1. Obyvatelstvo a rodiny a domácnosti

Údaje o počtu a složení obyvatelstva se získávají ze sčítání lidu (zhruba v desetiletých intervalech) a z navazujících údajů o pohybu obyvatelstva a jejich bilancí. Tyto údaje vyplývají ze zpracování statistických hlášení o sňatcích, rozvodech, narozeních, úmrtích a případech stěhování, poskytovaných Informačním systémem evidence obyvatel (ISEO). Ve všech stavových ukazatelích od roku 2001 jsou promítnuty definitivní výsledky sčítání lidu 2001. Údaje o potratech poskytuje Českému statistickému úřadu Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Údaje o počtu cizinců s povolením k pobytu jsou převzaty od Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR a Odboru azylové a migrační politiky MV ČR.

Narození

Definice živě narozeného dítěte je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č.11/1988 Sb. Za živě narozené dítě se podle této definice považuje plod, který projevil některou ze známek života (dech, akce srdeční, pulzace pupečníku, aktivní pohyb svalstva) a má porodní hmotnost 500 gramů a vyšší nebo nižší než 500 gramů, přežije-li 24 hodin po porodu. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 1 000 gramů a vyšší.

Potraty

Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž:
a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže těhotenství je kratší než 28 týdnů,
b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,
c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

Potratům jsou věnovány 2 kapitoly – Obyvatelstvo a Zdraví. V oddíle Obyvatelstvo jsou potraty celkem a celková potratovost, oblast Zdraví pak věnuje speciální pozornost jednotlivým typům potratů (samovolným potratům, umělým přerušením těhotenství a mimoděložním těhotenstvím).

Reprodukční míry podle věku ženy

Plodnost podle věku: počet živě narozených dětí ženám v daném věku na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná plodnost: průměrný počet živě narozených dětí připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Hrubá míra reprodukce: průměrný počet živě narozených děvčat připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Čistá míra reprodukce: průměrný počet živě narozených děvčat připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, které by se dožily při neměnných mírách plodnosti a úmrtnosti věku své matky v době porodu. K perspektivnímu zachování stacionárního počtu obyvatelstva je nutné, aby čistá míra reprodukce byla rovna jedné.

Potratovost podle věku: počet potratů (všechny druhy) žen v daném věku na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná potratovost: průměrný počet potratů připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry potratovosti v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Ukončená těhotenství podle věku: počet ukončených těhotenství (tj. součet živě i mrtvě narozených a všech potratů) žen v daném věku připadajících na 1 000 žen téhož věku.

Úhrnná míra ukončených těhotenství: průměrný počet ukončených těhotenství připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let, za předpokladu, že by míry plodnosti a potratovosti podle věku v daném kalendářním roce zůstaly nezměněny.

Věkové příspěvky na naději dožití u žen a u mužů jsou počítány z úmrtnostních tabulek za vybraná (v tomto případě pětiletá) období (1991-1995 a 2001-2005). Z pětiletých průměrů zemřelých a žijících osob byly zkonstruovány úmrtnostní tabulky, kde hlavními ukazateli pro konstrukci příspěvků byli naděje dožití při narození (ex) a tzv. tabulkový počet dožívajících (lx). Od součinu součtu hodnot lx a rozdílu hodnot ex spodní hranice vybraného věkového intervalu, děleného součtem kořenů úmrtnostních tabulek (tabulkové počty dožívajících ve věku 0) za obě sledovaná období, se odečte součin součtu hodnot lx a rozdílu hodnot ex spodní hranice následující věkové skupiny, opět dělený součtem kořenů úmrtnostních tabulek.
Příspěvky jednotlivých věkových skupin dávají dohromady rozdíl v nadějích dožití při narození mezi sledovanými obdobími.

Věkové příspěvky byly počítány zvlášť za ženy a za muže.

Cizinci v ČR

V ČR je cizincem osoba, která nemá státní občanství České republiky. Mezi cizince s povolením k pobytu jsou řazeni: cizinci s trvalým pobytem, občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem, občané EU a jejich rodinní příslušníci s přechodným pobytem a dále pak cizinci, jimž byl v ČR udělen azyl. Údaje obsažené v tabulce vycházejí z podkladů Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR (údaje za cizince s trvalým, přechodným a dlouhodobým pobytem) a Odboru azylové a migrační politiky MV ČR (údaje za cizince s přiděleným azylem).

