4. Domy a byty 4.1 Vývoj domovního fonduK 1. 3. 20

4.1 Vývoj domovního fondu

K 1. 3. 2001 bylo na našem okrese sečteno 25 800 domů určených k bydlení, což je o 1 191 objektů více než v roce 1991. Z tohoto počtu sloužilo 20 423 domů k trvalému pobytu. Obydlenost objektů poklesla z 82,9 % v roce 1991 na 79,1 % v roce 2001.

Okres Havlíčkův Brod byl jediným v kraji Vysočina, kde se počet trvale obydlených domů téměř nezměnil, protože od roku 1991 představoval absolutní přírůstek těchto objektů pouze 7. V ostatních okresech kraje došlo v počtu trvale obydlených domů k navýšení. Výjimkou byl pouze okres Pelhřimov, kde se počet snížil o 2,6 %.

Rozhodující část trvale obydlených domů představují rodinné domky – 18 918, tj. 92,6 %. Od roku 1991 se jejich počet zvýšil o 365 domů. Naopak došlo k výraznému poklesu počtu domů bytových. Zatímco v letech 1970 – 1990 výstavba bytových domů stoupala, od minulého sčítání došlo ke snížení počtu bytových domů o 387, tj. o 23,6 %. Tento úbytek je částečně způsoben vyřazením některých městských domů z bytového fondu a jejich využití k jiným účelům.

Naproti tomu vysoko vzrostl počet neobydlených domů. Od roku 1970 došlo k nárůstu o 3 780 domů, takže v roce 2001 jich bylo 5 377. Z tohoto počtu bylo 645 objektů nezpůsobilých k bydlení a 543 domů bylo obydleno přechodně. Zvyšování počtu neobydlených domů je mimo jiné způsobeno stěhováním obyvatel za prací do měst a větších obcí a ponechání neobydleného objektu k rekreačním účelům.

Tab. 5 Základní údaje o domovním fondu

4.2 Charakteristika trvale obydlených domů

Trvale obydlené domy se člení podle druhu na rodinné domy, bytové domy a ostatní domy, tj. provozní budovy s bytem, trvale obydlená ubytovací zařízení, domovy důchodců, ústavy sociální péče aj.

Vlastníky rodinných domků jsou z 98 % soukromé fyzické osoby. Bytové domy jsou z 29,3 % ve vlastnictví stavebních bytových družstev, dále následuje vlastnictví obce (státu) – 24,6 % a kombinace vlastníků (24,3 %). Soukromé osoby vlastní bytové domy pouze z 6,1 %. Ve vlastnictví ostatních domů převažuje v 39 % obec (stát), dále následují jiné právnické osoby (28,0 %) a soukromé fyzické osoby (22,4 %)

Od posledního sčítání došlo k výraznému omlazení domovního fondu. Průměrné stáří domu se snížilo z 51,7 let v roce 1991 na 42,8 let v roce 2001. Probíhala nejenom výstavba rodinných domů, ale i rozsáhlé rekonstrukce starších domů a jejich přestavba k nebytovým účelům. Při porovnání průměrného stáří domu v jednotlivých obcích okresu zjistíme, že nejstarší domovní fond byl v obci Vysoká (65,9 let), naopak nejmladší domy mají v Druhanově (27,3 let). Z měst je na tom nejlépe Světlá nad Sázavou (35,8 let). Průměrné stáří domu v okresním městě bylo 39,2 let.

V rozdělení domů podle počtu bytů a nadzemních podlaží nebyly zaznamenány žádné výrazné změny. Proti roku 1991 se snížil počet domů s jedním bytem z 16 885 na 16 241 a naopak došlo k navýšení počtu domů se dvěma byty. Rodinné domy s jedním bytem představují 85,0 % z celkového počtu trvale obydlených rodinných domů. U bytových domů jsou nejvíce zastoupeny domy s 5 – 9 byty. Na našem okrese byl sečten jeden bytový dům s 50 a více byty. Při porovnání domů podle počtu podlaží převažují domy dvoupodlažní, a to i mezi rodinnými a bytovými domy.

Hlavním materiálem nosných zdí trvale obydlených domů jsou cihly, tvárnice a cihlové bloky (57,2 %), dále kombinace cihel a kamene (32,5 %). Došlo k poklesu počtu domů z kamene a nepálených cihel a tento materiál se již k nové výstavbě nepoužívá. Za posledních deset let se také snížila výstavba domů ze stěnových panelů. Od minulého sčítání přibylo na našem okrese 13 domů postavených ze dřeva a tento stavební materiál tak byl použit na nosné zdi u 98 domů.

