6. Zdravotní péče o cizince

6. Zdravotní péče o cizince

Data o cizincích, uvedená v této kapitole, jsou získána z Národních zdravotních registrů (registru hospitalizovaných, registru potratů), informačního systému hygienické služby (registru tuberkulózy) a z výkazů o čerpání zdravotní péče cizinci, které jsou v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) zpracovány v Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Tato data jsou doplněna informací z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) o smluvním zdravotním pojištění cizinců v ČR.

Uvedené údaje za zdravotnictví dávají pouze neucelenou informaci o čerpání zdravotní péče cizinci a o jejich zdravotním stavu v ČR.

Dalším možným zdrojem dat jsou informace uvedené na internetových stránkách ÚZIS ČR na adrese: www.uzis.cz.

Metodické poznámky k tabulkám

Tabulka 6-1. Smluvní zdravotní pojištění cizinců VZP ČR od 1. 1. do 31. 12. 2004

Tabulka se týká cizinců s dlouhodobým i krátkodobým pobytem na území ČR, kteří uzavřeli smluvní zdravotní pojištění s VZP ČR. Jde o komerční pojištění, které je uzavíráno na základě dobrovolnosti.

Z celkového počtu pojištěných cizinců smluvním zdravotním pojištěním s VZP ČR se podíleli cizinci z EU 25 na jejich celkovém počtu 11,3 %. Na prvním místě z počtu pojištěných cizinců smluvním zdravotním pojištěním s VZP ČR jsou občané Vietnamu před občany Ukrajiny. Občané Vietnamu se podíleli na celkovém počtu pojištěných cizinců 23,4 % (5 706 osob), občané Ukrajiny 22,7 % (5 528 osob) a cizinci z Ruska 9,5 % (2 314 osob). Zdravotní péči čerpali nejvíce občané Vietnamu (27,2 % z pojištěných cizinců čerpajících zdravotní péči, tj. 2 807 osob), Ukrajiny (24,6 %, tj. 2 537 osob) a Ruska (11,7 %, tj. 1 205 osob).

Tabulky 6-2. a 6-3. Čerpání zdravotní péče cizinci

Údaje o čerpání zdravotní péče cizinci se sledují na ročním výkazu V (MZ) 1-01, který vyplňují pouze nemocnice. Jde o cizince, kteří hradí zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění, pojištění uzavřeného v zahraničí, hotově nebo je zdravotní péče hrazena státními orgány (Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem vnitra ČR, Ministerstvem spravedlnosti ČR, krajskými úřady apod.). Zároveň jsou v počtu cizinců uvedeni i žadatelé o azyl, kteří jsou ubytováni v azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR a za které je zdravotní péče hrazena Ministerstvem vnitra ČR.

Ve výkazu nejsou uvedeni cizinci, kteří čerpají zdravotní péči z všeobecného zdravotního pojištění. Počty osob čerpajících zdravotní péči ze smluvního zdravotního pojištění uvedené v tabulce 6-2. se liší od údajů od VZP ČR v tabulce 6-1. o smluvním zdravotním pojištění cizinců. Důvodem je možnost čerpání tohoto pojištění cizinci ve více nemocnicích za sledované období a čerpání smluvního zdravotního pojištění i v jiných zdravotnických zařízeních než jsou nemocnice.

Tabulky 6-2. a 6-3. uvádí data za nemocnice za zdravotnictví celkem. Znamená to, že jsou vedle nemocnic resortu zdravotnictví uvedeny i nemocnice Ministerstva obrany ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. V České republice byla v nemocnicích v roce 2004 poskytnuta zdravotní péče 55 831 cizincům. Z toho bylo ošetřeno 25 348 cizinců z členských zemí EU 25. Pro srovnání s rokem 2003, kdy bylo ošetřeno nebo léčeno v ČR celkem 60 870 cizinců, z toho bylo 11 010 cizinců z EU 15. V roce 2004 z EU 15 to bylo 11 949. Zdravotní péče byla poskytnuta nejčastěji občanům Slovenska (19,8 %, tj. 11 070 osob), Ukrajiny (16,0 %, tj. 8 955 osob), Německa (10,9 %, tj. 6 109 osob) a Vietnamu (10,6 %, tj. 5 943 osob). Občané Ukrajiny a Německa hradili zdravotní péči převážně v hotovosti, občané Slovenska převážně ze zahraničního pojištění a občané Vietnamu pak ze smluvního zdravotního pojištění. Z ošetřených cizinců celkem bylo nejvíce pacientů ve věkové skupině 20 - 59 let (73,1 %).