Zdrojem informací o domácnostech a rodinách byly výsledky výběrových šetření VŠPS a SILC 2005. Účelem šetření bylo získat reprezentativní údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností a jejich členů, potřebné k analýze příjmových ukazatelů.

Definice základních ukazatelů:

Domácnost: společně bydlící příbuzné osoby

Úplná rodinná domácnost: manželský pár (resp. druh a družka) bez dětí nebo s dětmi

Neúplná rodinná domácnost: jeden rodič s alespoň jedním dítětem

Vícečlenná nerodinná domácnost: dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných společně hospodařící

Domácnost jednotlivce: jednotlivec

Osoba v čele domácnosti: v úplné rodině vždy manžel (druh) bez ohledu na to kdo je uživatelem bytu, v neúplných dvougeneračních rodinách vždy rodič, v třígeneračních člen prostřední generace, ve vícečlenných nerodinných domácnostech osoba, která byla vyznačena jako osoba v čele hospodařící domácnosti

Závislé děti: jsou osoby ve věku 0-25 let, které jsou ekonomicky neaktivní a žijí alespoň s jedním rodičem

Ekonomicky aktivní: jsou zaměstnané osoby nebo nezaměstnaní

Peněžní příjmy jsou uvedeny hrubé i čisté. Rozdíl mezi hrubými a čistými příjmy jsou platby za zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmů. V hrubých ani čistých příjmech nejsou započteny půjčky a vybrané úspory.

Nejvyšší ukončené vzdělání

- základní zahrnuje základní vzdělání vč. neukončeného
- střední odborné bez maturity zahrnuje učební obory a střední odborné vzdělání bez maturity
- úplné střední s maturitou zahrnuje kromě úplného středního všeobecného a odborného vzdělání vyučení s maturitou, pomaturitní studium a vyšší odborné školy
- vysokoškolské zahrnuje všechny programy vysokoškolského studia včetně bakalářského a doktorského

Definice ukazatelů podle metodologie EU (tabulka 1-29):

Osoby ohrožené příjmovou chudobou jsou podle platné metodologie EU osoby z těch domácností, v nichž čistý peněžní příjem na spotřební jednotku EU je nižší než 60 % z hodnoty mediánu vypočteného z příjmů za úhrn domácností. Takto definovaný příjem je nejčastěji používanou hranicí pro měření příjmové chudoby.

Počet spotřebních jednotek EU za každou domácnost byl získán převážením členů domácnosti koeficienty, které udávají váhu jednotlivých členů v závislosti na věku a počtu členů domácnosti (1. dospělý člen domácnosti má váhu 1, dítě do 13 let včetně váhu 0,3 a ostatní osoby nad 13 let váhu 0,5). Příjem na spotřební jednotku EU byl v každé domácnosti vypočten jako podíl čistého peněžního příjmu domácnosti a počtu jejích spotřebních jednotek. Tento příjem byl přiřazen všem osobám příslušné domácnosti (všechny osoby mají stejný příjem).

Vzdělanostní úroveň domácnosti se určuje podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání osoby v čele, v úplných rodinách se bere v úvahu i vzdělání druhého partnera.

- nízká úroveň – osoba v čele má základní vzdělání, resp. je bez vzdělání; v úplných rodinách mají odpovídající vzdělání oba partneři
- střední úroveň – osoba v čele, resp. alespoň jeden z partnerů má středoškolské vzdělání
- vysoká úroveň – osoba v čele, resp. alespoň jeden z partnerů má vysokoškolské vzdělání
Publikované indikátory chudoby byly vybrány ze souboru ukazatelů používaných podle metodologie převzaté z EU k hodnocení úrovně chudoby v ČR.

Koeficient příjmové nerovnosti (S80/S20 quintile share ratio) – poměr objemu příjmů 20 % osob s nejvyššími příjmy a 20 % osob s nejnižšími příjmy na spotřební jednotku EU. Vyšší hodnota koeficientu znamená vyšší diferenciaci příjmů.

Indikátor relativního propadu příjmů (Relative at-risk-of-poverty gap) – rozdíl mezi mediánem příjmu osob pod hranicí chudoby a danou hranicí chudoby, vyjádřený v % z této hranice. Vyšší hodnota koeficientu značí hlubší propad osob pod hranici chudoby.

Giniho koeficient – počítá se z celého souboru osob uspořádaných vzestupně podle výše příjmu na spotřební jednotku EU. Vyjadřuje vztah mezi kumulativním podílem počtu osob a kumulativním podílem jejich příjmů. Vyšší hodnota značí vyšší nerovnost v příjmech.