Správní obvod obce s rozšířenou působností Olomouc

Správní obvod obce s rozšířenou působností Olomouc se rozprostírá na jihovýchodě Olomouckého kraje a sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Šternberk, Litovel, Prostějov, Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice. Celkovou rozlohou 85 874 ha se řadí na první místo mezi 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Olomouckého kraje.

ORP Olomouc má 45 obcí. Z celkového počtu obcí byl dvěma udělen statut města (Olomouc a Velká Bystřice). Mezi 13 ORP Olomouckého kraje stojí správní obvod Olomouc na 2. místě v nejvyšší hustotě zalidnění obyvatelstva hned za správním obvodem Přerov. Na 1 km² zde žije 185 obyvatel.

Z ekonomicko-sociálního hlediska má ORP Olomouc nejnižší registrovanou mírou nezaměstnanosti. K 31. 12. 2003 zde byla registrována 10,4 % nezaměstnanost. Podle obcí jsou nejvíce postiženy Suchonice, ve kterých registrovaná míra nezaměstnanosti dosáhla ve stejném období 28,13 %.

K 31. 12. 2003 bylo v ORP Olomouc k trvalému pobytu přihlášeno 158 479 obyvatel, z toho 76 057 mužů a 82 422 žen. Od roku 1970 do roku 1995 se počet obyvatel správního obvodu zvyšoval, od roku 1995 se meziročně mírně snížil a v roce 2003 oproti roku 2002 opět nepatrně vzrostl. V letech 1970 – 2003 se většinou rodilo více chlapečků než holčiček. Celkově však ženská populace co do počtu osob převyšuje populaci mužskou. Na 1000 mužů připadá v průměru 1 084 žen.

Průměrný věk obyvatel se neustále zvyšuje a v důsledku toho vzrůstá počet obyvatel v produktivním a poproduktivním věku. Výrazné rozdíly jsou mezi průměrnou délkou života mužů a žen. Ženy muže přežívají. Zatímco k 31. 12. 2003 byl průměrný věk mužů roven 37,8 let, průměrný věk žen byl o 3,3 let vyšší, tedy 41,1 let. Vzhledem k průměrnému věku obyvatel patří obec s rozšířenou působností Olomouc spolu s dalšími čtyřmi ORP (Přerov, Konice a Prostějov) k nejstarším správním obvodům.

Porovnáním věkové struktury obyvatel za posledních 10 let lze usoudit, že rozdíly v počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin jsou velmi výrazné. Klesající úmrtnost a prodlužující se střední délka života a stejně tak trvale klesající porodnost, deformuje „strom života“ obyvatel. Kresba „stromu života“ je nepravidelná a neodpovídá klasickému tvaru se silnou základnou a postupně se zužujícími větvemi (graf „Věková struktura obyvatelstva ORP Olomouc“). Z tvaru „stromu života“ je patrná natalitní vlna po ukončení 2. světové války. Vyšší porodnost zůstala zachována přibližně do poloviny padesátých let. Vznikla tak nová generace, jejíž plodnost vrcholila v sedmdesátých letech. V současné době tedy v obyvatelstvu početně dominují mladí lidé narození v letech 1974 až 1975. Se změnou životního stylu mladých lidí bohužel od roku 1980 počet narozených dětí klesal a od poloviny 90. let stagnuje na mimořádně nízké úrovni.

Klesající porodnost je nejcharakterističtějším rysem současného demografického vývoje. V důsledku nízkého počtu narozených dětí začala populace výrazně stárnout "zespodu" věkové pyramidy. Počet dětí ve věku do 14 let se každoročně snižuje. V roce 1970 bylo z celkové populace 21,1 % dětí ve věku do 14 let. O 33 let později klesl podíl dětské populace (věkové skupiny 0 – 14 let) na úroveň 14,8 %.

Podle obcí jsou nejmladší VÚ Libavá, ve kterém žije z celkového počtu obyvatel 24,2 % dětí ve věku do 14 let a obec Bukovany (20,6 %). Naopak nejstarší je obec Daskabát – z celkového počtu obyvatel je 18,5 % osob starších 65 let.

Stáří populace indikuje nejen podíl starých osob v populaci. Mírou stárnutí je také „index stáří“, který udává poměr dětské složky (děti do věku 14 let) v populaci k obyvatelstvu v poproduktivním věku (osoby starší 65 let).

Index stáří během posledních 33 let stále roste. Jeho hodnota vzrostla z 62 v roce 1991 na 95 v roce 2003, což znamená, že na 100 dětí ve věku 0 – 14 let připadá 95 osob ve věku 65 a více let.

Nejhorší charakteristiky má obec Daskabát, ve které na 100 dětí připadá 140 osob starších 65 let.

Školství je ve správním obvodu Olomouc zastoupeno 93 mateřskými školkami a 65 základními školami (z toho 27 základních škol je pouze nižšího stupně, tzn. 1. – 5. ročník). Pro sociální péči je ve správním obvodu 17 domů s pečovatelskou službou, čtyři domovy důchodců a dva penziony pro důchodce.

Mateřské školy měly k 1. 9. 2003 celkovou kapacitu 5 484 dětí. K 30. 9. 2003 však mateřské školky navštěvovalo pouze 4 644 dětí. Jen velmi málo školek má plně využitu svou kapacitu. Ostatní školky se potýkají s nižším počtem dětí. V některých případech je počet dětí výrazně nižší než kapacita školek. Také kapacita základních škol není plně využita. K 1. 9. 2003 byla rovna 21 323 žáků, ale ve skutečnosti se v nich k 30. 9. 2003 učilo pouze 14 440 dětí.

Stárnutí populace a přetrvávající úbytek dětí bude mít za následek nevytíženost školek. Školky budou ztrátové a v některých případech (nebude-li jim udělena výjimka) bude docházet k jejich rušení. Stejný osud čeká i základní školy, do kterých z mateřských škol bude ročně odcházet čím dál méně dětí.

Opačně tomu bude u sociálních zařízení pro důchodce. Se stárnutím populace a zvyšujícím se počtem penzistů vzroste i zájem o umístění v zařízeních sociální péče. Po roce 2002 se zvýšil počet domů s pečovatelskou službou. Tři nová sociální zařízení byla postavena v Dolanech, Majetíně a Olomouci. V roce 2003 bylo tedy ve správním obvodu Olomouc celkem 728 bytů v 17 domech s pečovatelskou službou, v domovech důchodců bylo umístěno 384 penzistů a v penzionu pro důchodce žilo 290 osob. Z možného vývoje počtu osob starších 65 let je zřejmé, že kapacita stávajícího počtu zařízení pro seniory bude nedostačující. Problém stárnutí populace se bude muset řešit změnou celé ekonomiky a veřejných financí.

Zveřejněno dne: 30.6. 2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.