Výstavbou moderních rodinných domků a úbytkem starších méně vybavených domů došlo k výrazným změnám ve vybavení domovního fondu. Zatímco v roce 1991 bylo plynofikováno 14,8 % trvale obydlených domů, v roce 2001 to bylo již 43,1 %. Na veřejný vodovod bylo napojeno 80,1 % domů a přípojku na kanalizaci mělo 58,0 % domů. Přibývá nových domů s vlastní domácí čističkou odpadních vod a s domovním zásobníkem plynu. Ústřední topení s kotelnou v domě mělo 69,5 % rodinných domů, z nich 48,2 % používá k vytápění plyn.

Ve vybavenosti domů plynovou, kanalizační a vodovodní přípojkou zaujímá náš okres třetí místo mezi okresy kraje Vysočina. Rozdíly mezi městy a obcemi jsou ve vybavenosti stále patrné, protože například plyn byl v době sčítání zaveden pouze v jedné třetině obcí.

4.3 Vývoj bytového fondu
Stupeň životní úrovně obyvatelstva se mimo jiné odráží v počtu, kvalitě a vybavenosti bytového fondu.

Tab. 6 Základní údaje o bytovém fondu

V okrese Havlíčkův Brod bylo při sčítání v roce 2001 sečteno 39 714 bytů, z toho 33 135 trvale obydlených a 6 579 neobydlených. Proti sčítání v roce 1991 se celkový počet bytů zvýšil o 2 899. Vzhledem k odlišné metodice nemá přírůstek vypovídací schopnost. Při minulém sčítání se rekreační chalupy uváděly v soupisu objektů individuální rekreace, v roce 2001 byly převážně započteny do neobydlených bytů.

Celková obytná plocha v trvale obydlených bytech vzrostla o 9,8 %. Proti sčítání v roce 1991 se nárůst projevil také u počtu místností nad 8 m2, a to o 5,3 %. Počet cenzových domácností v trvale obydlených bytech se zvýšil o 4,2 %.

Počet neobydlených bytů vzrostl proti roku 1991 o 1 853 bytů. Polovina neobydlených bytů slouží k rekreačním účelům. Takové byty jsou častěji na venkově a v některých obcích představují více jak třetinu z celkového počtu bytů. Druhým významným důvodem neobydlenosti bytů jsou byty obydlené přechodně. Na okrese představují téměř 16 % a častěji se vyskytují ve městech. Většina přechodně obydlených bytů je v rodinných domcích, a to 62,1 %.

V našem okrese bylo také sečteno 743 bytů nezpůsobilých k bydlení.

4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů
V roce 2001 bylo na našem okrese sečteno 33 135 trvale obydlených bytů. Z tohoto počtu tvoří 64,7 % byty v rodinných domech, 34,5 % byty v bytových domech a 0,9 % byty v domech ostatních.

V jedné třetině obcí je 100 % trvale obydlených bytů v rodinných domech. Nejméně rodinných domků má Havlíčkův Brod (38,7 %), Světlá nad Sázavou (45,2 %) a Ledeč nad Sázavou (46,8 %).

Právní důvod užívání bytů se liší podle jednotlivých druhů domů. U rodinných domů výrazně převažuje užívání ve vlastním domě (85,2 %). Dále následuje bezplatné užívání bytů (10,5 %), kde se většinou jedná o bydlení u příbuzných majitele domu. U bytových domů jsou z 37,3 % zastoupeny byty nájemní, dále následují byty členů stavebních bytových družstev (30,9 %) a byty v osobním vlastnictví (21,5 %). V ostatních domech vysoce převažují nájemní byty.

V souvislosti s novou výstavbou a likvidací starých domů se od posledního sčítání změnila i struktura bytů podle období výstavby. Proti roku 1991 došlo k velmi výraznému poklesu počtu trvale obydlených bytů postavených do roku 1945, a to z 14 055 na 6 937 bytů. Nejvíce bytů bylo postaveno v 70. letech (8 680 bytů). Za posledních deset let přibylo na našem okrese 3 175 bytů, což je 9,6 % z celkového počtu bytů trvale obydlených.

