Jihozápadním směrem přibližně 60 km od krajského m
![]() Jihozápadním směrem přibližně 60 km od krajského města Plzně leží město Poběžovice. Město náleželo do roku 2002 okresu Domažlice. Od ledna 2003 spadá do správního obvodu ORP Domažlice. Poběžovice jsou obcí s pověřeným obecním úřadem, která spravuje 13 obcí. Historie Nejstarší zmínky o tvrzi pochází kolem roku 1359. V tomto období spravoval Poběžovice a blízké statky Zdeněk z Poběžovic. V roce 1424 byly králem Zikmundem povýšeny na městečko s týdenním trhem. V roce 1459 získal městečko Dobrohost z Ronšperka, který zde sídlil až do roku 1516, kdy zemřel. Ten zde nechal postavit hrad a městečko nechal opevnit hradbami. V roce 1502 povýšil městečko na město a daroval mu četné výsady. Po Dobrohostově smrti zdědil panství syn Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, který se stal zemským škůdcem. Ze svých hradů přepadal kupecké karavany. V roce 1510 byly hrady dobyty vojenskou hotovostí Plzeňského kraje. Následně byl statek prodán Albertu z Gutštejna. Ten vyprosil na králi Ferdinandovi I. pro poběžovické měšťany právo jarmarku a sám jim daroval některé pozemky. Albert je však zastavoval a nakonec v roce 1542 prodal rodu Švamberků. Petr Švamberk se zúčastnil protihabsburské vzpoury a město bylo násilně obsazeno císařským vojskem. Po roce 1653 vládl v Poběžovicích Daniel Norbert Pachta z Rájova. Jeho zeť Matyáš Bohumír z Vunšvic přestavěl hrad na barokní zámek. V letech 1717 až 1725 patřilo město Mulcům z Valdova a po nich se do konce feudalismu vystřídalo několik majitelů. Posledním byl Leopold Thun z Hohenteina. Ten měl na zámku jako učitele svých dcer Bedřicha Smetanu. Leopold v roce 1864 panství prodal hraběcí rodině Coudenhove, která zde sídlila až do konce války v roce 1945. Po druhé světové válce se vývoj města zastavil, v zámeckém parku byla vystavěna kasárna, což se projevilo v celkové zchátralosti památky. Památky Poběžovický zámek – přestavěn z hradu v letech 1682 až 1695 Kostel Nanebevzetí Panny Marie – pozdně gotický kostel založen kolem roku 1500 Současnost Městečko venkovského rázu leží na úpatí Českého lesa v blízkosti bavorských hranic. Má krásné okolí s nepoškozenou přírodou. Městečkem prochází železniční trať, která jej spojuje s bývalým okresním městem Domažlice. Hustotou 60,6 obyvateli na 1 km2 je poměrně málo zalidněno. Počtem 1 687 obyvateli ke konci roku 2005 se řadí mezi desáté nejmenší město Plzeňského kraje. Ve stejném roce žilo ve městě 819 mužů a 868 žen. Počet obyvatel v posledních deseti letech kolísal, od roku 2001 vykazuje trvale pokles, z důvodu záporného přirozeného a migračního přírůstku. Nejvyšší úbytek obyvatel vykázalo v roce 2003, kdy celkový přírůstek byl –25 obyvatel. Počet obyvatel se proti roku 1995 snížil o 4,6%. Přesto vykazuje příznivá demografická data. V roce 2005 žilo ve městě 274 dětí ve skupině 0 – 14, tj. 16,2% z celkového počtu obyvatel, čímž se město řadí spolu s Nýrskem na třinácté místo s nejvyšším podílem. Naopak poměrně nízký podíl pátý nejnižší mezi městy představuje poproduktivní skupina obyvatel, tvoří 10,8%. V míře porodností v průběhu deseti let vykazovalo město značné výkyvy. Nejvíce dětí se narodilo v roce 1997 a 2002, kdy porodnosti překročila hodnoty 12 narozených dětí na 1 000 obyvatel. Ve zbývajících letech se však pohybovala pod krajským průměrem. Ani rok 2005 nebyl výjimkou, porodnost činila 8,3. Úmrtnost v letech 1995 a 1996 přesahovala 10 zemřelých na 1 000 obyvatel, v následujícím roce došlo k poklesu úmrtnosti a tento trend pokračoval až do roku 2004, kdy se úmrtnost pohybovala mezi 8 až 9 zemřelými na 1 000 obyvatel. V roce 2005 došlo k nárůstu relativní hodnoty na 10,0 zemřelých. Mezi středně velké subjekty patří pouze dva zemědělské podniky Druhá poběžovická a.s. a POZEP s.r.o. Koncem roku 2005 bylo evidováno ve městě 320 podnikatelských subjektů, z nichž 259 byly fyzické osoby. Nejvyšší počet podnikatelských subjektů podniká v obchodní činnosti – celkem 67. Nedostatek pracovních příležitostí nutí obyvatele vyjíždět za prací mimo obec. Podle výsledků SLDB 2001 vyjížděla z města polovina pracujícího obyvatelstva. To ovlivňuje i nižší míru registrované nezaměstnanosti, která koncem roku 2005 dosáhla 4,54% a byla mezi městy třetí nejnižší. Přestože město vykazuje nízkou míru nezaměstnanosti připadá na jedno volné pracovní místo 42 nezaměstnaných, což je čtvrtý nejvyšší podíl. Úřad práce nabízel uchazečům o práci jen jedno volné pracovní místo. Z celkového počtu 42 nezaměstnaných bylo 14 uchazečů bez vzdělání a 18 jich bylo vyučených. Ve městě se nachází kromě mateřské a základní školy, zdravotní středisko, kino, knihovna, hřiště, tenisový kurt a koupaliště. |
