Závěr Problematika udržitelného rozvoje (UR) na re

Autoři této publikace se pokusili zmapovat oblast indikátorů vhodných pro monitorování udržitelného rozvoje na úrovni krajů a v kapitole 3 i pro menší území. Brali v úvahu základní požadavky na indikátory – relevantnost, dostupnost ve srovnatelné časové řadě, spolehlivost a srozumitelnost. Při jejich výběru se snažili postihnout všechny 3 základní pilíře UR a tím zajistit proporcionalitu (vyváženost) pohledu na danou problematiku. Snažili se o vyvážený přístup, aby nepřevažovalo ekonomické, sociální ani environmentální hledisko; výběr indikátorů byl proveden s ohledem na možnost zachycení vazeb mezi jednotlivými pilíři. Podstata udržitelného rozvoje spočívá ve vzájemné vyváženosti vývoje tří pilířů: ekonomického, sociálního a environmentálního.

Ekonomický pilíř Zlínského kraje vykazoval v roce 2005 a 2006 podle některých stěžejních indikátorů příznivější výsledky, než tomu bylo v předchozích letech. I když se regionální hrubý domácí produkt na obyvatele ve srovnatelných cenách jako klíčový ukazatel ekonomického pilíře pohybuje stále pod republikovou úrovní, v těchto posledních dvou letech jeho regionální meziroční přírůstek překonal meziroční republikový růst. Zároveň podíl hrubého domácího produktu a počtu zaměstnaných na sledovaném území, tedy indikátor produktivity práce, dosáhl v kraji nadprůměrných meziročních přírůstků převyšující republikové. Rok 2006 pro region znamenal i nejvyšší mezikrajské meziroční zvýšení úplných nákladů práce a zároveň kraj toho roku dosáhl jednoznačně nejvyššího deficitu salda příjmů a výdajů veřejných rozpočtů na celkových výdajích těchto rozpočtů v % mezi kraji.

Regionální hrubá přidaná hodnota se podle jednotlivých sektorů ekonomiky mění od roku 2002. Od tohoto roku je patrný pokles sektoru služeb a zvyšuje se postavení sektoru průmyslu a stavebnictví. V roce 2006 v sekundárním sektoru Zlínského kraje dosáhlo odvětví zpracovatelského průmyslu maximálního podílu od roku 1995. V sektoru služeb představuje v kraji maximum při tvorbě HPH odvětví obchodu a oprav vozidel spolu s odvětvím činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu včetně podnikatelských činností.

Podíl zaměstnanců malých a středních podniků je v kraji nadprůměrný, třetí nejvyšší na krajské úrovni. Největší podíl zaměstnaných v těchto podnicích vykazuje sektor služeb, velmi vysoký, mezikrajsky nejvyšší, je rovněž v sekundárním sektoru.

Doposud neuspokojivý je stav dopravní obslužnosti v kraji, schází komunikace dálničního typu a propojení na Ostravsko a Slovensko. Hustotou železničních tratí zaostává Zlínský region za všemi ostatními kraji. Počtem přepravených cestujících veřejnou autobusovou a železniční dopravou v rámci kraje je zlínský region „přepravně nejnáročnějším“ regionem v České republice.

Pod republikovou úrovní jsou stále i výdaje na výzkum a vývoj v přepočtu na HDP v běžných cenách.

Ke zhodnocení sociálního pilíře kraje byly vybrány ukazatele nezaměstnanost, očekávaná délka života a nejvyšší dosažené vzdělání.

Míra registrované i obecné nezaměstnanosti se v regionu do roku 1997 pohybovala kolem 4 %, od roku 1997 začala prudce vzrůstat. V průběhu let 2002 až 2004 docházelo z důvodu odlišné metodiky k rozporu mezi oběma mírami nezaměstnanosti – registrovaná míra nezaměstnanosti stoupala, zatímco obecná míra nezaměstnanosti mírně poklesla. Od roku 2004 změna metodiky výpočtu znamenala snížení míry registrované nezaměstnanosti. V hodnocení registrované míry nezaměstnanosti podle krajů republiky byl Zlínský kraj od roku 2000 na devátém nebo desátém místě. V hodnocení obecné míry nezaměstnanosti v roce 2006 byl region na osmé příčce mezi kraji. V roce 2006 se obě míry velmi přiblížily republikovému průměru, i když stále ještě nedosáhly jeho úrovně.

Za nejvýznamnější rizika, hrozící udržitelnému rozvoji sociálního systému jak České republiky, tak Zlínského kraje, je nutno považovat zejména pokračující pokles porodnosti a stárnutí populace. Ve Zlínském kraji ve sledovaném období let 1993 – 2006 byla úhrnná plodnost pod celorepublikovým průměrem. Ve srovnání s ostatními kraji republiky měl Zlínský kraj od roku 2002 druhou nejnižší hodnotu úhrnné plodnosti (v roce 2004 a 2006 nejnižší hodnota). Očekávaná délka života mužů při narození byla kromě roku 2002 pod celorepublikovým průměrem, v roce 2006 byla čtvrtá nejnižší mezi kraji. Očekávaná délka života žen při narození byla za období let 1993 až 2006 nad celorepublikovým průměrem (kromě let 1997 a 1998), v roce 2006 byla pátá nejvyšší.