Nejvíce cizinců bylo v roce 2004 ošetřeno v Praze (35,6 %, tj. 19 892 osob), dále v Jihomoravském kraji (9,2 %, tj. 5 155 osob) a v Karlovarském kraji (9 %, tj. 5 008 osob). Kraje s nejmenším počtem ošetřených cizinců jsou Vysočina (1,2 %, tj. 653 osob), Zlínský (1,3 %, tj. 752 osoby) a Olomoucký (2,2 %, tj. 1 220 osob).

V roce 2004 dosáhly náklady na zdravotní péči poskytnutou cizincům celkem výši 370 412 tis. Kč. Oproti roku 2003 klesly tyto náklady o 84 927 tisíc Kč. Tento pokles byl provázen nižším počtem ošetřených zahraničních pacientů v nemocnicích (o 5 039 osob). Z celkových nákladů na zdravotní péči o cizince dosáhly náklady na pacienty z EU 15 výše 70 810 tis. Kč, což je o 31 478 tis. Kč méně než v loňském roce. V tabulce 6-3. jsou uvedeny údaje za EU celkem, tedy za současných 25 členských zemí. Nejvyšší náklady za poskytnutou zdravotní péči vykazovali pacienti ze Slovenska (26,6 %), z Ukrajiny (13,7 %) a z Německa (9,3 %).

Nejčastějším způsobem platby cizinců za zdravotní péči v roce 2004 byla úhrada ze zahraničního pojištění (30,4 %). Podíl uhrazených nákladů na zdravotní péči z celkových nákladů vzrostl ve srovnání s minulým rokem a činil 80,2 %. Z celkových 370 412 tis. Kč nákladů vynaložených na zdravotní péči cizinců bylo uhrazeno 30,4 % ze zahraničního pojištění, 24,7 % hotově a 10,5 % bylo uhrazeno státními orgány. Nejméně nákladů bylo uhrazeno ze smluvního pojištění - 14,6 %. Neuhrazeno bylo 19,8 % nákladů na zdravotní péči, z toho náklady po lhůtě splatnosti představovaly z celkové výše nákladů na zdravotní péči 8,8 %.

Zdravotní péče poskytnutá cizincům z hlediska výše nákladů v krajích byla na prvním místě Hl. m. Praha (40,9 %) a na druhém místě byl Jihomoravský kraj (10,3 %).

Pro orientaci k počtu cizinců čerpajících zdravotní péči v nemocnicích v ČR. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia České republiky evidovalo k 31. 12. 2004 celkem 254 294 cizinců trvale či dlouhodobě usazených v ČR, což představuje cca 2,5 % obyvatelstva ČR.

Tabulka 6-4. Hospitalizovaní cizinci v nemocnicích podle příčin hospitalizace v roce 2004

Tabulka o hospitalizovaných cizincích v nemocnicích ČR informuje o nemocnicích všech rezortů. Jedná se pouze o cizince, kterým nebylo přiděleno rodné číslo a kteří nejsou pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění - cizinci s přechodným pobytem.

Nejčastějšími důvody hospitalizace cizinců byly, jako v předchozích letech, poranění a otravy. Následovaly nemoci oběhové soustavy, nemoci trávicí soustavy a faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami (jedná se např. o prohlídky a vyšetření, které vyžadují hospitalizaci, pozorování po úrazu nebo při podezření na určitá onemocnění apod.). Oproti loňskému roku se faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami posunuly z druhého místa jako nejčastější důvod hospitalizace na místo čtvrté. Nejméně cizinců bylo hospitalizováno z důvodů nemocí krve, krvetvorných orgánů a některých poruch týkající se mechanismu imunity.

