4. TSA z pohledu České republiky

4. TSA z pohledu České republiky

4.1. Historie

Problematika TSA se v České republice dostala do popředí v roce 1999, kdy bylo vládou uloženo Českému statistickému úřadu (ČSÚ), aby se zabýval sestavováním satelitního účtu cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že pro sestavení TSA je potřeba znát řadu poměrně detailních údajů, které v té době v ČSÚ nebyly k dispozici, trvalo několik let, než bylo možné přistoupit k pokusu o naplnění alespoň některých tabulek.

Nejprve bylo potřeba zpracovat analýzu proveditelnosti TSA, zmapovat dostupné zdroje a chybějící údaje. Poté bylo v rámci kapacitních možností ČSÚ rozhodnuto o zavedení dalších šetření, ze kterých by bylo možné čerpat potřebné informace. Současně probíhaly práce metodického charakteru jako například vymezení charakteristických, souvisejících a nespecifických činností a produktů, studium zahraniční literatury, konzultace s pracovníky dalších organizací a institucí, které k otázce cestovního ruchu mají co sdělit. Také bylo potřeba rozhodnout, jakým způsobem budou odhadovány údaje, pro které neexistují přímé metody zjišťování. Postupně byla vytvářena česká verze metodiky satelitního účtu cestovního ruchu, která vychází z aktuální situace ve zdrojích dat.

Potřeba dat pro TSA vedla k přebudování statistického systému v oblasti cestovního ruchu v ČSÚ. Při formulování nové koncepce bylo však nutné brát v úvahu kapacitní možnosti, což znamenalo, že nebyla plně pokryta statistika příjezdového cestovního ruchu. V rámci spolupráce s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) v oblasti TSA bylo dohodnuto, že šetření na hranicích zajistí MMR. ČSÚ zavedl šetření domácího a výjezdového cestovního ruchu, které probíhá formou interview při návštěvách náhodně vybraných domácností.

4.2. Postup ČSÚ při sestavování TSA

V současné době ČSÚ připravuje manuál pro vyplňování celé soustavy tabulek TSA. Jeho součástí bude i popis způsobů odhadu nezjištěných údajů. Především tato oblast bude podrobena široké diskusi v odborných kruzích, protože výsledky různých metod odhadů vykazují poměrně značné rozdíly. V této analýze dáváme k dispozici první výsledky v oblasti poptávky po cestovním ruchu, zatím nebyly ukončeny práce na odhadech souvisejících s nabídkovou stranou. Vzhledem k tomu, že poptávka a nabídka by měly být v rovnováze, je možné, že s ukončením prací v oblasti nabídky bude nutné přistoupit ke změnám i v oblasti odhadovaných částí na poptávkové straně.

4.2.1. Poptávková strana

V oblasti příjezdového cestovního ruchu jsou v současné době k dispozici údaje o počtu zahraničních turistů a jejich počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Ke zjištění celkového počtu turistů je tedy nutné odhadovat turisty ubytované v individuálních ubytovacích zařízeních. Používají se k tomu studie Czech Tourism (dříve Česká centrála cestovního ruchu), ve kterých je mimo jiné publikována struktura zahraničních turistů podle způsobu ubytování. Ze studií z let 2001-2003 vyplývá, že asi tři čtvrtiny turistů se ubytovávají v hromadných a zbylá čtvrtina v individuálních ubytovacích zařízeních. Byl přijat předpoklad, že průměrný počet přenocování v hromadných a individuálních zařízeních se neliší, takže lze vypočítat i celkový počet přenocování.

Složitější situace je v získávání údajů o počtu jednodenních zahraničních návštěvníků. Počet jednodenních návštěvníků je zjišťován jako rozdíl počtu překročení hranic (údaje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR) a počtu turistů (odhadovaný včetně individuálního ubytování). Celou situaci komplikují ještě tranzitující cestující, které nezjišťuje žádné šetření, a proto jsou zahrnováni do jednodenních návštěvníků. Metodické postupy šetření na hranicích neodpovídají plně potřebám TSA, výsledky jsou proto korigovány s využitím informací z roku 1998, kdy společnost GfK uskutečnila šetření "Monitoring pohybu osob" i výsledků dalších šetření.

Údaje o výdajích zahraničních návštěvníků jsou k dispozici za několik posledních let ze studií zadávaných Czech Tourism. Z těchto studií ČSÚ přebírá informace o průměrných výdajích na jednoho návštěvníka (turistu) a také strukturu výdajů (členění na ubytování, stravování, dopravu, zboží a ostatní). Oblast výdajů přijíždějících turistů je komplikována platbami předem v zemi trvalého pobytu návštěvníka. Ačkoli tyto platby jsou realizovány v zahraničí, jejich část nakonec směřuje do České republiky (např. za část peněz z ceny za zájezd je zahraniční cestovní kanceláří placeno v České republice ubytování, stravování, doprava apod.). Podíl této části je odhadován.