Vzdělávání obyvatelstva má nezastupitelnou úlohu v růstu sociální i ekonomické úrovně. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním z celkového počtu obyvatel ve věku nad 14 let se v rozmezí let 1997 až 2006 zvyšoval, ale v průběhu celého období byl pod celorepublikovým průměrem. Porovnáme-li index vzdělání mezi jednotlivými kraji republiky, v roce 2006 byl Zlínský kraj na sedmém místě. Zlínský kraj měl hned po Hlavním městě Praze a Jihomoravském kraji nejvyšší počet studentů vysoké školy podle místa bydliště v přepočtu na jeden tisíc obyvatel. Vzdělávání obyvatelstva má nezastupitelnou úlohu v růstu sociální i ekonomické úrovně.

Koeficient ekologické stability jako indikátor environmentálního pilíře, který odráží charakter krajiny a míru jejího ovlivnění člověkem, označuje území Zlínského kraje jako vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami a kde je i nižší potřeba energomateriálových vkladů.

Počet obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu v kraji neustále roste, přesto zůstává jeho podíl na celkovém počtu obyvatel pod republikovým průměrem. Trend snižování objemu vyrobené vody, který se projevil v uplynulých letech v ČR, je patrný i ve Zlínském kraji. Objem vyrobené pitné vody z veřejných vodovodů na obyvatele je jeden z nejnižších mezi kraji. Obdobně je tomu také u specifické potřeby vody, která je v kraji dlouhodobě podprůměrná, u domácností byla v roce 2006 dokonce nejnižší mezi kraji.

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci je v kraji nad republikovou úrovní, z toho napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod však ještě pod průměrem republiky. V návaznosti na snižování spotřeby vody se snížil rovněž objem vypouštěné odpadní vody do kanalizace a toto snížení je téměř trojnásobné proti republikovému průměru. Ukazatel objemu odpadní vody na obyvatele v roce 2006 byl jeden z nejmenších mezi kraji. Snížil se i podíl čištěných odpadních vod na druhou nejnižší hodnou mezi kraji.

V roce 2005 se v kraji velmi výrazně zvýšil podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, představuje přes 70 % z celkové rozlohy kraje a je hned po Hlavním městě Praze druhý nejvyšší.

Neustále rostl objem produkce podnikových odpadů, z toho téměř trojnásobně odpad vzniklý ve stavebnictví. Naopak o více než polovinu klesla produkce v zemědělství a lesnictví. Snížil se podíl nebezpečného odpadu, přičemž rozhodující část vznikala v oblasti výroby chemických látek a léčiv. Produkce podnikového odpadu vztažená k HDP v kraji i v celé republice klesá, ale regionální tempo poklesu je mnohem nižší.

Negativní vývoj má regionální objem pořízených investic na ochranu životního prostředí podle místa realizace investice. S výjimkou roku 2001 byl objem těchto investic na jednoho obyvatele stále pod republikovou úrovní, nejvíce v roce 1999 a 2006. Klesá i jejich výše v poměru s HDP. V mezikrajském srovnání se Zlínský kraj podílem investic na ochranu životního prostředí přesunul z pátého místa roce 1996 na místo desáté v roce 2006.

Závěrem je tedy nutno konstatovat, že zlepšení kraje v letech 2005 a 2006 v důležitých indikátorech ekonomického pilíře, jakými jsou regionální HDP na obyvatele, produktivita práce spolu s pozitivním vývojem měr nezaměstnanosti v sociální oblasti a jejich přibližování se republikovému průměru v roce 2006 neprovází uspokojivý vývoj v oblasti environmentální. V roce 2006 se v kraji prudce zvýšil podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a kraj klesl svým podílem pořízených investic na ochranu životního prostředí až na desáté místo v pomyslném žebříčku krajů. Tato skutečnost by měla posílit snahu o vyvážení a pozitivní vývoj všech tří vzájemně se ovlivňujících ukazatelů v budoucnosti.

Validní data v podrobném územním detailu poskytují datové soubory Českého statistického úřadu, které jsou z části přímo dostupné na internetových stránkách úřadu. Údaje pro územně plánovací podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území na úrovni správních obvodů ORP s daty za jednotlivé obce (vyhláška 500/2006 Sb.) poskytuje ČSÚ na adrese:

www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady_za_obce_ceske_republiky

Další údaje lze získat z databáze Městské a obecní statistiky (MOS), která je součástí Veřejné databáze (VDB) na adrese:

http://vdb.czso.cz/vdb/