Celkový počet hospitalizovaných pacientů v nemocnicích ČR činil 2 336 tis. osob (předběžný údaj). Počet hospitalizovaných cizinců vzhledem k tomu, že se jedná pouze o cizince s přechodným pobytem, činil z celkového počtu hospitalizovaných pouze 0,3 %.

Tabulky 6-5. a 6-6. Potraty cizinek

Všechny druhy potratů provedené ve zdravotnických zařízeních ČR podléhají hlášení „Žádost o umělé přerušení těhotenství (UPT), hlášení potratu a mimoděložního těhotenství“. Toto hlášení se vyplňuje též za cizinky s trvalým a dlouhodobým pobytem na území ČR. Cizinky s přechodným pobytem a turistky se nesledují.

V roce 2004 bylo v České republice hlášeno 2 254 potratů cizinek, což je o 15,3 % méně než v předešlém roce (2 660). Z toho připadlo 1 789 (79,4 %) na umělá přerušení těhotenství. V počtu miniinterrupcí nastal opět oproti minulému roku pokles, a to o 16,6 % (1 460 v roce 2004 a 1 750 v roce 2003).

Z umělých přerušení těhotenství (UPT) bylo 6,6 % provedeno ze zdravotních důvodů. Miniinterrupce tvořily 81,6 % všech UPT.

Celkový počet potratů cizinek se od roku 1995 zvýšil (z 1 447 v roce 1995 na 2 254 v roce 2004). Z toho počet UPT se zvýšil z 1 245 případů v roce 1995 na 1 789 v roce 2004.

Hodnocení údajů podle jednotlivých krajů je ovlivněno největším soustředěním cizinců v Hl. m. Praha a Středočeském kraji, kde je nejvyšší podíl potratů z celé ČR.

V roce 2004 bylo u českých občanek hlášeno 39 070 potratů, celkem (včetně cizinek) pak bylo hlášeno 41 324 potratů. Znamená to, že podíl cizinek na celkovém počtu potratů nahlášených v ČR činil 5,5 %.

Tabulka 6-7. Nově hlášená onemocnění TBC v ČR podle země narození nemocného

Tabulka se týká počtu nově hlášených onemocnění tuberkulózou (TBC) v ČR podle země narození nemocného, nemusí jít o cizince.

V roce 2004 bylo celkem nově hlášeno 1 057 případů onemocnění TBC, tj. o 9,0 % méně než v roce předchozím. Cizinci se na celkovém počtu onemocnění TBC podílejí 14,1 %.

V roce 2004 se stala Česká republika členem Evropské unie (dále jen EU). Zároveň se EU rozšířila z 15 zemí na 25 členských zemí EU.

Data za rok 2004 o zdravotní péči cizinců v České republice jsou publikována ve stejném rozsahu jako v roce 2003. Změna nastala u tabulky 6-1., kde jsou nově odlišeny země EU. V tabulkách 6-2. a 6-3. došlo k rozšíření počtu členských zemí na 25. Data jsou v nich uvedena za zdravotnictví celkem. Do roku 2002 (včetně) byla data v těchto tabulkách publikována pouze za resort zdravotnictví.

Ze srovnání dat o čerpání zdravotní péče cizinci v České republice v roce 2004 proti minulému roku vyplývá, že s VZP ČR uzavřelo smluvní zdravotní pojištění pouze o 343 cizinců více. Ovšem počet cizinců čerpajících z tohoto pojištění zdravotní péči klesl o 5,8 % proti loňskému roku.

V nemocnicích vyhledalo zdravotní péči o 5 039 cizinců méně než v roce 2003. To se projevilo také v celkové výši nákladů na tuto péči, která oproti loňskému roku klesla o 85 mil. Kč.

Počet hospitalizovaných cizinců stejně jako v loňském roce vzrostl. Klesající tendence pokračuje v počtu potratů cizinek a nově hlášených onemocnění TBC.

Celkově lze shrnout, že v roce 2004 bylo v nemocnicích ČR ošetřeno méně cizinců než v loňském roce a zároveň klesly náklady vynaložené na jejich léčbu. Počet cizinců pojištěných a čerpajících smluvní zdravotní pojištění uzavřené s VZP ČR byl v roce 2004 skoro stejný, jako v roce minulém.