Současně se změnou stáří bytového fondu se změnilo i kvalitativní složení trvale obydlených bytů, a to jak z hlediska velikosti, tak i podle počtu obytných místností. Obytná plocha bytu vzrostla z 51,1 m2 v roce 1991 na 54,8 m2 v roce 2001. Souběžně s růstem velikosti bytu se zvýšil i průměrný počet obytných místností nad 8 m2 na 1 byt z 2,89 na 2,97. Tento údaj je nejvyšší u rodinných domků, a to 3,27.

Novou výstavbou, modernizací a rekonstrukcemi starších bytů se zlepšilo také technické vybavení bytů. Výrazně se zvýšil počet bytů se zavedeným plynem (z 24,9 % na 48,4 %). Přípojku na vodovod má 98,7 % bytů a na kanalizační síť 70,0 % bytů, 0,8 % bytů má domácí čističku odpadních vod. Porovnáme-li způsob vytápění, došlo ke snížení počtu bytů vytápěných kamny (z 24,6 % na 16,2 %) a naopak se zvětšil podíl bytů s ústředním topením (z 48,3 % na 67,2 %). K topení je nejčastěji používán plyn (41,6 %) a uhlí (27,5 %). Koupelna nebo sprchový kout je v 96,5 % bytů a vlastní splachovací záchod má 95,0 % bytů. Při porovnání bytů v rodinných domcích a bytových domech mají lepší vybavenost bytové domy.

V návaznosti na vybavenost bytů se od posledního sčítání výrazně změnilo i rozdělení bytů podle kategorií. Téměř o 6 tis. bytů se zvětšil počet bytů I. kategorie a tvoří tak 84,6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Naopak byty IV. kategorie jsou zastoupeny 1,6 %, což je 522 bytů. Z tohoto počtu je 398 bytů v rodinných domech.

4.5 Úroveň bydlení

Podle výsledků sčítání v roce 2001 lze konstatovat, že se úroveň bydlení zvýšila. Počet osob na 1 byt se snížil z 2,98 na 2,85. Pokles se nejvíce projevil v bytových domech (z 2,94 na 2,70), naopak u ostatních domů se počet osob na jeden byt zvýšil z 2,59 na 2,79. Podle právního užívání bytu připadá nejvíce osob na 1 byt ve vlastním domě (3,04), nejméně v bytech bezplatně užívaných (2,09).

Počet obytných místností 8 m2 a větších na 1 byt se zvýšil, a to z 2,89 na 2,97. Nejvíce těchto místností je v bytech ve vlastním domě (3,39), nejméně pak v bytech nájemních (2,19). Obytná plocha na 1 byt se zvětšila z 51,1 na 54,8 m2. Největší byty jsou v rodinných domcích, kde obytná plocha činí 62,6 m2. Nejmenší průměrná obytná plocha připadá na trvale obydlené byty v bytových domech a činí 40,5 m2 a na 1 osobu 15 m2.

V bytech se dvěma a více cenzovými domácnostmi se počet osob na 1 byt snížil z 4,95 na 4,86. Ostatní ukazatele úrovně bydlení v těchto bytech se za posledních 10 let vyvíjely spíše nepříznivě. V bytě s jednou cenzovou domácností se ukazatele bydlení liší podle jednotlivých typů domácností. Nejmenší obytná plocha na 1 osobu je v úplných rodinách se závislými dětmi (15,0 m2), výrazně největší je v domácnostech jednotlivců (41,1 m2). Stejné zastoupení je i v počtu osob na jednu obytnou místnost 8 m2 a více. V úplných rodinách se závislými dětmi je to 1,22 osob, u domácností jednotlivců 0,46 osob.

Při porovnání jednotlivých obcí okresu připadá nejvíce m2 obytné plochy na 1 byt v Druhanově (70,4 m2), nejméně pak v Havlíčkově Brodě (49,4 m2). Počet osob na jeden byt je největší ve Ždírci (4,09) a nejmenší ve Slavníči (1,95 osob).

4.6. Bydlení mimo byty a v zařízeních

K 1. 3. 2001 bylo na našem okrese sečteno 658 osob bydlících mimo byty. Proti roku 1991 je to o 89 osob více. V zařízeních bylo 424 osob, z toho 136 osob v ústavech pro tělesně a mentálně postižené a 122 v penzionech pro důchodce. V objektech mimo bytový fond bylo trvale hlášeno 116 osob, z toho v rekreačních chatách 107 a v nouzovém obydlí 9 osob.