4.1 Vývoj domovního fondu Domovní fond okresu Žďá

Tab. 5 Základní údaje o domovním fondu

Z celkového domovního fondu bylo 78,7 % (24 683) domů trvale obydlených a 21,3 % (6 673) domů neobydlených. Proti sčítání 1991 vzrostly neobydlené domy o 55,9 % a to především v malých obcích. Důvodem neobydlenosti domů bylo v převažující míře využití bytového domu k rekreačním účelům příp. k víkendovým pobytům (55 %). Další zjišťované důvody neobydlenosti byly např. přechodná obydlenost, změna uživatele, přestavba domu, dosud neobydlen po kolaudaci. Dalším důvodem byla nezpůsobilost k bydlení (14,5 %).

Jako trvale obydlený dům byl sečten dům, ve kterém měla trvalý pobyt alespoň jedna osoba. Více než 92,4 % trvale obydlených domů tvoří rodinné domy. Od sčítání roku 1961 došlo k navýšení počtu rodinných domů o 6,5 % a počtu bytových domů o 267,4 %. Největším tempem vzrostly počty domů ve městech a ve větších obcích. V okresním městě došlo k nárůstu domovního fondu ve srovnání s rokem 1991 o 12,2%.

4.2 Charakteristika trvale obydlených domů

Největší počet trvale obydlených domů ( 22 525 ) drží ve vlastnictví soukromá fyzická osoba. U 3,2 % domů je vlastníkem obec nebo stát. Stavební bytové družstvo je vlastníkem 1,9 % domů. Kombinace vlastníků byla označena u 2 % trvale obydlených domů. Rodinné domy vlastní převážně soukromé osoby.

Stavebním materiálem více než poloviny domů jsou cihly, tvárnice a cihlové bloky. Kombinace kámen a cihly byly označeny u 33,6 % domů, v ostatních případech se jedná o materiály jako např. stěnové panely, samotný kámen, nepálené cihly a dřevo.

Více než 50 % trvale obydlených domů bylo postaveno nebo zásadně rekonstruováno v letech 1946 – 1980. Do roku 1945 bylo postaveno 23,5 % domů. V období let 1981 - 2001 bylo postaveno příp. rekonstruováno 25,4 % trvale obydlených domů.

Z celkového počtu 24 683 trvale obydlených domů je 18 135 domů s jedním bytem (73,5 %). Se dvěma byty bylo 19,5 % domů. Bytový dům se 4 byty se podílí 1,5 %, bytový dům s 5 – 9 byty 2,6 % na celkovém domovním fondu. Bytové domy s 10 a více byty jsou zastoupeny 2,3 %. Nejrozšířenější byla výstavba domů s jedním bytem v rozmezí let 1946 – 1980. Nejvíce trvale obydlených domů je dvoupodlažních (12 764) a jednopodlažních (10 386). Devět a více poschodí vykázalo 36 domů převážně se vyskytujících v městské zástavbě.

V souvislosti s modernizací bytového fondu dochází také k podstatným změnám v technickém vybavení trvale obydlených domů. Při sčítání v roce 2001 bylo 98,3 % domů, kde byl zaveden vodovod. 50 % domů bylo napojeno na kanalizační síť. Novým ukazatelem ve vybavenosti domů byla možnost napojení na domácí čističku odpadních vod – sečteno bylo 127 případů. Bez vodovodu nadále zůstává téměř 1 % domů a bez kanalizace 0,8 % trvale obydlených domů.

K největší plynofikaci bytového fondu došlo v rozmezí let 1946 – 1980 a dosud stále probíhá. V roce sčítání bylo plynofikováno celkem 9 797 (39,7 %) trvale obydlených domů. Zvýšil se podíl domů majících ústřední topení - z celkového domovního fondu zbývá 22 % domů, kde není ústřední topení.

V převážné většině případů byly trvale obydlené domy ve městech lépe technicky vybaveny než domy v ostatních obcích okresu.

4.3 Vývoj bytového fondu

Stupeň životní úrovně obyvatelstva se mimo jiné odráží v počtu, kvalitě a vybavenosti bytového fondu. Celkový počet bytů zjištěný k 1. 3. 2001 dosáhl výše 50 263. Tento úhrn představuje všechny byty určené k bydlení. Zahrnuje byty trvale obydlené, tj. byty, v nichž má trvalý pobyt alespoň jedna osoba, a dále byty neobydlené, tj. byty, v nichž není žádná osoba hlášena k trvalému pobytu.

Dlouhodobý vývoj počtu bytů byl ovlivněn především novou výstavbou. Výrazně diferencovaný vliv však měly v jednotlivých obdobích další faktory, kterými jsou jednak úbytky bytů (ať již jejich fyzická likvidace nebo přeměna bytů k jiným účelům) a nebo přírůstky bytů zejména z důvodu navracení objektů zpět do bytového fondu.

