. podle úrovně dosažené kvalifikace a pohlaví – v rámci úrovně kvalifikace rozlišujeme zaměstnance VaV se vzděláním doktorským, vysokoškolským, vyšším odborným, úplným středním, středním odborným a ostatním.
a. Doktorské vzdělání – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně V (Doktorské vzdělání dosažené absolvováním studia v doktorském studijním programu, postgraduálním studiu nebo vědeckou výchovou “PhD, Dr., DrSc., CSc.“) podle Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen KKOV).
b. Vysokoškolské vzdělání – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně T (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním magisterských, inženýrských a lékařských studijních programů vysokých škol) nebo stupně R (Vysokoškolské vzdělání dosažené absolvováním bakalářských studijních programů vysokých škol) podle KKOV.
c. Vyšší odborné vzdělání – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně N (Vyšší vzdělání dosažené absolvováním vzdělávacích programů vyšších odborných škol, konzervatoří a tanečních konzervatoří; pomaturitní studium specializační a inovační) podle KKOV.
d. Úplné střední a střední odborné vzdělání – zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně H, J, K, L a M podle KKOV.
e. Ostatní vzdělání - zaměstnanci VaV, kteří dosáhli stupně A, B, C, D, E podle KKOV.

Pozn. Doktorské vzdělání, vysokoškolské vzdělání a částečně vyšší odborné vzdělání tvoří tzv. terciální vzdělání

3. podle vědních oblastí a pohlaví – základními vědními oblastmi jsou přírodní, technické, lékařské, zemědělské, sociální a humanitní vědy.
a. Přírodní vědy – zahrnují matematické a počítačové vědy (pouze software), fyzikální, chemické a biologické vědy, nauku o Zemi a příbuzné vědy životního prostředí.
b. Technické vědy – zahrnují stavební inženýrství, elektroinženýrství, elektroniku (pouze hardware) a ostatní inženýrské vědy a technologie (chemicko technologické, strojní, potravinářské, metalurgické, oděvní apod.)
c. Lékařské vědy – obsahují základní medicínu, klinickou medicínu, zdravotní vědy a další příbuzné disciplíny.
d. Zemědělské vědy – tvoří zemědělství, lesnictví, rybářství a příbuzné vědy, veterinární lékařství
e. Sociální vědy – zahrnují různé oblasti lidské činnosti. Jedná se o psychologii, ekonomii, právo, vzdělávání a výcvik v rámci sociálních věd
f. Humanitní vědy – zahrnuje historii, jazyky a literaturu, filozofii, umění, náboženství aj.

4. podle místa pracoviště a pohlaví – regionální údaje, v rámci tohoto kritéria je Česká republika od 1.1.2000 členěna podle klasifikace CZ-NUTS 3 na 14 krajů, vyšších územně správních celků. Jedná se o tyto kraje: Hl. m. Praha, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský kraj.

5. podle hlavní činnosti ekonomických subjektů (OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností) – rozdělení podle OKEČ je uvedeno pouze v rámci podnikatelského sektoru.

Členění výzkumných pracovníků

Jelikož výzkumní pracovníci tvoří nejdůležitější skupinu zaměstnanců VaV jsou v rámci jednotlivých sektorů provádění VaV (podnikatelský, vládní, vyššího vzdělání a soukromý neziskový) samostatně členěni dle:

- vědních oblastí a pohlaví
- místa pracoviště a pohlaví – regionální údaje
- hlavní činnosti ekonomických subjektů (OKEČ) – rozdělení podle OKEČ je opět uvedeno pouze v rámci podnikatelského sektoru.

Kvalifikace výzkumných pracovníků – statistické šetření nových ukazatelů výzkumu a vývoje za r.2003

Za r.2003 byly výkazem VTR 5-01 sledovány tři nové ukazatele u výzkumných pracovníků:
§ výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním
§ výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním ve věku 25 až 34 let
§ výzkumní pracovníci s doktorským vzděláním ve věku 25 až 34 let nově kvalifikovaní ve sledovaném roce 2003

Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

Podle definice OECD uvedené ve Frascati manuálu se jedná o všechny vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (dále jen VaV) uskutečněné v rámci ZJ či pracoviště výzkumu a vývoje bez ohledu na zdroj financí určených na výzkumné a vývojové činnosti. Vnitřní výdaje na VaV je nejčastěji používaný ukazatel pro mezinárodní porovnávání výzkumu a vývoje. Výdaje uskutečněné mimo ZJ, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV) se zahrnují. Zohledňovány jsou také neinvestiční náklady na výzkum a vývoj a výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na výzkum a vývoj. Vnitřní výdaje na VaV nezahrnují odpisy. Vnitřní výdaje na VaV tvoří:

· Neinvestiční výdaje na VaV obsahují:
a. Celkový objem mezd – mzdové náklady zaměstnanců VaV v evidenčním počtu, jejichž výše odpovídá podílům pracovní doby věnované VaV činnostem, včetně pojistného na zdravotní a sociální pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance.
b. Odměny za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – částky nákladů podle dohod o provedení pracovní činnosti a o provedení práce.
c. Ostatní neinvestiční výdaje nebo náklady – tvoří materiál, zásoby a vybavení na podporu VaV vykonávaného ZJ, dále výdaje za služby najmuté nebo koupené pro VaV. Přitom platí, že veškeré odpisy budov, strojního a mechanického zařízení a vybavení jsou ze statistického sledování vnitřních výdajů na VaV vyloučeny.

· Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku na VaV
a. Dlouhodobý nehmotný majetek – výdaje na nehmotné výsledky výzkumné a vývojové činnosti, software, výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti bez ohledu zda jsou nebo nejsou předmětem ocenitelných práv nabývaných i poskytovaných.
b. Pozemky, budovy, haly a stavby – výdaje na pozemky získané pro potřebu VaV (např. pokusné laboratoře) a budovy postavené nebo koupené, dále výdaje na technické zhodnocení budov apod.
c. Ostatní dlouhodobý majetek – výdaje na technické a jiné vybavení nezbytné pro vykonávání VaV (stroje, přístroje, zařízení, počítače, dopravní prostředky apod.)

Členění vnitřních výdajů na výzkum a vývoj

Vnitřní výdaje na VaV jsou stejně jako v případě zaměstnanců v rámci jednotlivých sektorů provádění VaV (podnikatelský, vládní, vyššího vzdělání a soukromý neziskový) členěny podle mnoha kritérií. Mezi základní kategorie patří členění podle:

1. finančních zdrojů – rozlišujeme 5 základních sektorů jako zdrojů financí pro realizaci VaV (sektory financující VaV)
a. Podnikatelský sektor – zahrnuje ZJ (lokální jednotky na místní úrovni), jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej veřejnosti za ekonomicky významnou cenu. Patří zde financování VaV z vlastních finančních zdrojů, z finančních zdrojů jiného ekonomického subjektu ve stejné podnikatelské skupině a z finančních zdrojů z jiných ekonomických subjektů podnikatelského sektoru.
b. Vládní sektor – veřejné prostředky jsou rozdělovány ze státního rozpočtu z rozpočtové kapitoly na výzkum a vývoj, rozpočtů krajů apod.
c. Vlastní příjmy vyššího odborného a vysokého školství
d. Soukromý neziskový sektor
e. Zahraničí – zahrnuje všechny instituce a jednotlivce umístěné mimo politické hranice země a dále všechny mezinárodní organizace (kromě výdělečně činných firem) provozující činnost uvnitř hranic země.

2. vědních oblastí – jedná se o členění na vědy přírodní, technické, lékařské, zemědělské, sociální a humanitní vědy.

3. struktury vnitřních výdajů – neinvestiční výdaje a pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

4. typů výzkumu a vývoje – základní a aplikovaný výzkum, experimentální vývoj

5. místa pracoviště (regionální údaje) – dle tohoto kritéria je ČR od 1.1.2000 členěna podle CZ-NUTS 3 na 14 krajů, vyšších územně samosprávních celků.

6. hlavní činnosti ekonomických subjektů – pouze pro podnikatelský sektor dle OKEČ

7. socioekonomických směrů – řadíme sem průzkum a využití zdrojů Země, infrastrukturní a územní záležitosti, ochranu životního prostředí, ochranu a zlepšování lidského zdraví, výrobu, distribuci a racionální využívání energie, produktivitu a technologii v zemědělství, produktivitu a technologii v průmyslu, společenské struktury a jejich vzájemné vztahy, výzkum a využití kosmu, všeobecný výzkum na vysokých školách, neorientovaný výzkum, ostatní civilní výzkum a obranu.
V důsledku ochrany individuálních dat nebylo možno zveřejnit ve vybraných případech (tabulkách) všechny údaje za daný ukazatel. Informace o klasifikacích a číselnících, použitých v této publikaci, lze nalézt na internetových stránkách ČSÚ: www.czso.cz.