O domácím a výjezdovém cestovním ruchu jsou k dispozici data ze šetření v domácnostech, které probíhá od roku 2003 se čtvrtletní periodicitou číselných výstupů. Způsob výběru je náhodný. Toto šetření zjišťuje údaje o počtech kratších (1-3 přenocování), delších (4 a více přenocování) a služebních cest (podle mezinárodních doporučení s alespoň jedním přenocováním) a o počtech jednodenních výletů. Zjišťovány jsou i výdaje osob starších 15 let na těchto cestách a výletech. Výdaje jsou dále členěny podle cíle cesty (ČR a zahraničí) a podle struktury (doprava, ubytování, stravování, zboží a ostatní), přičemž pro zahraniční cesty jsou zjišťovány i výdaje vynaložené před odjezdem z ČR. Přestože příprava nového šetření probíhala již s ohledem na potřeby TSA, nebylo možno se vyhnout několika problémům, které bylo potřeba při naplňování tabulek TSA řešit kvalifikovanými odhady:

· Výdaje za zájezd na zahraniční cestu - tyto výdaje jsou udávány jako výdaje v České republice, je ale nutné přerozdělit část výdajů do zahraničí (platby cestovní kanceláře za dopravu, ubytování, stravování apod.). Jedná se o stejný problém jako u příjezdového cestovního ruchu, který je také řešen odhady.
· Chybějící údaj o cestování dětí do 15 let je odhadován na základě šetření, které probíhalo v letech 1999 až 2002 jako součást šetření rodinných účtů.

4.2.2. Nabídková strana

Ze statistiky národních účtů jsou přebírána data z matic produkce a mezispotřeby. Obě tyto matice jsou k dispozici v třímístném členění (OKEČ i SKP).

Podíly cestovního ruchu na celkové produkci (TR) byly určeny po diskusi jak uvnitř ČSÚ, tak s externími odborníky na problematiku cestovního ruchu. Tyto odhady jsou přesto jedním z nejslabších článků v sestavování nabídkové strany TSA, neboť pro ně neexistovaly téměř žádné podklady. Vyhledávání nových zdrojů informací pro stanovení TR je proto trvalým úkolem tvůrců TSA. Stejným způsobem, tzn. stanovením podílů cestovního ruchu se postupuje u určení mezispotřeby cestovního ruchu, zatím byl stanoven předpoklad, že TR produkce a mezispotřeby jsou shodné, ale při znalosti specifik mezispotřeby u jednotlivých odvětví se může později přistoupit k odhadům samostatných TR pro mezispotřebu.

Výjimkou je 5 produktů s velmi vysokým TR (pracovní název vysoce charakteristické produkty), pro které byl přijat předpoklad, že mají turistický charakter i v případech, kdy byly vyprodukovány v odvětvích nespecifických. V těchto případech se TR pro tyto produkty liší od TR stanoveného pro jednotlivá odvětví. Obdobně je postupováno v případě naopak velmi nízkého TR u nespecifických produktů cestovního ruchu, který jim je vždy ponechán.

Také daně, dotace a dovoz jsou upravovány TR, jež jsou prozatím z důvodu zjednodušení shodné s TR produkce odvětví. Přestože určitý vztah mezi daněmi, dotacemi, dovozem a produkcí existuje, neexistuje zde úplná závislost. V budoucnu proto bude nutné odhadovat samostatně TR na daních, dotacích i dovozu.

4.2.3. Zaměstnanost, tvorba hrubého fixního kapitálu

Data o zaměstnanosti jsou pro TSA přebírána z VŠPS (výběrové šetření pracovních sil). Kromě odhadu zaměstnanosti v charakteristických odvětvích byl v ČSÚ učiněn pokus o odhad souhrnného ukazatele, a to podobným způsobem jako u produkce, mezispotřeby apod., tzn. odhadem TR na zaměstnanosti jednotlivých odvětví (stejně k tomuto problému přistupuje při sestavování TSA např. Švýcarsko). Při stanovení TR pro zaměstnanost cestovního ruchu byl přijat již výše zmíněný předpoklad, že cestovní ruch je poměrně náročný na pracovní sílu. TR jsou tedy o něco vyšší, než u produkce či mezispotřeby.

Způsob zjišťování tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu je obdobný jako u produkce či mezispotřeby, tzn. že k jednotlivým odvětvím jsou přiřazeny TR, kterými je THFK upravena. Existuje však malá odlišnost, protože se nepočítá s maticí dělenou na produkty, ale pouze na jednotlivé níže uvedené oddíly klasifikace aktiv (AN).

Klasifikace aktiv tvorby hrubého fixního kapitálu
AN.1111 Obydlí
AN.1112 Ostatní budovy a stavby
AN.11131 Dopravní prostředky
AN.11132 Ostatní stroje a zařízení
AN.11141 Základní stádo
AN.11142 Trvalé porosty
AN.1121 Geologický průzkum
AN.1122 Počítačové programové vybavení
AN.1123 Původní kulturní a umělecká díla
AN.1129 Ostatní nehmotná fixní aktiva
AN.2 Nevyráběná nefinanční aktiva