Tab. 6 Základní údaje o bytovém fondu

Z celkového počtu 50 263 bytů bylo 41 864 trvale obydlených (83,3 %) a 8 399 bytů neobydlených (16,7 %). Mezi neobydlené byty patří 1 594 bytů neobydlených v trvale obydlených domech a 6 805 bytů v domech neobydlených. Proti sčítání v roce 1991 se celkový počet bytů zvýšil o 5 587, tj. o 12,5 %, z toho přírůstek trvale obydlených bytů je představován 2 184 byty, jde o 5,5 % nárůst ve srovnání s rokem 1991.

Dlouhodobý pohled na vývoj počtu bytů ukazuje, že výrazně narůstal především počet neobydlených bytů. Ten vzrostl od roku 1970, tedy za tři desetiletí, o 6 458 bytů. Na celkovém přírůstku bytů, který v období let 1970 – 2001 činil 15 655, se přírůstek bytů neobydlených podílí 41,2 %. Podrobnější územní pohled ukazuje, že na přírůstku těchto bytů se podílely především obce do 500 obyvatel. Podstatnou část z nich představují byty užívané k rekreačním účelům a byty nezpůsobilé k bydlení. Důsledkem přírůstku neobydlených bytů ve městech je především využívání bytů pouze k přechodnému bydlení (jde o byty, v nichž bydlí osoby bez trvalého pobytu) a tudíž zařazených do neobydlených bytů.

Odlišné sečtení bytů v roce 1991 (jako objektů individuální rekreace) je jednou z příčin velkého přírůstku bytů ve srovnání s rokem 2001. Tyto byty byly v roce 1991 zahrnuty do Soupisu objektů individuální rekreace a to přesto, že nebyly vyčleněny z bytového fondu. Podklady pro tento soupis vytvářely obecní úřady, které vedou seznamy domů a dalších objektů s popisnými i evidenčními čísly. Objekty zařazené do tohoto soupisu již nepodléhaly sčítání. Do soupisů však měly být zahrnuty pouze rekreační chaty a rekreační domky a vyčleněné rekreační chalupy. Z toho vyplývá, že část staveb trvalého charakteru nevyčleněných z bytového fondu (a tedy s čísly popisnými), ale sloužící individuální rekreaci, nebyla v roce 1991 z výše uvedeného důvodu sečtena jako byty.

4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů

Bytová výstavba a úbytek nejstarších bytů mění věkovou strukturu trvale obydlených bytů. Mezi sčítáními prováděnými v roce 1991 a v roce 2001 došlo k rozdílu v metodice sledování roku výstavby a roku přestavby. Zatímco v roce 1991 byl u rekonstruovaného bytu veden původní rok výstavby, tak v roce 2001 byl rok výstavby totožný s rokem rekonstrukce. Z toho důvodu se v roce 2001 snížil podíl starých bytů, postavených před rokem 1945, ve srovnání s rokem 1991. Výrazně se zvýšil počet bytů první kategorie (o 21,1 %). Počet bytů čtvrté kategorie se snížil za posledních deset let o 66,2 %.

Z celkového počtu 41 864 trvale obydlených bytů je 26 911 bytů (64,3 %) v rodinných domech. V bytových domech bylo sečteno 14 536 trvale obydlených bytů (34,7 %). Současně se změnou věkové struktury bytového fondu změnilo se i kvalitativní složení trvale obydlených bytů a to jak ve velikosti bytů, tak i podle počtu obytných místností. Nejvýrazněji poklesl počet bytů s jednou obytnou místností. Zatímco v roce 1991 činil podíl jednopokojových bytů 11,4 %, do roku 2001 se jejich podíl snížil na 9,8 %. Ke snížení došlo i u bytů dvoupokojových a to z 33,2 % podílu na 31,5 % podílu v roce 2001. Naproti tomu u bytů vícepokojových byl zaznamenán absolutní i relativní růst. Třípokojové byty představují 33,8 % z trvale obydleného bytového fondu, přičemž zvýšení jejich počtu proti roku 1991 je 14,9 %. U čtyřpokojových bytů došlo k nárůstu o 4,4 bodu. Pěti a vícepokojové byty vzrostly o 4,7 %. Největší podíl velkých bytů je v rodinných domcích.

S růstem počtu obytných místností vzrostla i průměrná obytná plocha jednoho bytu, která dosáhla v roce 2001 52,8 m2 a zvýšila se proti roku 1991 o 3,5 m2 . Rozdíly jsou rovněž mezi jednotlivými druhy domů. Zatímco v rodinných domcích připadá na jeden byt 60,9 m2 , v bytových domech pouze 38,1 m2, přičemž v rodinných domcích se průměrná obytná plocha za sledované období zvedla o 5,3 m2, v bytových domech pouze o 0,4 m2.

Hodnotíme-li trvale obydlené byty podle stáří domů, pak v roce 1991 bylo vyčísleno stáří domů na 52,3 roků a v roce 2001 na 40,4 roků, což je rozdíl 12 let ve prospěch roku 2001. Bytový fond v rodinných domech vykazuje stáří 40,9 roků. Nejmladší bytový fond je v bytových domech (31,2 roků).

