V průběhu období tzv. „První republiky“ se v Česko

V průběhu období tzv. „První republiky“ se v Československu konaly volby do Poslanecké sněmovny Národního shromáždění v letech 1920, 1925, 1929 a 1935. V roce 1920 se volby uskutečnily 18. dubna, v roce 1925 se stal volebním dnem 15. listopad, v roce 1929 volby proběhly 27. října, v roce 1935 pak 19. května. Ve stejném dni se uskutečnily rovněž volby do Senátu.

Do Poslanecké sněmovny občané volili 300 poslanců, a to systémem poměrného zastoupení.

Území Československé republiky bylo pro volby do Poslanecké sněmovny rozděleno na 22 volebních krajů. Převážná část obcí, které se rozkládají na území současného Libereckého kraje, náležela do dvou volebních krajů, kterými byly Česká Lípa a Mladá Boleslav. Do volebního kraje Česká Lípa patřily obce, spadající pod soudní okresy Dubá, Česká Lípa, Mimoň, Nový Bor, Cvikov, Jablonné v Podještědí a Chrastava. Do volebního kraje Mladá Boleslav spadaly obce ze soudních okresů Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Jablonec nad Nisou, Tanvald, Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou, Semily, Lomnice nad Popelkou, Železný Brod, Český Dub a Turnov.

Změny, kterými procházela tehdejší společnost, měly své dopady i na politické strany, tedy na vznik různých politických frakcí, odnoží, na slučování stran a v neposlední řadě přispěly i ke vzniku nových politických stran. Obvyklou praxí bylo rovněž i vytvoření společné kandidátní listiny pro příslušné volby. V parlamentních volbách v roce 1920 takto kandidovala Německá nacionální strana společně s Německou nacionálně socialististickou stranou dělnickou. Ve stejných volbách zahrnovala Československá strana národně socialistická také Socialistickou stranu československého lidu.
Ve volbách v roce 1925 vytvořil Německý svaz zemědělců, společně s Deutsche Gewerbepartei (živnostníky), stranou Němců ze Slovenska a Maďarskou národní stranou jediné Německé volební společenství.
Německá nacionální strana kandidovala společně se Sudetoněmeckým svazem venkova, odštěpeneckým křídlem Svazu zemědělců, v parlamentních volbách v roce 1929. Ve stejných volbách kandidoval Svaz zemědělců, spolu s Německou demokratickou svobodomyslnou stranou, jako součást DAWG, Německého pracovního a volebního společenství.
Do parlamentních voleb v roce 1935 vstupovala Československá národně demokratická strana, společně s Ruskou nacionální autonomií, Ruskou národní stranou a Ligou proti vázaným kandidátkám, pod jednotným názvem Národní sjednocení.

Ve volebních krajích Česká Lípa a Mladá Boleslav kandidovaly v příslušných parlamentních volbách všechny významné politické strany. Výjimkou byly volby v roce 1920, ve kterých ve volebním kraji Česká Lípa nekandidovala Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Socialistická strana Československého pracujícího lidu a Strana malorolníků, domkařů a živnostníků.

V přehledech, které zachycují volební výsledky, jsou pod název „ostatní strany“ zahrnuty následující strany, spolky a sdružení: Sdružení stran židovských, Německá demokratická strana svobodomyslných, Národní strana práce, Neodvislá komunistická strana, Liga proti vázaným kandidátním listinám, Volební sdružení polských a židovských stran, Národní obec fašistická a rovněž i Hospodářská strana dlužníků všech stavů.