Právní důvod užívání bytů vykázalo 54,4 % respondentů bydlení ve vlastním domě, 17,9 % byty nájemní, 10,0 % byty členů SBD, 8 % ostatní bezplatné užívání bytů a v osobním vlastnictví bylo 7,1 %.

Rozhodujícím prvkem modernizace bytového fondu bylo v minulosti zavedení vodovodu do bytu. Výsledkem je 98,7 % trvale obydlených bytů s vodovodem v bytě. V posledním desetiletí se stal důležitým prvkem modernizace plyn. Počet vybavených bytů plynem ve výši 14 842 se proti roku 1991 zvýšil o 11 487 což představuje nárůst o 441,6 %.

V roce 2001 mělo 96,1 % bytů koupelnu a sprchový kout. Splachovacím záchodem bylo vybaveno 94 % trvale obydlených bytů. Největší procento vybavenosti koupelnou a splachovacím záchodem vykazují bytové domy. U plynofikace z veřejné sítě jsou v převážné míře vybaveny rodinné domky. Dalším činitelem růstu modernizace bytového standardu je zavedení ústředního a etážového topení. Podíl trvale obydlených bytů s tímto druhem vytápění se proti roku 1991 zvýšil o 10,3 %.

4.5 Úroveň bydlení

Ve vztahu k jednomu bytu lze úroveň bydlení posuzovat podle toho, jaký byl průměrný počet osob na jeden trvale obydlený byt, na jednu bytovou místnost, jaká byla obytná plocha na jednu osobu a jaký byl počet cenzových domácností na 100 bytových domácností.

Z uvedených ukazatelů úrovně bydlení se průměrný počet osob na jeden trvale obydlený byt snížil z 3,10 na 2,97 osob, počet osob na jednu obytnou místnost se rovněž snížil – z 1,10 na 1,04 osob, naproti tomu průměrná obytná plocha na jednu osobu se zvýšila z 15,7 m2 na 17,7 m2 při růstu obytné plochy na jeden byt z 49,3 m2 na 52,8 m2. Počet obytných místností ( 8 a více m2) na jeden byt se zvýšil z 2,80 v roce 1991 na 2,88 v roce 2001. Počet cenzových domácností na jeden trvale obydlený byt v roce 2001 byl 1,11.

Počet cenzových domácností, který v roce 2001 byl ve výši 46 606, se proti roku 1991 zvýšil o 5,7 %. Z celkového počtu cenzových domácností tvořily 32,9 % úplné rodiny s dětmi a 31,2 % úplné rodiny bez dětí. Ve srovnání s rokem 1991 došlo k úbytku rodin s dětmi ve prospěch počtu rodin bez dětí.

Domácnosti jednotlivců se podílejí na celkovém počtu cenzových domácností 23,9 %. Snížením počtu rodin s dětmi a zvýšením počtu domácností jednotlivců došlo ke snížení průměrného počtu členů cenzové domácnosti z 2,80 v roce 1991 na 2,67 v roce 2001. Počet cenzových domácností na jeden byt je příznivější u domů bytových (1,09), než u domů rodinných (1,13). V roce 2001 připadá v průměru na 100 bytových domácností 112 cenzových domácností.

Nejvyšší soužití cenzových domácností vykazují rodinné domy, kde v 11,8 % bytů bydlely dvě i více cenzových domácností, zatímco v bytových domech bylo zaznamenáno soužití dvou a více cenzových domácností pouze v 8 % bytů. Vyšší soužití cenzových domácností v rodinných domcích lze z velké části označit jako chtěné, protože jde o velké byty, v nichž zpravidla bydlí domácnosti rodičů a dětí. V mnoha případech jsou dvoubytové rodinné domy započítány jako jeden byt s více cenzovými domácnostmi.

Neustálé zvyšování úrovně bydlení se promítá i do diferenciace bytů podle obytné plochy na osobu. V roce 1991 bylo v okrese Žďár nad Sázavou 38,8 % bytů, kde na osobu připadalo méně než 13,9 m2, do roku 2001 se tento podíl snížil na 31,1 %. V rodinných domech s jednou cenzovou domácností je podíl bytů s obytnou plochou do 13,9 m2 na osobu 20,4 %, se dvěma a více cenzovými domácnostmi 48,5 %. Významně vyšší podíl této neúměrně malé obytné plochy na jednu osobu byl v roce 2001 vykázán u bytových domů, kde podíl bytů s jednou cenzovou domácností byl 41,6 % a se 2 a více cenzovými domácnostmi dokonce až 78,5 %. Podíl obytné plochy na osobu větší než 14,0 m2 je nejvýraznější u trvale obydlených bytů v rodinných domech (79,6 %) s jednou cenzovou domácností, se 2 a více cenzovými domácnostmi je tento podíl 51,5 %.

V úrovni bydlení se projevují určité rozdíly mezi jednotlivými společenskými skupinami uživatelů bytů, což je dáno rozmístěním obyvatelstva a typem výstavby ve městech a v ostatních obcích okresu. U všech sociálních skupin převažuje bydlení v rodinných domcích, v bytech první kategorie a v bytech ve vlastním domě.